Jiří Pešek Universitat Masaryk de Brno KJIA011 Dějiny Katalánska I Katalánsko v letech 1410-1479 Compromís de Casp (1412) • Po smrti Martího l’Humà (1410) nebyl stanoven dědic → boj o následnictví, dva roky plné krvavých střetů mezi zástupci jednotlivých zájemců o Aragonskou korunu, v podstatě občanská válka. • Zájemců je mnoho (rozvětvenost barcelonské královské dynastie), mezi hlavní kandidáty patří trojice: Jaume d’Urgell Ferran de Trastámara Frederic Luna • Rozložení sil podpory jednotlivých kandidátů se v průběhu oněch dvou let měnilo → zvrat v červnu 1411 – vražda arcibiskupa zaragozského → velký příklon původně nerozhodnutých k Ferranovi, ten konkurenci pomalu zničil i pomocí kastilských průniků za hranice Aragonské koruny; Jaume d’Urgell se navíc ukázal jako nerozhodný. Compromís de Casp (1412) • Ferran následně získá i důležitou podporu vzdoropapeže Benedikta XIII., jehož původním favoritem byl jeho příbuzný Frederic de Luna. Naopak v jednotlivých parlamentech panuje nejednota. Zákulisní diplomatická jednání a další Ferranovy vojenské akce prakticky rozhodují, že největší podpoře se bude těšit muž z dynastie Trastámara. • 24. června 1412: rozhodnutí, předem očekávané, Ferran si za pomoci avignonského papeže zajistil převahu – Ferran de Trastámara byl zvolen 6 hlasy (3 ze 3 Aragón, 2 ze 3 Valencie, 1 ze 3 Katalánsko) → ostatní hlasy buď slabším kandidátům nebo se zdrželi → ukázka aragonské a valencijské vůle, důsledky modelu konfederace → Aragonskou korunu získává příslušník kastilského královského rodu – to je dodnes diskutovaným tématem historiků. Zástupce katalánské šlechty totiž dal přednost příslušníkovi kastilské šlechty před tou katalánskou → důvodem ale byly větší šance na celkový mír. Compromís de Casp (1412) • Nakonec všechny strany rozsudek respektovaly → panovníkem Arag. koruny se stal Ferran de Trastámara coby Ferran I d’Antequera. Nastává stoleté panování trastámarské dynastie v Katalánsku. Vyhlášení výsledků volby z Casp (Foto: Gran Enciclopedia Aragonesa 2000) Trastámarové na aragonském trůnu Casal de Barcelona (844-1410) Casa de Trastámara (1412-1516) • Ferran I (1412-1416) • Alfons IV el Magnànim (1416-1458) • Joan II (1458-1479) • Ferran II (1479-1516) Casa d’Àustria (els Habsburg) (1516-1700/1714) Alfons el Magnànim – jedno z mnoha ztvárnění (Foto: enciclopedia.cat) Trastámarové na aragonském trůnu • Královská dynastie kastilsko-galicijského původu. K Aragonské koruně se dostali po jednáních známých jako Compromís de Casp (1412). Jejich vláda charakteristická střetem absolutistického myšlení (Kastilie) a lpěním nad pravomocemi institucí (Aragón-Katalánsko). • Ferran I – snaha o uzavření míru na všech frontách (Janov, Sardinie, Sicílie), uzavírání strategických obchodních partnerství (Egypt, Fez) → vše pod tlakem domácí krize, snaha vyhnout se dalším finančně vyčerpávajícím válkám. • Alfons IV el Magnànim – stabilní vláda, vládce Aragonské koruny. 1442-1458 král neapolský (poslední úspěch katalánské expanzivní politiky). Původem z kastilského dvora, brzy ale plně identifikován s Aragonskou korunou*. Stabilizoval vládu i na Sicílii a Sardinii, pokusil se o dobytí Korsiky → jen dílčí úspěchy (Calvi, Bonifacio), pak se zaměřil už jen na Neapolské království. *1416 v Corts mluví ještě španělsky, 1419 už katalánsky Trastámarové na aragonském trůnu (Zdroj: wikipedia.org) Trastámarové na aragonském trůnu • Vláda Alfonse IV též důležitá z hlediska kulturního → na Pyrenejský poloostrov s ním proniká renesance, na svém dvoře vytváří dobré podmínky pro umělce. • SEGLE D’OR VALENCIÀ (Antoni Canals, Jordi de Sant Jordi, Joanot Martorell, Ausiàs March, Jaume Roig, Joan Roís de Corella) → zlatý věk nejen katalánského/valencijského písemnictví, nýbrž zlatý věk z hlediska politiky pro oblast Valencie, která přebírá vůdčí kulturní úlohu. • Joan II – Alfons neměl následníka, vládu tak po jeho skonu přebral jeho bratr Joan (1398-1479). Jeho vláda přinesla dynastické spory a vyústila v občanskou válku (1462-1472) → Carles de Viana Trastámarové na aragonském trůnu • Carles de Viana (1421-1461) Princ arragonský a navarrský, následník navarrského trůnu → spor s otcem, jenž ho nechal zavřít a neumožnil mu nástup na navarrský trůn → útěk do Neapole na dvůr svého strýce Alfonse IV. 1460 se vrátil do Katalánska a Navarry, kde měl být v pozici místokrále (Katalánsko) a krále (Navarra) → opět zavřen. Propuštěn až na základě rozhodnutí katalánských Corts → slavnostně přijat v Barceloně jako místokrál (katalánské elity neměly Joana II rády). Carles de Viana (Foto: blogs.sapiens.cat) Trastámarové na aragonském trůnu • Carles de Viana (1421-1461) 1461 Concòrdia de Vilafranca – katalánské vládní elity si vymohly určitá privilegia, např. že král (Joan II v tomto případě) nesmí vstoupit na území Katalánska bez povolení místních úřadů. 1461 umírá (nejasné příčiny) → stává se legendární postavou katalánský dějin a jeho smrt a vstup Joana II do Katalánska bez povolení se stávají záminkou k občanské válce (1462-1472). Carles de Viana se stal inspirací mnoha uměleckých děl; roku 2001 o něm dokonce katalánská TV natočila film. Joan II (Foto: wikipedia.org) Více informací: • BALCELLS, Albert. Història de Catalunya. Barcelona: L’Esfera dels llibres/La Butxaca, 2011. Str. 390-459. • MORENO CULELL, Vicente. Carles de Viana. Ciencies Socials en xarxa – blog Sàpiens.cat. 11/03/2012. Odkaz: http://blogs.sapiens.cat/socialsenxarxa/2012/03/11/carles-de-viana/. • SOBREQUÉS, Jaume i MORALES, Mercè. Comtes, reis, comtesses i reines de Catalunya. Barcelona: Base, 2011. • Expansió de la Corona d’Aragó. Odkaz: http://www.onogueras.com/corona_arago/corona_arago.html.