Vzdělávání v moderních metodách archeologické praxe Aktivita č. 4: Metodologie archeologické prospekce a exkavace NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN EVREPSKAUhlE Hf^řr MAPY třídění podle • obsahu (topografické, speciální) přírodní prostředí - speciálních map: např. mapa klimatické regionalizace geobotanická rekonstrukční mapa, Soubor geologických a účelových map, vydávaný na podkladě ZM v měřítku 1:50.000 Českým geologickým ústavem v Praze aj. • měřítka • formy provedení (tištěné/analogové vs. digitální) • stáří (mapy aktuální vs. staré) tzv prvního vojenského (josefského) mapování z let 1763-1785, mapy tzv stabilního katastru z let 1817-1858 způsob zobrazení zemského povrchu, tj. referenčním elip-soidem a způsobem jeho promítnutí do roviny mapy. význam prostorové identifikace nálezů v jednotné souřadnicové síti dva druhy souřadnicových sítí: geografické (cp-A = fí-lambda) rovinné (kartézské) v archeologii se v ČR používá zejména rovinný systém JTSK (Besselův elipsoid, tzv. Křovákovo kuželové zobrazení z r. 1922) vojenské mapy systém S-42 (Krasovského elipsoid). mezinárodní systém UTM (Universal Transverse Mercator; elipsoid Hayfordův). 80. léta: v české archeologii - specifický způsob udávání polohy na mapě, tzv. systém PIAN - efektivní - používán dodnes jako Základní (Šimana, M. - Venci, S. 1970: Návrh na jednotné polohové určování archeologických nalezišť, Archeologické rozhledy 22, 574-585.) EVHCPSKAUhlE I Základní mapy ČR • civilní mapy spravované Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, aktualizují se v cyklech 3-10 let • řada ZM pokrývá celé území republiky v měřítcích 1:200000, 1:100000, 1:50000, 1:25000 a 1:10000 • k vyhledání potřebných listů slouží klad listů - vychází z měřítka 1:200000 • záměrně se používají potlačené (světlejší) barvy, aby mohly mapy sloužit pro dotisk nebo zákres dalších tematických informací pro lokalizaci archeologických dat jsou nejvýhodnější mapy nejpodrobnější, tj. ZM 1:10000 (dále ZM10) — základ informačního systému PIAN - specifixký systém udávání polohy v archeologii - — ZM10 nejpodrobnější výškopisnou informaci • vrstevnice jsou zobrazeny v intervalech většinou 2 m, což je ve srovnání s dostupnými údaji v jiných zemích mimořádně podrobný údaj, ani takto podrobné výškopisné údaje ovšem pro archeologické účely někdy nedostačují (např. v rovných terénech jako jsou říční nivy, kdy významný může být i rozdíl několika decimetrů) • 1992: ZM10 - body polohového a výškového bodového pole, souřadnicovou síťJTSK a zeměpisné souřadnice Speciální mapy Atlas podnebí Československé republiky (1958) - D. Moravce a J. Votýpky (v přehledné tištěné podobě 1998): Klimatická (digitální) regionalizace ČR - podrobná dlouholetá měření v husté síti stanic na území celé ČR • Geobotanická rekonstrukční mapa v měřítku 1:200.000 (Mikyška a kol. 1969) • Vyšší geomorfologické jednotky ČR 1996 • Hydrologické poměry ČSSR (1965) - publikace • Soubor geologických a účelových map - na podkladě ZM v měřítku 1:50.000, vydává Ústřední ústav geologický v Praze, dostupná i digitální verze • Základní geologická mapa ČR v měřítku 1:25.000, vydávaná rovněž ÚÚG Praha, kvalitnější, avšak zatím ještě neúplná, k vydaným listům obou sérií existuje standardní textový doprovod (např. Múller a kol. 1992, Králík a kol. 1984) • Půdní mapy mapování Ústavu pro zemědělský průzkum půd v měřítcích 1:50.000 a 1:10.000, pokryto celé území Čech • Kartogram štěrkovitosti, propustnosti a zamokrení y měřítku 1:10.000 • Mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měřítku 1:5000, dostupné rovněž v ÚZPP v Praze a okresních institucích, ještě podrobnější informace o druhu, hloubce a bonitě půdy, sklonu svahu a dalších vlastnostech terénu Mapy Topografické služby Armády České republiky (ústředí v Dobrušce) • na mapách jsou uváděny zeměpisné souřadnice a kilometrová síťS-42 • základním měřítkem je 1:25000; -a odvozené mapy 1:50000,1:100000 a 1:200000 -(starší série map v měřítku 1:10000 již není dostupná) • mapy - čtvercový formát a vlastní klad listů • běžně dostupné jsou v podobě turistických map, vydávaných Klubem českých turistů (v měřítku 1:50000) • hlavním nedostatkem vojenského mapového díla pro archeologii - neexistují mapy dostatečně velkého měřítka Mapa správního rozdělení ČR zachycuje Mapy krajů ČR 1:200000 Mapy okresů 1:100000 Mapy správního rozdělení ČR 1:200000 atd.) nejnovější stav správního členění platného k 1.1.1996 Katastrální mapy a SMO-5 (mapy evidence nemovitostí) • slouží především k majetkoprávním účelům, ale často bývají užívány i k detailní lokalizaci archeologických výzkumů, např. v nálezové zprávě atd. • obsahují čísla jednotlivých parcel, která v principu vycházejí ze stabilního katastru • měřítko 1:2000, mapování katastrálních map je provedeno v systému JTSK, jemuž odpovídají i sekční čáry jednotlivých listů, souřadnice JTSK jsou na mapách zobrazeny v podobě čtvercové sítě • kopie aktuálních katastrálních map poskytují územně příslušné katastrální úřady • z katastrálních map je odvozena tzv. Státní mapa odvozená 1:5000 (SMO-5), tyto mapy jsou výhodné svou podrobností, jejich nevýhodou je, že nezobrazují topografické prvky a objekty, ale majetkoprávní hranice http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN \ - \\ W\ m ' \ \ v. \ J, •L ŕ-v- I 1 > \ -S * ' i i 4 \ 7---—"! r~-^ - ■ \ / * \n í." Staré mapování archivace krajiny se sídelní strukturou daného období v závislosti na měřítku a zobrazení - komunikace místního významu - hlavní komunikační trasy - struktura sídel: města, vesnice (zobrazení budov - kostel, mlýn, zámek, hrad) - krajina: využití krajiny člověkem - pole, pastviny, lesy - vodní plochy - vodní toky, jezera, rybníky, kanály NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN EVHCPSKAUhlE Hf^řr • Josef Schwoy - třísvazkové dílo "Topographie des Markgrafthum Mähren,, • J. P. Cerroni - samostatný soupis map Moravy • B. P. Molia (1697-1780) - sbírka map - katalog - K. Kuchař (1958) - Mapová sbírka B. P. Molia v universitní knihovně v Brně • Christian ďElvert (1853) - studii moravské mapografie (společné mapy Moravy a Slezska) - 1. část: přehledné mapy Moravy a mapy krajů 'okusy o celkové zachycení kartografického materiálu se v českých zemích datují do konce 19. století. 1896 - Česká společnost zeměvědná -založení sbírky map a písemných dokumentů pro vlastivědná studia českých zemí (dobrovolná upozornění o kartografickém materiálu a příležitostné dary - NEZDAR) 1920 geograf Bohuslav Horák návrh na uspořádání a soupis kartografických památek v ČS republice - snaha o soupis všech map, plánů, atlasů a globů, uložených v ČS knihovnách, sbírkách a archivech, státních i soukromých koncepce katalogizačního záznamu s podrobným výkladem, soustředění kartografických dokumentů do rukou státu do jedné velké ústřední sbírky např. při Vojenském zeměpisném ústavu + EDICE nejcennějších map a plánů NEZDAR. 1920 - Václav Švambera - Státní sbírka mapová - jádro dnešní Mapové sbírky^ Univerzity Karlovy (k soustředění kartografického materiálu z celého území ČS nedošlo) NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN EVREPSKAUhlE Hf^řr Digitalizace spolupráce laboratoř informatiky Univerzity J.E.Purkyně - s Národním památkovým ústavem (NPÚ) - s Historickým Ústavem AV ČR - digitalizace mapového operátu Stabilního katastru.^ Jedná se o cca 1200 mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy. - I., II., III. vojenské mapování - Múllerova mapa Čech V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. II. vojenského mapování, které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify. EHE ffi T I I ffi TI ICQ Search I BurQ pí Q The Origin of War Q Teorie války | R & MGH gl d rnaps.cieolab.cz t č.10 I, vojenské mapování II, vojenské mapování III, vojenské mapování Müllerovo mapování Stabilní katastr Odkazy Infomail Nastavení Hlavní strana H Deutsch ES English liSili U western desert y-\ project http://oldmaps.geolab.cz/ © Laboratoř ge o inform atik y Univerzity J.E.Purkyně - www.geolab.cz © Historický ústav AV ČR - www.hiu.cas.cz INVESTICE DO ROZVOJE V Přenáším data z oldrnaps.geolab.cz... Historické mapové podklady Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 uprostřed pravého okraje mapového listu poznámka: Mikulass Klaudian. Letha Božieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho; letopočet 1518 je umístěn pod štítem na Levé straně Listu. řada kopií mapy ze 16. století kopie Klaudyánovy mapy od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibichaz počátku 19. století. Mikuláš Klaudván-Kulha-Claudianus (7-1522) nazývaný (?) podle své tělesné vady (kulhavý = latinsky claudianus) mladoboleslavský lékař a učenec, podporoval činnost jednoty bratrské a po roce 1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu tvůrce první tištěné mapy - zhotovení dřevěných tiskařských desek v Norimberku a mapa se tiskla v dílně Jeronýma Hóltzela. vyobrazení Čech (460x550 mm, měřítko cca 1 : 685 000) zabírá jen třetinu listu (1260x640mm). schematické znázornění: lesy, pohoří (horský val obklopuje Čechy s Kladskem, u pramenů Labe je jediný název pohoří "Krkonoss,,), říční sít, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdáleností, hrady, města rozlišená mapovými značkami na královská a poddanská, kališnická a katolická a na městečka obrazová a heraldická výzdoba: umístěná v horních dvou třetinách mapového listu - český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie spravedlnosti a sedm drobných obrázků - ? zrcadlo mravů ve spojení s výroky Písma. pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky: Prahy, Kutné Hory a Žatce. alegorická partie výzdoby - vůz - zapražený v obou směrech jízdy a obsazeného rozhádanými cestujícími Zľťro ŕ Ľlŕ píl íl Ďfl í ivj. jrjiiM i -riEILyi «Vo'i. >,-■ V iirtipi.:iiii'lWritr;B iTíSŕälBítolllMilnirí ■...... ■"M ■"n4****,Urt ŕlSl^m™-!.* npKHJkQMp. vMlmmtAi E»t—^^..... Br i ITIBUjiI........ mnfjn Oth 2 raku ;5Jff INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN tie,* é tawing tííCtaíiniťPT*. M Ó R AVIA MAR C Hl ONATUS . MERHERNU >orr F Fjerto _ ^^^^^ 1 ■Ír?-:'' """" A £ ,, ,1 jůifh* K*** ^^-i^' ~v Fabnciova mapa Moravy z roku 1569 Vi* rľz^^C ij Fabffcťmrn mapa Marauy ? roJrii Í5ÍÍ9. jgdjnŕ r roicLi ! G25 marchionatus. Kaerio. Mollová sbírka. MZK Brně. Pavel Fabricius (1519-1589): Matematik, astronom, botanik a osobní lékař rakouského císaře Maxmiliána II. Kartografii -1569 vydal první mapu Moravy („ptorože se o to dosud nikdo nei INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627 Jan Amos Komenský (1592-1670) dlouho shromažďovaný materiál - původně (?) připojení k dílu o moravských dějinách De Antlquitatibus Morauiae (rukopis se nedochoval). snaha odstranit chyby a omyly Fabriciovy mapy Moravy (1569) a doplnit ji o své vlastní poznatky a svědectví vrstevníků. věnování Ladislavu Velenovi ze Zerotína (oba dva, Komenský i Zerotín, již tehdy pobývali v pobělohorském exilu) uvedl: "Početnejšou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb." NVESTICE Nejstarší výtisk mapy Moravy, tištěné z mědirytiny, pochází již asi z roku 1624, další jsou datovány léty 1627, 1633, 1645, 1664, 1677 první vydání v Čechách s titulem Morauiae olim regnum nunc marchionatus jako příloha díla Tomáše Pěšiny z Čechorodu Mars Moravicus mapu ryl Samuel Dvořák atd. mapa vydávána více než 150 let a tištěna z dvanácti různých tiskových desek. Rozměry 442x544 mm měřítko 1:470000 - pro síť a 1:520000 - pro kresbu. schematický zobrazení: reliéf, vodstvo a sídla + vinice, výběr léčivých pramenů a lázní, sklárny a doly: železnorudné, zlaté i stříbrné ti Mi -'.vi JSÍit* - ^ ÄS./piu-í" c-af ■f.'.':/. .í -i! íl f* TST I A ».J__A. - (íí í NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN M A P P A T O T 1 Ľ S REGNI BOHEMIA IN DUODECIM CIRCPLOS DIVISE COl COMITATV GLACENSI ET MSTSIC'tU EGRANO fcc 700 00( Mapa Čech z roku 1744 podle Múliera Mapa Čech z roku 1744 podle Miillera Mappa totius regni Bohemiae ín duodecím circulos diuisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano etc. Le Royaume de Boheme diuisée en ses douze cercles. Carle reduite sur celle de 25 Feuiiles par Míiller a Amsterdam chez Cóvens et Mortier. Autor: J. K. Müller rytec: měděný desky Mikuláš Kauffer (Augšpurk) Jan Kryštof Müller (1673-1721) vojenský inženýr (znalosti matematiky, geometrie, astronomie a praktického zeměměřičství) mapa Uher (1709). mapa Moravy (1716) mapa Čech (1720) - 26 listů + včetně 1 listu přehledného Mapa: velké množství geografických a hospodářských údajů -utajování mapy v rakouské monarchii Předloha: pro jednolistové zmenšené mapy Českého království vydavatelství: Německo, Francie, Nizozemí, Rakousko graficky i obsahově nejzdařileiší - mapa: kolorovaná rytina J. Condeta, publikovaná v kalendáři; vydavatel: Jan Cóvense a Petr Mortier (Amsterodam) rok: 1744 (470x550 mm, grafické měřítko - cca 1 : 700 000). fy-f.- 4ř- ■ ."li "-. tli*] - ■ En. >, -j—-* ■* > 2"* iľ . * B >_ apa Moravy z roku 1716 pramen pro kartografická zpracování Moravského markrabství. od roku 1730 - norimberská kartografická dílna Jana Baptisty Homanna podle Múllera mapy moravských krajů a zmenšenou celkovou mapu Moravy Odvozené mapy i v dalších nakladatelstvích (Norimberk: Jan Kryštof Weigel; Vídeň: Jan lakub Lidi a František Jan Josef Reilly; Amsterodam: Jan Cóvense a Petr Mortier) latváš Seutter (1678-1756/57) znal Múllerovu mapu Moravy nakladatel a medirytec - vlastní kartografickou - Augšpurku (1707) - vedle Homannova nakladatelství patřila v 18. století v německých zemích k nejvýznamnějším lapa - měřítko cca 1 : 513 000 s rozměry 487x570 mm Morava rozdělená do 6 krajů (Brněnský, Hradištský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a nojemský), ěsta, městečka i menší sídla, vodstvo a schematicky vegetace (lesy) a reliéf itul mapy - moravský znak s alegoriemi hojnosti, vedutu Brna se Špilberkem a symboly vinařství. Moravy Seiltierova mapa Moravy z poloviny 18. století L vojenské mapování - josefské 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800 štáb generálního ubytovatele (K. k. Generalquartiermeisterstab), • 1806 při štábu generálního ubytovatele zřízen topografický ústav •1818 rozšíření na topograficko-litografický ústav. •1818 štábu generálního ubytovatele podřízen Vojenský zeměpisný ústav v Miláně. • 1839 sloučením těchto institucí - Vojenský zeměpisný ústav se sídlem ve Vídni (K. k. Militärgeografisches Institut in Wien), • + další kartografická díla souvidející s vojenským mapováním 1763: zahájeno za vlády Marie Terezie pokračování za Josefa II. do roku 1785 1764-1767: Čechy 273 sekcí (mapových listů) 1764-1768: Morava 126 sekcí 1763: Slezsko 40 sekcí • pokrytí celé území státu podklad: Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800 Měřítko 1: 28800 poměr 1 vídeňského palce na mapě ku 400 vídeňským sáhům ve skutečnosti provádění: důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" "od oka,, (pozorováním v terénu) 1 důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Důvod: sedmiletá válka - rakouská armáda měla k dispozici jen nepřesné mapy vlastního území (Müllerova mapa) potřeba podrobné mapy (měřítko 1:28800) 1778-1779: po válkách s Pruskem nařídil Josef II. rektifikaci (přezkoušení) sekcí severního pohraničí Čech -> ze 143 listů muselo být 141 mapováno znovu uloženy Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni, u nás jen nebarevné kopie ve Státním ústředním archivu v Praze L vojenské mapování - josefské Bez sítě trigonometrických bodů (kresba neleze jednoznačně napojit nebo se překrývá) Mapový list: seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném vojensko-topografickém popise. komunikace (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řeky, potoky i umělé strouhy, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.), typy budov - kostely, mlýny. barevné rozlišení jednotlivých složek (ručně kolorovány) komunikace: hnědé linky, lesy: šedě orná půda: bíle pastviny: žlutozeleně vinice: světle hnědě vodstvo: modře půdorysy obytných budov (zděné stavby červeně a dřevěné černě) vojensko-topograficky popis území: informace nezobrazené v mapě (šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj.); (Čechy -19 rukopisných svazků) Význam: podrobnost, měřítko a slovní popis zachycuje území Čech, Moravy a Slezska v době před nástupem průmyslové revoluce a zachycuje kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN / Ľ/v/, atfSSSi ^ ' ŠL fcŕt liWMWMfc.'. L*F. -AJ.- . Srst/wS/í y* m x* t &Mf*tk i ár, 0 m' 'foš/tfýrí .'t .:f. U [r i7Wi«Í. I «1*. *fj /«j •d *t ä* 4P. jMG 'jri |rx i. f 1 *\V MAT. 1 U\ 4/: sr. ' .* ,1í"' .- m m d. ■r. '.>.'. t*\ '//. rj. • \ fTa . ■ r. ív AfÁtWlÁftK. /> <4f # f/J»sťr/A . í- *A4 ä7- Utfiár/]. fí. .+1, & \ľ/W4r*/ArJ'ít t/r'-" ťZtŕ'jfemimM M Mi iňtŕSattA > n t/f.' Utiiňbďi. . , y. íl. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN II. vojenské mapování Františkovo; 1836-1852, měřítko 1: 28 800 Předcházela: vojenská triangulace (geodetický základ mapování -zpřesnění) Podklad: Stabilní katastr - měřítko 1:2880 (zjednodušení, ale přesnost) sekce kolorované Čechy 267 sekcí z let 1842-1852, Morava a Slezsko 146 sekcí z let 1836-1840 měřítko 1:28800 Odvozeny mapy generální (1:288000) a speciální (1:144000) - první veřejné dílo rakouské státní kartografie - běžně dostupné v mnoha mapových sbírkách, málo podrobná pro účely archeologie obsah mapy totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. lapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN EVHEPSKAUHE 3ST ivrr ..... . .. _h g r e p c b * i i ■ «v v t7;.b!^itjgt.'wa i *ŕVZl í- 1 ; : fN-ŕ "l1-3*^--—J««— —to. • -c- ■ - " R-OtL- =Í5Sa"^bTKŘ5=VST Eľer.ua ČK-A-R-ťH -r-iýH§ i : ť ■ i j : 1 ' ■ 1 ■ i f^^jyi—,_i—káĽTlJ :(Ef I 1 —1-■—f—i—!—íPt—•¥—•——!——i—1-—L-*-r-'—r W i l Al c k e t Přehledová mapa souřadných systému Rakouské monarchie 1807-1869 Abb.39 IVIT£_í 1 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN IX "VI WM Ii. M HR Klad listů II. vojenského mapování FinthtHwig n originály map II. a III. vojenského mapování - uloženy v Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni > kopie ve Státním ústředním archivu v Praze > speciální mapy III. vojenského mapování převzaty po vzniku Československa, > nové vojenské mapování pak ve 30. letech 20. stol. > v současnosti klad sekcí tzv. I. - lil. vojenského mapovania základní náhled > Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem http://mapy.geolab. Vojenské mapování NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN vývoj katastrálního mapování na našem území • rustikální, tereziánský a josefský katastr • stabilní katastr - geodetické a kartografické základy, měřické a kancelářské práce. důvod pro tvorbu soupisů půdy a pro katastrální mapování stanovení daňové povinnosti v závislosti na vlastnictví nemovitého majetku počátky dělení pozemků podle : druhu obdělávání (půda orná, lesní, luční, kroviny a chrastiny) jakosti (dobrá, prostřední, špatná) daně vyměřovány z poddanské půdy na základě nedokonalých a nevěrohodných podkladů - námitky poplatníků cjsai^a>aTjilián^K^^^ Dvorská komora zamítla - důvod: obavy z odvodu daní i z panské půdy Další pokusy o zaměření pozemků - 1627, 1638 (opět zamítnuto českými stavy EVFKPSKAUhlE Berní rula 1654 - 1.berní rula prvni úspešnejší soupis poddanské půdy vznikl tzv. rustikální katastr (nutnost průběžných oprav) 1684 - 2.berní rula - podle ní daně až do roku 1748 Oba rustikální katastry neměly grafické podklady, obsahovaly jen poddanskou půdu GENERÁLNÍ REJSTŘÍK KE VŠEM SVAZKŮM (vydaným i dosud nevydaným) BERNÍ RULY Z ROKU 1654 OPLNĚNÝ (tam, kde se nedochovaly) O SOUPIS PODDANÝCH Z ROKU 1651 BERNÍ RULA Z ROKU 1654 Ves Chlumek a Vrchy rolí neúrodnou Sedláci Roli má a osívá Potahů Dobytka chová Roli má Seje ozim Seje jař Chf> vá Kráv Jalovic Ovci Svini str.* v. str. v. str. v. Havel Cimbál 30 9 e 2 4 2 Jiří Bělohlávek 21 7 4 2 2 2 Cliaíupnici Jití Duchek B 4 1 2 1 \8clav Přihanský 9 4 2 2 1 Ondře] Adamíčko 7 2 1 2 2 Jiří Vaňas S 3 1 1 2 Staveni rozbořená a pustá chatupnicky Kroíkovský a Čežákovský 8 CELÁ VES 38 2 28 16 4 13 8 Ves Kačenovy, též ves Babiny - rolí prostřední sedláci Kašpar Gartner 21 7 4 3 | 4 | 3 Chalupnici MikoláS Novák 9 3 2 2 Martolomej Havlů 10 3 2 1 2 1 \&olav Adamčíka 6 1 1 2 Jiří Marků 9 4 2 2 2 Jan Martinu (r. 1715 vyhořel) 8 3 1 3 Jan Adamčíka 6 2 1 2 TornáS Tkadleců 3 1 1 3 staveni rozbořena a pusta chaiupnický Altmanovský 9 CELÁ VES 81 24 14 1 4 | 20 6 Radec a Bukovina-rolí neli Sedláci rodný Kryštof Procházka 28 10 5 4 | 8 1 4 Cliaíupnici Jakub Kolář 10 3 3 2 3 1 Jakub Trkal B 2 1 2 1 Jan Karásek 10 5 2 2 2 Jan Procházka 5 1 1 2 1 Jan Zedníků 5 1 2 1 3 Tobiáí Kopecký 6 2 1 3 Tobiáí Šimonů 3 1 1 3 3 Matěj Kolář 6 2 2 2 1 Petr DuSek 4 1 1 2 CELA VES 83 28 3 17 3 6 30 7 4 CELKEM 262 2 BO 3 47 3 14 r>3 21 4 ř sír = sirých - kim- - 0,2827 ha Od roku 1706 prováděn soupis rustikální i dominikální pudy na základě přiznání (nebo-li f a s e) vznikly knihy fasí - dokončeno 1748 1748 - 3.berní rula, neustálé námitky, Marie Terezie nařídila „revizitaci" 1757 - 4.berní rula, revidovaná 3.berní rula Opět jako rustikální katastr neobsahuje grafické znázornění • Získávání zkušeností z okolních zemí, v Itálii tvorba „Milánského katastru" se zaměřením, zobrazením, očíslováním každého pozemku • 3. a 4. berní rula (tzv.tereziánský katastr) obsahuje soupis poddanské i panské půdy i' i t til C J P. Čt? i!.* • sr.. J7. ...6\ .-20. \ «/f./'yjv;.,.,.,^ á Poddaní podle Tereziánského katastru - stav k r. 1757 Hospodáři dle výmery Ves Počet hospodářů Do 5 str. Do 15 str. Do 30 str Do 60 str. Bonita polí Ratíeč Bukovina 13 1 10 2 a Chloumek Vrchy 3 - 4 3 1 s Kacanovy Babina 11 1 3 2 a Ves Výměra dle kultur (ha) Pole Lada Pastviny Louky (vozy) Lesy Radeč Bukovina 44,0 - 6,6 18,3 4:1 Chloumek Vrchy 36.6 - 2.4 12.0 0.4 Kacanovy Babina 27.1 1.4 2:3 12.1 - První pokus o mapování pro daňové účely: 1785 : patent císaře Josefa II. - (josefsky nebo-li josefínsky katastr) • tereziánské berní a daňové reformy (t. katastr) nepočítaly se systematickým zaměřením půdy • nový soupis hospodářsky využitelné půdy v Čechách a na Moravě, prováděn z příkazu císaře Josefa II. v letech 1785-89, evidoval panskou i poddanskou půdu • patent z 20. dubna 1785 obsahoval první měřičskou instrukci se dvěma obrazovými přílohami - určují způsob měření a mapování daněné půdy, na rozdíl od předešlých katastrů vznikl částečně na základě trigonometrických měření • katastr nebyl sestaven podle panství, ale podle umístění pozemků na území katastrální obce, jednotlivé pozemky obdržely topografická čísla (stabilní katastr je nepřevzal) • měření bez geodetického polohového základu (neexistovala měřická síť) - obec rozdělena na „pozemkové tratě" a uvnitř měřeno nejjednodušším způsobem, zapsala se jména vlastníků a pozemky se očíslovaly - vznikaly značně zkreslené náčrty tratí, není možné sestavit ani mapu obce • nepřesné polní náčrty (ne pro všechny obce) a nepříliš přesné mapy • základní jednotka pozemek (zaměření, zobrazení a určení výnosnosti) • Josefský katastr platil pouze 3 roky (1789-1792) - přes jisté nedostatky byl příznivě přijat zvláště sedláky, neboť zrovnoprávnil daňovou povinnost z rustikální i dominikální půdy NVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN gfm«myfíai,9aRgtp(Ptec,aSprá«)ceIUnv c$ (Ppaírnofft$oj)!é. íwěčenýclj temý.......EPgiffíěnj ^otcebnottech €íáíu....By Pajčá Ätagina,fa|fia.O>ŕec,a řajSy porujný u>lajbiji)p Krunttt tJ^iter 5&iŤtjiry j&runtu,Pterý cti v$)wá,s geíio •poSjwtn. SpPonafij 30*01000 přifpěP,.......' (potení 3 50.IV. 1185), ■■•v. , 25 Klja 2 (lopy 9 ' J 1 " W jk^ú 3 jíopy fltavcmj ,fteraf Kfymžřowáaj Ktuntu oS 49 967 mapových listů, jeden list asi 3 km2) - každá obec měla mapu v měřítku 1: 2880 (některé ještě i podrobnější), zachycuje druhově členěné pozemky s parcelními čísly, zástavbu, komunikace, vodní toky a plochy, pozemky zdaněné (pole, louky, vinice, pastviny a lesy) a nezdaněné (veřejné silnice a cesty, řeky, průplavy, hřbitovy) - lesy (šedě), pastviny, louky a zahrady (zeleně), pole (světle žlutě), vody (modře), cesty (hnědě), kamenné budovy (karmínové), dřevěná stavení (žlutě) - kolorované exempláře těchto map (císařské otisky) dokumentující stav v době měření - Moravský zemský archiv • INDIKAČNÍ SKICY - na pevnějších kartónových čtvrtkách, sloužily k zaznamenávání změn ve vlastnictví pozemků -> Státní ústřední archiv • MAPA KULTUR KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (1837-1844) - součástí stabilního katastru, v měřítku 1:36 000, znázorněny zemědělské kultury některé mapy udávají bonitu půdy (l-IV), k oceňování půdy - několikrát došlo k reambulaci (znovuzaměření) a dalším revizím stabilního v Praze katastru Císařsky povinny otisk (archivace): otisk originální mapy - opatřený popisem parcelních čísel; kolorovaný archivace v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. - Kaiserpflichtexemplar - Barevné provedení je stejné jako u originálních map, okrové role, šedé lesy, sytě zelené zahrady a parky, zelené louky, světle zelené pastviny, karmínové zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém odstínu karmínové významné stavby, žluté dřevěné budovy, mosty a jezy, hnědé cesty, modré vodní toky a plochy a různobarevné lemovky hranic se sousedními obcemi (viz legenda). V bílé barvě jsou ponechány dvory a nádvoří, veřejná prostranství a půda, kterou nebylo možné obdělat, např. kamení. Na zadní straně mapového listu je podpis pracovníka, který mapu vybarvil a revizora. - V souboru chybí císařské otisky z území, které bylo v roce 1938 připojeno k Německé říši. Byly v rámci spisové rozluky postoupeny podle územní příslušnosti do Mnichova, Vídně a Katovic. Jejich rovnocennou náhradou jsou originální mapy. Případné chybějící listy jsou podle možnosti nahrazeny otisky originálních map. Městská problematika - veduty, plány - množství map měst od počátku 19. stol - archivní fondy v každém okresním městě Mullerova mapa a ortofoto NYMBURKU INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN BB EL Yg. p** EVROPSKÁ LJI E i ^^^^1 Hartmann Schedel - Liber Chronicarum (1493) © The Hebrew University of Jerusalem & The Jewish National & University Library INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁN Jan Willenberg - Brno \ ■ i ------- _ Al v*. ^ A & A* AaĹ4Ai 72 91 O významu výhodného umístění tehdejší jarohněvické tvrze svědčí i její vysoce pravděpodobná funkce pro obranu celé oblasti. Podle vojenské mapy z poloviny 18. století tvořila souvislá řada rybníků na řece Kyjovce -kromě svého původního účelu - i obranný val proti nebezpečí z Uher. [Rybníky Nesyt, Písečný, tzv. Brodský, Jarohněvický a několik menších od Sardic po Mistřín). Jediná dvě větší průchozí místa byla vždy po hrázích rybníků - na dnešní spojnici Mutěnice - Hodonín a Dubňany - Mutěnice. Četné turecké války přispěly dále ke strategickému významu tvrze, neboť se vždy stávala součástí nástupní plochy pro vojenská tažení (tzv. mustruňky). Zde se právě scházela vojska před tím, než vyrazila směrem na Uhry. Území bývalých Jarohněvic za současným rybníkem bývalo však místem soustřeďování žoldnéřského vojsk až do konce XVI. století, čímž trpěli zejména obyvatelé v Miloticích, Svatobořicích a Mistříně. V roce 1597 si na jejich řádění stěžovala např. milotická paní Kristina z Rogendorfu zemskému hejtmanovi Fridrichovi ze Žerotína. http://archivnimapv.cuzk.cz/