Cvičebnice k 23. - 34. lekci
30. lekce
Gerundivum
- pasivní význam (i u deponentních sloves)
- nutnost, náležitost ("je třeba", "muset", "mít",...)
- prézentní kmen + -ndus, -nda, -ndum; u 3. a 4. konjugace je kmen rozšířen o -e-, např. laudandus, monendus, legendus, audiendus
- skloňování jako adjektivum 1. a 2. deklinace
Použití gerundiva
- nejčastěji spojení s tvary se slovesa esse
Nepřechodná slovesa
- -ndum + tvary esse v 3. os. sg.
- např. labōrandum est "je třeba pracovat / má se pracovat / musí se pracovat / je třeba, aby se pracovalo"
- předmět u nepřechodných sloves: v původním pádu, např. Pārentibus pārendum est. "Je třeba poslouchat rodiče."
Přechodná slovesa
- osobní konstrukce, shoda gerundiva se jménem, sloveso esse ve všech osobách
- např. puer laudandus est "chlapec má být chválen, chlapec se má chválit;
chlapec musí být chválen, chlapec se musí chválit; je třeba chválit chlapce; je třeba, aby byl chlapec chválen"
Dativ původce
- činitel v dativu
- připojeno podobně jako v činitel pasivu
- např. Mātrī puella laudanda est. "Dívka má být chválena matkou. / Matka má chválit dívku. / Je třeba, aby matka chválila dívku."