GERUNDIUM  substantivní tvar, substantivizované neutrum gerundiva v singuláru  nemá nominativ, v akuzativu pouze po předložce  od nedeponentních i deponentních sloves, aktivní význam  skloňování: jako neutrum 2. deklinace  překlad: obvykle podstatným jménem slovesným (např. „chválení“) nebo infinitivem (např. „chválit“) 1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 3. konjugace (capiō) 4. konjugace nom. sg. — — — — — gen. sg. laudand-ī chválení, chválit monend-ī napomínání, napomínat legend-ī čtení, číst capiend-ī chytání, chytat audiend-ī slyšení, slyšet dat. sg. laudand-ō monend-ō legend-ō capiend-ō audiend-ō ak. sg. (ad) laudand-um (ad) monend-um (ad) legend-um (ad) capiend-um (ad) audiend-um vok. sg. — — — — — abl. sg. laudand-ō monend-ō legend-ō capiend-ō audiend-ō POUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PÁDŮ Genitiv  po některých substantivech a adjektivech, např.: ārs, artis, f. umění ārs amandī umění milovat causa, ae, f. důvod causa querendī důvod si stěžovat cupiditās, ātis, f. touha cupiditās regnandī touha vládnout facultās, ātis, f. schopnost facultās dīcendī schopnost řečnit locus, ī, m. místo locus hiemandī místo k přezimování modus, ī, m. způsob modus pugnandī způsob boje necessitās, ātis, f. nutnost necessitās manendī nutnost zůstat occāsiō, ōnis, f. příležitost occāsiō bibendī příležitost k napití potestās, tis, f. moc potestās ēligendī moc / možnost si vybrat ratiō, ōnis, f. způsob, důvod ratiō vīvendī způsob života, důvod k životu spēs, eī, f. naděje spēs vincendī naděje zvítězit, naděje na vítězství studium, iī, n. snaha, úsilí studium discendī snaha se učit tempus, oris, n. čas tempus aggrediendī čas zaútočit cupidus, a, um toužící cupidus imperandī toužící vládnout perītus, a, um zkušený perītus dīcendī zkušený v řečnění  ve spojení s předložkami causā a grātiā: causā kvůli, za účelem ulcīscendī causā kvůli pomstě, za účelem pomsty grātiā kvůli, za účelem spoliandī grātiā kvůli loupení, za účelem loupení Dativ  méně často než ostatní pády  někdy synonymní s konstrukcí ad + akuzativ  po některých slovesech či spojeních slovesa se jménem operam dare + dat. „věnovat se čemu“ operam damus cantandō „věnujeme se zpěvu“ adesse + dat. „být přítomen čemu“ scrībendō adfuit „byl přítomen u psaní“  se slovesem esse ve významu „být schopen, být s to“ Nōn sum solvendō. Nejsem schopen / s to platit.  po některých adjektivech (např. po aptus, idōneus „vhodný“) a substantivech (např. po substantivu locus „místo“ nebo po substantivech označujících úředníky, např. triumvir, decemvir). aptus natandō vhodný k plavání Locum pugnandō ēlēgērunt. Vybrali místo k boji. Akuzativ  pouze po předložkách  nejčastěji předložka ad, někdy např. i inter veniunt ad populandum přicházejí k plenění / aby plenili locus ad habitandum místo k bydlení idōneus ad nāvigandum vhodný k plavbě inter cēnandum mortuus est zemřel při jídle Ablativ  po předložkách, např. předložky in, dē, ā/ab optimus in dīcendō nejlepší v řečnění celeritās in respondendō pohotovost při odpovídání dē pingendō docet poučuje o kreslení abhorret ā scrībendō má odpor k psaní  bez předložky, vyjadřuje příčinu, způsob nebo prostředek, např.: legendō discimus učíme se čtením dēfessus sum ambulandō jsem unaven chůzí castra pugnandō cēpit tábor dobyl bojem Infinitiv místo nominativu a bezpředložkového akuzativu  infinitiv prézentu, ve větě podmět nebo přímý předmět Studēbant bene labōrāre (předmět). Snažili se dobře pracovat. Mentīrī turpe est (podmět). Je hanebné lhát. SPOJENÍ S ADVERBIEM A PŘEDMĚTEM  gerundium určeno adverbiem, nikoliv adjektivem jako v češtině spēs bene vīvendī naděje na dobrý život atrōciter imperandō krutým vládnutím  gerundium může řídit předmět  dva typy konstrukcí: ‒ gerundium sloves nepřechodných ‒ gerundium sloves přechodných Předmět s gerundiem nepřechodných sloves  tvar gerundia se nemění, předmět pouze připojen předmět causa lēgibus pārendī důvod poslouchat zákony Předmět s gerundiem přechodných sloves  většinou převod na tzv. gerundivní vazbu, např. librōs legendō discimus > librīs legendīs discimus „čtením knih se učíme“  změny při převodu ‒ gerundium > gerundivum (koncovky pro všechny tři rody a obě čísla), ve stejném pádě jako původní gerundium ‒ předmět přejde do pádu gerundia, resp. gerundiva (nezůstane v akuzativu) ‒ shoda gerundiva s předmětem (přizpůsobí se předmětu v rodě a čísle)  překlad: stejně jako gerundium occāsiō hostium vincendōrum příležitost porazit nepřátele parātī ad lēgēs dēfendendās připravení k obhajobě zákonů Postup při překladu do latiny Např. spojení „příležitost dobýt město“: 1. Zjistíme, zda sloveso, které budeme při překladu používat, má v latině předmět v akuzativu (urbem capere). 2. Vytvoříme vazbu s gerundiem bez předmětu ve shodě s pravidly o užití gerundia v jednotlivých pádech (viz výše). V případě spojení s occāsiō „příležitost“ bude gerundium v genitivu: occāsiō capiendī. 3. Přidáme k tomuto spojení předmět v akuzativu: occāsiō capiendī urbem. 4. Převedeme předmět v akuzativu do pádu gerundia: occāsiō capiendī urbis. 5. Změníme gerundium na gerundivum a upravíme gerundivum tak, aby se shodovalo v rodě, čísle a pádě s předmětem (urbis): occāsiō capiendae urbis. 6. Předmět (urbis) můžeme přesunout před gerundivum (capiendae), protože to odpovídá slovosledu obvyklému v těchto konstrukcích: occāsiō urbis capiendae. Výsledný překlad zní: occāsiō urbis capiendae. Další příklady  dativ: triumvirī legēs scrībendō > triumvirī lēgibus scrībendīs tři muži pro sepsání zákonů  akuzativ: missī sunt ad pecūniam accipiendum > missī sunt ad pecūniam accipiendam byli vysláni převzít peníze  ablativ: agrōs vastandō nocent > agrīs vastandīs nocent škodí pustošením polí GERUNDIVNÍ VAZBA PO NĚKTERÝCH SLOVESECH  po slovesech dare „dát“, trādere „předat, odevzdat“, mittere „poslat“, relinquere „nechat“, cūrāre „postarat se“ apod.  vyjádření účelu nebo záměru  shoda s předmětem v rodě, čísle a pádě Pater magistrō fīliōs ēducandōs dedit. Otec dal učiteli syny na vychování. Otec dal učiteli syny, aby je vychoval. Caesar pontem faciendum curāvit. Caesar se postaral o postavení mostu. Caesar se postaral, aby byl postaven most. RŮZNÉ ZPŮSOBY PRO VYJÁDŘENÍ ÚČELU Hlavní způsoby vyjádření v klasické latině:  věta účelová s ut/nē a konjunktivem prézentu nebo imperfekta  věta vztažná s konjunktivy vět účelových  supinum po slovesech pohybu  konstrukce ad + gerundium / gerundivní vazba v akuzativu  causā nebo grātiā + gerundium / gerundivní vazba v genitivu Příklad: věta „Senát poslal legáty žádat o mír.“  Senātus lēgātōs mīsit, ut pācem peterent.  Senātus mīsit lēgātōs, quī pācem peterent.  Senātus lēgātōs mīsit pācem petītum.  Senātus lēgātōs mīsit ad pācem petendam.  Senātus lēgātōs mīsit pācis petendae causā.