SLOVESA VELLE, NŌLLE, MĀLLE
 volō, velle, voluī, – „chtít“
 nōlō, nōlle, nōluī, – „nechtít“
 mālō, mālle, māluī, – „raději chtít“
Prézentní systém
Indikativ prézentu
sg. 1. vol-ō chci nōlō nechci māl-ō raději chci
2. vīs nōn vīs mā-vīs
3. vul-t nōn vult mā-vult
pl. 1. vol-u-mus nōl-umus māl-umus
2. vul-tis nōn vultis mā-vultis
3 vol-u-nt nōl-u-nt māl-unt
Indikativ imperfekta
sg. 1. vol-ē-bam chtěl jsem nōl-ē-bam nechtěl jsem māl-ē-bam raději jsem chtěl
2. vol-ē-bās nōl-ē-bās māl-ē-bās
3. vol-ē-bat nōl-ē-bat māl-ē-bat
pl. 1. vol-ē-bāmus nōl-ē-bāmus māl-ē-bāmus
2. vol-ē-bātis nōl-ē-bātis māl-ē-bātis
3 vol-ē-bant nōl-ē-bant māl-ē-bant
Indikativ futura I
sg. 1. vol-a-m budu chtít nōl-a-m nebudu chtít māl-a-m raději budu chtít
2. vol-ē-s nōl-ē-s māl-ē-s
3. vol-e-t nōl-e-t māl-e-t
pl. 1. vol-ē-mus nōl-ē-mus māl-ē-mus
2. vol-ē-tis nōl-ē-tis māl-ē-tis
3 vol-e-nt nōl-e-nt māl-e-nt
Konjunktiv prézentu
sg. 1. vel-i-m ať chci nōl-i-m ať nechci māl-i-m ať raději chci
2. vēl-ī-s nōl-ī-s māl-ī-s
3. vel-i-t nōl-i-t māl-i-t
pl. 1. vel-ī-mus nōl-ī-mus māl-ī-mus
2. vēl-ī-tis nōl-ī-tis māl-ī-tis
3 vel-i-nt nōl-i-nt māl-i-nt
Konjunktiv imperfekta
sg. 1. velle-m chtěl bych nōlle-m nechtěl bych mālle-m raději bych chtěl
2. vellē-s nōllē-s māllē-s
3. velle-t nōlle-t mālle-t
pl. 1. vellē-mus nōllē-mus māllē-mus
2. vellē-tis nōllē-tis māllē-tis
3 velle-nt nōlle-nt mālle-nt
Infinitiv prézentu
velle chtít nōlle nechtít mālle raději chtít
Participium prézentu
vol-ē-ns, entis chtějící nōl-ē-ns, entis nechtějící māl-ē-ns, entis raději chtějící
Imperativ
sg. 2. — nōl-ī! nechtěj! —
pl. 2. — nōl-ī-te! nechtějte! —
Nōlī / nōlīte + infinitiv: vyjádření zákazu:
nōlī quaerere „neptej se!“ nōlīte quaerere „neptejte se!“
nōlī mīrārī „nediv se!“ nōlīte mīrārī „nedivte se!“
Perfektní systém
 pravidelné tvary
indikativ perfekta volu-ī nōlu-ī mālu-ī
indikativ plusquamperfekta volu-eram nōlu-eram mālu-eram
indikativ futura II volu-erō nōlu-erō mālu-erō
konjunktiv perfekta volu-erim nōlu-erim mālu-erim
konjunktiv plusquamperfekta volu-issem nōlu-issem mālu-issem
infinitiv perfekta volu-isse nōlu-isse mālu-isse
ZÁKAZ V LATINĚ
 nōlī / nōlīte + infinitiv: nōlī laudāre „nechval“, nōlīte laudāre „nechvalte“,
 konjunktiv perfekta se záporkou nē: nē laudāveris „nechval“, nē laudāveritis „nechvalte“,
 konjunktiv prézentu se záporkou nē: nē laudēs „nechval“, nē laudētis „nechvalte“.
KONSTRUKCE PO SLOVESECH VELLE, NŌLLE, MĀLLE
Po slovesech velle, nōlle a mālle následuje:
 prostý infinitiv (stejný podmět slovesa velle / nōlle / mālle a infinitivu)
 akuzativ s infinitivem (odlišné podměty slovesa velle / nōlle / mālle a infinitivu)
 konjunktivní věta beze spojky
Prostý infinitiv
Volō discēdere. Chci odejít. (tj. já chci, já odejdu)
Nōlō illum librum legere. Nechci číst tu knihu. (tj. já nechci, já nebudu číst)
Mālō tacēre. Raději chci mlčet. (tj. já raději chci, já budu mlčet)
Akuzativ s infinitivem
Volō tē discēdere. Chci, abys odešel. (tj. já chci, ty odejdeš)
Nōlō tē illum librum legere. Nechci, abys četl tu knihu. (tj. já nechci, ty nebudeš číst)
Mālō tē tacēre. Raději chci, abys mlčel. (tj. já raději chci, ty budeš mlčet)
Konjunktiv beze spojky
 konjunktiv prézentu po čase hlavním; konjunktiv imperfekta po čase vedlejším
Volō discēdās. Chci, abys odešel.
Nōlēbam illum librum legerēs. Nechtěl jsem, abys četl tu knihu.
Mālō taceās. Raději chci, abys mlčel.
Sloveso mālle
často ve spojení se dvěma infinitivy a adverbiem quam „než“, srovnání dvou dějů
Rōmānī mālēbant pugnāre quam servīre. Římané chtěli raději bojovat než sloužit.
IMPERATIV II
 imperativ futura
 zejména v zákonech a nařízeních
 překlad: „nechť“ s přítomným časem
1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 3. konjugace,
typ capiō
4. konjugace
2. sg. laud-ā-tō
chval,
nechť chválíš
mon-ē-tō
napomínej,
nechť napomínáš
leg-i-tō
čti,
nechť čteš
cap-i-tō
chytej,
nechť chytáš
aud-ī-tō
slyš,
nechť slyšíš
3. sg. laud-ā-tō
nechť chválí
mon-ē-tō
nechť napomíná
leg-i-tō
nechť čte
cap-i-tō
nechť chytá
aud-ī-tō
nechť slyší
2. pl. laud-ā-tōte
chvalte,
nechť chválíte
mon-ē-tōte
napomínejte,
nechť napomínáte
leg-i-tōte
čtěte,
nechť čtete
cap-i-tōte
chytejte,
nechť chytáte
aud-ī-tōte
slyšte,
nechť slyšíte
3. pl. laud-a-ntō
nechť chválí
mon-e-ntō
nechť napomínají
leg-u-ntō
nechť čtou
cap-i-u-ntō
nechť chytají
aud-i-u-ntō
nechť slyší
Imperativ II od esse a nōlle:
2. sg. es-tō
buď, nechť jsi
nōl-ī-tō
nechtěj, nechť nechceš
3. sg. es-tō
budiž, nechť je
nōl-ī-tō
nechť nechce
2. pl. es-tōte
buďte, nechť chválíte
nōl-ī-tōte
nechtějte, nechť nechcete
3. pl. s-u-ntō
nechť chválí
nōl-u-ntō
nechť nechtějí