SLOVESO FĪŌ, FIERĪ  fīō, fierī, factus sum: „stát se, stávat se“  pasivum slovesa faciō, ere, fēcī, factum  pouze některé tvary, ostatní doplňovány tvary slovesa facere nebo slovesa esse Prézentní systém indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I konjunktiv prézentu konjunktiv imperfekta sg. 1. fī-ō stávám se fī-ē-bam stával jsem se fī-am stanu se fī-am ať se stanu fiere-m stal bych se 2. fī-s fī-ē-bās fī-ēs fī-ās fierē-s 3. fi-t fī-ē-bat fī-et fī-at fiere-t pl. 1. fī-mus fī-ē-bāmus fī-ēmus fī-āmus fierē-mus 2. fī-tis fī-ē-bātis fī-ētis fī-ātis fierē-tis 3 fī-unt fī-ē-bant fī-ent fī-ant fiere-nt Imperativ 2. sg. fī! staň se! 2. pl. fī-te! staňte se! Infinitiv prézentu fierī stávat se Participium prézentu aktiva: — Gerundivum: faciendus, a, um ten, který má být udělán, který se má stát Perfektní systém ind. pf. ind. plpf. ind. fut. II sg. 1. factus, a, um sum stal jsem se byl jsem udělán factus, a, um eram dříve jsem se stal dříve jsem byl udělán factus, a, um erō až se stanu až budu udělán 2. factus, a, um es factus, a, um erās factus, a, um eris 3. factus, a, um est factus, a, um erat factus, a, um erit pl. 1. factī, ae, a sumus factī, ae, a erāmus factī, ae, a erimus 2. factī, ae, a estis factī, ae, a erātis factī, ae, a eritis 3 factī, ae, a sunt factī, ae, a erant factī, ae, a erunt konj. pf. konj. plpf. sg. 1. factus, a, um sim ať jsem se stal ať jsem byl udělán factus, a, um essem byl bych se stal byl bych býval udělán 2. factus, a, um sīs factus, a, um essēs 3. factus, a, um sit factus, a, um esset pl. 1. factī, ae, a sīmus factī, ae, a essēmus 2. factī, ae, a sītis factī, ae, a essētis 3 factī, ae, a sint factī, ae, a essent Infinitiv perfekta: factum, a, um esse že se stal; že byl udělán Infinitiv futura aktiva: futūrum, am, um esse (fore) že se stane; že udělá Infinitiv futura pasiva: factum īrī že bude udělán Participium perfekta pasiva: factus, a, um ten, který se stal; ten, který byl udělán Participium futura aktiva: futūrus, a, um ten, který chce / hodlá se stát; ten, který chce / hodlá být Supinum: — Supinum II — VÝZNAMY A POUŽITÍ Významy:  „stát se, stávat se (někým, něčím, nějakým)“  „být dělán“, tj. pasivum slovesa faciō, ere  „stát se, přihodit se“ „Stát se někým, něčím, nějakým“: substantivum nebo adjektivum, které vyjadřuje kým, čím nebo jakým se podmět stává, se shoduje s podmětem (x v češtině je jméno obvykle v 7. pádě). Amīcus meus magister bonus est. Můj přítel je dobrým učitelem. Amīcus meus magister bonus fit. Můj přítel se stává dobrým učitelem. Sciō amīcum meum magistrum bonum esse. Vím, že můj přítel je dobrým učitelem. Sciō amīcum meum magistrum bonum fierī. Vím, že se můj přítel stává dobrým učitelem. „Stát se, přihodit se“: pouze ve 3. osobě singuláru nebo plurálu, např. hoc saepe fit to se často stává haec aliter facta sunt to se stalo jinak, tyto věci se staly jinak Složeniny slovesa faciō Pasivum faciō, ere i jeho složenin, kde je zachován tvar -faciō a jejichž první složka je dvouslabičná: pate-faciō, ere odkrýt, odhalit pate-fīō, fierī být odkryt, odhalen cale-faciō, ere ohřívat cale-fīō, fierī být ohříván assue-faciō zvykat (někoho na něco) assue-fīō být přivykán, zvykat si Složeniny s -ficiō místo -faciō (obvykle s jednoslabičnou předponou): pravidelné pasivum podle vzoru capiō: cōn-ficiō, ere dokončit cōn-ficior, cōn-ficī být odkryt, odhalen af-ficiō, ere opatřit (někoho něčím) af-ficior, af-ficī být opatřen čím ef-ficiō, ere způsobit ef-ficior, ef-ficī být způsobován SLOVESA MEMINĪ, ŌDĪ  meminī, meminisse „pamatovat si“, ōdī, ōdisse „nenávidět“  tvary od perfektního kmene s významem časů a způsobů od kmene prézentního Indikativ perfekta sg. 1. memin-ī pamatuji se ōd-ī nenávidím 2. memin-istī ōd-istī 3. memin-it ōd-it pl. 1. memin-imus ōd-imus 2. memin-istis ōd-istis 3 memin-ērunt ōd-ērunt Indikativ plusquamperfekta sg. 1. memin-eram pamatoval jsem si ōd-eram nenáviděl jsem 2. memin-erās ōd-erās 3. memin-erat ōd-erat pl. 1. memin-erāmus ōd-erāmus 2. memin-erātis ōd-erātis 3 memin-erant ōd-erant Indikativ futura II sg. 1. memin-erō budu si pamatovat ōd-erō budu nenávidět 2. memin-eris ōd-eris 3. memin-erit ōd-erit pl. 1. memin-erimus ōd-erimus 2. memin-eritis ōd-eritis 3 memin-erint ōd-erint Konjunktiv perfekta sg. 1. memin-erim ať si pamatuji ōd-erim ať nenávidím 2. memin-eris ōd-eris 3. memin-erit ōd-erit pl. 1. memin-erimus ōd-erimus 2. memin-eritis ōd-eritis 3 memin-erint ōd-erint Konjunktiv plusquamperfekta sg. 1. memin-issem pamatoval bych si ōd-issem nenáviděl bych 2. memin-issēs ōd-issēs 3. memin-isset ōd-isset pl. 1. memin-issēmus ōd-issēmus 2. memin-issētis ōd-issētis 3 memin-issent ōd-issent Infinitiv perfekta memin-isse pamatovat si ōd-isse nenávidět Participium futura — ōsūrus, a, um (ten), který hodlá nenávidět Imperativ sg. 2. memen-tō pamatuj! — pl. 2. memen-tōte pamatujte! — SLOVESO COEPĪ  tvary od perfektního kmene s perfektním významem  v prézentním systému sloveso incipiō, ere „začínat“ ind. pf.: coepī „začal jsem“, coepistī, coepit, coepimus, coepistis, coepērunt ind. plpf.: coeperam „dříve jsem začal“, coeperās, coeperat, coeperāmus, coeperātis, coeperant ind. fut. II: coeperō „až začnu“, coeperis, coeperit, coeperimus, coeperitis, coeperint konj. pf.: coeperim „ať jsem začal“, coeperis, coeperit, coeperimus, coeperitis, coeperint konj. plpf.: coepissem „byl bych začal“, coepissēs, coepisset, coepissēmus, coepissētis, coepissent inf. pf.: coepisse „že začal“ inf. fut. coeptūrum, am, um esse „že začne“ ptc. pf.: coeptus, a, um „započatý, (ten), který začal“ ptc. fut.: coeptūrus, a, um „(ten), který chce / hodlá začít“ SEMIDEPONENTNÍ SLOVESA Slovesa deponentní pouze v perfektním systému audeō, ēre odvážit se ausus, a, um sum odvážil jsem se fīdō, ere důvěřovat fīsus, a, um sum důvěřoval jsem cōnfīdō, ere důvěřovat cōnfīsus, a, um sum důvěřoval jsem diffīdō, ere nedůvěřovat diffīsus, a, um sum nedůvěřoval jsem gaudeō, ēre radovat se gavīsus, a, um sum zaradoval jsem se soleō, ēre mít ve zvyku (něco dělat) solitus, a, um sum měl jsem ve zvyku taedet, ēre (mē) hnusit se (mi) pertaesum est (mē) zhnusilo se (mi) Slovesa deponentní pouze v prézentním systému revertor, revertī vracet se revertī vrátil jsem se  participium perfekta reversus, a, um s aktivním významem „(ten), který se vrátil“  participium futura aktiva reversūrus, a, um „(ten), který se hodlá vrátit“