MASARYKOVA UNIVERZITA
Filozofická fakulta
Mediteránní studia
LJMgrB40 Exkurze do Říma
Téma referátu: Císařská fóra, Forma Urbis
Vypracovala: Pavlína Štrublová ( UČO : 428787)
Forma Urbis
Forma Urbis (plán Kapitolský) je starověký plán Říma, který byl vyryt do
mramorových desek. Pokrýval zeď jedné z budov na foru Pacis, není ovšem
známo které. Předpokládá se jen to, že asi nešlo o chrám.
Fórum Pacis nechal založit císař Vespasianus, z toho důvodu se mu říká také
Vespasianovo fórum. Nacházelo se jihovýchodně od Augustova fóra, ústřední
budovou na něm byl chrám bohyně Míru. Výstavba celého fóra trvala pouhé
čtyři roky.
Plán Kapitolský zhotovili v době, kdy vládl císař Septimus Severus, tedy mezi
lety 203 – 211.
Jednotlivé desky měřily asi 2x1 m a plán byl vyveden v poměru měřítka 1200-
1300.
Trosky plánu nalezl italský architekt Giovanni Antonio Dosiov roce 1562. V 18.
století byly zazděny do stěny schodiště v muzeu na Kapitoliu, odtud tedy název
plán Kapitolský. Další kousky mapy byly nalezeny roku1888 ve zdi za palácem
Farneským.
Roku 1903 byly kousky ze zdi v muzeu vyňaty, poté společně s nově nalezenými
kusy opět vsazeny do stěny dvora v tomtéž muzeu. Celkem bylo nalezeno 1049
kousků, což je asi patnáctina původního celku.
První vydání obkresleného plánu vyšlo v Římě roku 1673.
I přes to, že jsou nalezené kousky většinou velmi malé, navíc není jasné, jak byl
plán na stěně orientován, podařilo se v některých případech určit jejich
souvislost, čili lze plán považovat za cenný zdroj zejména pro topografická
studia.
Císařská fóra
Císařská fóra byla postupně vystavěna v letech 46 př. n. l – 113 n. l. První z nich
nechal postavit Caesar, sloužila jako demonstrace síly a moci císařů, ale
především jako náboženské a politické centrum.
Caesarovo fórum
Stavba započala v roce 54 př. n. l, kdy se Caesar rozhodl vybudovat vedle dosud
nejznámějšího Fora Romana ještě jedno, které ponese jeho jméno.
Dominantou fóra se stal chrám zasvěcený Venuši Rodičce, postavený po
Caesarově vítězství v bitvě u Farsalu. Venuše je podle mytologie Caesarovou
předkyní, matkou rodu Juliů. Při stavbě chrámu byl použit mramor, ale i
diamanty na ozdobu. Uvnitř se nacházely socha bohyně Venuše, kterou zhotovil
řecký sochař Arkesilaos, vedle ní pozlacená socha Kleopatřina. Před chrámem
stála jízdní Caesarova socha.
Na fóru se dále nacházela fontána zdobená sochami nymf.
Caesarovo fórum bylo dokončeno až za Augusta, dochovaly se z něj však pouhé
ruiny.
Octavianovo fórum
Caesarův nástupce přidal k jeho fóru nové, kde dominoval chrám Marta
Mstitele, dokončený roku 2 př. n. l. Samotné fórum fungovalo již dříve,
dosavadní dvě totiž už nestačila pro vykonávání soudních záležitostí. Chrám se
nacházel mezi sloupořadími fóra, měl široké průčelí s opěrnými sloupy obložené
mramorem a stál na podiu, na které vedlo schodiště. Část schodů a některé
sloupy se dochovaly dodnes. V chrámu Augustus uložil část své bohaté vojenské
kořisti, ale i meč Caesara. Dveře chrámu zdobily podoby zbraní, uvnitř se
nacházela socha Martova a Venušina. Dochovala se východní stěna a sloupy
s korintskými hlavicemi, stejně tak i strop mezi sloupy. Z obou stran chrámu se
nacházely vítězné oblouky.
Fórum bylo ohrazeno vysokou zdí, kterou postavili z peperinových kvádrů, aby
fórum chránila proti případným požárům. Její severovýchodní část je dosud
zachována. Ze dvou stran fóra stály apsidy, pilíři a sloupy oddělené, okrášlené
výklenky se sochami.
Na počest hrdinů, kteří zvelebili Řím, stály zde jejich bronzové, či mramorové
sochy ve dvou řadách , pod nimi se nacházely desky s výčtem jejich slavných
činů. Řada začínala Aeneou, obsahovala i Romula, z historických osob Valeria
Korva a Scipiona Aemiliana.
Nervovo fórum
Císař Domitianus využil prostor mezi Augustovým a Vespasianovým fórem,
vybudoval zde nové císařské fórum, které však bylo dokončeno až za císaře
Nervy, takže nese jeho jméno. V severním průčelí Nervova fóra byl postaven
chrám zasvěcený Minervě, údajně šestisloupý prostylos s korintskými sloupy.
Chrám vyraboval roku 1606 papež Pavel V., aby získal materiál pro stavbu své
fontány. Dochovaly se jen rozvaliny pódia.
Fórum bylo opět obklopeno zdí, která vedla od zadní stěny chrámu. Ve zdi byly
průchody po obou stranách chrámu. Hodně sešlé a nepříliš zřetelné reliéfy vlysu
na obvodní zdi znázorňují různé práce, jejichž ochranitelkou byla právě Minerva.
Tato troska bývá označována jako le colonnacce.
Uprostřed náměstí stála socha boha Jana, hledícího do všech světových stran.
Ve 3. století n. l. se dostalo fóru nové ozdoby, Alexander Severus zde nechal
postavit kolosální sochy dobrých císařů.
Trajánovo fórum
Nejznámější a největší císařské fórum dal postavit císař Trajánv letech 112-113
n. l. severozápadně od Augustova fóra. Pro získání potřebného prostoru dal
odstranit vyvýšeninu mezi Kapitoliem a Quirinalem. Fórum mělo tvar
obdélníku, vchod tvořil monumentální Trajánův oblouk. Šlo o rozsáhlou stavbu
se šesti sloupy v průčelí, po obou stranách byly dva výklenky se sochami,
nahoře císař na vítězném voze se šestispřežím, vedle něj trofeje a řada postav.
Na severní straně fóra se nacházela Basilica Ulpia, obložená bílým mramorem a
s korintskými sloupy. Za bazilikou se nacházely dvě rozsáhlé budovy, nejspíš
knihovny, řecká a latinská. Mezi nimi se tyčil slavný Trajánův sloup, zdobený
reliéfem, táhnoucím se ve spirále po jeho povrchu, zobrazujíc scény z vítězného
tažení do Dákie. Na knihovnách byla galerie, z níž se daly prohlížet výjevy na
sloupu, který měl v průměru 3,7 m a s podstavcem měřil asi 35 m. V podstavci
byla uložena urna s ostatky císaře.
Založením fóra se Traján zasloužil o lepší spojení mezi římským centrem a
Martovým polem.
Použité zdroje:
BRTNICKÝ, Ladislav. Topografie starověkého Říma. V Praze: Nákladem České
akademie věd a umění, 1925, viii, 484 s., 4l. příl.
BURIAN, Jan. Řím: světla a stíny antického velkoměsta. Vyd. 1. Praha: Svoboda,
1970, 285 s.
HIBBERT, Christopher. Řím: životopis města. Praha: Lidové noviny, 1998, 469 s.
obr. příloh. ISBN 8071062138.
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)