Výběr z konstitucí Theodosianova kodexu ve vztahu k barbarům

CTh. 7.1.1. O spiknutí s barbary a kořisti

Imp. constantinus a. et caesar...
si quis barbraris scerelerata factione facultatem depraedationis in romanos dederit, vel si quis alio modo factam diviserit, vivus comburatur.

Augustus Constantinus a caesar...
Pokud kdokoli dá zločinným spiknutím možnost barbarům plenit Římany, nebo pokud se nějaký člověk nějakým jiným způsobem podílel na kořisti, bude zaživa upálený. 28. dubna 323

CTh. 7.14.1 O manželství s cizinci

Impp. valentin. et valens aa. ad theodosium magistrum equitum
nulli provincialium, cuiuscumque ordinis aut loci fuerit, cum barbara sit uxore coniungium, nec ulli gentilium provincialis femina copuletur. quod si quae inter provinciales atque gentiles affinitates ex huiusmodi nuptiis exstiterint, quod in iis suspectum vel noxium detegitur, capitaliter expietur. dat. V. kal. iun. valentin aa. coss.

Císaři Valentinianus a Valens Theodosiovi, veliteli jezdectva
Žádný provinciál, jakéhokoli postavení či třídy se nesmí oženit s barbarskou ženou (barbara uxore) a ani žádná římská žena se nesmí spojit s cizincem. Ale kdyby byla nějaká spojenectví mezi provinciály a cizinci prostřednictvím takových manželství a kdyby se tímto cokoli odhalilo jako podezřelé či zločinné, bude to potrestáno trestem smrti. 28. prosince 370 nebo 373.

CTh. 5.7.1 O nájezdech barbarů a jejich důsledcích

Imppp. valent., valens et grat. aaa. ad severianum ducem
si quos forte necessitas captivitatis abduxit, sciant, si non transierunt, sed hostilis irruptionis necessitate transducti sunt, ad proprias terras festinare debere recepturos iure postliminii ea, quae in agris vel mancipiis ante tenuerunt, sive a fisco nostro possideantur, sive, in aliqiuem principali liberalitate transfuga sunt. nec timeat quisquam alicuius contradictionis moram, quum hoc solum requirendum sit, utrum aliquis cum barbaris voluntate fuerit an coactus, dat. xvi. kal. iul. remis, gratiano a. et dagalaipho coss.

Císaři Valentinianus, Valens a Cratianus veliteli (ad ducem) Severianovi
Jestliže byly nějaké osoby odvedeny pryč pod nátlakem zajetí, ať jsou obeznámeni, že pokud nedezertovali k nepříteli, ale pokud je předtím násilím vpádu odvlekli, musí si pospíšit na jejich původní pozemky a dostanou právem restituce (iure postliminii), pole nebo otroky, kteří jim původně patřili,pokud již jsou vlastnictvím naší pokladny, anebo jsme je svobodně komukoli darovali (pricipali liberalitate transfusa sunt). Nikdo se nebude bát odkladu tím, že se někdo odvolá, protože bude položena jen jedna otázka, a to zda se osoba přidala k barbarům dobrovolně, a nebo násilím. 20. června 366

CTh. 5.7.2pr.

Impp. honor. et theodos. aa. theodoro pf. p.
diversarum homines provinciarum cuiuslibet sexus, conditionis, aetatis, quos barbarica feritas captiva necessitate transduxerat, invitos nemo retineat, sed ad propria redire cupientibus libera a sit facultas.

Císaři Honorius a Theodosius Theodorovi, Prefektovi praetora
Nikdo nebude zadržovat proti vůli osoby z různých provincií, jakéhokoli pohlaví, postavení nebo věku, které byly odvedeny krutostí barbarů pod nátlakem zajetí, ale ať jim je dána možnost svobodně se vrátit k majetkům, po kterých touží.

CTh. 12.12.5 O delegacích barbarů

Idem aa. victori duci aegypti.
cum legati gentilium venerint, obsignari eorum tabulas oportet, ut ad mansuetudinem nostram fides earum, quae a regulis profectae fuerint, litterarum et numerus perferatum, ne per hanc occasionem etiam addendi in epistulis possit his facultas aperiri. dat. v. kal. ian. divo ioviano et varroniano conss.

Augustové Valentinianus a Valens Victorovi, veliteli Egypta
Když přijdou vyslanci barbarů (legati gentilium), jejich listiny musí být zapečetěné, takže i obsah i počet listů, které poslali nižší králové (a regulis), budou hodnověrně doručené naší laskavosti, aby se při takové příležitosti nedala možnost tyto listy otevřít a nebo k nim něco připsat. 28. prosince 364

CTh. 7.15.1 O půdě v pohraničních oblastech darované barbarům

Impp. honorius et theodosius aa. gaudentio vicario africae
terrarum spatia, quae gentilibus propter curam munitionemque limitis atque fossati antiquorum humana fuerant provisione concessa, quoniam comperimus aliquos retinere, si eorum cupiditate vel desiderio retinentur, circa curam fossati tuitionemque limitis studio vel labore noverint serviendum ut illi, quos huic operi antiquitas deputarat. alioquin sciant haec spatia vel ad gentiles, si potuerint inveniri, vel certe ad veteranos esse non inmerito transferenda, ut hac provisione servata fossati limitisque nulla in parte timoris esse possit suspicio. dat. iii kal. mai. ravenna honorio viii et theodosio iii aa. conss.

Augustové Honorius a Thedosius Gaudentiovi, zástupci Afriky
Zatím jsme se dozvěděli, že některé pozemky, které byly laskavým dovolením starších udělené barbarům k obdělávání a na ochranu hranic i hraničních opevnění, teď spravují jiné osoby. Pokud tedy tyto osoby drží tyto pozemky pro vlastní touhu nebo potřebu, ať vědí, že musí sloužit se stejným nadšením a námahou za účelem hlídat hranice a hraniční opevnění, jako to dělali bývalí majitelé, kteří původně tuto půdu dostali za tímto účelem. V opačném případě ať vědí, že budou tyto pozemky odevzdané do užívání barbarům, pokud se tací najdou nebo do rukou veteránům, určitě ne nezaslouženě, takže zachováním takovýchto opatření už nebude podezření ze strachu v žádné části hranic či hraničních opevnění. 29. dubna 409

CTh. 9.40.24 O zákazu učit barbary stavět lodě

Idem aa. monaxio praefecto praetorio
his, qui conficiendi naves incognitam ante peritiam barbaris tradiderunt propter petitionem viri reverentissimi asclepiadis chersonesitanae civitatis episcopi imminenti poena et carcere liberatis capitale tam ipsis quam etiam ceteris supplicium proponi decernimus si quid simile fuerit in posterum perpetratum. dat. viii kal. octob. constantinopoli monaxio et plinta conss.

Ti stejní císaři Monaxovi, prefektovi pretoria
Ty osoby, které prozradily barbarům umění stavby lodí, které až doteď pro ně bylo neznámé, budou osvobozeny od hrozícího trestu a uvěznění jen díky přímluvě ctihodného Asklepia (asciepidis), biskupa města Chersonesos, ale rozhodujeme, že budou potrestáni smrtí oni nebo jiní, pokud se někdy v budoucnu znovu pokusí o něco podobné. 24. září 419.