'Epäofio fiútBufict
Řadové čísjovky 1.
rpaMMOTiKií
20. (toktikó apiOjuixiKá A' - K)
A'	7tpd)t05, -t|, -0	IA'	evSéKatog, -t\, -o
B'	ÔSÚTEpO^, -T], -0	IB'	5(ů5éKaTO^, -o
r'	TpÍTO^, -t], -0	ir	5ékut0í ipÍTog, -TI, -0
A'	TÉTCtpTO^, -t], -0	IA'	SétcaToc; TÉtapToc,, -tj, -o
E'	JtÉUTITOí,, -T], -0	IE'	Ôémioc, TréjiJtTOí;, -t\, -o
ZT'	éscioc,, -rj, -o	IET'	SéKaxoi; ektoc;, -T|, -o
Z'	épSou,o<;, -r|, -o	IZ'	6éKaT05 éj3ôo|ioq, -r], -o
H'	óyfiooc,, -r|, -o	IH'	5émTO<; óy6oo^, -m -o
&'	Évato^, -n, -o	[©'	8ÉKCtT0<; évaiot;, -t|, -o
ľ	SéKOTOC,, -1], -o	K'	E1KO0TÓC,, -Tj, -Ó
1) Radové číslovky se chovají jako trojvýchodná adjektiva, řídí se rodem, pádem a Číslem svého substantiva. Prízvuk zůstává na slabice, na níž je v nominativu singuláru maskulina.
2) Pouze zpodstatnělé řadové číslovky, označující prvé čtyři dny v týdnu, ustrnulé z katharevusy, se řídí starým pravidlem, podle něhož se přízvuk posouvá na předposlední slabiku, je-li poslední slabika dlouhá: T| Asutépa (víz níže).
3) Označování řadových číslovek velkým písmenem, které odpovídá malému písmeni základních Číslovek (tedy 6 - g\ 6. - ST', tzv. stigma), nacházíme například pří číslování svazků v řadě periodik.
Dny v týdnu
KupuXKTJ	neděle	tt|v Kuptaicíj	v neděli
AsuTÉpa	pondělí	Tf\ AeuTĚpa	v pondělí
Tpírn	úterý	tryv Tpíiq	v Úterý
TerápTT|	středa	tr|v Teráptr)	ve středu
néujiTTi	čtvrtek	TT]v Il£u.7ITT|	ve čtvrtek
nctpaoKeuTÍ	pátek	mrv napctoKeuTÍ	v pátek
Sáppato	sobota	to ZápParo	v sobotu
1) Řečtina počítá dny v týdnu od neděle. Proto pozor: čtvrtek - néujt-m, (uépa, tj. vlastně pátý den),
2) Jména dnů v týdnu se píäf s velkými počátečními písmeny,
3) Dny od pondělka do čtvrtka označujeme řadovými číslovkami, a to ze staré jazykové vrstvy. Rozlišujte proto: n Aeuiépa 'pondělí' - ÔeútEpri 'druhá'; n TeiápTn 'středa' — TÉtctpTT) 'Čtvrtá'.
4) Kromě soboty (to SáppVro) jsou jména dní ženského rodu: r\ Kupicucŕi 'neděle' je vlastně n, KupiaKtj (uépa) 'den Páně' {Kúpux; 'Pán, Bůh'); r| Aemépa (uépa) 'pondělí' (srovnej ruské emopHux), vlastně 'druhý den'; r| Tpún (uépa) 'úterý' ('třetí den'); t) TEtáprri (uépa) 'středa' ('čtvrtý den'); r\ néjiiiTr| (jiépci) 'čtvrtek' ('pátý den'); H napctOKeuií 'pátek' (tj napacKEUT] 'příprava', tj. příprava na sváteční dny); to láppVtTo 'sobota'.
5) to SaPPaxoKÚptaKO 'víkend' ('sobota a neděle').
Měsíce v roce
o lavoTjťtpio?	o revápíií	leden	tov Irxvouápto	V lednu
o 3>ePponáptoi;	o fy\£$ápr\<;	únor	to <DePpouápio	V Únoru
o Mápiioq	o Mápiric;	březen	to Máptio	v březnu
o AiEpíito^	o A7rpíA.Ti<;	duben	tov AitpíXio	v dubnu
o Mátoc;	o Már\q	květen	to Máto	v květnu
o loúvioc;	o Ioúvni;	červen	tov IOÚVIO	v červnu
o loúX.io^	o IoiJXr[<;	červenec	tov IOÚXlO	v červenci
o AĎyonoTOi;	o AúyouaToc;	srpen	TOV AÚyOUCTTO	v srpnu
o SsTiiÉpPpioi;	o SeirTÉppprií;	září	to Sr^tTÉuppio	v září
o OKTtúppto?	o OktúPpt[<;	říjen	TOV OKTÍbPplO	v říjnu
o Noépppto^	o NoéuppTu;	listopad	to NoéuPpio	v listopadu
o AeKĚpPpto^	o AsKÉpppric	prosinec	to AEKéjTppiO	v prosinci
3) Řečtina převzala latinské názvy měsíců, jak je známe ze slovenštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny aj. (január, January, janvier, Január).
2) Jména měsíců se v řečtině píší s velkými počátečními písmeny,
3) Jména měsíců se skloňují jako maskulina proparoxytona na -oc„ -ov. V genitívu tedy posouvají přízvuk na předposlední slabiku: Iavooápto; - Javouapíon; Mápno^ -MttpTíoo, Názvy končící na     se skloňují jako maskulina paroxytona na -r\q.
Roční doby (Enoxéq tou XP0V0V)
ti uvolí; n	jaro	tt|v ávotäpi	na jaře
to KotXoKaípt	léto	to KctXoKaipi	v létě
to (pQwójrupo	podzim	to Cp9lVÓ7lCOpO	na podzim
o xeiprávac,	zima	to xsijiťíiva	v zimě
Udávání času
Udáváme-li dobu označením dne, měsíce, svátku, roční doby nebo denní doby, používáme na rozdíl od češtiny vždy prostý akuzativ bez předložky (akuzativ časový).
Tn Aemépcc 5ev axaXúo,
Tt)v neujmi fjpouv cttov KivípaToypáepo.
Tov Iavouápio rjpouv a?a pouvá. To SeitTÉ^Ppio apxí^Gi to axo^eío. Tnv ávoi^n o tcaipóc, sívai Kákóq,. To KctAoKaípí Kávsi ^éorn. To (pôivóľtcopo Ppé%ei.
To xetucbva xioví^ei, kou eueíc, náps am pouvá.
V pondělí nemám školu. Ve čtvrtek jsem byl v kině.
V lednu jsem byl na horách.
V září začíná škola. Na jaře je pěkné počasí.
V létě je horko. Na podzim prší.
V zimě sněží a my jezdíme na hory.
to JlpCŮÍ	ráno, dopoledne
to uEcnpépi	v poledne
to cOTÓvcopa	odpoledne
to Ppáôu	večer
tt| VVXTCL	v noci
Ta jiecávu^Ta	o půlnoci
To ajtóyei>(ia 0a eíuol	OTIÍTl,
@a Éxco LiáGnpa ayy^iKtův to Ppáôu.	
Odpoledne budu doma.
Večer budu mít hodinu angličtiny.
'Epôofio núdi])ui
Akuzativem časovým rovněž vyjadřujeme opakování:
Kolikrát denně...	FlóaEC, (popéc, tt| uípa...
Kolikrát týdně...	nóoEC, ipopéc, tt|v EpSouúÔa...
Kolikrát měsíčně...	nóoEC, (popéc, to pť|va..,
Kolikrát ročně...	nóaEc, ipopéc, to xpóvo...
rtóoEC, tpopéq Tnv Ep5ouú5a éxete ayyX.ucá;
lnyaívco otov Kivr)p.aToypá<po 5úo cpopéc, to if|va.
Itiyaívto ott|v EM.áôa Ôúo (popéc, to xpóvo. 'Hpouv OTr|v AyyWa tov TispacLiévo (ifjva.
Kolikrát týdně máte angličtinu? Chodím do kina dvakrát měsíčně.
Jezdím do Řecka dvakrát ročně. Byl jsem v Anglii minulý měsíc.
TOV TtEpCKTUéVO uf|va, xpóvo	minulý měsíc, rok
tov ercóuevo ]xr\va, xpóvo	příští měsíc, rok
tov epxóuevo uf|va, xpóvo	"
tov óXko ur|va, xpóvo	-"•-
ttjv jtEpaouévn (E)pôouáÔa	minulý týden
Tnv E7ióuevr| (E)p5ouá5a	příští týden
Tnv Epxóuevri (s)P5ouáÔa	M
niv (úJa\ (E)pÔoitáäa	II
x9ec,, npoxQéc, iipouv včera, předevčírem jsem byl tépci, 7rpÓ7tepci ř|iiouv loni, předloni jsem byl
ar|UEpa Eium dnes jsem ipéToc, eíuai letos jsem
aúpto, UE0aúpio 0a Eíuai zítra, pozítří budu tou xpóvou 9a £íp.ai příští rok budu
Datum (n.u£pojinvía)
a) Určení aktuálního data
nócsc, tou unvóc, Éxot))ie crř|UEpa; 1 TIRspo^rivía eívai ařjuEpa;
Kolikátého je dnes?
'EpôoflO |n';0i|)iu
První den měsíce se udává řadovou číslovkou: Eívai nporrn, Mapxtou. Je 1. března.
'Exouue 7tpú)Tn. AírpiA.iou. Je l. dubna.
Ostatní dny se udávají na rozdíl od češtiny základní číslovkou: Eívcti eíkooi Mapriou. Je 20. března.
Exouue nevře ArcpiXíou. Je 5. dubna.
Eívcu eÍKoai uía EenTEuPpíou. Je 21. září.
b) Určení data jiného dne
Udáváme-li dobu pomocí data, používáme předložkovou vazbu s předložkou
oe (spojenou s akuzativem plurálu ženského členu - otic,) kromě 1. dne v měsíci, kdy se datum vyjadřuje 4. pádem ž.r. řadové číslovky Ttpcbrac,.
otic, TéaoEpic, AekeuPpíou
oti<; rpeiq OktcoPpíou
nore rjaacrrav ott|v A6r|va;'Huouv arny A9rjva ari<; ÔEKaTéoaepii; Matou.
nore apxí^et o xpóvoc,; O xpóvoc, apxí^ei Tn,v Tipům, lavouapíou.
4. prosince 3. října
Kdy jste byl v Aténách? Byl jsem v Aténách 14. května.
Kdy začíná rok? Rok začíná prvního ledna.
Rok se udává buď prostým akuzativem nebo předložkovou vazbou s předložkou oe (tj. se členem - ota):
'Hiav amv npáya to x&m Ewiaicóaia oySóvra 7ievte. 'Hrav oxr\v ripáya ora x^-ia ewiaKóaia oySóvra tcévte. Byl v Praze roku 1985.
Věk ( i|/.ikío.)
Věk udáváme genitivem plurálu:
Iíóoa)(v) xpovdóv Eívai; Kolik je mu let?
Eívat eíkooi tiévte xpovcóv. Je mu dvacet pět let.
Eívcu EÍKoai Tpwbv xpováv. Jsou mu dvacet tři roky.
(Je mu třiadvacet roků.)
AaKrícr£i<;
|J7] jVa avpidijpéaete n/v icpóraat] pe nc itapaxáTCů rjpepoprjvísg:
8. 3. 19...., 1. 5. 19...., 25. 12. 19...., 1. 1. 19...., 15. 1. 19.....7. 9. 19.....1. 7. 19.....
13.2. 19...., 28. 10. 19.....    11.6. 19...., 3. 8. 19...., 21.4. 19.....
yVa anavcrÍGEic aw; cpajvjoeii;: Ti Kaipó Kávei to KaXoKaipi arnv EU.á5a; nd)5 £Ívai o Kaipóc; to AekéuPpio onmv npáya; O NoÉuPpioq cívai avoi^iáxiKO^ urjvaj;;
Tt poúxa ayopá^oupE yia to KoAotcaípí Kai ti poúxa yia to xeiuáva; i10105 eívai o rtpcÚTOi; uňvac, tou xpóvou; rioi£<; sívat oi TÉoaepi; etioxec, tou xpóvou; noio uijva exouue XpiaToúyEwa; nóaec; \iépeq éx£l 1 epôouáôa, o uňvai;, o xpóvoq; Ti Kaipó exouue to Máio; noxe exete to ysvéOKiá aac,; ľlóawv xpovcóv Etvai o rraTÉpaq aou; Ti nuepounvía exouue otjuepa; Ee Jtoia Tá^n, 7rT|yaívEi<; oto cxoX.eío; Se rcoio ÉToq eíoai oto nav£JiioTrj|ito; Ti wpa TiaípvETE to UEarjUEpiavó aaq ipaytiTÓ; ÍIoieí, pépei, auvr)0cuq ayopá^oupe ne, Kápxe^ jiac, yia to Tpau;
Na avfi7c?.i]pá)(TExe ra Ksvá ps ng Kaxá)Jj]kEQ Aé&ii;:
..................rjuouv oto (píXo nou.
..................6a eíuai oto navETtioTijuio.
..................síuai oto 07iÍTi Kai Siapái^io.
..................rjuouv OTn,v EXXáôa yia ôiaKOTtÉc;.
..................rjuouv ott) ©EoaaXovíicri oxr|v eGviktj yiopTrj tcův EXXfjvcov.
..................eívai n, Ttporrn, uépa tou xpóvou;
O OpayKÍoKoc; eívai o..................ua9n,Tfjq Tne, t6!;t|<;.
'Ex<o xa yEvéOXiá uou...................
H <píXr\ u.ou yiopTái^Ei...................
Ta oxoMa apxíCpvv..................Kai kXeívouv...................
..................Kávouue EKSpopéq rj 7m,yatvouuE oto Ôéaxpo Kai otov Kivn,uaToypá(po.
Na Póúxte tk; mi/HXKthco Aé^e/c axtj a<amr\ aeípá:
~ ua9n.ua, 9a, aúpio, ti, exouue - to, Tzóccq, oEKajTEvOřipEpo, uépeq, éxsi
'Epôofio uá0nfia
- a7tóyev|ia, 9a, TtEpútara, ipíXoug, to, náw, ue, touc;, uou
- E7toxií, JioMrj, ítoia, Kávei, ^scrn;
- KupiaKřj, eá^aaoa, 7triyaívců, kúOe, unávto, orn, yta
[sľ] Na páXciE ra /, rj, v, 01, ei axiq kevéq OéaEig:
H 6...a nou ...vai u....á K...pia ip...ávra tp...áv xpóvcov. Mév... ue to a...^uyó t...^, xo y...o tt|5, tt]v KÓp... Tnq tem touc, yov...q xy\q as u...á 7tOA....KaT.,.K...a rcévTE opó(pa>v. To SiauÉp...auá xr|q réaoep...c, x^pouc;. H 9...a nou Káv... ...KictKá. To npa... \|/(ov...^£i ota u,ayaí|. ..á vr\c, y...Tovtá<; koi érc...Ta Káv... ôkEqtu; 6o\)X...éq tou 07riT...oú. H uóv... tt|c, 5iaaKÉ5ao... eívai ... ppá5... t| t... j.eópaoTi.
67] jV« /.icraíppáaeiE aitó ta elXtjviKá ara tos/iKa:
Eíuai U7ráA.A.r)A.oc, aTnv Tpá7TE^a. AouXeúco Ka9r|ueptvá arcó to npcoí uéxpt to aTióycujia. 'ErteiTa EÍuat E^.eú8Epoc;. Aúo tpopéi; tt|v EpSouáôa, kóSe AeuTÉpa Kat rréHTtTT), ua9aívco Toe^iKá ott| SxoA.f| ^évcův yXtóaccov. Tt|v TpÍTti u-évtu oro ctuíti nou Kai ypáipco ypáuuara řj okoúco (iouctikt). Ká8e TeTápTn. Pyaívto (i8 touí; q>C\ouc; ixov Étfa. To cappaTOKÚpiaKo (psúya) a7ró ttjv itokq Kai jinyaívco cftou^ yovEÍc, nou ľtou pévouv ora jtepí^copa xr\(, ©EaoaXovucr|c;.
[77] Přeložte:
28. řijna je státní svátek v Řecku i v České republice. Druhá světová válka byla od roku 1939 do roku 1945. První moderní olympijské hry byly roku 1896 v Aténách. Studuji řečtinu od roku 1999. Vyučování konči 22. prosince.
24. prosince slavíme vánoce, dětem dáváme mnoho hezkých dárků. Co budete dělat 1. ledna? Kolik let je tvé sestře? Mé sestře je 19 let. Bude v Praze 23. dubna.
8.
Čtěte a napište slovy:
1.3. 1925;23.4. 1992; 31. 12. 1995; 22. 11. 1931; 25. 2. 1911; 18.5. 1820; 17.6. 1920; 2. 7. 1894; 13. 8. 1984; 11. 11. 1955; 19. 10. 1920
Přeložte:
V pondělí ráno půjdu k lékaři.
Ve Čtvrtek odpoledne jsem byl doma.
V neděli chodíme obyčejně do parku na procházku. Máš v sobotu hodně práce?
[882; 15. 5.
V pátek jsme byli v divadle.
V úterý večer máme němčinu.
Ve středu v noci budu poslouchat hudbu z rádia.
První den v týdnu je neděle, pondělí je druhý den a čtvrtek je pátý den týdne.
V únoru a v březnu je u nás velmi chladno, sněží, jezdíme na hory.
V květnu je krásné počasí, je teplo, slunce svítí.
V červenci a v srpnu máme prázdniny, jezdíme k moři.
V září začíná vyučování, žáci se vracejí do školy.
V říjnu často prší, nechodím na procházku, čtu a studuji.
Máme čtyři roční doby: jaro, léto, podzim, zimu. Na jaře je pěkné počasí, v létě je horko, na podzim prší, v zimě sněží. Kolikrát jezdíte v létě na výlet? Kolikrát jezdíte v zimě na hory? Kolikrát ročně jedete do ciziny?
Minulý rok jsem byl v Německu, příští rok pojedu do Anglie.
[0.] Přeložte: Můj týden
V pondělí máme čtyři hodiny vyučování. Ráno jdu na univerzitu. Učíme se řeckou gramatiku, literaturu a konverzaci. V poledne jím v menze. Odpoledne jdu do univerzitní knihovny, kde studuji až do večera. V úterý mám volno. Dopoledne se učím, ale odpoledne jdu do kina nebo na procházku. Ve středu mám mnoho práce od rána do večera. Ve čtvrtek máme jen dvě hodiny vyučování - dějiny Řecka a starou řečtinu. O víkendu jezdím autobusem domů k rodičům. V sobotu pracuji trochu na naší zahradě a v neděli jdu s přáteli. Na jaře a v létě chodíme na výlety, na podzim hrajeme fotbal, v zimě chodíme do divadla nebo do kavárny.
Rozhovor:
A: Co děláš letos v létě? Kam pojedeš na prázdniny?
B: Ještě nevím. Loni jsem byl v Rakousku na horách. Tam je hodně sněhu, často sněží.
A; Pojedeš k moři?
B: Nebudu mít tolik peněz. Letadlo je drahé. A; I u nás je v létě hezké počasí. Někdy ovšem prší. B: Ano, a není tak horko.
A: Já pojedu letos v zimě na hory u nás, budu šetřit a příští rok pojedu do Řecka na ostrovy.
B: Dobře. I já budu šetřit a pojedeme spolu. Na ostrovech fouká větřík a není tak horko. Podnebí je tam příjemné. Tam v létě nikdy neprší.
11