PS YCHOHYGIENA
Stručný tematický text pro studijní obory FF MU
- Sociální pedagogika a poradenství
- Andragogika
Brno 2013
Zpracoval: PhDr. Zdeněk Stránský
OBSAH:
ÚVOD
I. Co ohrozuje zdraví....................................
1. Stres
2. Stresogennífaktory
3. Reakce na stres
4. Osobnost v kontextu se zátěžovými situacemi
II. Psychické trauma....................................
1. Charakteristika
2. Extrémně náročné situace
3. Posttraumatická stresová porucha
4. Posttraumaticképoruchy a potíže
III. NEURÓZY- charakteristika.....................
1. Neurastenie
2. Úzkost — psychodynamika úzkosti
IV. Fóbie - Obsese - Kompulze.......................
1. Fóbie
2. Obsese
3. Kompulze
V. Panická porucha.....................................
1. Projevy — průběh
2. Jak překonat panické záchvaty
VI. Deprese...............................................,
1. Etiopatogenéze
2. Hloubka deprese
3. Trvání deprese
4. Terapie
VII. Syndrom vyhoření.................................
1.Průběh - symptomy - terapie
VIII. Duševní hygiena..................................
1. Základní zásady
2. Obranné mechanismy
3. Typy OM
4. Jak zvládat subjektivní nesnáze
5. Strategie imunizace
6. Relaxačně aktivační metody
7. RAM: druhy /progresivní RAM, Autogenní trénink/
IX. Umění jednat s lidmi
PS YCHOHYGIENA
-nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznější škodlivým vlivům.
ÚVOD:
Historie lidstva od svého počátku je svědectvím neustálé snahy lidí najít návod k šťastnému a zdravému utváření života. Mnozí starověcí mudrci-Jilozofové nabízeli lidem různá doporučení jak dosáhnout šťastného života: Demokritos- udržet si dobrou mysl, užívat prožitky s mírou a v pravý čas; Epikur os - umění duševně se uvolnit, užívat rozkoš mudrce a rozkoš krásy; Sokrates - vyrovnávat se s vlastním svědomím, umění zbavovat se strachu... DUŠEVNÍ HYGIENA se jako vědní disciplína konstituovala na počátku 20. století a plně využila a ještě do dnešní doby využívá ve svých doporučeních mnohých těchto poznatků. V dnešním pojetí se považuje za disciplínu na rozhraní věd medicínských, filozofických a sociálně psychologických. Lékařství: obecné poznatky o zachování zdraví Filozofie: hledání cesty ke spokojenému způsobu života Je zaměřena na psychoprofylaxi, prevenci upevňování duševního zdraví.
DUŠEVNÍ ZDRA VÍ/dle SZO/: „..stav pohody, při kterém člověk realizuje své schopnosti, dokáže zvládat normální životní zátěže a je schopný produktivně pracovat a prospívat společnosti"
I.CO OHROŽUJE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ :
1. S T RE S :/zátěž, tíseň, tlak/
- nadměrná zátěž z vnějšího nebo vnitřního prostředí, která narušuje rovnováhu organizmu ve vztahu k životnímu prostredia uvádí ho do stavu akutního nebo chronického napětí;
-stav organizmu v situaci zátěže, kterou vnímáme jako ohrožení svého tělesného nebo duševního blaha
2. STRESOGENNÍ FAKTORY
Stresory: podněty /situace/, které kladou na naši psychiku nadměrnou zátěž,
na něž je adaptace našeho organizmu obtížná nebo nemožná, a/ Časový stres: činnost v časové tísni-práce nadčasová-neúměrné množství. b/Stres ze zodpovědnosti: riziková činnost/řidiči, letci../finance, materiál... c/ Sociálně psychologické: mezilidské vztahy; sociální nejistota; náročná zkouška; vazba; nezaměstnanost; ovdovění; penzionování... d/ Stresogenní situace neočekávané: náhlé úmrtí blízkých; onemocnění; havárie; povodně...
e/EGO-stres: záporné charakterové vlastnosti: konfliktogennost,závist; nenávist.. , ale i „kladné": přehnaná svědomitost, zodpovědnost,úzkostnost.. škarohlídský pohled na svět/rezonér/, zveličování vlastních starostí...
3. REAKCE NA STRES/v oblastech/:
a/Emocionální: citové napětí, zlost, hněv, podrážděnost, obavy,
strach, neklid, nervozita... b/ Kognitivní: zúžené vnímání, nesoustředěnost, selhávání paměti,
narušená soudnost, chaotičnost myšlení, fantazírování, c/Tělesné: /fyziologické/: zrychlení pulzu, zvýšení tlaku, změna dechu,
napětí ve svalech, střevní potíže, vylučování hormonů.... d/ Chování: chaotičnost pohybů, útok, únik, neschopnost pohybu, agresivita, impulzivní, zkratkovité chování, pokles pracovní aktivity..
4. OSOBNOST V KONTEXTU SE ZÁTĚŽOVÝMI SITUACEMI: Schopnost zvládnout stres závisí rovněž na charakteru osobnosti:
-na struktuře, resp. některých rysech osobnosti/astenik, melancholik../
-od momentálního duševního stavu
-od schopnosti udržet pod kontrolou vlastní duševní proces
-od dosavadních zkušeností se zdoláváním stresu
-odpředvídatelnosti anebo nepředvídatelnosti výskytu stresu
V mnohém závisí také od toho jak danou situaci:
- hodnotíme
- jak ji prožíváme
- jaký postoj k ní zaujmeme
- jak na ní reagujeme
II. PSYCHICKÉ TRAUMA:
vzniká působením extrémně stresujícího podnětu, nebo dlouhotrvající stresující situace
1. CHARAKTERISTIKA:: -příčina je pro jedince vnější -jepro něj extrémně děsivá
-znamená bezprostřední ohrožení jeho tělesné integrity nebo života -vytváří v jedinci pocit bezmocnosti
2. EXTRÉMNĚ NÁROČNÉ STRESOVÉ SITUACE: Přírodní katastrofy: povodně, zemětřesení...
Velké nehody: průmyslová neštěstí, dopravní nehody, požáry... Úmyslně způsobená neštěstí: teroristické akce, únosy, bojové akce..
3. AKUTNÍ /"normální"/ REAKCE NA STRESOR: Individuální variabilita:- běžný náhlý útlum, bezmoc, nehybnost
-hyper aktivita
-automacie v chování Následuje: zlost, agresivnípředrážděnost, deprese, smutek, zoufalství.... SYMPTOMY se objeví během několika minut - odezní během několika hodin, ev. 2-3dnů - nelze vyloučit periodu psychické instability 1-3 měsíce POMOC:- abreakce v bezpečném prostředí /blízcí/- další opora v okolí--profesionální krizová intervence
3. POSTTRÄUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA
protrahovaná odezva na stresové události PŘÍZNAKY se projevíš latencí několika týdnů až měsíců PROJEVY příznaků:
-opakované oživování traumatu dotírajících vzpomínek nebo ve snech
-strach a vyhýbání se vjemům připomínající traumata
PRŮBĚH: podle závažnosti traumatu se rozvine PTSP u 25-50 exponovyných Příznaky mohou také někdy odeznít spontánně U menší části cca 30 % přetrvávají po mnoho let, příp. i celý život s s osobnostními změnami: - poruchy nálad-citové otupění-deprese -pocitprázdnoty a beznaděje-opakované suicidálnípokusy-odcizení v interpersonálních vztazích-nepřátelský postoj ke světu-abusus alkoholu a jiných návykových látek....-
4. POSTTRA UMA TICKÉ poruchy a potíže:
- OPAKOVANÉ prožívániv mysli:opakujícíse „nočnímůry "-vtíravé, nutkavé vzpomínky na událost- intenzivní úzkost při setkání ses věcmi, které událost připomínají-náhlé impulzy chovat se tak, jakoby událost znovu nastala... -VYHÝBÁNÍ se podnětům souvisejícím či připomínajícím kritickou událost: úporná snaha vyhnout se myšlenkám na událost/odmítání mluvit o tom co člověk viděl/-neschopnost rozpomenout se se na důležité okolnosti kritického děje-pocit izolace od ostatních-pocit ztráty životních perspektiv... -NERVOVÁ LABILIZACE: poruchy spánku-podrážděnost a záchvaty vzteku nebo naopak apatie a stavy letargie-poruchy koncentrace ve všech směrech--těžká únava neodpovídající energetickému výdaji.....
III. NEURÓZY
jsou psychické poruchy, které znesnadňují adaptaci na prostředí, narušují adekvátní prožívání životních událostí, vyvolávají rozmanité obtíže psychického i somatického charakteru. Potíže se střídají a prolínají. PŘÍČINY: vznikají nepříznivými psychologickými a sociálními vlivy, zejména interpersonálními. Jedná se o dlouhodobější poruchy vztahů jedince vůči prostředí /konflikty, frustrace,../ i vůči sobě samému /svým snahám, cílům../ Neuróza se může také rozvinout v průběhu dlouhodobějšího somatického onemocnění, ohrožení bezpečí, životních plánů... NEURÓZA je onemocnění:
PSYCHOGENNÍ: vzniká působením psychosociálních faktorů FUNKČNÍ: nejde o poruchu CNS ve smyslu organického poškození REVERZIBILNÍ: /zvratné/psychickou poruchu lze vyléčit/Psychoterapie/
l.NEURASTENIE: nej častější forma neurózy
Pestrá Symptomatologie: únava- skleslost- vyčerpanost- pocity úzkosti-projevy deprese-poruchy spánku-pocity třesu a vnitřního chvění-nervozita... Neurózy: srdeční, žaludeční, respirační......
2. ÚZKOST - anxieta: ústřední složka /fenomén/ různých psychických poruch Neurčité tísnivé napětí, těžko zachytitelné a vyjádřitelné, které se zmocňuje člověka při předtuše nebo představě nějakého nebezpečí nebo nepříjemnosti bez určitější konkrétní podoby /"strach z ničeho"/
Úzkostné poruchy jsou také často spojeny psychickými a somatickými k o morbiditami /výskyt typů postižení současně tělesného i duševního charakteru/ PSYCHOD YNAMIKA úzkosti:
Úzkost je EMOCÍ: - reprezentuje vzdálit se z místa, kde je objekt
-je spojena s myšlenkovou anticipací nebezpečí -projevuje se tělesně-vegetativní excitací a zvýšenou vigilancí /bdělostí/
Úzkost je PSYCHOSOMATICKÝ FENOMÉN/tělesné prožívání/:
-rychlý pulz-závrať-pocit slabosti-pocit nedostatku vzduchu-slabost v nohou
-sevření u srdce- pocení -nutkání na močení, stolici
PSYCHICKÉ PROŽÍVÁNÍ úzkosti může mít podobu:- obavy-starosti-stísně-nost-rozrušenost-pocit ztráty kontroly nadsebou-paniky-strachu ze smrti...
IV. FOBIE - OBSESE - KOMPULZE
1. FOBIE: obsedantní strachy, kdy člověk pociťuje bezdůvodný strach vůči
některým předmětům a situacím Má k nim kritický postoj, není však schopen je sám potlačit. SPECIFICKÉ fobie: Přírodní: bouřka, voda, výška.. Zvířata: psi, pavouci, bodavý hmyz... Určitá místa: uzavřený prostor, letadlo, výtah, na mostě... Jiné: z injekce, krve, nemoci, ze smrti, špíny, z lidí, ostrých předmětů... SOCIÁLNÍ fobie:
-strach ze zkoumavých pohledů-být někomu představen-býtpozorován při různých činnostech-jíst na veřej nosti-mluvit na veřejnosti-setkat se s aut or i-tami-s osobami druhého pohlaví... TYPICKÉ pocity a projevy:
-úzkost z očekávání- vlastní strach - vyhýbavě chování
2. OBSESE: je charakterizována nutkavými myšlenkami, které se proti vůli
vtírají na mysl/slova, hesla, představy, obavy, obrazy.../ Jsou prožívány jako nepříjemné, nesmyslné, vzbuzující úzkost. Jsou vnímány jako produkt vlastní mysli, je snaha je potlačit, ignorovat. Je snaha je odstranit nějakým jednáním či rituálem - kompulzí.
3. KOMPULZE:
opakované, úmyslné a účelné jednání prováděné podle určitých pravidel nebo určitým stereotypním způsobem - může mít i čistě magický význam Toto jednání směřuje ke snížení či předejití úzkosti nebo nějaké obávané události. OBSESE úzkost vyvolávají. KOMPULZE ji dočasně snižují /obrana proti úzkosti/
V. PANICKÁ PORUCHA
stav vystupňované úzkosti a strachu, který se projevuje i v tělesném prožívání a chování.
Hlavním rysem jsou opakované záchvaty masivníúzkosti /paniky/,které však nejsou omezeny na žádnou určitou situaci. Člověk je neumí plně předvídat, dochází k rozvoji intenzivnímu strachu, dojmu, že se něco hrozného přihodí a pocitu ztráty kontroly.
1. PROJEVY- PRŮBĚH:
Myšlenky: Co se to se mnou děje? Co když je to infarkt? Musím rychle sehnat
pomoc! Tuším, že se udusím! Emoce: úzkost, strach ze smrti, panika...
Chování: iracionální-automatické bezcílné pobíhání ev. zkratkovité jednání nebo neschopnost pohybu, ztrnulost. Ale také hledání pomoci; vyhýbání se samotě; opakované vyšetření.
Tělesná reakce: bušení srdce, bolesti na hrudi, pocity dušení, závratě, třes, pocení
DŮSLEDKY: anticipační úzkost; vyhýbavé chování; selektivní zaměření
pozornosti na tělesné příznaky stresu; interpersonální důsledky...
Jednotlivé ATAKY obvykle trvají 5-20 minut - výjimečně až 2 hod.
2. JAK PŘEKONAT PANICKÉ ZÁCHVATY:
a/Léčba PSYCHOFARMAKY: nejčastěji antidepresiva /snižujízákladní hladinu napětí, což vede ke snížení pravděpodobnosti výskytu paniky.
b/DEKASTROFIZACE: změna katastrofického scénáře a vyvracení automatických úzkostných a ohavných myšlenek.
Racionální odpověď:" Mám strach, abych se nezbláznil, nicméně jde jen o moje obavy, důkazy, že bych se měl zbláznit žádné nemám Mám však silné záchvaty úzkosti a ty prožívám nepříjemně"
c/POSTUPNÉ VYSTAVOVÁNÍ SE KRITICKÝM SITUACÍM-expozice: -vystavení se vnějším podnětům/postupně začne jezdit dopravními prostředky; začne nakupovat../ Všude tam, kde záchvaty vznikaly a kam se bojí chodit.
-vystaveni se podnětům vnitřním, které vyvolávají stejné příznaky, jaké se objevují při záchvatu paniky/tělesné cvičení, běh, zrychlené dýchání.../
dAPLIKOVANÁ RELAXACE: progresivní relaxace - dechová relaxace -autogenní trénink....
VI. DEPRESE
stavy charakterizované: smutkem; ztrátou zájmů sebedůvěry; pocity beznaděje s neschopnosti se radovat; poklesem energie; všeobecné snížení aktivity; zpomalené myšlení se sklonem k suicidálnímu jednání; somatické příznaky: kardiovaskulární; gastrointestinální; vertebrogenní... DEPRESIVNÍ EPIZODA: trvá alespoň 2 týdny-depresivní nálada většinu dne 1. ETIOPATOGENÉZE: není dosud uspokojivě objasněná. Kombinace různých faktorů včetně chemických změn V mozku /hypotalamo-hypofýzo-adrenergní/ FAKTORY:
a /Psychogenní/sociální/: nepříznivé životní události b/Endogenní/biologické/:genetická predispozice c/Somatogenní: závažné tělesné onemocnění IDepresedle HLOUBKY:
a/LEHKÁ depresivní epizoda: nic ho netěší, do všeho se musí nutit, izoluje se,
ale dosud funguje doma i v práci, b /STŘEDNĚ TĚŽKÁ: nic ho nebaví, stav mu neumožňuje pracovat.
Léčí se ambulantně nebo je hospitalizován c/ TĚŽKÁ depresivní epizoda - bez psychotických příznaků: nedokáže se
postarat sám o sebe - černé myšlenky... d/TĚŽKÁ d.e. s psychotickými příznaky: navíc bludy a halucinace
3. Deprese dle TRVÁNÍ příznaků:
a/KRÁTKÉ periodické deprese: intenzivní příznaky jen po dobu 2-3 dnů-
opakujísepo dobu několika týdnů, zpravidla měsíčně b/ CHRONICKÁ forma deprese: trvání déle než 2 roky c/DYSTYMIE: lehčí forma chronické: snížení aktivity zájmů, pokles životní
energie, pesimistický výhled do budoucna d/ CYKLOTYMIE: střídání dlouhodobé lehké deprese s nadměrně veselou
veselou náladou /hypománie/
4. TERAPIE:
Zásada: adekvátní dávky psychofarmak - s výjimkou lehké formy deprese, kde je ideální fyzická aktivita- námaha povzbuzuje mozek k tvorbě endrofinů Z psychologických přístupů: jakákoliv PSYCHOTERAPIE /indiviuálně/-u těžších forem doplňovat s psychofarmaky ANTIDPRESIVA:
a/STIMULAČNÍ: apatie, lhostejnost, utlumenost. b/ SED A TIVNÍ a ANXYOLITICKÁ: při agitovanosti: neklid, úzkost... ELEKTROKOINVULZIVNÍ LÉČBA:- elektrošoky: u depresí, kde nezabírají léky a vyskytují se sebevražedné myšlenky či sklony.
/v anestézii generuje se slabý el. proud elektrody pár vteřin /křeč tonická a klonická/ žádná bolest ani vzpomínka
VIL SYNDROM VYHOŘENÍ důsledek dlouhodobě působícího stresu v sociálně emocionální oblasti a nevhodného vypořádávaní se s psychickou a tělesnou zátěži. Projevuje se u osob pracujícími s lidmi: lékaři, zdravotníci, učitelé, faráři... Workholici - perfekcionalisté.....
PRŮBĚH - probíhá v několika fázích /př .učitelská profese/ NADŠENÍ
Motivace pro zvolený obor/láska k dětem touha je vzdělávat, kultivovať -učitel má vysoké ideály - velmi se angažuje pro školu a žáky -STAGNACE:
ideály se nedaří realizovat, mění se jejich zaměření- rozličné požadavky žáků, rodičů a vedení školy začínají učitele obtěžovat, znechucovat.... FRUSTRACE:
důsledek nepochopení, neuskutečnění jeho zámyslů, vytváření překážek. Učitel začíná vnímat žáky negativně, na kázeňské problémy reaguje donucovacími prostředky = Škola velké zklamání... APATIE:
Učitel dělá jen to nejnutnější, vyhýbá se odborným rozhovorům a jakýmkoli aktivitám = zaměstnanec školy, /jen aby neměl problémy/ LETARGIE = Syndrom vyhoření
Stadium úplného vyčerpání: ochablost, neurotické poruchy Plíživé onemocnění = záludnost
SYMPTOMY:
PSYCHICKÉ potíže: deprese a úzkosti - poruchy soustředěnosti a paměti -únava a pokles výkonnosti - pocit neuspokojenosti - neschopnost se uvolnit tendence k návyku na alkohol a drogy...
TĚLESNÉ potíže: kardiovaskulární systém - trávicí trakt - dýchací systém -bolesti svalů.....
SOCIÁLNÍ problémy: snížení sebedůvěry a poruchy v osobnostních vztazích --nízká schopnost empatie - postupné narůstání konfliktů- omezování kontaktů s lidmi...
OPAKOVÁNÍ TVRZENÍ: „Mám toho dosť'„Užnemohu dále",, „Jsem k smrti unaven" „Jsem na dně" „Připadám si jako vyždímaný hadr".....
TERAPIE: různého druhu - individuáě:
Sociální opora /rodina, přátelé.../ Psychoterapie: - Racionální - Interperso-nálně korektivní - - Narativní - Přirozené formy relaxace - Relaxačně aktiv a-vační metody /A T, jóga, Ta-či.../ Změna prostředí příp. i profese...
VIII. DUŠEVNÍ HYGIENA systém vědecky propracovaných rad, pravidel a doporučení, které slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy
1. ZÁKLADNÍ ZÁSADY: /dleprof. Míčka/ ROZUMNÝ DENNÍ REŽIM
- vyváženost práce s odpočinkem SPRÁVNÁ RACIONÁLNÍ VÝŽIVA
- jednoduchost, pestrost stravy
SOULAD V MEZILIDSKÝCH VZTAZÍCH
-rodina, zaměstnání, přátelé...
ZNALOST PŘÍČIN SVÝCH NESNÁZÍ
-orientace v příčinách svého napětí a jejich objektivní zhodnocení
UJASNĚNÁ HODNTOVÁ ORIENTACE
-reálnost cílů; smysl života...
ZNALOST SEBE SAMÉHO
-sebepoznání - sebekorekce - sebezdokonalení
2. OBRANNÉ MECHANISMY
smyslem obranných mechanismů je kontrolovat a ovládat afekty... Freudová A.".. chrání jedince před záplavou nezvládnutých afektů..." COPING - zvládání psychické krize svépomoci -představují osobnostní reakci na krizi;
-jedná se převážně o více či méně vědomě probíhající proces, které po určitou dobu udržují integritu osobnosti, její stabilitu nutnou pro odstup dopadu zátěže a pro uvolnění rezerv nutných k hledání adekvátní strategie a taktiky pro konkrétní řešení problémů.
Jedná se o pestrou směs geneticky podmíněných, emočních, zkušenostních i strukturálních osobnostních aspektů. Jsou velmi individuální, zakotvené v osobnosti každého člověka
3. Některé TYPY/projevy/obranných mechanismů: POPŘENÍ: zavírání oči před skutečnosti VYTĚSNĚNÍ: co bylo vědomé „vypudí" PŘESUNUTÍ: negativní emoce z jednoho zdroje na druhý RACIONALIZACE: nežádoucíchování=zdůvodnění ÚNIK Z REALITY: fantazie, denní snění, alkohol, drogy.. KONVERZE: útěk do nemoci /práceneschopný/ REZIGNACE: útlum chování, nezájem, omezení kontaktu KOMPENZACE: neúspěch v jednom-úspěch v druhém SUBLIMACE: náhradní uspokojení
AGRESE: „msta" za ponížení -/vyvolá rvačku/
HUMOR: vyjádření záporných pocitů bez subjektivního rozladění
4. JAK ZVLÁDAT SUBJEKTIVNÍ NESNÁZE /některá doporučení/:
-SPRÁVNÉ VNÍMÁNÍ SOCIÁLNÍ SKUTEČNOSTI: jasné vidění problémů /Co je příčinou mých aktuálních problémů? - Jak ten problém vůbec vznikl? - Kdo je na tom zaangažován? - Co se v tom dá podniknout? - Čím začít? U koho? - Kam se t tím dostanu? - Když použiji toho nebo onoho prostředku /způsobu/ co tím docílím?...
-NEPŘECEŇUJ ZÁVAŽNOST OHROŽENÍ: porovnej svoje problémy s problémy druhých- objektivnější kritérium pro svoje myšlení, cítění i jednání
-NEDUS SVÉ STAROSTI V SOBĚ: svěř se někomu /"vrba/
-STAROSTI ŘEŠ ODPOČATÝ: jitro moudřejší večera
-NESETRVÁVEJ V MYŠLENKÁCH U S VÝCH STAROSTÍ: osvoboď se od nich, alespoň na chvíli - nejhoršíje negativní meditace
-NĚKDY JE TŘEBA USTOUPIT PŘIJMOUT KOMPROMIS: nebuď tvrdohlavý, připusť vlastní omyl - získáš tím důvěru v dalších sporech
-NEMUSÍŠ BÝT DOKONALÝ - NEMUSÍŠ VŠECHNY PŘEDSTIHNOUT: rozumná redukce sníží tvé Starosti /"Není šťasten ten kdo má více, ale ten kdo méně
potřebuje"/
-STANOV SI REÁLNÉ CÍLE: v souladu se svými možnostmi, předejdeš tím
zklamání z neúspěchu -UJASNI SI POŘADÍ HODNOT: dej svému životu správný význam - nalez
jeho skutečný smysl INVENTARIZACE pořad hodnot:: -O co nám v životě vlastně jde ?
- Co chceme ?
- Po čem toužíme?
Podnět k zamyšlení-MEDITACI:
- Z čeho bychom se měli radovat ?
- Za co bychom měli být vděčni ?
- Čemu bychom měli věnovat ještě větší pozornost ?
POZNEJ SÁM SEBE:
- Víš kdo jsi a kam se ubíráš ?
- Víš co chceš a po čem toužíš ?
- Víš jak toho dosáhneš ?
- Jsi přesvědčený, že když to získáš, že budeš šťastnější ?
5. STRATEGIE IMUNIZACE:
získávání odolnosti proti stresu v konkrétní zátěžové situaci. Základní myšlenkou této metody je INKOMPATIBILITA /neslučitelnosť Klidného dechu, uvolněného těla a příjemných vnitřních obrazů na straně jedné a typických stresových reakcí na straně druhé.
6. RELAXACE /uvolnění/znamená přepnutí ze vzrušení do zotavujícího
procesu
- je stav, ve kterém jsou všechny psychofyzické procesy koordinovány tak, že dochází k subjektivně dobrému pocitu a k objektivnímu obnovení výkonnosti PŘIROZENÉ FORMY vylaďovaní psychofyzických stavů: -normální odpočinek - sport - různé druhy hobby - pobyt v přírodě - fyzická práce - poslech hudby - zábava - četba - kultura - vhodná životospráva....
7. RELAXAČNĚ AKTIVAČNÍ METODY/autoregulační/: nenahrazují, ale doplňují přirozené formy v jejich snaze regenerovat psychofyzické síly a udržovat duševní rovnováhu.
TYPY RELAXACÍ:
-Jacobsonova techniky progresivní relaxace - Autogenní trénink - Machačo-va RAM - Jógová relaxace - Taneční terapie - Relaxační dýchání- Tai-či.... PRINCIP RAM /vzájemná souvislost mezi třemi faktory/:
- psychická tenze
- funkční stav vegetativní nervové soustavy
- napětí svalstva
FYZIOLOGICKÝM ZÁKLADEM TENZE: stažení svalových vláken ZÁKLADEM RELAXACE: uvolňování svalstva
Stav svalstva = DUŠEVNÍ STAV: duševní rozpoložení se promítá v napětí různých i drobných svalových skupin. TVÁŘ - centrum „psychického" svalstva
Kultivace „svalového citu" tváře, získat kontrolu tónusu mimického svalstva =prostředek na zachování sebekontroly v napjatých situacích
8. RELAXAČNĚ AKTIVAČNÍ METODY./některé druhy/: PROGRESIVNÍ SVALOVÁ RELAXACE:
Cílem metody je uvolnění vědomě ovládaných svalových skupin Princip: krátce a intenzivně napjaté svaly se rychle unavíš pocitem tíže a tepla celé tělo se postupně dostává do stavu celkového uvolnění Cvičení je zaměřeno na okamžité uvědomění pocitů a zjemňování schopnosti volního útlumu svalového napětíVnapř. snaha zredukovat napětí ve svalech, vznikající v afektech, ve strachu a pod - předcházet napětí- odstranit nega-gativněpůsobící afekt.
AUTOGENNÍ TRÉNINK: mentální manipulace tělesných funkcí AT vede k sebenormalizaci a seberegulaci a tím ovlivňuje fyziologické změny zapříčiněné stresem. CVIČENÍ A T využívá:
-objektivního uklidňujícího účinku svalové relaxace -účinku autosugestívni cestou navozených představ klidu -koncentrace na citově indiferentní podněty -pravidelného dýchání AT napomáhá:
-k rychlé regeneraci životních sil
-k zlepšení koncentrace a výkonnosti
-k duševní rovnováze: sebepoznání a sebekontrola
-lze ovlivňovat i léčit řadu funkcí: úzkost, podrážděnost, navozovat klid,
poruchy spánku, vnější i vnitřní bolesti....
Autor AT J.M.Schulz - navrhl 6 cvičení, které vedou k stabilizaci nebo autor egulaci:- cirkulace /krev/;
- respirace /dech/;
- neuromuskulární /svalstvo/ FÁZE - základem 6 cvičení:
1. Tíha - paže a nohy jsou těžké...
2. Teplo - paže a nohy jsou teplé...
3. Klidný dech - dech je klidný, pokojný...
4. Klidný tep srdce - srdce bije klidně a pravidelně...
5. Teplo uvnitř organismu - žaludek je teplý....
6. Chladné čelo - čelo je chladné, studené, hlava je jasná...
INDIVIDUÁLNÍ FORMULKY: INDIKACE: FORMULKA: Klid „Jsem naprosto klidný"
Strach a zábrany „Hovořím klidně a plynule"
„Šéf je mi zcela lhostejný" Nejistota „Jsem energický a rozhodný"
„Pozornost lidí je mně lhostejná" Proti rušivým vlivům okolí „Okolnízvuky mne neruší" Vznětlivý „Dovedu dobře ovládat své jednání"
Poruchy spánku „ V noci spím klidně, hluboce a dlouho"
Proti bolesti:
-vnějšíbolest „ „.. příjemně chladné a nebolestivé"
-vnitřní bolest „.. příjemně teplé a nebolestivé"
Astma „ Čelo, nos a hrdlo jsou příjemně chladné,
prsa jsou příjemně teplé" AT pozitivně ovlivňuje tělesnou i duševní oblast organismu člověka a ve svém důsledku vede k harmonizaci celé osobnosti
IX. UMĚNÍ JEDNAT S LIDMI:
Vzájemný styk člověka s člověkem mezi sebou předpokládá při znalosti a respektování osobnosti i znalosti a uplatňování některých psychologických požadavků: zásad, technik,přístupů....
POŽADAVKY pro vytváření příznivé atmosféry v jednání lidí mezi sebou: SCHOPNOST NAVAZOVAT KONTAKT:
-Mluvte především o tom co zajímá druhé/co je ve sféře jeho zájmů/=získáte sympatie - seznámíte se s jeho způsobem myšlení, citovými reakcemi, stylem
jednání- umožní to najít cestu k jeho osobě a působení ve sféře vašich zájmů UMĚNÍ VYSLECHNOUT DRUHÉHO:
dobrým společníkem není ten kdo hodně mluví, ale ten kdo dovede naslouchat s pozornosti a povzbuzovat vhodnými otázkami - nechrne druhého vypovídat, i když to někdy stojí čas, ale vyplatí se to - získáme si ho. VŽÍT SE DO POSTAVENÍ DRUHÉHO:
je považováno za tajemství úspěchu v jednání s lidmi. Zvláště jsme-li někým ve sporu, ptát se po příčině- dokažme si přiznat chybu je-li v nás -změníte i jeho stanovisko druhého k dané věci, kdy se mýlí on. UZNÁNÍ ČINNOSTI DRUHÉHO:
vyslovte pochvalu, je-li výkon uznáníhodný- člověk od dětství touží po uzná-ní - upřímné uznání je důležitým prostředkem ke zlepšení vztahu mezi lidmi TAKTNOSŤ V KONTAKTU:
dávejte si pozor, abyste se svou řeči a obsahem někoho byť nechtě nedotkli -nesdělujme věci pod rouškou tajemství, které jsme se sami dozvěděli s důvěrou, že je nebudeme rozšiřovat NEPOUČUJTE DRUHÉ:
je to jeden ze způsobů, jak se stát neoblíbeným - v úvodních frázích je vhodné uvést: „Jak jistě dobře znáte, ale přesto je třeba zdůraznit..." HLASITĚ VYSLOVUJTE SLOVO „VY" A ŠEPTEJTE SLOVO „JÁ": čím více zdůrazňujeme své „já", tím více znevažujeme „já" druhého - hovořili se o nějakých zásluhách „Díky vám se podařilo.." - chcete-li hovořit o chybách přejděte na slovo „MY" „Myslím, že jsme udělali chybu..." KRITIKA:
případnou kritiku, je-li nutná např. u podřízených, lze ji provádět s přátelským úsměvem i vyjádřením přesvědčení, že napravit chybu nebude pro kritizovaného nic obtížného - případně i uvést, že chyba se stala snad nedopatřením - to co sdělujeme mělo by být pravdivé a nemělo by zbytečně ubližovat ZDVOŘILÉ JEDNÁNÍ ODZBROJUJE:
svá přáníapříp.i příkazy lze vyjádřit drobnou zdvořilosti „Buď tak hodný, laskavý..." „Mohl bych tě poprosit" místo" Proveďte okamžitě to a to...." „ Umění rozkazovat je úplné jen tehdy, když jeho základem je uměnípřesvěd-čovatt" /Le Bon/ -vlídné a zdvořilé chování je jednou z nejlepších zbraní proti hrubost i-EFEKT OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
VÝZNAM SLOVA:
slovo je velká a mocná zbraň, kterou ne vždy dost dobře ovládáme a dobře s ní zacházíme - má značnou sílu: dokáže rozesmát, rozplakat, nahněvat, vyvolat strach, uleknutí, mdloby- může zabít náhle anebo pozvolna ubíjet. MLUVITI STŘÍBRO - MLČETI ZLATO: k umění dobře mluvit, patří i umění v pravou chvíli mlčet -mlčme, nemáme-li dostatečné znalosti o diskutované věci -někdy mlčíme proto, abychom šetřili důstojnost druhého -mlčíme z diskrétnosti-nechceme prozradit tajemství, který nám druhý svěřil -zmlknout a mlčet, když to nedává naději na věcný dialog -nedostává-li se argumentů =" údery po pás" -jsme-li rozčileni, mlčíme, povíme něco, co nás potom může mrzet -je na čase se odmlčet, jestliže jsme dlouho mluvili „ Člověk, který mnoho mluví, nakonec řekne hlouposť/A. Dumas/ OPTIMISTICKÁ MOUDROST-s úsměvem jde všechno lépe: přátelský úsměv dovede změnit celou atmosféru rozhovoru, odzbrojuje, překonává přehrady mezi lidmi, rozjasňuje náladu ve vašem okolí
Všeobecným požadavkem při styku s druhými lidmi je ZNALOST SEBE SAMÉHO:
-uvědomit si co máme a nemáme rádi, jaké máme předsudky, co nás provokuje, co nás děsí;
-znát své reakce, meze snášenlivosti i schopnost sebekontroly, sebeovládání, tedy o svých pocitech bychom měli mít vždy jasno;
-musíme se také naučit analyzovat lidské jednání, porozumět odlišným názorům druhých lidí
-umožní nám to překonávat tendence k unáhlenosti, jednat klidně, rozvážně, ohleduplně
Použitá i doporučená literatura:
viz. „Úplný výpis informací o předmětu... „
pro studijní obory: PANI 18
PB32PB48 PG51B90