PH01101 Neurčitost a princip vyloučeného třetího Bivalence, LEM a Zákon kontradiktorických výroků Petr Dvořák Filosofický ústav AV ČR Cyrilometodějská teologická fakulta UP LEM a Princip bivalence I •LEM: pro každý výrok: je pravdivý výrok a/nebo jeho negace "j (j Ú Ø j) • p Ú Ø p • q Ú Ø q • … • •PB: Každý výrok je buď pravdivý nebo nepravdivý • "j (T (j) ÚÚ F (j)) • T (p) ÚÚ F (p) • T (q) ÚÚ F (q) • … • LEM a Princip bivalence II •LEM: p Ú Ø p • T (p) Ú Ø T (p) • •PB: T (p) ÚÚ F (p) • T (p) ÚÚ T (Ø p) • •Definice F (p) « T (Ø p) •*Ø T (p) « T (Ø p) • • • • Zesílený LEM •LEM p Ú Ø p •PNC Ø (p Ù Ø p) •Zesílený LEM: (p Ú Ø p) Ù Ø (p Ù Ø p) • •Námitka: LEM ® PNC •(p Ú Ø p) ® Ø Ø (p Ú Ø p) ® Ø (Ø p Ù Ø Ø p) ® • DN deM DN •Ø (Ø p Ù p) ® Ø (p Ù Ø p) • Kom Zákon kontradiktorních výroků (LC) •Zesílený LEM: (p Ú Ø p) Ù Ø (p Ù Ø p) • •z dvojice výrok – negace výroku je • •alespoň jeden pravdivý (p Ú Ø p) •nanejvýše jeden pravdivý Ø (p Ù Ø p) • •*alespoň jeden nepravdivý Ø (p Ù Ø p) •*nanejvýše jeden nepravdivý (p Ú Ø p) • •právě jeden pravdivý a*právě jeden nepravdivý Zákon kontradiktorních výroků •LC: z dvojice výrok – negace výroku je právě jeden pravdivý a právě jeden nepravdivý • LC: (T (p) Ù F (Ø p)) ÚÚ (F ( p) Ù T (Ø p)) • PB: (T (p) Ù ekv. 1 ) ÚÚ (F ( p) Ù ekv. 2 ) • •Ekvivalentní formule: •ekv. 1: T (p) « F (Ø p) def. + DN •ekv. 2: F (p) « T (Ø p) def. • Ekvivalence LEM a PB •Lze zastávat LEM a nikoliv PB? •To, jak uvidíme, se zdá být Aristotelovo stanovisko u výroků typu „Zítra bude námořní bitva“ •Odpověď? Ne, pokud přijmeme Tarskiho podmínku materiální adekvátnosti každé definice pravdivosti, tzv. T-schéma, je LEM a PB ekvivalentní. •A fortiori: Tarski explikuje Aristotelovu definici pravdivosti • • Alfred Tarski • •"The Concept of Truth in Formalized Languages" (polsky 1933, angl. 1956) • •"The Semantic Conception of Truth: and the Foundations of Semantics" (angl. 1944) •česky: "Sémantická koncepce pravdy a základy sémantiky", in: Logika 20. století: Mezi filosofií a matematikou: výbor textů k moderní logice. Filosofia, Praha 2006, s. 135-176. Tarskiho T-schéma •Definice pravdivosti má splňovat podmínku formální správnosti a materiální adekvátnosti. •Součástí materiální adekvátnosti libovolné definice pravdivosti je, že implikuje metajazykové věty zobecněné T-schématem: • •1. („jméno věty“) je pravdivá tehdy a jen tehdy, když metajazykový překlad věty. •„Sníh je bílý“ je pravdivá IFF sníh je bílý. • T(‘p’) « p •2. („jméno věty“) je nepravdivá tehdy a jen tehdy, když metajazykový překlad negace věty. •„Sníh je černý“ je nepravdivá IFF sníh není černý. • F (‘q’) « Ø q • • • z LEM plyne PB 1.p Ú Ø p 2.T(‘p’) « p [T-schéma pro pravdivost] 3.T(‘Ø p’) « Ø p [substituce 1.] 4.F(‘p’) « T(‘Ø p’) [definice nepravdivosti] 5.F(‘p’) « Ø p [T-schéma pro nepravdivost] 6.T(‘p’) Ú F(‘p’) [CD 1., 2., 5.] 7. • 1. 1. 1. 1. 1. 1. Nelze přijmout LEM, ne-PB a T zároveň •Opce: • •1. LEM, PB, T: pokud nepřijatelné důsledky, pak •2. ne-LEM, ne-PB, T (vícehodnotový přístup) •nebo •3. LEM, ne-PB, ne-T (supervaluace)