PH01101 Neurčitost a princip vyloučeného třetího Supervaluace Petr Dvořák Filosofický ústav AV ČR Cyrilometodějská teologická fakulta UP Problémy tříhodnotové logiky •Potřeba odlišit složené výroky bez pravdivostní hodnoty od těch, které PH mají: • •Zítra bude námořní bitva nebo zítra nebude námořní bitva •Zítra bude námořní bitva nebo zítra nebude pršet • •Hamlet nosil boty č. 9 a nenosil boty č. 9 •Hamlet byl dánský princ a nosil boty č. 9 • •Jestliže je tento Kentaur z dolní poloviny kůň, pak má kopyta • • • • Supervaluace – klíčová literatura •Bas van Fraassen, “Singular Terms, Truth-Value Gaps, and Free Logic,” The Journal of Philosophy, vol. 63, no. 17, 1966. • •R. H. Thomason, “Indeterminist Time and Truth-value Gaps,” Theoria. A Swedish Journal of Philosophy, vol. 36, 1970. • •K. Fine, "Vagueness, truth and logic". Synthese 30 (1975), pp. 265-300. • •Bas van Fraassen, "The Labyrinth of Quantum Logics", Boston Studies in the Philosophy of Science, XIII (1972), pp. 224-254. •K. Lambert, “Logical Truth and Microphysics”, in: Free Logic. Selected Essays. Cambridge University Press, 2002. • •T. Williamson, Vagueness, Routledge, London 1994. Supervaluace • • pi… „xi je červená“ • • x1 x2 x3 x4 x5 x6 x7 • • • • • p1 p2 p3 p4 p5 p6 p7 P1 1 1 0 0 0 0 0 P2 1 1 1 1 0 0 0 P3 1 1 1 1 1 0 0 . PN 1 1 0 0 Supervaluace – model, pravdivost, operátor D •m = (W, R, v) •W = {P1, P2... } •pravdivost v P •superpravdivost ve všech P daného prostoru precizací •operátor „definitely“ v objektovém jazyce VL •(Indeterminately: Ø D j Ù Ø D Ø j) Globální a lokální vyplývání •m = (W, R, v) • •Lokální vyplývání •Pro každý model m a každé w: •jestliže každá premisa je 1 ve w, pak závěr je 1 ve w • •Globální vyplývání •Pro každý model m: •jestliže každá premisa je 1 v KAŽDÉM w, pak je závěr 1 v KAŽDÉM w Globální vyplývání – neplatné inference Kontrapozice p |= D p ~ D p |¹ ~ p Podmíněný důkaz p |= D p |¹ p ® D p Reductio p Ù ~ D p |= quodlibet |¹ ~ (p Ù ~ D p) Argument by cases p |= D p Ú D ~ p ~ p |= D p Ú D ~ p |¹ D p Ú D ~ p z LEM plyne PB 1.p Ú Ø p 2.T(‘p’) « p [T-schéma pro pravdivost] 3.T(‘Ø p’) « Ø p [substituce 1.] 4.F(‘p’) « T(‘Ø p’) [definice nepravdivosti] 5.F(‘p’) « Ø p [T-schéma pro nepravdivost] 6.T(‘p’) Ú F(‘p’) [CD 1., 2., 5.] 7. • 1. 1. 1. 1. 1. 1.