1
Popularizační článek (Ego Depletion in Color Priming Research:
Self-Control Strength Moderates the
Detrimental Effect of Red on Cognitive Test Performance)
Červená a její vliv na naše výkony
V každé škole se každý student nejednou setkal s učitelským červeným fixem, který
opravil, či ohodnotil jakoukoliv jejich práci. Barva jako taková však není vybrána jen kvůli
viditelnosti oproti původnímu textu. V Německu se jeden vědecký tým psychologů
zabýval jejím vlivem na naše kognitivní schopnosti a došel k zajímavým výsledkům.
Již z předešlých studiích bylo evidentní, že na naší mysl mají barvy vliv, některé nás
uklidní, jiné třeba vnímáme jakou vzrušující element a červená má mezi nimi významné
místo. Červená v nás vyvolává znepokojení, až nervozitu, zvláště při vyčerpání naši
sebekontroly.
Tato studie se zabývala jejím vlivem na naše výkony v experimentech zkoušející naše
kognitivní schopnosti ve třech možných disciplínách: numerické, verbální a figurové.
Tyto experimenty byly prováděny zároveň s kontrolní skupinou, která nebyla červenou
barvou konfrontována, nebo nebyli podrobeni vyčerpávání sebekontroly.
V první a druhé části prvního experimentu byli účastníci konfrontováni červenou, či
šedou barvou, kdy v první části měli vypsat stručnou historii svého města, ale jako
zátěžový faktor na jejich sebekontrolu nesměli používat písmena e a n. V druhé části
museli podstoupit aritmetický test, u kterého bylo červeně (u kontrolní skupiny šedě)
napsáno test.
V druhém experimentu se prováděl IQ test se zátěžovou červenou s předpokladem, že
červená ovlivňuje i emoce, které se mohou projektovat do dané práce, tedy na konec IQ
testu přidali dotazník, ve kterém byly neexistující slova a zda v něm nachází emocionální
podtext.
Jako poslední experiment byl znova zvolen IQ test, avšak se změnou projekce barvy.
Červená byla pro generalizaci výsledků nahrazena pouze nápisem červená. Všechny tyto
testy byly provázeny dotazníky na sebehodnocení účastníků, aby byla kontrolováno
jakékoliv subjektivní hodnocení sama sebe, či samotného experimentu.
Výsledky výzkumu splnily očekávání. Skupina, která byla vystavena stresu a červené
získala horší výsledky, než ta, která byla vystavena šedé, či jen zátěžovou procedurou.
Dokázali tedy potvrdit předchozí teorie a ukázali cestu dalším možným výzkumníkům
2
v této oblasti, avšak podstatný výsledek je zejména důkaz, že ve stresových situacích je
jedinec ovlivnitelný i barvou. Tedy k nejlepší efektivitě v zátěžových situací je třeba
zohlednit i volbu pozadí, písma i dalších věcí, které by mohly mít nějaké zbarvení.
Zpětná vazba:
V článku vidím a oceňuji velikou snahu přiblížit odborné informace laické
veřejnosti za pomoci jednoduchého a srozumitelného jazyka. Dle mého názoru na sebe
jednotlivé pasáže textu dobře navazují a text tak přirozeně plyne. Velmi se mi líbí zvolený
název článku, který hezky vystihuje základní podstatu výzkumu. Délka textu je
v předepsaném rozsahu 300-450 slov.
Bohužel se musím přiznat, že jsem se v textu zcela ztrácela a pokud bych neznala
původní článek, asi by se mi nepodařilo pochopit, o co vlastně ve výzkumu šlo a jak že
ten výzkum vlastně probíhal. Pro mě matoucí pasáže:
 Červená v nás vyvolává znepokojení, až nervozitu, zvláště při vyčerpání naši
sebekontroly. Tato studie se zabývala jejím vlivem na naše výkony v
experimentech zkoušející naše kognitivní schopnosti ve třech možných
disciplínách: numerické, verbální a figurové. → 1. Zabývala se studie vlivem
červené na naše výkony, nebo vlivem sebekontroly na naše výkony? 2. Co jsou
to figurové disciplíny (nebo figurové kognitivní schopnosti?)?
 V druhém experimentu se prováděl IQ test se zátěžovou červenou
s předpokladem, že červená ovlivňuje i emoce, které se mohou projektovat do
dané práce, tedy na konec IQ testu přidali dotazník, ve kterém byly neexistující
slova a zda v něm nachází emocionální podtext. → 1. Co znamená, že se IQ test
prováděl se zátěžovou červenou? Že byl celý test psán červenou barvou? Že byl
natištěn na červeném papíře? Že ho probandi vyplňovali červenou fixou?...
2. …a zda v něm nachází emocionální podtext. – Zde mi bohužel není jasné, v čem
měli nacházet emocionální podtext a cela formulace věty mi do daného souvětí
vůbec nesedí.
 Jako poslední experiment byl znova zvolen IQ test, avšak se změnou projekce
barvy. Červená byla pro generalizaci výsledků nahrazena pouze nápisem červená.
3
→ 1. Myslím, že na tomto místě je použití slova „generalizace“ poměrně matoucí
a nerozumím tak významu těchto dvou vět. Chápu, že autoři použili v textu
„increasing generality“, ale domnívám se, že je v této formě interpretace
původního textu nesrozumitelná a nicneříkající.
 Výsledky výzkumu splnily očekávání. Skupina, která byla vystavena stresu a
červené získala horší výsledky, než ta, která byla vystavena šedé, či jen zátěžovou
procedurou. → 1. …červené získala… → …červené, získala… 2. …či jen zátěžovou
procedurou. → Do věty to tak nějak nezapadá. Nemělo by být …či jen zátěžové
proceduře?
Celkově mi text připadal po stylistické stránce takový kostrbatý a nesrozumitelný,
některé pasáže jsem musela číst vícekrát, abych pochopila, co je vlastně myšleno a někdy
jsem se k výsledku ani nedopátrala.
Co se týče jazykové stránky, domnívám se, že slovo konfrontovat, se pojí
s předložkou s (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=konfrontovat), v textu se objevuje ve
všech případech bez této předložky. Slovo projektovat bych v tomto textu nahradila
psychology užívané projikovat (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=projektovat x http://naserec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8137).
…byly neexistující slova… → byla neexistující slova. Dala
bych pozor na psaní čárky před či, domnívám se, že v některých případech v tomto textu
by čárka být neměla (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=155&dotaz=%C4%8Di).
Domnívám se, že zadání naplněné v podstatě bylo. Působí to na mě tak, že autor
porozuměl původnímu textu, ale problém byl v jeho srozumitelné interpretaci. Z mého
pohledu bych tedy doporučovala přeformulovat sporné pasáže tak, aby byl text
srozumitelnější. Jako velmi dobře fungující způsob, jak postihnout to podstatné z textu,
se mi osvědčilo nejprve sepsání jednoduché struktury článku v bodech nebo
jednoduchých větách. Napsat si tedy nejprve úplně jednoduše a vlastními slovy, co se
zkoumalo, jak se to zkoumalo, co z výzkumu vyplynulo a jaký to mělo celé smysl, tedy
k čemu mohou být takové výsledky užitečné apod. (bodů může být více dle potřeby) Tato
struktura se pak jednodušeji rozvíjí do textu. Mnohokrát ověřeno. 
Dala bych také pozor na gramatickou správnost a překlepy, které se v textu
objevují.