Popularizační článek (Ego Depletion in Color Priming Research: Self-Control Strength Moderates the Detrimental Effect of Red on Cognitive Test Performance) Červená a její vliv na naše výkony V každé škole se každý student nejednou setkal s učitelským červeným fixem, který opravil, či ohodnotil jakoukoliv jejich práci. Barva jako taková však není vybrána jen kvůli viditelnosti oproti původnímu textu. V Německu se jeden vědecký tým psychologů zabýval jejím vlivem na naše kognitivní schopnosti a došel k zajímavým výsledkům. Již z předešlých studiích bylo evidentní, že na naší mysl mají barvy vliv, některé nás uklidní, jiné třeba vnímáme jakou vzrušující element a červená má mezi nimi významné místo. Červená v nás vyvolává znepokojení, až nervozitu, zvláště při vyčerpání naši(í) sebekontroly. Tato studie se zabývala jejím (vlivem této barvy) vlivem na naše výkony v experimentech zkoušející naše kognitivní schopnosti ve třech možných disciplínách: numerické, verbální a figurové. Tyto experimenty byly prováděny zároveň s kontrolní skupinou, která nebyla červenou barvou konfrontována, nebo nebyli podrobeni vyčerpávání sebekontroly (kdo nebyl podroben?) V první a druhé části prvního experimentu byli účastníci konfrontováni červenou, či šedou barvou, kdy v první části měli vypsat stručnou historii svého města, ale jako zátěžový faktor na jejich sebekontrolu nesměli používat písmena e a n. Ve druhé části museli podstoupit aritmetický test, u kterého bylo červeně (u kontrolní skupiny šedě) napsáno „test“. Ve druhém experimentu se prováděl IQ test se zátěžovou červenou s předpokladem, že červená ovlivňuje i emoce, které se mohou projektovat do dané práce, tedy na konec IQ testu přidali dotazník, ve kterém byla neexistující slova a zda se v něm nachází emocionální podtext (v čem se nachází? Prosím, sepsat do více vět a jednodušeji) Jako poslední experiment byl znova zvolen IQ test, avšak se změnou projekce barvy. Červená byla pro generalizaci výsledků nahrazena pouze nápisem „červená“. Všechny tyto testy byly provázeny dotazníky na sebehodnocení účastníků, aby byla(o) kontrolováno jakékoliv subjektivní hodnocení sama sebe, či samotného experimentu. Výsledky výzkumu splnily očekávání. Skupina, která byla vystavena stresu a červené (barvě), získala horší výsledky, než ta, která byla vystavena šedé, či jen zátěžovou procedurou (zátěžové proceduře). Dokázali tedy potvrdit předchozí teorie a ukázali cestu dalším možným výzkumníkům v této oblasti, avšak podstatný výsledek je zejména důkaz, že ve stresových situacích je jedinec ovlivnitelný i barvou. Tedy k nejlepší efektivitě v zátěžových situacích je třeba zohlednit i volbu pozadí, písma i dalších věcí, které by mohly mít nějaké zbarvení. Název zvolený velmi dobře, upoutá zájem čtenáře. Úvodní část je také zajímavá a poutavá. Závěr, který nabádá k diskusi je také vhodný. V textu se nevyskytují žádné subjektivní názory autora, ani myšlenky. Což je podle mě celkem na škodu a bylo by dobré je tu využít. Po jazykové stránce je tento popularizační článek opravdu nedostatečný. Vyskytuje se přemíra gramatických chyb a věty často nedávají vůbec smysl. Věřím, že kdyby si to autor přečetl po sobě ještě jednou, s odstupem jednoho dne, chyby by našel sám. Autor moc podrobně popisuje průběh experimentů. Nezmiňuje sice odborné metodologické informace, ale i tak si myslím, že by mohl být trochu jednodušší a lépe čtivý. Čemuž by také napomohlo pár subjektivních názorů autora apod.