Může červená barva snížit náš výkon v testech? Známým faktem je, že barvy mají vliv na náš organismus. Například žlutá barva je považována za veselou a povzbuzující, modrá barva za uklidňující a červená za energickou a je spojována s láskou a nebezpečím. Tento efekt je považován za naši psychologickou schopnost rozpoznávat význam, který barvy nesou, kterou získáváme pomocí biologicky získaných naučených nebo asociací. Již několik studií se zabývalo vlivem červené barvy na výkon účastníků zapojených do těchto studiích. Bylo zjištěno, že červená barva výkon účastníků v porovnáním s ostatními barvami snižovala. Tento nepříznivý vliv je vysvětlován tím, že červená barva v nás aktivuje úzkostné odpovědi jako například tendence k vyhýbání a úzkostné myšlenky. Tato teorie se shoduje se zjištěním, že červená barva v nás probouzí pocity ohrožení a neúspěchu. V jiných studiích zabývajících se sebeovládáním zase bylo zjištěno, že v případě, že naše schopnost se ovládat byla nějakou předchozí situací vyčerpána, snadněji podléháme našim naučeným tendencím, tedy se snadněji přestaneme ovládat. Současná studie obsahovala 3 samostatné experimenty a zabývala se otázkou, zda je předpoklad, že červená barva má negativní efekt na výkon v kognitivních testech, pravdivý a zda je tento efekt stejně silný u lidí s vyčerpanou schopností sebeovládání jako u lidí, kteří předtím nebyli vystaveni situaci, která vyžadovala sebeovládání. Celkem bylo do všech 3 experimentů zahrnuto 267 studentů. Jejich prvním úkolem bylo přepsat úryvek textu – jedna skupina přepisovala text přesně a tito účastníci tedy nebyli vystaveni úkolu vyžadujícímu sebeovládání. Druhá skupina měla za úkol vynechávat písmena E a N – byli tudíž vystaveni situaci, která sebeovládání vyžadovala. Poté dostali pořadač se slovem TEST na úvodní stránce – jedna skupina měla toto slovo podložené červeným trojúhelníkem, druhá šedým. Po vystavení tomuto stimulu byli účastníci požádáni o vypočítání příkladu, aby mohl být změřen kognitivní výkon u každého z nich. Všechny tři experimenty proběhly s malými úpravami stejně. V poslední experimentu bylo podbarvené slovo TEST nahrazeno rozdělením účastníků do dvou náhodných skupin s názvy „šedá“ a „červená“. Oba dva tyto názvy byly napsány na úvodní stránce místo slova TEST černou barvou bez jakéhokoliv barevného podkladu. Výsledky experimentů ukazují, že červená barva i slovo snižují výkonnost v kognitivních testech, ale pouze u lidí, kteří byli předtím vystaveni na sebeovládání těžkému úkonu. U lidé, kteří byli požádáni o přesné přepsání textu, se žádný podobný fenomén neobjevoval. Ve třetím experimentu účastníci dokonce vypovídali, že se u nich objevovali negativní myšlenky po té, co uviděli slovo „červená“. Otázkou ovšem zůstává, zda by se podobný efekt ukázal, kdyby byli respondenti vystaveni i jiným barvám než pouze červené a šedé. Zpětná vazba Práce má dobrý úvodní odstavec kde autor podává lehké informace které na mě působili zlehčujícím dojmem a nastiňovali, že se nebude jednat o strohý odborný styl. dále však na mě text působí poněkud toporně a poněkud rozvláčně popisuje předchozí výzkumy spíše bych se soustředil na aktuální studii. Rovněž zabředává do popisu metodologie například si nejsem jistý jestli je nutné zmiňovat počet respondentů, obzvláště takovýmto způsobem kdy není jasné jestli se těchto 267 studentů účastnilo všech tří nebo jen některých z nich a když tak v jakém poměru a jací studenti? Chybí mi zde také co z jejich závěrů autoři vyvozují a v čem je výzkum užitečný popřípadě nějaké praktické využití které by mohlo čtenáře zaujmout pro další studium problematiky. Jinak jazyk je jednoduchý což je plus a text je jednoduše srozumitelný a není zde přehřšle odborných výzkumů. Je také jasné jak celý výzkum v kostce probíhal. Jen bych se více snažil celý text čtenáři lépe "prodat". A s rozvržením článku nemám problém, struktura mi přišla logická a odpovídající. Také se mi líbilo, že se autor v závěru zamýšlí nad reakcemi člověka na kontakt s jinými barvami. Co se celkového hodnocení týče práce mi přijde přijatelná i když se jedná spíše o průměrnou práci. Autor zjednoduší popsal o čem výzkum je a k čemu dospěl. nepostřehl jsem žádné zavádějící informace či mylné závěry. Práce má jistě co zlepšovat a snesla by úpravy hlavně v bodech zmíněných výše. Nejsem si zcela jist jestli nechat práci přepracovat, jelikož dle mého splňuje základní předpoklady které očekávám, záleželo by jak jsem přísný editor a na typu a náročnosti našich čtenářů.