Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence
Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu:
•  Výměnu látek
•  Růst
•  Pohyb
•  Rozmnožování
•  Dědičnost
BUŇKA
obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE
LIDSKÉ TĚLO
Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

ØBuňka je uzavřený systém –musí si udržet navzdory měnícímu se okolí konstantní vnitřní prostředí
ØBuňka je otevřený systém – musí přijímat živiny a vylučovat zplodiny, vyměňovat teplo, dýchací
plyny a informace s okolím
BUŇKA

BUŇKA
CYTOPLAZMA
buněčné organely
cytosol
cytoskelet

CYTOSOL
- tekutá část cytoplasmy
- obsahuje rozpuštěné
• bílkoviny
• glukózu
• elektrolyty
- strukturní element mikrotrabekuly (?)

JÁDRO - nucleus
jádro Alberts
jaderná membrána
jadérko
chromatin
DNA
RNA
• mRNA
• rRNA
• tRNA

RIBOZOMY
- denzní granula skládající se z:
• bílkovin
• r RNA
- posunují se po mRNA a podle   zapsané informace syntetizují bílkovinný řetězec
Volné ribozomy
• syntéza cytoplazmatických bílkovin
Ribozomy vázané na endoplazmatické retikulm
• syntéza bílkovin pro export
• syntéza bílkovin vázaných v membráně

ENDOPLAZMATICKÉ  RETIKULUM
membránová organela tvořena soustavou cisteren, lamel a váčků
Hrubé endoplazmatické retikulum
• syntéza bílkovin pro export nebo vázaných v membránách
Hladké endoplazmatické retikulum
• syntéza lipidů (fosfolipidy a     cholesterol)
• ve svalových buňkách koncentruje VÁPNÍK

GOLGIHO  APARÁT
soubor membránou uzavřených váčků
• chemická úprava    bílkovin
•
• třídění bílkovin

LYZOSOMY  A   PEROXISOMY
sférické membránové organely obsahující nebezpečné látky
LYZOSOMY
• trávicí aparát buňky –  odbourávají bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy, lipidy…
• obsahují baktericidní látky
PEROXISOMY
• odbourávají lipidy a toxické látky
• probíhají zde reakce, kdy se odbourává PEROXID VODÍKU (H2O2)

MITOCHONDRIE
produkce energie pro buňku
- ohraničena dvojitou membránou
- vnitřní membrána zvrásněná do krist
- enzymy pro aerobní fosforylaci
- obsahuje mitochondriální DNA

CYTOSKELET
- síť proteinových vláken rozprostírající se v cytoplasmě
- uspořádává součástí buněčných těl
- dává schopnost buňkám zaujímat nejrůznější tvary
- vykonává koordinované pohyby
• mikrotubuly 23 nm
• střední filamenta 10 nm
• mikrofilamenta   7 nm
• mikrotrabekuly   3 nm

MIKROTUBULY
-organizující funkce v buňkách
- transport buněčných komponent
- účastní se dělení buňky
-  kostra buněčných struktur
- zajišťují pohyb buněk nebo pohyb tekutiny nad buňkami

STŘEDNÍ   FILAMENTA
- velká pevnost v tahu
- umožňují buňkám vydržet   mechanický stres při natažení buněk

STŘEDNÍ   FILAMENTA
cytoplazmatická
keratiny (epitely)
vimentiny (pojiva, svaly, neuroglie)
neurofilaminy (nervové buňky)
jaderná
jaderná lamina (jaderné buňky)

MIKROFILAMENTA (aktinová vlákna)
funkce strukturální
• stabilní základ výběžků buňky
• základ nestabilních senzitivních výběžků buňky
funkce kinetická
• svaly buňky
• dělení buňky (kontraktilní     prstenec)

TKÁNĚ
- pojivové tkáně
- epitely
- svalová tkáň
- nervová tkáň
- krev

POJIVOVÉ  TKÁNĚ
mechanickou zátěž nenesou buňky, ale extracelulární matrix
Ø Vazivo
Ø Chrupavka
Ø Kost
10 μm
100 μm
buňky
kolagenní
vlákna
proteoglykany

EPITELY
Ø tvar buněk – dlaždicový, plochý, cylindrický
Ø počet vrstev – jednovrstevný, víceřadý
Ø funkce – krycí, žlázový, resorpční, řasinkový, smyslový, zárodečný

MEZIBUNĚČNÉ   SPOJE
těsný spoj
adhezní spoj
desmosom
hemidesmosom
mezerový spoj

SVALOVÁ  TKÁŇ
Ø hladká svalová tkáň – vnitřní orgány
Ø příčně pruhovaná svalová tkáň – pohybový aparát
Ø srdeční svalová tkáň – srdce
NERVOVÁ  TKÁŇ
- nehomogenní tkáň
nervová buňka  ´  podpůrná buňka (glie)