Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: • Výměnu látek • Růst • Pohyb • Rozmnožování • Dědičnost BUŇKA obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE ØBuňka je uzavřený systém –musí si udržet navzdory měnícímu se okolí konstantní vnitřní prostředí ØBuňka je otevřený systém – musí přijímat živiny a vylučovat zplodiny, vyměňovat teplo, dýchací plyny a informace s okolím BUŇKA BUŇKA CYTOPLAZMA buněčné organely cytosol cytoskelet CYTOSOL - tekutá část cytoplasmy - obsahuje rozpuštěné • bílkoviny • glukózu • elektrolyty - strukturní element mikrotrabekuly (?) JÁDRO - nucleus jádro Alberts jaderná membrána jadérko chromatin DNA RNA • mRNA • rRNA • tRNA RIBOZOMY - denzní granula skládající se z: • bílkovin • r RNA - posunují se po mRNA a podle zapsané informace syntetizují bílkovinný řetězec Volné ribozomy • syntéza cytoplazmatických bílkovin Ribozomy vázané na endoplazmatické retikulm • syntéza bílkovin pro export • syntéza bílkovin vázaných v membráně ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM membránová organela tvořena soustavou cisteren, lamel a váčků Hrubé endoplazmatické retikulum • syntéza bílkovin pro export nebo vázaných v membránách Hladké endoplazmatické retikulum • syntéza lipidů (fosfolipidy a cholesterol) • ve svalových buňkách koncentruje VÁPNÍK GOLGIHO APARÁT soubor membránou uzavřených váčků • chemická úprava bílkovin • • třídění bílkovin LYZOSOMY A PEROXISOMY sférické membránové organely obsahující nebezpečné látky LYZOSOMY • trávicí aparát buňky – odbourávají bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy, lipidy… • obsahují baktericidní látky PEROXISOMY • odbourávají lipidy a toxické látky • probíhají zde reakce, kdy se odbourává PEROXID VODÍKU (H2O2) MITOCHONDRIE produkce energie pro buňku - ohraničena dvojitou membránou - vnitřní membrána zvrásněná do krist - enzymy pro aerobní fosforylaci - obsahuje mitochondriální DNA CYTOSKELET - síť proteinových vláken rozprostírající se v cytoplasmě - uspořádává součástí buněčných těl - dává schopnost buňkám zaujímat nejrůznější tvary - vykonává koordinované pohyby • mikrotubuly 23 nm • střední filamenta 10 nm • mikrofilamenta 7 nm • mikrotrabekuly 3 nm MIKROTUBULY -organizující funkce v buňkách - transport buněčných komponent - účastní se dělení buňky - kostra buněčných struktur - zajišťují pohyb buněk nebo pohyb tekutiny nad buňkami STŘEDNÍ FILAMENTA - velká pevnost v tahu - umožňují buňkám vydržet mechanický stres při natažení buněk STŘEDNÍ FILAMENTA cytoplazmatická keratiny (epitely) vimentiny (pojiva, svaly, neuroglie) neurofilaminy (nervové buňky) jaderná jaderná lamina (jaderné buňky) MIKROFILAMENTA (aktinová vlákna) funkce strukturální • stabilní základ výběžků buňky • základ nestabilních senzitivních výběžků buňky funkce kinetická • svaly buňky • dělení buňky (kontraktilní prstenec) TKÁNĚ - pojivové tkáně - epitely - svalová tkáň - nervová tkáň - krev POJIVOVÉ TKÁNĚ mechanickou zátěž nenesou buňky, ale extracelulární matrix Ø Vazivo Ø Chrupavka Ø Kost 10 μm 100 μm buňky kolagenní vlákna proteoglykany EPITELY Ø tvar buněk – dlaždicový, plochý, cylindrický Ø počet vrstev – jednovrstevný, víceřadý Ø funkce – krycí, žlázový, resorpční, řasinkový, smyslový, zárodečný MEZIBUNĚČNÉ SPOJE těsný spoj adhezní spoj desmosom hemidesmosom mezerový spoj SVALOVÁ TKÁŇ Ø hladká svalová tkáň – vnitřní orgány Ø příčně pruhovaná svalová tkáň – pohybový aparát Ø srdeční svalová tkáň – srdce NERVOVÁ TKÁŇ - nehomogenní tkáň nervová buňka ´ podpůrná buňka (glie)