1 Základy antropologie (1): Biologická antropologie a místo člověka v živé přírodě PS_BA005 Společenskovědní základ Doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. Biologická antropologie a místo člověka v živé přírodě 6. 11. 2015 Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity LaMorFA Franz Boas (1858 - 1942) ● Americký antropolog německého původu ● Na svých expedicích studoval kultury indiánů na území Britské Kolumbie (západ Kanady) ● 1896: přednáška Omezení komparativní metody v antropologii kritika vládnoucích evolucionistických názorů ● Zdůrazňoval význam migrace obyvatelstva a šíření (přejímání) kulturních prvků od jiných kultur jako základní hybatele lidských dějin a vývoje kultur ● Představitel amerického difuzionismu ● Zakladatel lingvistické antropologie ● Přispěl osobně k rozvoji systematických výzkumů fyzické, lingvistické a kulturní antropologie, ● Antropologie v jeho pojetí je interdisciplinární vědou, spojující kulturní antropologii, fyzickou antropologii, lingvistickou antropologii a archeologii (Soukup 2000, str. 44-53) http://culturalanthropology.duke.edu/graduate/anthropology-activism Směry antropologie: - evolucionistická - difuzionistická - funkcionalistická - strukturalistická 2Úvod: Systémově-evoluční přístup ● (Soukup 2000, str. 22) Obecná antropologie 3Úvod: Systémově-evoluční přístup Dělení antropologie - Podle subdisciplín - Podle tem. oblastí - Podle výzk. směrů - Podle soc. funkcí paleoantropologie primatologie (jinak označovaná jako biologická antropologie) Americká obecná antropologie je široce koncipovaná syntetická věda o člověku, společnosti a kultuře, integrující poznatky fyzické (biologické) a kulturní antropologie ● Zahrnuje poznatky anatomie, fyziologie, etnografie, etnologie, archeologie, prehistorie, lingvistiky, psychologie, sociologie atd. ● Cílem je v komparativní synchronní i diachronní perspektivě rozlišit lidské invarianty od variability, studovat příčiny a důsledky odlišností mezi lidmi. 4 • Kdo byli první „skuteční“ lidé? • Jsou mezipohlavní rozdíly v chování „vrozené“? • Zastavila se naše „evoluce“? • Proč jsme schopni „lásky“, věrnosti i nevěry? • Proč jsme krutí, „perverzní“ a válčíme mezi sebou? • Je šimpanz „druhem“ člověka? • Proč si „pomalu“ podřezáváme větev na které sedíme? Některé regulérní otázky biologické antropologie Úvod: Systémově-evoluční přístup Teoretický přístup - systémově-evoluční perspektiva. „Antropologie je studium lidského druhu – studium předešlých i dnešních lidí v úplnosti lidské zkušenosti. Studium lidstva na všech místech ve všech dobách, včetně naší evoluční minulosti.“ Margaret Mead 1. Mechanistické vysvětlení (anatomie, biochemie, fyziologie …) 2. Ontogenetické vysvětlení (individuální vývoj) 3. Fylogenetické/historické vysvětlení (evoluční biologie, fylogenetika) 4. Funkční vysvětlení (behaviorální ekologie) Tinbergen, N. 1963. On Aims and Methods in Ethology. Zeitschrift für Tierpsychologie 20: 410-433. Mayr, E. 1961. Cause and Effect in Biology. Science 131: 1501–1506. Systémově-evoluční přístup Čtyři legitimní a nezávislé odpovědi na Timbergenovu otázku „Proč dochází k nějakému chování?“ (nebo, obecněji, k nějakému biologickému jevu) 5Úvod: Systémově-evoluční přístup Grim T. (2000). Paralelní vysvětlení. Proč a jak se ptát „proč“ a „jak“? Vesmír, 79, 92-93 Nebezpečí falešných dichotomií … Roviny antropologických otázek Co máme společného s ostatními živočichy/primáty? Tělní stavba (rudimenty?), encefalizace, adaptabilita, sociální chování, sociální hierarchie, nástroje … V čem se lišíme od ostatních primátů jako druh? Co mají společného všichni lidé? Specifické rysy člověka jako druhu: mozek, adaptace, životní historie, společnost, lidská kultura… V čem se mezi sebou liší lidské skupiny? Lidské adaptace na různé prostředí a různé způsoby života, lidské kultury .. V čem se liší jednotlivci v rámci jednotlivých lidských skupin? Individuální odlišnosti na jednom místě a v jedné době … 6 2 Co máme společného s ostatními organismy, živočichy, primáty? Tělní stavba (rudimenty?), encefalizace, adaptabilita, sociální chování, sociální hierarchie, nástroje, kultura … 7Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Ty zvíře! Vlastnosti společné s ostatní živými organismy: metabolismus, pohyb, růst, dráždivost, obrana, reprodukce. Bauplán (základní stavební plán), bilaterální symetrie, polarita, metamerie. Vyznačují se bilaterální souměrností těla, což se odráží i ve skeletu. Kosti jsou buď párové (samostatné na každé straně těla) a v páru jsou zrcadlově symetrické (např. femur), nebo nepárové, souměrné podle své osy, která je současně osou těla (např. obratel). 8 Strunatci (Chordata) Přední x zadní Hřbetní x břišní Charakteristika primátů v rámci placentálních savců • Ochlupení • Dlouhá gestace • Živorodost • Mléčné žlázy, laktace • Různé typy zubů v chrupu (heterodontní chrup) • Stálá tělesná teplota • Zvětšený mozek • Vysoká kapacita pro učení a flexibilita v chování Charakteristika placentálních savců 9 To všechno platí i pro primáty, mnohé tyto znaky výrazně rozvinuli, jiné posunuli, přeměnili ..... Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Choulení se do klubíčka … řád: Primates – Primáti (Vančata 2003) podřád: Prosimii - Poloopice nadčeleď: Loroidea čeleď: Lorisidae - outloňovití čeleď: Galagonidae - kombovití nadčeleď: Lemuroidea čeleď: Cheirogaleidae - makiovití čeleď: Megaladapidae (Lepilemuridae) čeleď: Lemuridae - lemurovití podčeleď: Lemurinae - lemuři podčeleď: Hapalemurinae -hapalemuři čeleď: Indridae - indriovití čeleď: Daubentoniidae – ksukolovití podřád: Tarsiiformes - Nártouni nadčeleď: Tarsioidea čeleď: Tarsiidae - nártounovití podřád: Anthropoidea - vyšší primáti infrařád: Platyrrhina - širokonosí primáti nadčeleď: Ceboidea čeleď: Callithricidae - kosmanovití podčeleď: Callimiconinae - kalimikové podčeleď: Callithricinae - kosmani čeleď: Cebidae - malpovití podčeleď: Aotinae - mirikiny podčeleď: Callicebinae – titiové podčeleď: Cebinae – malpy čeleď: Atelidae - chápanovití podčeleď: Pitheciinae - chvostani podčeleď: Atelinae - chápani infrařád: Catarrhina - úzkonosí primáti nadčeleď: Cercopithecoidea čeleď: Cercopithecidae - kočkodanovití podčeleď: Cercopithecinae - kočkodani podčeleď: Colobinae - hulmani nadčeleď: Hominoidea čeleď: Hylobatidae - gibonovití čeleď: Hominidae - hominidé podčeleď: Ponginae - orangutani podčeleď: Paninae - šimpanzi podčeleď: Homininae - lidé Homo sapiens Linnaeus, 1738??????? 10Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Podřád: Prosimii - Poloopice 11 Podřád: Tarsiiformes - Nártouni Tarsius bancanus 12 3 Podřád: Anthropoidea - Vyšší primáti 13 - cca. 250 druhů - vznik před 60-80 miliony lety - generalizovaná skupina savců - řada primitivních (původních) znaků - většinou jsou arboreální, někteří terestriální různorodý řád: - velikostí těla - potravně - ekologicky - sociálně Maki trpasličí cca 100 g samec gorily cca 170 000 g 14Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Primáti Vznikli pravděpodobně v souvislosti s diverzifikací stromových biotopů (arboreální prostředí) Rozmanitost potravy, sběr nektaru květů, plodů a hmyzu v korunách stromů – hmatové polštářky, nehty, 3D vidění, barevné vidění, redukce čichu … • Nespecializovaná kvadrupední lokomoce, příp. specializace na skákavou a rikochetální lokomoci (+bipedie) • Tendence ke vzpřímenému „postoji“ (vertikální poloze osy těla – paralelně z různých důvodů, společným faktorem pravděpodobně stromy) • Flexibilní, generalizovaný charakter končetin, velké dobře vytvořené klíční kosti 15Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Končetiny a lokomoce • Ruce a chodidla s výbornými uchopovacími a manipulačními schopnostmi • Zachovaných všech 5 paprsků na ruce i noze • Schopnost opozice palce • Nehty místo drápů - NEHETNATCI • Dotykové polštářky na distálních článcích prstů • Dermatoglyfy (epidermální lišty podkládající řady senzorických zakončení) 16Charakteristika primátů v rámci placentálních savců • Nepřítomnost ostře vyhraněných potravních specializací • Generalizovaný chrup s mírnými přizpůsobeními korunek Chrup a potrava I - C - P - M 2-1-(2)3(4)-3 17 Frugivorie Folivorie Gumivorie Insectivorie Charakteristika primátů v rámci placentálních savců • Barevné vidění (retina s čípky, žlutá skvrna) • Stereoskopické vidění (percepce hloubky prostoru: překrývající se zraková pole, frontalita orbit – orbitální konvergence, nekompletní křížení zrakových nervů) • Ubývání významu čichu (ne zcela!) • Zvětšení a vzrůst složitosti mozku, zvláště kůry koncového mozku (telencephalon) Smysly a mozek 18Charakteristika primátů v rámci placentálních savců 4 Figure 2. The Proportion of OR Pseudogenes in 20 Species Gilad et al. (2004): Loss of Olfactory Receptor Genes Coincides with the Acquisition of Full Trichromatic Vision in Primates. PLoS Biol. Jan;2(1):E5. 19Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Proporce pseudogenů pro olfaktorické receptory Proporce pseudogenů (tj. nefunkčních genů) pro čichové receptory u různých skupin primátů. Jihoamerické opice jsou na tom podobně jako poloopice a nebo třeba i myši (pod 20%). Opice starého světa a lidoopi mají větší proporci (asi 30%), člověk pak více než 50% pseudogenů. Přitom je známo, že plné trichromatické vidění má člověk, opice starého světa a lidoopi, zatímco jihoamerickým opicím a nižším savcům vždy některá barva chybí. Jediné jihoamerické opice s plným trichromatickým viděním jsou vřešťani a právě oni mají proporci pseudogenů pro olfaktorické receptory okolo 30 %, tedy srovnatelnou s opicemi starého světa a lidoopy. To podporuje myšlenku, že s funkce čichu v evoluci primátů postupně přebíral zrak. Je otázkou, zda motorem toho byla změna funkcí v adaptacích potravních, sociálních nebo sexuálních. 20Charakteristika primátů v rámci placentálních savců • Efektivní placentární výživa, dlouhá gestace • Méně potomků (snížená velikost vrhu), dlouhé dospívání, dlouhověkost, tendence ke K-strategii • Sociální skupiny se stálou přítomností dospělých samců • Složité vzorce chování (tendence k diurnálním vzorcům chování) závislé na učení Maturace, učení a chování 21Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Poloopice převážně altriciální (mláďata slepá a hluchá, nedokonale vyvinutá), vyšší primáti převážně prekociální (novorozenci vidí a slyší). Altriciální – prekociální - sekundárně altriciální Formy sociálních skupin primátů 22Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Sexuální chování Agonistické chování 23Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Komfortní chování Chování: Lokomoční, potravní, sociální, herní, rodičovské, sexuální, agonistické, komfortní (projevy: agresivita, příjem potravy, ...) 24 Herní chování člověka Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Skupina dětí různého věku s několika dospělými pozorováni v omezeném prostoru, kde byly rozmístěny různé hračky. Počítalo se množství kontaktů jedinců mužského a ženského pohlaví s hračkami „femininními“, „maskulinními“ a „neutrálními“. 5 25 Herní chování člověka … Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Cercopithecus aethiops sabeus Kočkodan zelený Sex differences in response to children’s toys in nonhuman primates (Cercopithecus aethiops sabaeus) Pan troglodytes - nástrojové chování - tradice, kultura - vztah k ohni/živlům … 26Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Marina Vančatová (2011): Nástrojové chování vyšších primátů: od manipulačních aktivit k používání nástrojů. Současné rozšíření primátů (kromě člověka) se kryje s tropickými a subtropickými oblastmi Prosimii: pouze Afrika a Asie, nejvíce Madagaskar Opice: Asie, Afrika Střední a Jižní Amerika Lidoopi: Afrika a Asie 27Charakteristika primátů v rámci placentálních savců V čem se lišíme od ostatních primátů? Co mají společného všichni dnešní lidé? Specifické rysy člověka: životní historie, společnost vs. kultura … 28Specifické rysy člověka 29Charakteristika primátů v rámci placentálních savců Hominidae Hominoidea Pongidae čeleď nadčeleď rodHomo Pan Gorilla Pongo Hylobates Hominidae Hominoidea Hylobatidae čeleď nadčeleď rod Homininae 4 rody gibonů podčeleď tribus Ponginae Pongo GorilliniHominini GorillaHomo Pan Starší pohled Dnešní pohled Tribus Hominini obsahuje rody (vč. vymřelých): Sahelanthropus, Orrorin, Ardipithecus, Australopithecus, Kenyapithecus, Homo Taxon subtribus Hominina (mezi tribem a rodem) obsahuje rody (vč. vymřelých): Ardipithecus, Australopithecus, Kenyapithecus, Homo Hominina subtribus 30 Evoluce člověka Specifické rysy člověka Homo sapiens Cca 200 000 B.P. H. s. idaltu (White et al., 2003), Herto, Etiopie Ve střední Evropě před cca 40 tisíci lety. Osídlil celý svět … 6 31Specifické rysy člověka Obligátní bipedie - energetická výhoda Další výhody: Termoregulace (nižší plocha pro dopad slunečních paprsků, ochlazování …), intra-sexuální kompetice samců (dojem většího těla, údery shora …), kognitivní výhoda v travnatém terénu, přenášení mláďat na větší vzdálenosti … 32 Srovnání vztahu velikosti mozku a tělesné hmotnosti v dospělosti u člověka, velkých lidoopů a ostatních primátů. Velikost mozku člověka Specifické rysy člověka 33 Šimpanz - nižší potřeba dovedností při získávání potravy; - nižší nutriční hodnota a koncentrovanost potravy. Člověk - větší míra dovedností, důvtipu, cílevědomosti, vytrvalosti, předvídavosti atd.; - větší nutriční hodnota a koncentrovanost potravy. Potravní pyramidy člověka a šimpanze Specifické rysy člověka 34Specifické rysy člověka Lidská ruka – mnohostranný nástroj další rozvoj opozice palce, palec se prodloužil a přiblížil svou distální polohou ostatním prstům (někteří to vidí spíše opačně – tříčlánkové prsty se v evoluci zkrátily). Všechny tyto změny vedou k možnosti dvou typů úchopu - silovému (power grip) a přesnému (precision grip). Dochází k diferenciaci palcových svalů, vč. musculus flexor pollicis longus. První metakarpus se stal robustnějším V souvislostí s uchopováním a manipulací ruky se také rozšířily distální články prstů. Hlavička plodu vs. vzpřímená postava - v evoluci člověka došlo v souvislosti s vertikalizací ke změně tvaru pánve - se zvětšováním hlavičky v určité fázi evoluce přestal porodní kanál kapacitně stačit Důsledky - Komplikovaný mechanismus porodu na straně ženy (rozvolnění vazů pánve, rotace hlavičky při porodu), novorozence (vlastnosti hlavičky) i společnosti (asistovaný porod). - Nebezpečný porod relativně nezralého novorozence (sekundárně altriciální) … 35Specifické rysy člověka Změny pánve – důsledky v časování ontogeneze - Potřeba vyšší otcovské investice - Posílení tendencí k monogamii (?) 36 Srovnání ontogenetické trajektorie člověka a šimpanze, vztah hmotnosti těla a mozku Postnatální růst mozku Specifické rysy člověka Lidský novorozenec se rodí nezralý, po narození musí mozek mnohem více růst. 7 37 Výhody lidského středního dětství: reprodukční adaptace; nutriční nenáročnost (ale kvalitativní nároky); „mláděcí vzhled“ pečovatelské sklony dospělých; péče ostatních členů skupiny (vč. starších dětí). Specifikum lidské životní historie Primát velikosti člověka by měl odstavit mládě v 6 - 7 letech, to by znamenalo výrazné prodloužení meziporodního intervalu; - při celkové délce reprodukčního období samic (žen) 15 - 20 let a nenulové dětské mortalitě může klesnout počet potomků na jednu ženu pod prostou míru reprodukce populace. - odstav cca ve 3 letech - časný přechod na odstavnou stravu; - alloparenting – péče ostatních členů skupiny (vč. starších dětí). - žena může mít další dítě po 3 – 4 letech - možnost udržení populace i při dlouhém růstu mozku a dlouhé péči o děti Evoluční řešení H.s. - střední dětství: - nutriční kvantitativní nenáročnost, ale kvalitativní nároky (rozmělněná, koncentrovaná strava) - dlouho si uchovává „mláděcí“ vzhled – podporuje pečovatelské sklony dospělých Specifické rysy člověka 38 Do cca. 20 a od cca. 60 let člověk vyprodukuje méně potravy než spotřebuje Člověk: sdílení a redistribuce potravy (resp. zdrojů) v rámci skupiny mezi věkovými kategoriemi (čím koncentrovanější a hodnotnější strava, tj. maso, tím více). - Dětem a nedospělým - Ženám v době péče o děti - Lidem v postproduktivním věku Aché (Paraguay, 80% energie – živočišná strava, maso) Transgenerační přerozdělování zdrojů Věkové změny vztahu mezi produkcí a konzumací potravy. Specifické rysy člověka Organismus (jednotka adaptace a předmět evoluce) je celý životní cyklus (nikoliv jen dospělec, jedinec). U člověka se životní cyklus může realizovat jedině jako skupina. V čase se vyvíjí systém funkčních vztahů mezi generacemi a pohlavími. 39 Specifika životní historie člověka (1) Porod relativně nezralého novorozence (2) Specifická fáze středního dětství (childhood) (3) Adrenarche (máme společné pouze se šimpanzi) (4) Adolescence (výškový růstový spurt) (5) Menopauza a post-reprodukční věk (u savců celkově neobvyklé, snad u kytovců) Specifické rysy člověka 40Specifické rysy člověka Další specifické rysy člověka Neobvyklé vzorce příbuzenství, rodičovství a prarodičovství Extenzivní rodičovská péče, rozsáhlé příbuzenské sítě, mužská filopatrie, složité mezilidské vazby a citová pouta, žal … Neobvyklé sexuální charakteristiky Dlouhodobá partnerská vazba, párová vazba, proměnlivý systém párování, vliv rodičů a příbuzných na výběr partnera, dělba práce podle pohlaví, postreprodukční sexuální chování, líbání, předehra, ženský orgasmus, permanentně zvětšené prsy, velký penis, středně velká varlata … Mimořádné mentální schopnosti Velký mozek (vysoká metabolická cena), expanze neokortexu, expanze oblastí neokortexu spojených s řečí, reorganizace některých oblastí prefrontální kůry, rozvoj Brocovy oblasti, rozvoj lateralizace a gyrifikace, vědomí a vědomí sebe sama jako sociální bytosti, předvídání, plánování, vytváření scénářů, schopnost mentálního cestování, sociální emoce, vina, schopnost vícestupňového třídění, představivost, fantazie, složité podvádění a rozpoznávání podvodu, kreativita, humor, specifické psychopatologie ... 41Specifické rysy člověka Další specifické rysy člověka Jazyk, specifické jazykové schopnosti Otevřená syntax, neomezená kombinace a kreativita, symbolická komunikace … Složité sociální skupiny Mužské příbuzenské a nepříbuzenské koalice, složitý systém reciprocity, přátelství, zákony, etika a morálka, všudypřítomný vnitro- a meziskupinový konflikt, válka, složité sociální hry, týmové sporty … Kultura Tradice, kumulace informací, technologie, pramenící z vývoje užívání nástrojů a ekologické dominance, sociální učení, komplexní nápodoba, záměrné vyučování, pracovní paměť pro vytváření scénářů, využitelná také při čtení a psaní … Neobvyklé demografické a populační znaky Velké geografické rozšíření, velké populace, rychlý populační růst … V čem se mezi sebou liší lidské skupiny? Rasová koncepce a její kritika, lidské adaptace na různé prostředí na zemi a způsoby života. 42Odlišnosti lidských skupin 8 Carolus Linnaeus (1707-1778): Systema naturae (1735) Rozlišil druhy: Homo sapiens a Homo troglodytes. První zařadil člověka (Homo sapiens) do systému přírody vedle primátů a rozdělil do 4 základních "variet" na základě geografie barvy kůže, tělních tekutin, postoje a zvyků (vydání z roku 1753): • Homo americanus (rudá pleť, černé rovné silné vlasy bez vousů, cholerik, vzpřímený, ovládaný zvyky). • Homo europaeus (bílá pleť, světlá barva vlasů i očí, sangvinik, svalnatý, ovládaný zákony). • Homo asiaticus (žlutá pleť, černé vlasy, hnědé oči, melancholik, houževnatý, ovládaný názory). • Homo afer (černá pleť, kudrnaté vlasy, flegmatik, uvolněný, ovládaný rozmarem). • Přidal ještě "divokého člověka" Homo sapiens ferus a variety Homo sapiens monstrosus; Ostře rozlišoval: DRUHY - v podstatě neměnné jednotky, dané Bohem. VARIETY - skupiny či shluky v rámci druhů, jejichž příslušníci se nějak odlišili. Variety chápal jako odraz změn uvnitř druhu, způsobených vnějšími faktory, jako je teplota, klima, geografie ... 43 Zařazení člověka v 18. století Odlišnosti lidských skupin Johann Friedrich Blumenbach (1752-1840)  "Otec fyzické antropologie", profesor na univerzitě v Goettingen.  De Generis Humani Varietate Nativa (1775) - formování biologické antropologie jako vědecké disciplíny a vytvoření rasové teorie.  Základem pro klasifikaci bylo vizuální zkoumání tvaru lebek, představitel teorie monofyletického původu lidstva, v rámci které je degenerace základním mechanismem vzniku biologických rozdílů.  Původně rozlišoval 4, později 5 ras. Pro evropskou rasu vybral název podle pohoří Kavkaz, protože v jeho blízkosti (zvláště na jižním svahu) vznikla nejkrásnější rasa člověka; do této oblasti, pokud někam, podle Blumenbacha můžeme s velkou pravděpodobností umístit původ lidstva. http://upload.wikimedia.or g/wikipedia/commons/9/9 3/Johann_Friedrich_Blum enbach.jpg (Blumenbach 1865, podle Mielke et al. 2011, s. 8) kavkazoiddegenerace degenerace Kavkazská - Asiaté a Evropané s výjimkou Laponců a Finů, Mongolská - Asie (kromě Malajsie), Laponci a Eskymáci, Etiopská - Afrika (kromě severní Afriky), kudrnaté vlasy, vypouklé čelo, silné rty, Malajská - Malajsie, Indonésie, Oceánie, tmavohnědá pleť, černé kudrnaté vlasy, silný nos, velká ústa, Americká - Amerika (kromě Eskymáků), měděná barva pleti, vyčnívající nos, široký obličej 44Odlišnosti lidských skupin bílá pleť, tmavá až střední barva vlasů, oválný obličej, zaoblená hlava a střední tloušťka rtů žlutohnědá pleť černý rovný vlas, plochý obličej, úzké štěrbiny a vystupující lícní kosti kudrnaté vlasy, vypouklé čelo, silné rty měděná barva pleti, vyčnívající nos, široký obličej tmavohnědá pleť, černé kudrnaté vlasy, silný nos, velká ústa etiopská mongolská americká malajská kavkazská 45 Dr. Petra Urbanová: Příště ! Odlišnosti lidských skupin 19. a 20. století – kvantifikace ras a zneužití Monogenismus: lidé jsou jednoho původu, z jednoho Adama a jedné Evy. Problém: od stvoření světa uplynulo cca 6000 let (svět byl stvořen roku 4004 před Kristem), a to se zdálo na rozlišení lidí do tak odlišných ras málo. Polygenismus (Luis Agassiz – teorie kreačních center, Samuel George Morton - USA): domnívali se, že lidské rasy jsou odlišné druhy, které už byly samostatně stvořeny a povstaly na různých místech světa z odlišných Adamů a Ev. Pozadí politické: v USA v té době bylo uzákoněno otroctví. Přenos rasové teorie na rozdíly mezi Evropany 20. století - chemické, imunologické aj. znaky, nové a nové rasové klasifikace Eugenika – aplikace na různé skupiny lidí v Evropě samotné. Mělo to závažné sociální důsledky, které vyvrcholily ve století dvacátém. 46 Rasa - kombinace metrických a morfologických znaků, neadaptivních, které lze odvodit od společného původu (různí autoři – různé počty ras). Odlišnosti lidských skupin 19. století Měření a jiné kvantifikace vlastnosti lidského těla. Přesné měření jim připadalo objektivnější, než dřívější subjektivní přístupy (Anders Retzius (1796-1860): index cephalicus) Frank Livingstone (1962). On the Non-Existence of Human Races. Current Anthropology 3: 279-281. RASA - termín s velmi nejasným obsahem - statický, typologický koncept rasy nekompatibilní s dynamikou přírodního výběru, brzda skutečného studia variability - často šlo o adaptivní znaky (krevní skupiny) Existují jasné rozdíly mezi velkými geografickými skupinami, ale neodpovídají objektivně ostře odděleným "balíčkům" znaků, označovaným jako rasy. Úkolem antropologie by mělo být vysvětlit příčiny mezipopulační variability z hlediska mechanismů (selekce, hrdlo lahve, migrace ...). 47 Konec rasové koncepce Odlišnosti lidských skupin Moderní genetika novými prostředky rasy stále hledá … Klin (angl.: cline, J. Huxley 1938) je měřitelná postupná změna napříč geografickým územím v průměrné hodnotě nějakého fenotypového znaku (velikost, zbarvení) nebo genotypové frekvence. - To, co vnímáme jako variabilitu ras, je přechodné. Je to důsledkem procesu, který nastal v průběhu migrace člověka z Afriky do celého světa. - Variabilita (populační diverzita) člověka má klinální charakter (stejně jako ostatních organismů v rámci druhů) - Tento vzorec lidské variability se může v budoucnu podstatně změnit v důsledku aktuálně probíhajících populačních procesů. 48 Neexistují rasy, existují jen KLINY. Odlišnosti lidských skupin 9 Lidská populační diverzita Variabilita (diverzita) mezi lidskými skupinami je důsledkem přizpůsobování se odlišným podmínkám, v kombinaci s náhodnými procesy v průběhu: - Šíření moderního (H.s.) člověka po světě (základní proporce postavy, adaptace na fyzikální podmínky prostředí, psychologické tendence, vztahy mezi mužem a ženou ...), cca posledních 50 tisíc let (možnost částečného mísení některých lidských skupin s neandertálci a denisovanci) - Přechodu k zemědělství (potravní adaptace, imunologické vlastnosti ...), cca posledních 20 tisíc let (migrace, obchod, mísení s místními skupinami) - Vzniku městských civilizací (staré vlastnosti v nových podmínkách), posledních několik tisíc let (války, kontakty kontinentů, velké populace, nahuštění lidí, „blahobyt“, současnost – globalizace…, budoucnost – osídlení okolního vesmíru?) 49 Adaptace - přizpůsobení se změněným podmínkám Adaptabilita - schopnost se změně přizpůsobit Variabilita - rozdílnost mezi lidmi (hlavně v rámci populace/skupiny/vzorku) Diverzita - variabilita mezi různými lidskými skupinami, mezipopulační rozdíly Odlišnosti lidských skupin Vznik odlišných adaptacíVznik neadaptivních rozdílů Systém adaptací 1) Primární stres - změna podmínek prostředí; 2) Porušení homeostázy organismu; 3) Odpověď kulturní (technologická, sociální) a biologická (fyziologické, aklimace, aklimatizace, vývojové adaptace až genetické/evoluční adaptace); 4) Obnovení homeostázy (v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém rozsahu) bez, nebo s důsledky z hlediska dalších adaptací. 50Odlišnosti lidských skupin Rozdělení lidských adaptací (vznik účelných vlastností) a) Adaptace fyzické a fyziologické – krátkodobé a střednědobé Mechanismy: fyziologické, morfologické a jiné změny organismu v krátkém a středním časovém horizontu Oblast zájmu: fyziologie, fyziologické antropologie, ergonomie, sportovní antropologie ... b) Adaptace fyzické ontogenetické (vývojové); Mechanismy: vývojové prenatální a postnatální a růstové změny, nastavení metabolismu, učení imunitního systému, učení chování ... Oblast zájmu: pediatrie, růstové antropologie, auxologie, vývojové psychologie ... c) Adaptace evoluční (genetické) Mechanismy: mutace a přírodní výběr - natural selection, pohlavní výběr sexual selection (jiné evoluční mechanismy: tok genů, genetický drift) Oblast zájmu: populační genetiky, paleoantropologie, evoluční antropologie, behaviorální ekologie, evoluční psychologie ... d) Adaptace behaviorální/kulturní; Mechanismy: změna chování, migrace populace, kulturní inovace, kulturní difuze ... Oblast zájmu: etologie, sociální psychologie, demografie, sociální a kulturní antropologie ... 51Odlišnosti lidských skupin V reálné situaci - V případě většiny adaptací se zjišťuje, že reálná adaptace probíhá jako kombinace všech mechanismů (a, b, c, d). - Přizpůsobení jednomu faktoru je vždy komplex různých adaptací. - Změna podmínek zřídka představuje jen změnu jednoho faktoru 52Odlišnosti lidských skupin CHARAKTERISTIKA EKOSYSTÉMU • Chladná a suchá oblast; • < dopad slunečních paprsků; • nepravidelný cyklus denních změn (červen, prosinec); • omezené množství potravy, zejména rostlinné; • nízká hustota obyvatel. - Riziko hypotermie - Riziko vzniku omrzlin - Riziko avitaminózy D - Riziko narušení cirkadiánních rytmů (teplota těla, krevní tlak, dýchání, hladina cukru v krvi, hemoglobin, hladiny hormonů nebo minerálů v moči) - Riziko snížené reprodukce Vliv na lidskou psychiku: nespavost, deprese, zvýšená přecitlivělost, hysterie („arktická hysterie“). Adaptace na arktické podmínky Arktické podmínky jsou pro lidskou výlučně biologickou adaptaci příliš drsné. Vždy kombinace všech druhů adaptace, vč. kulturní (sociální, technologická). Fyziologicky: Snížení teploty, při které tělo začne produkovat teplo; Evolučně: Bazální metabolismus obyvatel arktických oblastí je v průměru o 30-40% vyšší než u jedinců bez adaptace; Cyklická vasodilatace a vasokonstrikce koncových částí ruky v rozmezí asi 5 minut - umožňuje opakované prokrvení a prohřátí prstů a udržení jejich funkce. 53Odlišnosti lidských skupin Eskymáci (Inuité) Adaptace na arktické podmínky Kombinace evolučních a ontogenetických adaptací • Zavalitá postava s krátkými končetinami snížení tepelných ztrát (poměr povrchu a objemu); • Velký obsah tuku ve tvářích, zejména očnicích; • Úzké oční štěrbiny, mongolská řasa, komplikovaná stavba dutiny nosní; • Vnější morfologie respektuje základní zoologická pravidla – Bergmannovo, Allenovo a Thomsonovo; • z vývojových adaptací se uvažuje o tom, že snížení metabolismu v končetinách během růstu může být příčinou kratších končetin v chladnějších oblastech. 54Odlišnosti lidských skupin Epicanthus Hypotézy: ochrana proti UV, prachu aj. 10 Kulturní adaptace • Oděv dokonale chrání před prochladnutím a promrznutím. • Obydlí - iglú - tropické klima. • Vypracované lovecké technologie - nástroje. • Doprava, sezónní cykly. • Sociální uspořádání: - dělba práce, polygynie - příbuzenské vztahy, malé skupiny • fyziologicky: pokles o 6 °C • kulturně: o 50°C http://www.drabruzzi.com 55Odlišnosti lidských skupin Iglú 56Odlišnosti lidských skupin Odlišnosti mezi lidskými populacemi v evolučních adaptacích (odlišné frekvence různých alel polymorfních genů v různých lidských populacích a/nebo i odlišné alely) Přizpůsobení na fyzikální faktory Horko, chlad, zima, nadmořská výška, typ terénu … (barva kůže, metabolismus, tvar těla, ochlupení …) Přizpůsobení potravní Rozpoznávání rostlinných toxinů (PTC), trávení mléka v dospělosti (perzistence laktázové aktivity), různé kulturní adaptace přípravy lokálně specifických zdrojů potravy … Další odlišnosti (mikrobiální patogeny, paraziti …) Variabilita krevních skupin, variabilní formy hemoglobinu, další … Biologické adaptace spojeny s kulturními, například: Schopnost trávit laktózu v dospělosti - geografická konkordance s pastevectvím - geneticky dědičná predispozice (laktózová tolerance = původní stav u některých dospělých byl pod vlivem kulturně-selektivního prostředí zvýhodněn). Postupně v těchto populacích takoví jedinci převládli. - nedávná evoluce tohoto znaku v Evropě a nezávislý vznik tolerance na různých místech světa (samostatná domestikace různých zvířat – skot, velbloudi …). V čem se liší jednotlivci v rámci jednotlivých lidských skupin? 57Individuální odlišnosti - rozdíly mezi jednotlivci 58Individuální odlišnosti - rozdíly mezi jednotlivci Odlišnosti mezi jednotlivci v populaci Evoluční - genetické polymorfismy v rámci populace - Nepříbuzní jedinci - Příbuzní - Sourozenci Všichni jsou nějak odlišní geneticky! Ontogenetické – individuální vývoj, epigenetika - Odlišné epigenetické procesy prenatální diferenciace (fenotypově odlišná jsou i jednovaječná dvojčata, která jsou geneticky /téměř/ identická) - Vlivy prostředí na prenatální růst a vývoj (nutrice, mikroorganismy, fyzická zátěž, psychologický stress …) – tzv. „prenatální programování“, koncepce senzitivních period … - Vlivy prostředí na postnatální růst a vývoj (strava, zátěž, učení, výchova, sociální interakce …) 59Individuální odlišnosti - rozdíly mezi jednotlivci Naše evoluční adaptace ve změněných podmínkách civilizace Model evolučního uvažovaní o vlastnostech dnešního člověka, v tomto případě vlastnosti metabolismu: „Úsporný genotyp“ - v populacích se sezónními a meziročními fluktuacemi v dostupnosti potravy od extrémního nadbytku po extrémní nedostatek (Indiáni velkých plání, Polynésané, australštíAboriginálové) - selekce favorizovala „úsporný genotyp“ (Neel 1962) – celkově malé nároky na potravu a současně schopnost rychle vyplavit hodně inzulinu a vytvářet tukové zásoby, pokud je dočasně potravy dost. - změna životního stylu v civilizaci (kontinuální přísun nadbytku potravy, tuky a jednoduché sacharidy) - snížení citlivosti buněk na inzulín, glukóza není vychytávána v tkáních a ukládá se v tucích = maladaptace (obezita, diabetes typu II). Hanć T. et al. (2015) Attention-Deficit/Hyperactive Disorder is Related to Decreased Weight in the Preschool Period and to Increased Rate of Overweight in School-Age Boys. J Child Adolesc Psychopharmacol (in press). “thrifty gene” hypothesis – ne všichni souhlasí … (Genné-Bacon 2014) Lovecké adaptace - vyhledávání nových podnětů, impulzivita, riskantní chování … - Užitečné u lovců, ale maladaptivní v civilizaci - ADHD (Attention Deficit/Hyperactivity Disorder) Nebo vlastnosti chování: 60Individuální odlišnosti - rozdíly mezi jednotlivci Dnešní směry biologické antropologie Například: Ontogenetický původ různých vlastností (vč. predispozic chorob) - Prenatální podmínky nastaví v mnoha ohledech organismus na celý život dopředu. - „úsporný fenotyp“, nastavení metabolismu, reprodukčních vlastností, chování … Mean Mean±SE M F FtM 0,950 0,955 0,960 0,965 0,970 0,975 0,980 0,985 2D:4DratioRIGHTA Studium souvislostí znaků vytvořených již prenatálně s predispozicemi k různým chorobám. Např.: Role hladin prenatálních androgenů (2D:4D poměr) v etiologii transsexuality 11 61Závěr Závěr Mnohé znaky lidské morfologie, fyziologie, kognice i chování (sociální a kulturní vlastnosti) představují vyústění dlouhodobých trendů evoluce primátů. Za velkými změnami vlastností člověka (zvl. sociálními a kulturními adaptacemi) stojí velmi pravděpodobně změny v časování ontogeneze a specifický charakter realizace životního cyklu (člověk = životní cyklus = kontinuita skupiny v čase). Genetický podklad vlastností každého člověka (konkrétních vloh obou rodičů, vyplývajících z evoluce obratlovců, savců, primátů, našeho druhu a různých lidských skupin) a je kombinací vlivu adaptací (účelné vlastnosti) a náhodných procesů v naší (evoluční, skupinové a osobní) minulosti. Genetické dispozice nejsou (většinou) osud - v ontogenezi každého člověka jsou konfrontovány s aktuálními nároky prostředí, tyto (epigenetické, vývojové, fyziologické …) mechanismy zajištují neopakovatelnou realizaci fenotypu a schopnost jeho přežití a reprodukce. „Prostředí“ zahrnuje komplexní lidskou společnost a kulturu. Člověk - bio-socio-kulturní tvor, vlastnosti nezbytné k našemu přežití jsou jak vlastnosti biologické, tak adaptace společenské a kulturní, vzájemně jsou nerozpojitelně provázány. “Anthropology is the most humanistic of the sciences and the most scientific of the humanities.” Alfred L. Kroeber (1876-1960) 62Odborné publikace Zájemci o evoluční přístup k lidskému chování čtěte články v odborných časopisech: Evolution and Human Behavior http://www.journals.elsevier.com/evolution-and-human-behavior/ http://www.sciencedirect.com/science/journal/10905138 Behavioral Ecology http://beheco.oxfordjournals.org/content/early/2013/01/22/beheco.ars229.full Hormones and Behavior http://www.journals.elsevier.com/hormones-and-behavior/ http://www.sciencedirect.com/science/journal/0018506X Evolutionary Anthropology http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1002/(ISSN)1520-6505 Evolutionary Psychology http://evp.sagepub.com/