6. 12. 2015 1 ZÁKLADYZÁKLADY MULTIKULTURNÍ VÝCHOVYMULTIKULTURNÍ VÝCHOVY Přednáška z předmětu Společenskovědní základ Přednášející: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph.D. Diskuse na úvodDiskuse na úvod Není multikulturní výchova je sama o sobě kontroverzní a jde proti proudu?  po tisíciletí se národy izolovaly od ostatních a najednou je tu vědecká disciplína, která se snaží naučit lidi žít spolu, brát ohledy na ostatní kultury, nebát se cizího,…  možná proto je tak těžké probudit v lidech „multikulturního ducha“, naučit je se nebát jiného,…  příkladem české prostředí a vedení k vlastenectví Hledání podoby multikulturníHledání podoby multikulturní výchovyvýchovy  v kontextu naší společnosti  v kontextu Evropy  v kontextu globálního měřítka MultikuturníMultikuturní = přítomnost různých= přítomnost různých etnických menšinetnických menšin  oblast praxe, edukační a osvětové činnosti – sbližování a spolupráce mezi etniky, národy, kulturami, rasami, různými skupinami, atd.  oblast infrastruktury – organizační a informační základna pro teorii, výzkum a realizaci  oblast výzkumu – multikulturní realita (užitečnost pro teorii a pro praxi)  oblast vědecké teorie, která se utváří napříč vědami MULTIKULTURNÍ VÝCHOVAMULTIKULTURNÍ VÝCHOVA  příprava na sociální, politickou a ekonomickou realitu prostřednictvím vzdělávacích programů  vede ke způsobilosti lidí chápat a respektovat jiné kultury (migranti, příslušníci jiných národů, aj.)  teorie v 50. a 60. letech – USA, vyhrocené rasové a etnické problémy, západní Evropa, migrace  MV ve školách a v mimoškolní a volnočasové sféře (v současnosti u nás…)  bojuje proti xenofobii a rasismu 6. 12. 2015 2 XENOFOBIEXENOFOBIE  projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu  forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.)  tento strach může přejít až v nenávist  xenofobní chování je založeno na rasových, etnických, kulturních a náboženských předsudcích RASISMUSRASISMUS  teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče  Jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi  v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly  tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků.  v praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin MULTIKULTURNÍ VÝCHOVAMULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Definice:  MV je příprava na sociální, politickou a ekonomickou realitu, kterou žáci prožívají v kulturně odlišných stycích s lidmi  MV má filozoficko-politický základ, filozoficky vychází z multikulturalismu, který je vymezován jako „ideál harmonické koexistence odlišných kulturních a etnických skupin v pluralitní společnosti“ SpolečenskýSpolečenský cílcíl  úsilí o vytvoření pluralitní společnosti zahrnující množství sociokulturních skupin  soužití je založeno na pojmech ◦ respekt ◦ tolerance ◦ interkulturní výchova  tolerance a schopnost vzájemného porozumění  důležitost mateřského jazyka Modely soužitíModely soužití  asimilace – proces, kdy minoritní skupina postupně přejímá zvyky a postoje majoritní společnosti  model „tavícího kotle“ – přijetí společných hodnot při zachování původních tradic a zvyků  kulturní pluralismus - hledá na jedné straně podmínky a meze jejich pokojného soužití, zkoumá ale také nečekané výhody či přednosti takové kulturní rozmanitosti  multikulturalismus - zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát  integrace → inkluze (současnost) MIGRACEMIGRACE  jde o stěhování členů skupiny z jedné populace do druhé  staré jako lidstvo samo (stěhování národů 4. – 7. století)  1 imigrace x 2 emigrace x 3 reemigrace  Důvody politické, ekonomické, náboženské (válka) Migrant (definice OSN) – člověk, který opustí zemi svého původu, překročí hranici a v nové zemi zůstává min. 1 rok (překročení hranice) 6. 12. 2015 3 VVybrané údajeybrané údaje  216 mil. migrantů – 3,6% ze světové populace  top destinace: USA, Rusko, Německo  populace některých států je tvořena z velké části migranty (Austrálie 25 %, Kanada 22 %, USA 14%, Německo 13 %, Francie 10 %, UK 11 %, Španělsko 15 %, 1/3 migrační komunity v rozvinutých zemích)  uprchlíci – 16,3 mil. (do r. 2015) NÁRODNOSTNÍ MENŠINY VNÁRODNOSTNÍ MENŠINY V ČRČR  národ: je osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny a společné území  národnost: příslušnost jednotlivce k určitému etniku nebo národu  státní občanství: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, č. 40/1993 Sb. Národnostní menšinaNárodnostní menšina  jde o osoby, které trvale žijí na území ČR a jsou jejími občany  sdílejí etnické, kulturní a jazykové znaky, odlišné od většiny obyvatel státu  projevují společné přání být považováni za národnostní menšinu v zájmu uchování a rozvíjení vlastní identity, kulturních tradic a mateřského jazyka  mají dlouhodobý, pevný a trvalý vztah ke společenství žijícímu Národnostní menšiny v ČR: Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci, dále Vietnamci, Mongolové, Číňani… Práva národnostních menšin  právo na svobodnou volbu národnostní menšiny  právo na sdružování  právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny  právo na užívání jména příjmení v jazyce národnostní menšiny  právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy  právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních  právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny  právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin  právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny ROMOVÉ V ČR  v Evropě panovala představa o egyptském původu, podle srovnání dialektu pravděpodobně původ v Indii (3.-9. století)  české území 13. – 14. století Staré letopisy české (1416)  kovářství, hudba, věštecké, lidové léčitelství, handlířství,…tradiční romská řemesla  pronásledování pro potulku – usídlení však nebylo místně akceptováno  II. světová válka, protektorát, 90 % Romů obětí holocaustu (sběrné a koncentrační tábory)  asimilační snahy – Romové objektem státní politiky, nemožnost rozhodování o vlastním osudu, kdy na jednu stranu jisté sociální jistoty, pracovní příležitosti,…  … na druhou stranu násilné zpřetrhání rodinných vazeb a tradičních hodnot StatistikaStatistika  SL 2001 – 374 Romů v Brně  SLDB 2011 – 166 Romů/ 305 JmK  kvalifikované odhady 15 – 17 tisíc Romů  nesourodé romské komunity 6. 12. 2015 4 Problémové oblastiProblémové oblasti  bydlení  nízká vzdělanostní úroveň  nezaměstnanost (závislost na sociálních dávkách)  sociální patologie jako důsledek permanentní chudoby a neschopnosti přijmout normy majority BydleníBydlení  obecná nespokojenost a extrémně nevhodné podmínky (byty, přeplněné, vlhké, plesnivé, neadekvátní nájemné,…)  lokality hustě obydlené Romy, neudržované byty i okolí domů, nepodnětné prostředí  v rizik. oblastech herny, zastavárny, bazary,…  vytěsňovací mechanismy – restituce a privatizace bytového fondu  systém přidělování obecních bytů – diskvalifikující kritéria a diferencované klíče, neprůhlednost hospodaření  finanční nedostupnost na trhu s byty, předražené nájmy VzděláváníVzdělávání  4 ZŠ s většinovým zastoupením romských žáků (segregované vzdělávání)  Brno: 19 romských asistentů pedagoga, z toho 3 v MŠ, 3 přípravné nulté ročníky  zlepšení situace v oblasti SŠ (podpůrné programy NNO)  spádovost škol podle bydliště  pokřivené přirozené prostředí  romské děti do zvláštních škol – dřívější praxe  motivace ke vzdělání  výchova dětí v romských rodinách  nízké sebevědomí Romů NezaměstnanostNezaměstnanost  nedostatečná kvalifikace  zánik nekvalifikovaných pracovních míst – modernizace výroby i služeb  konkurence levné pracovní síly z řad cizinců  demotivující nastavení sociálního systému  absence pracovních návyků Sociálně patologické chováníSociálně patologické chování  závislosti  zvýšená kriminalita páchaná romskou populací  zvýšená kriminalita páchána na romské populaci  prostituce Co situaci zhoršujeCo situaci zhoršuje  nízká informovanost veřejnosti i úřadů  Romství jako stigma  romský problém nemá legitimitu  striktní dodržování romských tradic  striktní nedodržování romských tradic  rovnoprávné postavení mužů a žen v romské rodině  etnobyznys  nevhodné aplikované vyrovnávací akce a nedomyšlená pozitivní diskriminace