Interpretace historických právních textů
Legislativní zkratky


Pojem „legislativní zkratka“
lúčelem legislativních zkratek je zestručnění a zjednodušení právního textu
–legislativní zkratka nahrazuje:
lpříliš dlouhé názvy nebo obraty
lmnožinu několika právních termínů
lmůže se skládat z jednoho i více slov
llegislativní zkratky obsahují právní předpisy, případně nekodifikované historické právní prameny
(právní knihy atd.)
–to souvisí přímo s adjektivem „legislativní“ -> legislativní proces je normotvorná činnost, pouze
právním předpisem stanovené subjekty jsou oprávněny tvořit legislativní zkratky X jiná situace byla
v minulosti!!!
–případné zkratky vyskytující se např. ve smlouvách nemají povahu legislativní zkratky -> jedná se
o zkratky vytvořené smluvními stranami -> v textu musí být výslovně uveden význam použitých zkratek
l

linterpretovat určitý právní termín či obrat ve smyslu legislativní zkratky lze pouze tam, kde to
právní předpis výslovně dovoluje
–k tomu viz např, usnesení ústavního soudu IV. ÚS 309/99:
– „Protože pojem "daňová povinnost" není definována žádnou legislativní zkratkou, nelze její obsah
rozšiřovat i na oblast pokut…“
l

lz hlediska terminologického (formálního) je pojem „legislativní zkratka“ termínem moderním
lz věcného (materiálního) hlediska legislativní zkratky používali již římští právníci při tvorbě
Justiniánské kodifikace (Corpus iuris civilis)
–několik desítek legislativních zkratek (mimo jiné) obsahuje 50. kniha Digest, konkrétně pod
titulem De verborum significatione
–ve středověku byl text De verborum significatione pod stejnojmenným názvem převzat do
kanonicko-právní sbírky Corpus iuris canonici
–v domácím právním prostředí lze na výskyt legislativních zkratek odkázat na středověkou právní
památku Příručka práva městského Jana z Gelnhausenu (dále jen „Příručka“), která vznikla v třetí
čtvrtině 14. stol. -> také zde se nachází římskoprávní oddíl De verborum significatione
l

Legislativní zkratky v Příručce
lČl. 873
l„Servi“ appellacio eciam ad ancillam pertinet.
l-> termín „sluha“ zahrnuje také služky
l
lČl. 873
l„Familie“ appellacione liberi quoque continentur.
l-> pojem „rodina“ zahrnuje také děti (nejen rodiče, prarodiče a jiné dospělé osoby)
l
l

lČl. 846
l„Mulieris“ appellacione et virgo viripotens continentur.
l-> termín „manželka“ zahrnuje svobodné dívky
l
lČl. 883
l„Nurus“ appellacio eciam ad pronurum et ultra porrigenda est.
l-> pojmem „snacha“ se má na mysli i snacha z další generace

lČl. 885
l„Patroni“ appellacione et patrona continetur.
l-> termín „patron“ se vztahuje také na patronky
l
lČl. 917
l„Filii“ appellacione omnes liberos intelligimus.
l-> v pojmu „syn“ jsou zahrnuty všechny děti (tedy i dcery)
l

lČl. 844
l„Creditorum“ appellacione non hii tantum accipiuntur, qui pecuniam crediderunt, sed omnes, quibus
ex qualibet causa debentur.
l-> za „věřitele“ nepovažujeme pouze toho, kdo jinému půjčil peníze, ale všechny osoby, jimž je na
základě jakéhokoliv právního důvodu dluhováno
l
lČl. 840
l„Sponsio“ appellatur non solum que per sponsus interrogacionem fit, sed omnis stipulacio promissi.
l-> termínem „slib“ se nemá na mysli pouze slib manželský, ale jakýkoliv závazek učiněný ústně
(obligace)
l

lČl. 973
l„Hominis“ appellacione tam masculum quam feminam contineri non dubitatur.
l-> není pochyb, že pojem „člověk“ zahrnuje jak muže, tak ženy
lČl.
l„Liberti“ appellacione eciam libertam contineri placuit.
l-> platí, že termín „propuštěnec“ se vztahuje také na propuštěné ženy
l

Použité prameny
lFLODR, M. (ed.), Příručka práva městského. (Manipulus vel directorium iuris civilis), Brno 2008.