Ústav religionistiky MASARYKOVA UNIVERZITA, ARNA NOVÁKA 1, 602 00 BRNO ___________________________________________________________________________________________________ __________________________________________________ Návrh výzkumného projektu Název projektu Karel IV. – Astrologie ruku v ruce s vírou? Název projektu anglicky Charles IV. - Astrology hand in hand with faith? Autor/autorka Hana Hořínková (UČO 439223) Anotace (max. 1000 znaků) Stručné a jasné shrnutí, čeho chce projekt dosáhnout a jakým způsobem. Ve svém výzkumu se chci zaměřit na 14 století [I1] a na českého krále Karla IV a jeho vztah ke křesťanskému náboženství a k astrologii. Ráda bych na císařově poměrně dobře zdokumentovaném životě objasnila, jak se středověká katolická církev stavěla k této kdysi velmi respektované „vědě“.[I2] Karel IV. byl hluboce věřící křesťan a ve svém životě se často obracel nejen na kněze, ale i na astrology. Dnes, [I3] kdy se z pohledu „moderního“ člověka [I4] na astrologii díváme s despektem a víme, že s dnešní katolickou církví je neslučitelná, se tento panovníkův postoj může zdát téměř schizofrenní[I5] , vzdorovitý nebo prostě svévolný projev moci a svrchovanosti. Je však také možné[I6] , že za života Karla IV. byla astrologie katolickou církví tolerována. Cílem tohoto průzkumu je najít v materiálech z archivů [I7] a v ostatní dostupné literatuře [I8] odpověď na otázku, zda byla astrologie s křesťanskou církví ve 14. století stejně jako dnes ve zjevném rozporu nebo nikoliv. V návaznosti na odpověď rozšířím průzkum o doplňující otázky [I9] související s tímto tématem, jak je upřesněno dále. Klíčová slova (česky) Slova a kratší sousloví vystihující podstatu projektu (obvykle 3-10). Astrologie, víra, hvězdy[I10] , datum, stavba, Karel IV. Teoretická východiska a cíle (1000-2000 znaků) Jasný popis toho, čeho chce projekt dosáhnout, ve vztahu k obecnějším teoretickým problémům, k jejichž řešení má prostřednictvím prozkoumání dílčí otázky přispět. Vztah Karla IV. (žil v letech 1316-1378) k církvi byl podle dostupných informací vřelý a loajální, přestože s ní měl i určité spory[1][I11] . Nechal postavit řadu církevních staveb (položil například základní kámen ke stavbě Svatovítské katedrály v Praze), shromáždil úctyhodnou sbírku relikvií a ostatků svatých, které byly v té době velmi uctívány, a v neposlední řadě se velmi zasadil o propuštění papeže Urbana V. z avignonského zajetí a o jeho návrat do Říma. Pražské biskupství povýšil na arcibiskupství a prvním arcibiskupem jmenoval svého rádce a přítele Arnošta z Pardubic[I12] . Na dvoře Karla IV. měla astrologie významnou pozici a vůbec v té době bylo naprosto běžné sestavování a využívání horoskopů pro určování, jak postavení hvězd v okamžiku narození ovlivňuje osud člověka, i pro odpovědi na otázky, jak dopadnou budoucí události a kdy je nejpříhodnější čas začít je uskutečňovat[2]. Sám císař se o astrologii zmiňuje ve vlastním životopisu v kapitole O Slunci. Na pražské univerzitě, založené Karlem IV. roku 1348, byla astrologie vyučována jako jeden z hlavních oborů (patřila mezi tzv. svobodná umění na artistické, neboli filosofické[DEL: , :DEL] fakultě) a věnovali se [I13] jí např. architekt Petr Parléř nebo Jan Šindel, autor slavného astrolábu Staroměstského orloje.[3] Sekulární [I14] evropský středověk byl tedy víře v hvězdy a astrologii nakloněn, ale katolická církev, zdá se, ne. Například Tomáš Akvinský (1225-1274) se ve svém díle Summa Theologiae proti astrologii coby prostředku k věštění budoucnosti důrazně vyslovil[I15] [I16] . Zdá se, že se v minulosti střídala období, kdy byla astrologie katolickou církví uznávána (nebo alespoň tolerována) a období, kdy jí byla naopak potírána. Svým výzkumem chci ukázat, v jakém vztahu byly vůči sobě církev a astrologie právě v době Karla IV. Jestliže se mi podaří prokázat, že astrologie církví tolerována nebyla, byla by zajímavá i odpověď na otázku, jestli císař věděl o rozporu mezi svým jednáním a naukou církve, jejímž byl horlivým členem, a důvody, které ho k tomuto jednání vedly[I17] . Posun ve stavu bádání (1800-3600 znaků) Popis toho, v jakém stavu se nachází bádání v dané oblasti a jakým způsobem navrhovaný projekt poznání rozšíří. Karel IV. nechal postavit řadu významných staveb[I18] , ve kterých nacházíme velmi zřetelnou astrologickou stopu[I19] , protože (1) tyto stavby byly zahajovány tak, aby jejich horoskop byl co nejpříznivější a (2) se v nich[I20] , díky tomu, že i stavitelé (např. již zmíněný Petr Parléř) byli vzděláni v astrologii, setkáváme s astrologickou mystikou.[I21] Například (a) na Karlštejně v nejvyšší (královské) budově najdeme kapli sv. Kříže, která symbolizuje nebeskou říši s hvězdnou oblohou, Sluncem a Měsícem. (b) Pro položení základního kamene Karlova mostu bylo zvoleno významné datum jak astrologicky (všechny známé planety byly nad obzorem; Slunce, Merkur a Saturn se [DEL: nacházeli :DEL] [INS: nacházely :INS] ve výjimečné konjunkci; ascendentem bylo znamení Lva – heraldický symbol českých zemí), tak z hlediska číselné mystiky: lze jej zapsat lichými číslicemi 1, 3, 5, 7, 9, 7, 5, 3, 1 (dne 9.7.1357 v 5:31 hodin). (c) Astrologickou symboliku najdeme i na průčelí Staroměstské mostecké věže, kde je znázorněn celý tehdejší známý vesmír a jeho hierarchie.[4][I22] [DEL: :DEL] Může se tedy zdát, že astrologie ve středověku provázela člověka na každém kroku a byla běžnou a povolenou součástí života, který byl tehdy velmi spjat s náboženstvím a církví. Teolog a „učitel církve“ Tomáš Akvinský (1225-1274) však ve svém díle Summa Theologiae jednoznačně říká, že „užívá-li někdo pozorování hvězd k předvídání budoucích nebo náhodných událostí a činů lidí, je to pověra a klamání lidí[I23] “ a velmi otevřeně dal najevo neslučitelný rozpor mezi astrologií a křesťanskou teologií. Pozorování hvězd považoval za přípustné pouze za účelem předpovědi zatmění, počasí atd.[5] Na druhou stranu můžeme najít astrologickou mystiku [I24] skrytou i v náboženském výtvarném umění z této doby[6] a na tradice [I25] české astrologie navázal také papežský legát biskup Giovanni Marignolli, který v díle Cronica Bohemorum (Česká kronika), sepsaném pro Karla IV., podává astrologický výklad narození Krista a rozvíjí astrální symboliku.[7] Svým výzkumem [I26] chci vyjasnit, jaký vztah měla církev k astrologii ve 14. století. Nabízí se i otázka[I27] , zda církevní hodnostáři, zabývající se astrologií, jednali proti nauce církve, jejímiž byli (mnohdy vysoce postavenými) představiteli. Způsob řešení (1800-3600 znaků) Detailní popis postupu řešení: 1. konkrétní výzkumné otázky (včetně jejich zdůvodnění v rozsahu dostatečném pro názorné předvedení vazby mezi těmito otázkami a konkrétními výzkumnými cíli na straně jedné a mezi těmito otázkami a dílčími výzkumnými kroky – jejichž popis následuje – na straně druhé); Základní výzkumnou otázkou je vztah katolické církve vůči astrologii ve 14. století [I28] a odpověď právě na ni se budu snažit primárně získat. Pokud výsledky výzkumu povedou k závěru, že katolická církev v té době astrologii netolerovala nebo snad přímo zakazovala (stejně jako již o století dříve Tomáš Akvinský), zaměřím se na následující otázky: (1) zda a jak konkrétně se astrologií zabývali i církevní hodnostáři; (2) jak se astrologie promítala do křesťanského umění té doby; (3) co vedlo světské i církevní vysoce postavené představitele k jednání proti církevní nauce a zda o tomto rozporu vůbec věděli, (4) postihy za toto proticírkevní jednání a (5) astrologie a její projevy v lidové zbožnosti[I29] . Všechny tyto otázky mezi sebou úzce souvisí a jsou zajímavé[I30] jak z hlediska historického a, teologického, tak i z psychologického a antropologického[I31] . 2. objasnění povahy relevantních dat / pramenných údajů a případně způsobu redukce jejich množství tak, aby se analýza dala reálně provést ve stanoveném čase (u projektu k magisterské zkoušce za 1 rok, u projektu bakalářské práce za 2 semestry, u projektu magisterské práce za 4 semestry, u projektu disertační práce za 8 semestrů; ve všech případech se počítá s jedním člověkem, nikoli s týmem); Domnívám se, [I32] že materiály k základní výzkumné otázce a také k otázkám (1) (4) a (5) z předchozího odstavce najdu především v archivních materiálech – kronikách, dochovaných zápisech soudních procesů, zakládacích listinách atd[I33] . nebo v novodobější naučné literatuře, zaměřené na život ve 14. století a Českou republiku. Spoléhám[I34] také na umožnění přístupu do církevních archivů, případně na konzultaci se znalcem církevního práva a dějin církve na KTF UK v Praze. Odpovědi na zbývající otázky (2) a (3) bych mohla najít [I35] v různé dochované soukromé korespondenci z té doby[I36] a v literatuře o dějinách umění. Mám předjednanou spolupráci s psychologem[I37] , který by mi mohl pomoci s odborným psychologickým profilem císaře Karla IV., případně i některých vybraných církevních hodnostářů ze 14. století[I38] . 3. objasnění způsobu získání dat / pramenných údajů a jeho relevance vzhledem k výzkumným otázkám; Navštívím archivy památkových ústavů, v jejichž kompetenci se nachází nejexponovanější stavby, které nechal vybudovat Karel IV., dále příslušná muzea, pokusím se [I39] získat přístup do archivů (státních i církevních) a nastuduji si historické reálie 14. století z kronik a ostatní literatury, která se tímto obdobím zabývá[I40] . Zkontaktuji odborníka na teologické [I41] právo a dějiny církve a psychologa se zkušeností s prováděním psychologických profilů osob. 4. objasnění možných etických (právních) problémů spjatých se způsobem získávání (případně i interpretace) dat v rámci projektu (jsou-li tyto problémy v daném výzkumu relevantní); Vzhledem k tomu, že plánovaný historický průzkum se týká osob žijících ve 14. století a bude vycházet z veřejně přístupných archivních materiálů a literatury, nehrozí žádné etické (právní) problémy ve smyslu jejich neoprávněného použití. Všechny použité zdroje budou v provedeném průzkumu řádně citovány způsobem obvyklým ve vědeckých pracích a uvedeny v seznamu, který bude součástí závěrečné zprávy projektu. 5. objasnění metody analýzy dat / pramenných údajů a její relevance vzhledem k výzkumným otázkám, výzkumným cílům a teoretickým východiskům projektu; Chci se zabývat [I42] 14. stoletím, proto předpokládám, že požadované informace vyhledám především v různých kronikách, zápisech soudních procesů, zakládacích listinách a v soukromých nebo úředních dopisech. Budu čerpat i ze současné [I43] literatury seriózně se zabývající životem u dvora Karla IV. a katolickou církví [I44] ve 14. století. Srovnávací analýzou historických dat ověřím teoretický[I45] předpoklad obsažený v základní výzkumné otázce – že katolická církev byla v této době vůči astrologii shovívavá. Podobným způsobem budu postupovat, pokud se tento předpoklad neprokáže – v tom případě ovšem budu dále hledat odpovědi na otázky (1) – (5) vyjmenované v prvním odstavci této kapitoly. 6. předběžný časový plán řešení projektu. Výzkum chci [I46] uskutečnit během 1roku, z toho prvních 8 měsíců mi zabere příprava a samotný sběr dat (studium v archivech a knihovnách). Zbývající 4 měsíce se chci věnovat zpracování získaných dat a jejich publikování. Pište v úplných, souvislých větách, nikoli v bodech. Očekávaný přínos a využitelnost výsledků projektu (max. 1000 znaků) Stručné objasnění toho, komu jsou výsledky výzkumu určeny a jakým způsobem je bude možné využít v dalším rozvoji bádání, případně též ve vzdělávání či jiných oblastech společenské praxe. Není cílem popsat, k čemu všemu je možné výsledky využít, nýbrž to, jakým způsobem je budou moci využít jejich primární adresáti. Církev měla k astrologii v minulosti velmi rozporuplný vztah – někdy ji tolerovala, jindy naopak přísně potírala. Byla bych ráda, kdyby po skončení tohoto průzkumu bylo každému jasné[I47] , jaký vztah mezi nimi byl v českých zemích právě ve 14. století. Toto století bylo na jednu stranu astrologii velmi nakloněné, ale na druhou stranu náboženství také patřilo nerozlučně k životu každého člověka té doby. Zdá se tedy, [I48] že lidé balancovali na úzké hraně mezi tím, co církev ještě dovolovala, a tím, co již bylo zakázáno – a přestože církev měla proti astrologii např. v osobě Tomáše Akvinského silné argumenty, právě 14. století patřilo k jejímu zlatému věku a nebyla využívána nijak skrytě. Domnívám se, že výsledek tohoto výzkumu bude zajímavý nejen pro historiky, ale i pro sociology nebo psychology, a to právě z toho důvodu, že se ve středověku podle všeho podařilo na určitou dobu spojit dva zdánlivě[I49] neslučitelné světy. Citovaná literatura V textu návrhu odkazujte na použitou literaturu a prameny / datové zdroje. V této části pak uveďte odkazy na tyto citované zdroje. Dbejte na standardní a jednotnou citační normu. Je-li to relevantní, rozdělte seznam na dvě části: Prameny / datové zdroje a Literatura (podobně jako u bibliografie k tématu projektu, viz níže). LITERATURA[I50] Akvinský, Tomáš, Summa theologiae II-II, 92-96. Kieckhefer, Richard, Magie ve středověku, Praha: Argo 2005, 144-158. DATOVÉ ZDROJE http://astrocom.cz/clanky-astrologie.php https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. http://www.mystika.info/news/astrologie-za-doby-vlady-karla-iv-/ Bibliografie k tématu projektu Bibliografie nejvýznamnějších pramenů / datových zdrojů a zásadních teoretických a metodologických prací, souhrnné literatury a odborných studií k tématu, které plánujete ve výzkumu využít. Seznam rozčleňte na dvě části: Prameny / datové zdroje a Literatura. PRAMENY[I51] Archivní materiály: kroniky, zakládací listiny, dopisy atd. LITERATURA[I52] Akvinský, Tomáš, Summa theologiae II-II, 92-96[I53] . Chaloupecký, Václav, Vlastní životopis Karla IV., Praha: Melantrich, 1946. Kalista, Zdeněk, Karel IV. : jeho duchovní tvář, Praha: Vyšehrad, 2007 Kieckhefer, Richard, Magie ve středověku, Praha: Argo 2005, 144-158. Nodl, Martin, Tři studie o době Karla IV. Praha: Argo, 2006. Spěváček, Jiří, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), Praha: Nakladatelství Svoboda, 1979[I54] . ________________________________ [1] Císař například vystoupil na říšském sněmu v Mohuči v roce 1359 s vážnou výzvou na adresu církevních hodnostářů, aby učinili přítrž úpadkovému životu v řadách duchovenstva a pohrozil, že potrestá případné provinilce zabavením jejich majetku (zdroj: wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. ) [2] Richard Kieckhefer, Magie ve středověku, Praha: Argo 2005, 144-158. [3] http://astrocom.cz/clanky-astrologie.php [4] http://www.mystika.info/news/astrologie-za-doby-vlady-karla-iv-/ [5] Tomáš Akvinský, Summa theologiae II-II, 92-96. [6] Například v obraze Kristus na hoře Olivetské od Mistra Třeboňského z roku 1380. [7] http://www.mystika.info/news/astrologie-za-doby-vlady-karla-iv-/ ________________________________ [I1]příliš široce založené [I2]Vzhledem k tomu, Karel nebyl reprezentantem církve, je nutné formulovat jinak (asi v podstatě opačně – na příkladu Karlova vztahu k astrologii ....) [I3]není vzhledem k tématu důležité. [I4]snažte se vynhout aktualizacím [I5]výrazněji formulujte s větším metodologickým odstupem, snažte se používat odborný jazyk [I6]v anotaci by měl tento předpoklad nějak vyplývat z předchozích tvrzení [I7]jakých materiálech – měl by být již jasný okruh pramenů, které budou součástí analýzy. [I8]v jaké? [I9]??? promyslete výzkumné otázky a na ně se zaměřte. Nebo promýšlejte pracovní hypotézu – vyžuduje znalost přinejmenším Karlova myšlení a praxe, stejně jako dobový oficiální církevní kotext, včetně „pravidel např. pro zakládání staveb“ aj. [I10]??? [I11]uvádět jako zdroj informací wikipedii nepovažuji za dostatečné – odborné studie by měly být založeny na studiu odborných textů – to velká míra anonymity hesel na Wikipedii není. Můžete se odvolat na životopis, nebo na sekundární literaturu, ale specializovanou. [I12]odkaz? [I13]nebo byli také astrology? [I14]Tento termín pro středověkou společnost podle Vás označuje co? – jeho použití nepovažuji za adekvátní době. [I15] [I16]zúžení problematiky astrologie na záležitosti „věštění budoucnosti“ není nejlepším východiskem k tématu Vašeho projektu. [I17]o teoretických východiscích není v této části projektu ani slovo – mělo by z ní být zřejmé , jak budete postupovat, aby mohly být formulovány odpovědi na výzkumné otázky, případně pracovní hypotézy. Z jakých metodologických pozic k tématu přistupujete? [I18]již v anotaci by mělo být jasně napsané, na co se při zkoumání vztahu Karla IV. k astrologii zaměříte. [I19]??? symboliku? vazbu? [I20]větná vazba! [I21]co tímto termínem míníte – byla to mystika pro Karla, Petra Parléře a další aktéry, nebo ji tak označujte Vy – a proč? [I22]opět – jiný odkaz nemůžete uvést? [I23]je to opravdu totéž – ve stejném smyslu, v jaké je využívána astrologie při zakládání staveb, jak o nich píšete výše? Ta vazba by měla z předchozího textu jasně vyplývat! [I24]je klíčové, co nacházíme my, nebo je klíčové že ji tam vložili tvůrci – a otázka je proč a jak to, že to bylo akceptováno – a jak ta díla četli jejich současníci! [I25]rozdělit do dvou vět [I26]v této případové studii? [I27]to je výzkumné otázka?, nebo řečnická? A jak by z výše uvedeného textu mělo být zřejmé, že se Vám to podaří – musíte uvádět prameny, na základě kterých by bylo zřejmé, že je to možné. [I28]viz připomínky výše – studie není takto postavená, je nutné formulovat jinak [I29]prameny, které uvádíte Vám neposkytnou podklady pro formulování odpovědí, nebo hypotézy [I30]jiný důvod, než že je to zajímavé? [I31]způsob řešení? [I32]buď to tak bude? [I33]konkretizujte – snažte se celkově projekt soustředit na užší téma. [I34]??? [I35]??? [I36]projekt musí být založena na Vaší znalosti pramenů – konkrétních, o nichž víte, že existují. [I37]tot bych možná i pominula pro účely tohoto projektu – nic nenarušuje až do posud, že byste vycházela z psychologických zeoretickcý předpokladů. [I38]celý odstavec – sjednoťte velikost písma s ostatními částmi projektu. [I39]??? [I40]celé to koncipujte, jakobyste tato studia již měla za sebou! [I41]?církevní? [I42]? [I43]z odborné? [I44]dějinami? [I45]??? [I46]nepoužívejte toto sloveso – budu, zpracuji apod. [I47]!!! [I48]praxe Karla IV.? praxe při zakládání staveb?, tvůrci výtvarných děl? [I49]??? [I50]oddělovat prameny a sekundární literaturu! [I51]oddělovat prameny a sekundární literaturu [I52]Doporučuji dohledat další literaturu až do úrovně studií. [I53]PRAMEN! [I54]číslování stran!