Ústav religionistiky MASARYKOVA UNIVERZITA, ARNA NOVÁKA 1, 602 00 BRNO ___________________________________________________________________________________________________ __________________________________________________ Návrh výzkumného projektu Název projektu Inkvizice ve středověku – bylo možné vymanit se z obvinění z čarodějnictví? Název projektu anglicky Medieval inquisition – was it possible to escape from accusation of sorcery? Autor/autorka Mgr. Simona Michlová Anotace (max. 1000 znaků) Téma čarodějnických procesů je poměrně dobře známé – ať už v podobě jakési mlhavé představy u laické veřejnosti,[I1] či v odborníky zpracovaných studiích na toto téma. Cílem mého projektu není podat souhrn případů obvinění z čarodějnictví, jejich kategorizace či přehled výskytu v jednotlivých regionech. Projekt má odpovědět na otázku, zdali inkviziční proces podle předem nastavených pravidel vůbec nabízel možnost propuštění obviněného člověka, případně jeho očištění. Vycházet přitom budu z pramenné literatury – totiž z knihy Kladivo na čarodějnice z 15. století[I2] . Mimo jiné obsahuje naprosto přesný popis a výklad možných případů, návod k jejich řešení pro soudce i přesné znění písemného vyhotovení rozsudku. Klíčová slova (česky) Inkvizice, ďábel, čarodějnice, soud, Bůh, kacířství. Teoretická východiska a cíle (1000-2000 znaků[I3] ) Problematika inkvizice ve středověku je v obecném povědomí omezena většinou na tzv. čarodějnické procesy. Nejznámější případy na území České republiky jsou především ty z Losinska odehrávající se v 17. století. Zásluhu na tom má především populární román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Patrně jen zasvěcení [I4] ale vědí o existenci jiného Kladiva na čarodějnice z roku 1486. Jeho autory jsou Jakob Sprenger (1436? – 1495) a Heinrich Kramer (1430? – 1505), dominikánští mniši a inkvizitoři. Jde o jakousi příručku [I5] pro kolegy – inkvizitory, která je měla náležitě připravit pro boj s čarodějnictvím po stránce teoretické i praktické. Obsahuje velké množství příkladů čarodějnictví, spolčení s ďáblem, návodů, jak se čarodějným silám ubránit, ale zejména podrobné rady, včetně popisu správného postupu soudního řízení s čarodějnicemi[I6] . Tomu je právě tento projekt věnován[I7] . Všímá si klasifikace zločinu od nejlehčích případů až k těm nejtěžším, a takřka neponechává volný prostor pro „úhybný manévr“ obviněných. Bylo vůbec možné se zbavit obvinění z čarodějnictví nebo byl osud takto obviněného „zpečetěn“? Na to se pokusí odpovědět tento projekt. [I8] Posun ve stavu bádání (1800-3600 znaků[I9] ) Jak už bylo uvedeno výše, řada prací s touto tematikou se zabývá konkrétními případy čarodějnictví – vymezenými buď určitým regionem, obdobím, charakteristickým znakem čarodějnického konání či určitou skupinou obyvatel. Tento projekt vychází spíše z technické stránky věci – po prostudování tohoto manuálu [I10] pro inkvizitory má nalézt odpověď na otázku, byla-li mezi přesně sepsanými pravidly inkvizice, dokládaných a podporovaných teologickou argumentací, možnost osvobozujícího rozsudku[I11] . Způsob řešení (1800-3600 znaků[I12] ) Při práci budu vycházet především z knihy Kladivo na čarodějnice (viz Pramenná literatura). Informace zde načerpané budu srovnávat i s doloženými případy z praxe, např. údaje o způsobu inkvizičního vyšetřování v českých zemích[I13] . Očekávaný přínos a využitelnost výsledků projektu (max. 1000 znaků) Pramen samotný nabízí nejen řadu příkladů o spolčení s ďáblem [I14] a čarodějnictví jako takovém,[I15] ale přináší i pohled z druhé strany – a to v podobě přesného návodu pro praxi inkvizitorů, náležitě odůvodněného teologickými argumenty. Z tohoto důvodu se domnívám, že právě podrobnější vhled do způsobu středověkého myšlení může přinést více světla do tohoto temného [I16] období církve. Bibliografie k tématu projektu[I17] Prameny / datové zdroje Kladivo na čarodějnictví, čarodějnice a jejich kacířství kopí hubící, Praha: Otakar II. 2000. Literatura[I18] Given, James, B., Inkvizice a středověká společnost, Neratovice: Verbum Publishing s.r.o. 2008. Hrubý, František, Církevní zřízení v Čechách a na Moravě od X. do konce XIII. století a jeho poměr ke státu, Praha: vlastním nákladem 1917. Kapras, Jan, Soudy boží vodou a ohněm v českém právu, Praha: Typus 1933[I19] . ________________________________ [I1]píšete projekt na potenciální odbornou práci, proto laickou veřejnost doporučuji nezohledňovat, a to ani dále v projektu [I2]za velmi důležité doporučuji promyslet, jak budete s Kladivem pracovat – za jaký typ prmene je vlastně možné je považovat – a eventuálně, jak se má s kanonickým právem, či jinými závaznými dokumenty apod. – podle toho pak doporučuji přeformulovat téma projektu a výzkumné otázky (a doplnit eventuálně další prameny, které by pomohly k hledání odpovědí). [I3]Dopracujte metodologickou část. Zcela chybí vyjádření teoretických východisek – viz výše, jak chápete Kladivo – co je to za typ textu, jak interpretovat apod.!Z textu musí být zřejmé, jak budete postupovat, aby mohly být formulovány odpovědi na výzkumné otázky, případně pracovní hypotézy. [I4]??? viz výše. [I5]nikoli formálně závaznou! [I6]jak je upraveno jinde v závazných dokumentech? [I7]doporučuji vypustit [I8]viz výše – napište. co projekt řeší! [I9]Výzkumné otázky je třeba formulovat nejen jako zjišťovací, ale také jako problémové. Opakovaně upozorňuji, že klíčová jsou teoretická východiska, která formulaci otázek podmiňují/umožňují. [I10]musíte chápat v uvozovkách – bez doplnění o další prameny, nebudete moci na své otázky odpovědět. [I11]jak budete zjišťovat? [I12]konkrétně rozpracujte, jak budete postupovat. [I13]konkrétně, prameny, literatura. [I14]pozor na formulace – metodologický odstup musí být vždy zapracován. [I15]??? jako jakém [I16]??? [I17]v textu projektu chybí odkazy na jakékoli prameny nebo literaturu [I18]Doporučuji dohledat další literaturu až do úrovně studií [I19]číslování stránek!