Ústav religionistiky MASARYKOVA UNIVERZITA, ARNA NOVÁKA 1, 602 00 BRNO ___________________________________________________________________________________________________ __________________________________________________ Návrh výzkumného projektu Název projektu Čarodějnice, proč ženy? Název projektu anglicky Witches, why female? Autor/autorka Jana Milerová Anotace Výzkumná práce si klade za cíl osvětlit příčiny, které vedly ke skutečnosti, že obětmi pronásledování čarodějnic byly převážně ženy. Projekt se zaměřuje na problematiku pronásledování čarodějnic a kouzelnic ve středověké a raně novověké Evropě[I1] . Snaží se zmapovat příčiny vzniku stereotypní předst[INS: a :INS] vy o typické ženě-čarodějnici a zdůvodnit tento fenomén. Cílem práce pak je předložit možné teoretické[I2] koncepty stojící za skutečností, že za čarodějnictví, kouzelnictví a provozování magie byly ve většině případů stíhány a souzeny ženy[I3] . Pro zjištění odpovědí na výše zmíněné otázky je pro práci využita jak primární, tak sekundární literatura vztahující se k dané problematice. Klíčová slova křesťanství, žena, čarodějnice, kouzelnice, magie, pronásledování Teoretická východiska a cíle Východiskem mé práce je středověký a raně novověký koncept typické ženy-čarodějnice jako jednoho z nejdůležitějších faktorů vedoucích k majoritnímu pronásledování žen za čarodějnictví ve zmíněné době[I4] . Tematicky se zaměřím na to, v jakém prostředí koncept ženy-čarodějnice vznikal a jaké faktory a myšlenkové proudy k jeho vzniku přispěly. V tomto smyslu se zaměřím jak na dobové myšlení lidové, tak na dobové myšlení teologů a církevních představitelů. Na základě zmíněných myšlenkových postojů a identifovaných relevantích faktorů v kontextu dobového prostředí se posléze pokusím objasnit, proč to byly právě ženy, které převzaly úlohu čarodějnic[I5] . Práce by svým tématem a závěry měla svým dílem přispět [I6] k doplněním pohledu na obecnou[I7] roli a funkci ženy ve středověké a raně novověké evropské společnosti. Měla by přispět k objasnění příčiny pronásledování především žen za čarodějnictví a tím doplnit znalosti o fenoménu pronásledování čarodějnic a čarodějnických procesů[I8] . Posun ve stavu bádání[I9] Na základě současného výzkumu se odhaduje, že 75-80% obětí pronásledování čarodějnic ve středověké a raně novověké Evropě byly ženy ^1). V definici typické čarodějnice se už studie poněkud liší. Za typickou čarodějnici jsou např. považovány vdovy a neprovdané ženy starší padesáti let žijící na vesnici, tedy osoby žijící mimo centra společnosti ^2). Jiné studie uvádějí, že čarodějnicí je naopak typicky žena mladá a přicházející do nového prostředí díky sňatku ^2). Uváděna jsou i typická povolání žen-čarodějnic, zmiňovány jsou např. porodní báby, léčitelky, krčmářky či tkadleny ^3). Příčiny, které současná odborná literatura nalézá za pronásledováním žen jakožto čarodějnic a provozovatelek magie, jsou taktéž různorodé. Lze je rozdělit do dvou teoretických rámců. Jedná se o příčiny vycházející z obecného směřování společnosti; z filosoficko-teologického a politického rámce a o příčiny vycházející z postavení a funkce každé jednotlivé ženy ve středověké a raně novověké společnosti. Do prvního okruhu lze zařadit nadřazenou pozici mužů v tomto období a s tím související nepoměrně větší autoritu a moc v církevních i ve světských institucích. Slabší společenská pozice ženy pak mohla stát za jejím jednodušším pronásledováním ^4). Za další možný faktor, který stojí za pronásledováním žen-čarodějnic je považována velmi rozšířená představa, že žena je oproti muži méněcenná. Tuto představu hlásala[I10] scholastika, hlavní směr středověké křesťanské filosofie ^4). Uváděna je např. i misogynní tradice křesťanství jako taková[I11] , jež sama o sobě přirozeně vedla ke spojení iracionálního, tedy špatného a škodlivého se ženou ^4). Do druhého okruhu příčin lze zařadit skutečnost, že ženy byly častěji přítomny porodům, přicházely do kontaktu s nemocnými a se smrtí, což jsou situace, které byly doprovázeny magickými rituály a např. užíváním amuletů ^4). Žena jako pečovatelka o domácnost měla dále prostor k manipulaci s pokrmy, nad kterými mohla “čarovat”, tedy je kupř. mohla otrávit ^5). Práce si klade za cíl jednotlivá známá vysvětlení zmíněného fenoménu z dostupné literatury vztahující se k danému tématu prostudovat a identifikovat možné prozatím nezmiňované příčiny pronásledování žen jako čarodějnic.[I12] Způsob řešení[I13] Z dostupné prostudované literatury vztahující se k tématu práce vyplývá, že v čarodějnických procesech ve středověku a raném novověku byly pronásledovány a trestány především ženy. Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, proč to byly právě ženy a nikoliv muži. Práce nepředpokládá, že by bylo možné nalézt jednu uspokojivou odpověď[I14] . Naopak předpokládá, že příčiny tohoto fenoménu jsou multifaktoriální. Projekt si tedy klade za cíl shrnout možné a relevantní příčiny tohoto fenoménu. [I15] Pro odpověď na výzkumnou otázku bude prostudována dostupná primární i sekundární literatura.[I16] K dispozici je především sekundární literatura; odborné články, knihy a monografie vztahující se k tématu práce. Z primárních pramenů je dostupný Malleus Maleficarum[I17] , Kladivo na čarodějnice[I18] , v českém překladu, vydaný v r. 2000. Kniha si v době vydání kladla za cíl přesvědčit o nebezpečí čarodějnictví a získat širší podporu pro jeho potírání. Nedlouho po svém vydání byla církví oficiálně zakázána, i přesto však byla především civilními soudy využívána ^6). Dostupná relevantní literatura [I19] bude prostudována s ohledem na výkumnou otázku, tj. proč to byly právě ženy, které byly za čarodějnictví souzeny. Očekávaný přínos a využitelnost výsledků projektu Práce by svým tématem a závěry měla svým dílem přispět k doplněním pohledu na obecnou roli a funkci ženy ve středověké a raně novověké evropské společnosti. Měla by přispět k objasnění příčiny pronásledování především žen za čarodějnictví a tím doplnit znalosti o fenoménu pronásledování čarodějnic a čarodějnických procesů. Citovaná literatura[I20] ^1) Wolfgang Behringer, „Germania, matka tolika čarodějnic“, uprostřed perzekucí, in: Magie a čarodějnictví v Evropě od středověku po současnost, Muchembled Robert (ed.), Praha, 1997, s. 67. ^2) Eva Labouvie, Zauberei und Hexenwerk – Ländlichen Hexenglaube in der frühen Neuzeit, Frankfurt am Main, 1993, s. 173-176. ^3) Herbert Pohl, Zauberglaube und Hexenangst im Kurfürstentum Mainz – Ein Beitrag zur Hexenfrage im 16. und beginnenden 17. Jahrhundert, Hexenforschung, Bd. 3, Stuttgart, 1998, s. 217-223. ^4) Peter Dinzelbacher, Světice nebo čarodějky?, Praha: Vyšehrad, 2003, s. 105-130. ^5) Jean Delumeau, Strach na Západě ve 14. – 18. století II., vydání I. Praha: Nakladatelství Argo, 1999, s. 195. ^6) Petr Kreuz, Předmluva s názvem Čarodějnické procesy a právo, Francek Jindřich, PhDr., Čarodějnické příběhy, Praha: nakl. Ladislav Horáček – Paseka, 2005[I21] . Bibliografie k tématu projektu Primární literatura[I22] : • Malleus maleficarum – Kladivo na čarodějnice[I23] ; přeloţeno z latinského vydání z Lyonu 1669; překlad a předmluva Jitka Lenková; nakl. Michal Zítko – Otakar II., Praha 2000. Sekundární literatura[I24] : • Peter Dinzelbacher, Světice nebo čarodějky?, Praha: Vyšehrad, 2003. • Robert Muchembled a kol., Magie a čarodějnictví v Evropě[I25] , Volvox Globator, 1997. • Aaron Gurevič, Nebe, peklo, svět, H&H[I26] , 1996. • Milan Nakonečný, Lexikon Magie, Ivo[I27] Železný, 1993. • Jean Delumeau, Strach na Západě ve 14. – 18. století II., vydání I. [I28] Praha: Nakladatelství Argo, 1999. • Petr Kreuz, Předmluva s názvem Čarodějnické procesy a právo, Francek Jindřich, PhDr., Čarodějnické příběhy, Praha: nakl. Ladislav Horáček – Paseka, 2005. • Carlo Ginzburg, Noční příběh, Argo[I29] , 2003[I30] . ________________________________ [I1]omezit časově. [I2]teoretické nebo teologické – nebo jiné? [I3]zvažte relevenci statistiky [I4]z čeho konstruován - prameny [I5]doporučuji přepracovat podle časového zúžení – promyslete, na které období se zmaěříte a zvažte důvody, které k tomu vedou/nebo Vás povedou. [I6]Práce přispěje … - nepoužívejte kondicionál v textu projektu [I7]??? [I8]doporučuji zahrnout otázku “gender”, mysogynie apod. [I9]Výzkumné otázky je třeba formulovat nejen jako zjišťovací, ale také jako problémové. A je vhodné je výslovně uvést. [I10]? [I11]jako jaká - je nutné zapracovat metodologická východiska a zohledňovat je ve všech částech projektu. Umožní to zachovávat metodologický odstup anepřejímat dikci literatury, o kterou se opíráte. [I12]podle zúžení, které doporučuji výše bude nutné cíle přeformulovat. Nebo jiná možnost – vybrat něpř. dvě reprezentativní studie, které jsoupsány ně základě výrazného teroetického přístupu a srovnat je právě pokud jde o metodologická východiska – pak zvažte nahlédnutí do prací Hayden Whita na téma “metahistorie.- je metodologicky náročnější, ale rozhodně by to bylo religionisticky mnohem zajímavější než to, co zatím nevrhujete v proejktu. [I13]propracujte metodologickou část. Z textu musí být zřejmé, jak budete postupovat, aby mohly být formulovány odpovědi na výzkumné otázky, případně pracovní hypotézy [I14]metodologická část spoluturčí odpovědi/hypotézy, které budete moci formulovat. [I15]nereálné [I16]nereálné rozsahem [I17]kurzívou [I18]zamyslete se nad možnou analýzou některých textů, které Kladivu předcházely. [I19]je nutné ji zahrnout do seznamu literatury k projektu! [I20]odkazy v projektu – doporučuji závorkový system, nebo poznámky pod čarou nikoli za textem [I21]upravte formu bibliografického zápisu – studie v uvozovkách, neuvádí se tituly – PhDr., chybí rozsah stran, neuvádí se ani “nakladatelství” ani “nakl.” [I22]Prameny [I23]kurzíva [I24]Doporučuji dohledat další literaturu až do úrovně studií [I25]místo vydání? [I26]místo vydání? [I27]místo vydání? [I28]? [I29]místo vydání? [I30]číslování stran