Ukrajina po 2. světové válce USSR po válce Mezinárodní postavení USSR po roce 1945 lRozšíření pravomocí svazových republik v oblasti mezinárodních vztahů schváleno již 1944 l lV roce 1944 zákon o vytvoření Lidového komisariátu (ministerstva) zahraničních věcí USSR l lUkrajina aktérem mezinárodní politiky a jako samostatný člen vstupuje do OSN (zakládající člen) – větší vliv SSSR (boj o hlasy) l lV letech 1948 – 49 USSR nestálým členem Rady bezpečnosti OSN l lPo roce 1945 došlo k úpravě hranic USSR (část území Polska, ČSR a Rumunska) Územní zisky Ukrajiny po roce 1945 Mezinárodní postavení USSR po roce 1945 lUkrajině formálně přiznáno právo navazování přímých diplomatických (mezinárodních) styků – ve skutečnosti se nedělo l l1946 účast Ukrajiny na Pařížské mírové konferenci l l1947 uzavřeny mírové smlouvy s Itálií, Maďarskem, Rumunskem, Finskem a Bulharskem l l1948 účast Ukrajiny na Dunajské konferenci (otázka lodní dopravy na Dunaji) l lUkrajina vstoupila do boje proti kolonizátorům – kritika a protesty proti Nizozemí (Indonésie), obrana barevného obyvatelstva v J Africe atd. Národní hospodářství USSR lVálkou na Ukrajině zničeno 714 měst, 28 000 vesnic a 15 000 továren l lPřímé škody vyčísleny na 289 miliard rublů, celkový odhad ztrát přes jeden bilion rublů l lÚroveň produkce se v roce 1945 oproti roku 1940 značně snížila ve všech oblastech hospodářství (nejvíce metalurgie a paliva) l lV katastrofálním stavu bylo zemědělství, které se z války vzpamatovávalo několik let l lV letech 1946 – 47 se na Ukrajině rozmohl hladomor (sucho, vývoz obilí do zahraniční – mj. i do ČSR) Národní hospodářství USSR lHladomor si v roce 1946 vyžádal přibližně 300 000 obětí, v roce 1947 pak téměř 600 000 obětí l lVálka znamenala výrazný demografický propad Ukrajiny (během války zemřel každý 6. obyvatel Ukrajiny) l lPo válce zejména obnova velkých průmyslových podniků (těžký průmysl, nová odvětví) a dopravy l lCelkový podíl produkce USSR v rámci SSSR v porovnáním s předválečným stavem klesl, protože za Uralem vznikla nová průmyslová centra l lHospodářství Ukrajiny během první poválečné pětiletky víceméně obnoveno Evoluce totalitního režimu lPo válce nastal paradox: zesílení totalitního systému i vrůst sebevědomí společnosti (zvítězil národ) l lVytvořil se předpoklad pro budoucí kritické hodnocení politického systému l lV roce 1948 opět rozpoutány ideologické kampaně – příprava na nové kolo systematických represí l lDalší zesílení totalitního režimu způsobeno konfrontací se Západem (vypuknutí studené války) Kulturní a ideologické procesy lUtvrzení stalinistické ideologické doktríny (konzervace systému) l lZvýšená propaganda a tlak na inteligenci (kampaň proti nacionalismu, ale i kosmopolitismu) l lV září 1947 zasedání výboru Obce spisovatelů Ukrajiny, kde byli obviněni z nacionalismu M. Rylskyj (Cesta do mládí), S. Janovskyj (Živá voda) nebo I. Senčenko (Jeho pokolení) l lJediné vlastenectví, které bylo povolené a podporované, bylo to sovětské, nikoliv národní (např. ukrajinské) l lKritika nacionalismu vedl k ještě větší rusifikaci Vývoj v 50. letech lZásadní bylo úmrtí Stalina 3. března 1953 l lNastala jistá liberalizace společnosti, která vyvrcholila tzv. destalinizací po XX. sjezdu KSSS v roce 1956 (kritika kultu osobnosti) l lNa Ukrajině byla ukončena kampaň proti nacionalismu a podíl Ukrajinců v úřadech mírně narůstal l lV roce 1954 se uskutečnily oslavy 300 let od připojení Ukrajiny k Rusku (Perejaslavská smlouva 1654) l lChruščov rozhodl o připojení Krymu k USSR (do 2014) Vývoj v 50. letech lZahájení částečné rehabilitace obětí stalinistických represí l lPo Stalinově smrti dochází k určitému rozšíření pravomocí svazových republik (právní, finanční a rozpočtová oblast) l lAktivněji mohla Ukrajina působit v rámci mezinárodních vztahů, byť byla nadále zcela pod vlivem zahraniční politiky SSSR l lTato aktivita se projevovala především účastí v mezinárodních organizacích l lZměny probíhající za Chruščova se však nedotkly podstaty systému vybudovaného Stalinem Disidentské hnutí lNa Ukrajině disidentské hnutí aktivizovalo svoji činnost již v polovině 50. let l l1958 Sjednocená strana osvobození Ukrajiny v Ivano-Frankivsku (ukrajinská mládež a dělníci) l l1961 odsouzena organizace Ukrajinský národní výbor (rozšiřování ilegální literatury l l1959 Ukrajinský dělnicko-rolnický spolek (Levko Lukjanenko) l lOrganizace odhalena v roce 1961 a její členové odsouzeni na 10 až 15 let vězení Disidentské hnutí lNa počátku 60. let se pro řadu opozičních uskupení stalo hlavním cílem dosažení nezávislé Ukrajiny (např. Ukrajinská národní fronta) l lV disidentském hnutí začíná působit např. i Vjačeslav Čornovil, který se později výrazně prosadil ve veřejném životě l lReakcí vlády na opoziční činnost prvních Ukrajinských disidentů se stala vlna politických procesů l lPro opoziční proudy byly příznačné lokální charakter činnosti, malý počet účastníků a slabá organizace l lJednotlivé proudy si dokonce navzájem konkurovaly, opozice tedy nebyla jednotná l l l l Lukjanenko a Čornovil