Ukrajina ve 30. letech 20. století Hladomor 1932 - 33 Ukrajina na přelomu 20. a 30. let lV roce 1929 se definitivně ujímá moci Stalin (rok velkého zlomu) l lNa konci 20. let tak dochází k ukončení procesu ukrajinizace l lPronásledování inteligence – vlna zatýkání a konání prvních politických procesů l lÚtoky proti ukrajinské autokefální pravoslavné církvi l lBoj proti nacionalismu – úbytek ukrajinských komunistů, kteří byli odstraňování násilím nebo spáchali sebevraždu (Skrypnyk) Politika násilné kolektivizace lStalin zavedl tzv. pětiletky (pětileté hospodářské plány) l lV oblasti zemědělství bolševici prosadili tzv. kolektivizaci – vytváření jednotných družstev (kolchozy, sovchozy) l lDo těchto družstev byli ukrajinští zemědělci nuceni násilím vstupovat l lStát tak chtěl lépe kontrolovat ukrajinský venkov a zemědělskou produkci l lBolševici na venkově zároveň rozpoutali třídní boj mezi rolníky, když začali likvidovat tzv. kulaky (bohaté, majetné sedláky) Politika násilné kolektivizace lV letech 1929 – 1930 zavládl na ukrajinském venkově teror l lProblémy s kolektivizací se objevili i v dalších oblastech SSSR (Kavkaz, Kubáň) l lNa mnoha místech docházelo k otevřeným vzpourám proti režimu l lOdpor donutil Stalina na chvíli přibrzdit tempo kolektivizace l lV březnu 1930 vyšel v novinách Pravda Stalinův článek Závrať z úspěchu Politika násilné kolektivizace lRolníci mohli dokonce na čas kolchozy opustit l lUž v září 1930 byl ale tlak na ukrajinský venkov obnoven l lSamostatně hospodařícím rolníkům byly zvýšeny daně, které nebyli schopni platit l lByli nuceni opět vstupovat do kolektivních zemědělských družstev l lDo roku 1932 podléhalo kolektivizaci přibližně 80% celkové osevní plochy na Ukrajině Od kolektivizace k hladomoru lStalin požadoval stále větší produkci obilí, kterou nebyly kolchozy schopné splnit l lExport obilí představoval zisk nezbytných finančních prostředků pro modernizaci průmyslu l lZa nesplněné kvóty byli nejprve odstraňování „odpovědní“ funkcionáři l lZa hlavního viníka nevykonání dodávek bylo nakonec označeno venkovské obyvatelstvo l lNa Ukrajinu byly z Ruska posílány výběrčí komise, které měly zabavovat veškeré obilí Od kolektivizace k hladomoru lDo čela výběrčí komise byl stanoven Lazar Kaganovič a Vjačeslav Molotov l lMnoho vesnic, ale i celé oblasti byly zaneseny do tzv. černých listin l lTyto oblasti a vesnice byly neprodyšně uzavřeny vojskem a policií a místním obyvatelům byly zabavovány veškeré potraviny l lVesničané se snažili utéct do měst, ale smrt je dohnala i tam l lNa konci roku 1932 byly zavedeny tzv. vnitřní pasy, které měly zamezit migraci lidí z vesnic do měst Kaganovič, Stalin, Postyšev, Vorošilov, Molotov Od kolektivizace k hladomoru lSmutným paradoxem zůstává fakt, že část obilí, které bylo násilně zabaveno rolníkům, shnilo v sýpkách l lNa „uvolněnou půdu Ukrajiny a Severního Kavkazu byli přestěhováni lidé z centrálního Ruska l lSituaci nezlepšilo ani zakládání strojně traktorových stanic (STS), které měly přispět k vyšší produkci l lStroje byly totiž velmi poruchové l lHladomor postihl především venkov, města podstatně méně Rekvizice obilí Skladiště obilí Míra postižení oblastí USSR Míra postižení oblastí USSR Počet obětí lNelze objektivně spočítat l lPohybuje se mezi 3,5 mil a 7 mil. obětí jen na Ukrajině (v celém SSSR až 10 mil. obětí) l lReálný počet obětí na Ukrajině se pohybuje mezi 3,5 až 5 mil. obětí l lNejvětších rozměrů dosáhla tragédie v létě roku 1933 l lPočet se dá odhadovat pouze na základě rozdílu čísel ze sčítání obyvatelstva z 20. let a z let 1937 a 1939 l Reakce Západu lNa rozdíl od hladomoru 1921 – 23 byl ten z let 1932 – 33 bolševiky systematicky zamlčován a popírán l lNa Západě sice vznikaly pomocné výbory, ale kvůli neochotě bolševiků nemohly rozvíjet svoji činnost l lDo čela humanitární pomoci se postavil vídeňský arcibiskup Theodor Innitzer l lO problematiku hladomoru v SSSR se zajímala Evropa a USA Theodor Innitzer Objektivní zpravodajství zahraničních žurnalistů lNěkolika zahraničním žurnalistům se podařilo proniknout na Ukrajinu v době panování velkého hladu l lMalcolm Muggeridge l lGarreth Jones (Manchester Guardian) l lStanley Richardson (Associated Press) l lWilliam Chamberlein (Manchester Guardian) l lRalph Barnes (New York Herald Tribune) Malcolm Muggeridge, Garreth Jones Články v novinách Články v novinách Články v novinách Oběti Oběti Popírači hladomoru Walter Duranty (The New York Times), Édouard Herriot Interpretace hladomoru lGenocida ukrajinského národa l l l lNešťastná náhoda (špatné klimatické podmínky v letech 1932 – 33) l l l l(Ne)chtěný důsledek necitlivě prováděné kolektivizace Interpretace hladomoru Památníky Film, kniha