Ukrajina ve 30. letech 20. století Velký teror Počátek teroru na Ukrajině lKromě hladomoru byla Ukrajina ve 30. letech postižena rozsáhlým pronásledováním domnělých i skutečných nepřátel bolševického režimu v Moskvě l lZatímco ve zbytku SSSR byl teror rozpoután až v letech 1936 – 38, Ukrajinu vlna teroru postihla již vletech 1933 – 1934 l lNejprve byli likvidováni lidé, kteří se podíleli na procesu tzv. ukrajinizace ve 20. letech (politici, umělci, inteligence) l lTajná policie (OGPU) vytvářela umělé kauzy, které usvědčovaly „viníky“ z protistátní činnosti (obvinění ze členství v nepřátelských spolcích atd.) Počátek teroru na Ukrajině lJiž v letech 1929 – 30 bylo obviněno 45 významných Ukrajinců z toho, že se v rámci organizace Spolek pro osvobození Ukrajiny snažili rozvracet bolševický režim l lOrganizace byla obviněna mj. z hospodářské sabotáže (zemědělství), snahy o odtržení Ukrajiny či dokonce z přípravy vraždy Stalina l lObviněni byli např. Serhij Jefremov, Mychajlo Slabčenko, Volodymyr Čechivskyj nebo Ludmila Starycká-Čerňachivská l lSoudní proces se členy Spolku pro osvobození Ukrajiny měl vyvolat atmosféru strachu ve společnosti (zejména mezi intelektuály) l Serhij Jefremov (1876 – 1939) Počátek teroru na Ukrajině lBolševický režim podnikl razantní kroky proti Ukrajinské akademii věd, jejíž někteří členové byli obviněni v procesu s SOU l lPostupně byla ukončena činnost některých sekcí UAV a publikace, které vydávala, podléhaly přísné cenzuře l lV roce 1931 byl uzavřen Historický ústav UAV a jeho vedoucí Mychajlo Hruševskyj byl donucen odejít do Ruska, kde roku 1934 záhadně zemřel l lV roce 1930 bolševici zakročili i proti Ukrajinské autokefální pravoslavné církvi a jejího metropolitu Mykolu Boreckého uvěznili společně s dalšími představiteli církve v pracovních táborech Mychajlo Hruševskyj, Mykola Boreckyj Druhá vlna teroru na Ukrajině lV roce 1933 rozpoutal Stalin na Ukrajině druhou vlnu teroru (tedy v době, kdy zde vrcholil hladomor) l lČistky byly tentokrát směrované nejen proti inteligenci, ale také proti členům komunistické strany na Ukrajině l lTento fenomén nebyl zcela nový – již ve 20. letech docházelo k odstraňování některých členů strany (v rámci SSSR) l lVe 30. letech však dosáhl tento proces hrůzných rozměrů l lVrchol teroru v SSSR je spojován s léty 1936 – 1938, na Ukrajině však začal dříve (1933) Druhá vlna teroru na Ukrajině lNedůvěra Stalina k ukrajinským komunistům byla způsobena zejména problémy při provádění kolektivizace zemědělství na ukr. venkově l lDalším faktorem tvrdého postupu proti ukrajinským komunistům byla obava Stalina z ukrajinského nacionalismu l lV lednu 1933 vyslal Stalin na Ukrajinu Pavla Postyševa a Vsevoloda Balyckého (OGPU), kteří měli provádět čistky l lŘada ukrajinských komunistů volila v bezvýchodné situaci raději dobrovolnou smrt – např. Mykola Skrypnyk (srpen 1933) či spisovatel Mykola Chvyljovyj (květen 1933) Pavlo Postyšev (druhý zprava) Pavlo Postyšev Mykola Skrypnyk, Mykola Chvyljovyj Druhá vlna teroru na Ukrajině lBěhem úřadování Postyševa bylo uvězněno nebo popraveno velké množství představitelů ukrajinské inteligence l lDo pracovního tábora byl poslán i Matvij Javorskyj a další pracovníci z Ukrajinského institutu marxismu-leninismu l lZavřeno bylo také experimentální divadlo Lesa Kurbase Berezil a sám Kurbas a dramaturg a spisovatel Mykola Kuliš byli posláni do pracovního tábora (tzv. Rozstriljane vidrodženňa) l lFilmy známého ukrajinského režiséra Oleksandra Dovženka se nesměly promítat a sám Dovženko byl donucen se přestěhovat do Moskvy Les Kurbas, Mykola Kuliš Oleksandr Dovženko Druhá vlna teroru na Ukrajině lV roce 1933 bylo zavražděno také několik stovek kobzarů, kteří byli pozváni na kobzarský sjezd a následně byli zatčeni l lČistky postihly tisíce členů komunistické strany na Ukrajině (mezi lednem 1933 – 1934 to bylo přibližně 100 tisíc lidí) l lVětšinou byli obviněni z nacionalismu, trockismu, fašismu, kontaktu s emigrantskými kruhy nebo ze špionáže l lDruhá vlna teroru na Ukrajině skončila v roce 1934 l lPostyšev byl se svojí prací nadmíru spokojen l l Kobzaři Třetí vlna teroru na Ukrajině lV letech 1937 – 38, kdy vrcholil teror v celém SSSR, se Ukrajina opět stala dějištěm nejbrutálnějších čistek l lV roce 1937 se Stalin rozhodl zničit celé vedení komunistické strany na Ukrajině l lJe ironií osudu, že tyto čistky nakonec dohnaly samotného Postyševa, který byl v roce 1938 zastřelen l lPo té, co byl Postyšev v roce 1937 odsunut z Ukrajiny, tam Stalin poslal další vykonavatele své vůle – Vjačeslava Molotova, Nikolaje Ježova a Nikitu Chruščova Nikita Chruščov Vjačeslav Molotov, Nikolaj Ježov Nikolaj Ježov Třetí vlna teroru na Ukrajině lNové komunistické vedení Ukrajiny ve složení Stanislav Kosior, Hryhorij Petrovskyj a Panas Ljubčenko se snažili vzdorovat čistkám l lDo června 1938 bylo 17 ministrů ukrajinské sovětské vlády zatčeno a zastřeleno l lPředseda vlády Panas Ljubčenko raději spáchal sebevraždu, Stanislav Kosior byl zastřelen, pouze Hryhorij Petrovskyj velký teror přežil l lSpolečně s Pavlem Postyševem a Lazarem Kaganovičem byli výše jmenovaní spoluzodpovědní za rozpoutání hladomoru na Ukrajině v letech 1932 - 33 Stanislav Kosior Panas Ljubčenko, Hryhorij Petrovskyj