Co jsou uměnovědná studia?
Úvod do uměnovědných studií
Témata
Uměnovědná studia
Je možné vědecky zkoumat umění a kulturu?
Estetické vnímání
Estetická funkce
Co je umění?
Co je umělecké dílo?Co je umělecké dílo?
Umělecká kritika
Co je vkus?
Co je kultura?
Masová kultura
Populární kultura
Postmoderní kultura
Požadavky
Zpracovat „slovníkové“ heslo z minimálně 2 různých zdrojů
Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění;
Umělecká hodnota; Umělecká kritika; Masová kultura; Kulturní průmysl;
Lidová kultura; Subkultura; Umělecká kritika; Umělecká tvorba;
Vztah umělce a publika; Proměna vkusu; Populární kultura;
Postmoderní kultura
Aplikovat na aktuální uměnovědný problém formou úvahy či
eseje (celkový rozsah max. 4000 znaků včetně mezer).eseje (celkový rozsah max. 4000 znaků včetně mezer).
Zpracování probíhá v těchto termínech
Výběr hesla – do 1.11. 2015 (formou příspěvku do diskusního fóra)
Předložení textu práce elektronicky prostřednictvím IS – do 3.1. 2016
Závěrečná zkouška v podobě písemného testu ve zkouškovém
období.
4
J. S. Bach… a
5
6
Uměnovědná studia
Cultural Studies
Obecná
teorie umění
Estetika
Estetika
filozofická „nauka o krásnu“
název dal oboru Alexander Gottlieb Baumgarten
(1714-62) spisem Aesthetica z roku 1750
kolísá mezi:
teorií smyslového poznání
teorií krásna
teorií umění
Obecná teorie umění
vyrůstá z empirické opozice vůči spekulativní filozofické
estetice
Max Dessoir a Emil Utitz – na počátku 20. století pojem
„allgemeine Kunstwissenschaft“
Jaroslav Volek (Základy obecné teorie umění. Praha,Jaroslav Volek (Základy obecné teorie umění. Praha,
1968)
klasifikace uměn, prvky formy
také různé empiricky zaměřené přístupy k umění (např.
sociologie umění, psychologie umění)
10
11
Cultural Studies (kulturální studia)
Britský (strukturální) marxismus (kulturalismus)
Richard Hoggart
E.P. Thompson
Raymond Williams, Culture and Society, 1958
Centrum pro současná kulturální studia, Birmingham,
1964
„od estetiky k antropologii“
Francouzský strukturalismus
Roland Barthes, Mytologie, 1957
Kulturální studia – některé pojmy
Diskurz (Foucault)
…významy se v jazyce vyvíjejí a generují…
…“režim pravdy“…pravidla vzniku usměrňovaných způsobů
vyjadřování o věcech…
…nejen co, ale i kdo, kdy a kde (diskurzivní formace)…
…diskurz není neurálním mediem…
Kulturní politika
…moc pojmenovat a legitimizovat běžné i oficiální výklady
sociálního a kulturního světa…
…významy a verze světa spolu soutěží…
Angažovanost
13
Dialektika kulturních studií
Jonathan Culler, Krátký úvod do literární teorie, Brno
2002:
„...je hnací silou kulturních studií napětí mezi touhou
znovu objevit populární kulturu jako projev lidí či dát slovo
kultuře skupin stojících na okraji a studiem masové
kultury jako vnucované ideologie, jako represivníkultury jako vnucované ideologie, jako represivní
ideologické formace.“ (s. 54)
blízkost k mediálním a komunikačním studiím
zájem o populární kulturu
Vymezení Cultural Studies
What is Cultural Studies?
Cultural studies (CS) is concerned with subjectivity and power –
how human subjects are formed and experience their lives in
cultural and social space. CS blends methods and issues from
economics, politics, media and communication studies, sociology,
literature, education, the law, science and technology studies,
anthropology, and history, with a particular focus on gender, race,
class, and sexuality in everyday life. It represents, in broad terms,
the commingling of textual and social theory, under the sign of a
commitment to progressive social change.
the commingling of textual and social theory, under the sign of a
commitment to progressive social change.
Rather than limiting its focus to canonical works of art,
governmental history, or quantitative social data, CS devotes time
to subcultures, popular media, music, clothing, and sport. By
looking at how culture is used and transformed by "ordinary" and
"marginal" social groups, CS sees them not simply as consumers,
but also potential producers of new social values and cultural
languages. This focus on relations of consumption and the
socialization of commodities foregrounds the centrality of the
communications media in everyday life.
Příbuzné žánry a vědní disciplíny
k uměnovědným studiím
Obecné uměnovědné žánry:
estetika
obecná teorie umění
cultural studies
Dílčí uměnovědné disciplíny
literární věda
teatrologie a filmová vědateatrologie a filmová věda
hudební věda (muzikologie)
dějiny umění
Další příbuzné disciplíny
teorie kultury (kulturologie)
etnologie
kulturní antropologie
historická antropologie
sociologie kultury
Je vůbec možné umění a kulturu
zkoumat vědecky?
Úvod do uměnovědných studií
Dělení věd
Novokantovci – Windelband, Rickert (2. pol. 19. stol.)
Vědy nomotetické (nomos = z řečtiny: zákon)
Vědy idiografické (idios = z řečtiny: zvláštní, dílčí; grafé = z
řečtiny: zaznamenávám, píši;)
v anglosaském prostřední podobná polarita mezi
SciencesSciences
Humanities
Max Weber
Vědy exaktní (matematizovatelné)
Vědy empirické (zkušenostní)
„Vědy“ dogmatické (a spekulativní)
Empirická věda a (vs.) filosofie
Empirické vědy se odlišují od jiného druhu vědeckého poznání,
filozofie, v několika podstatných rysech:
1) jsou "empirické", tedy vysvětlují empirické empirickým
To znamená, že nevysvětlují empirické transcendentním (např. "bůh",
"absolutní duch", "idea", "samopohyb").
2) jsou tematicky redukované2) jsou tematicky redukované
Resignují na zodpovězení řady otázek typu:"Proč jsme na světě?", "Jaký je
rozdíl mezi dobrem a zlem?", "Je sebevražda ospravedlnitelná jako řešení
životní situace?".
3) jsou metodicky abstraktní
Používají pro různé jednotlivé případy výzkumných metod, které jsou do
značné míry univerzální. Ve vědě není každý jednotlivý případ zpracováván
specifickým přístupem, nýbrž je užíváno typizovaných či "normovaných"
postupů. Jednotlivý případ není předmětem zájmu sám o sobě, ale jako
prvek celé třídy jevů, jako reprezentant druhu, typu. Od jeho individuálních
vlastností se "abstrahuje", pokud je není možné "zobecnit" na množinu
jevů".
Weberovo pojetí empirických věd
Sociální realita – hodnotové ideje – významné jevy
Empirická věda:
Musím se vyhnout (subjektivnímu) hodnocení
Neobejde se bez vztahování k hodnotám
Nikdy nemůže být úkolem zkušenostní (empirické)
vědy zjišťovat závazné normy a ideály, aby z nich
mohla vyvozovat recepty pro praxi.
Empirická věda není s to nikoho naučit, co má, nýbrž
pouze to, co může a – podle okolností – to, co chce.
Vývoj vědy – zvláště nomotetických
Falzifikace (K. Popper)
Hypotézy a jejich vyvracení
Paradigma – (Thomas Kuhn: Struktura vědeckých
revolucí, 1962; česky 1997)
Normální věda
Řešení hádanek
Anomálie
Krize
Nové paradigma
Požadavky na vědce
Vysoká úroveň podstatných (meritorních) poznatků
Etika
Metodologie
Metodologie vědy
Systematičnost
Přesnost
Kontrolovatelnost
Ověřitelnost
Možnost zobecněníMožnost zobecnění