Estetický soud
Úvod do uměnovědných studií
Malé opakování
Přiřaďte pojmy:
Angažovaný přístup, Filozofické východisko, Vliv přírodních
věd
Estetika, Obecná teorie umění, Kulturální studia
První použití pojmu Estetika k označení vědního oboru, a
to jako nauky o smyslovém vnímání, použil ….. v roce ….
2
to jako nauky o smyslovém vnímání, použil ….. v roce ….
Platí, že estetika a teorie umění nemají nic společného?
(podle J. Volka)
Kterou oblast kultury zdůraznila Kulturální studia jako
významnou oblast pro vědecké/akademické studium.
3
4
5
Základní okruhy problémů
krása jako objektivní vlastnost předmětů
krása jako výsledek poznávacích schopností
subjektusubjektu
krása jako výsledek funkčního vztahu předmětu
k lidským potřebám
Krása jako objektivní vlastnost
Pythagoras (570 – 510 př. Kr.)
Číslo, harmonie, řád
Zlatý řez (φ = 0,618)
7
Nejjednodušší poměry: intervaly (n+1/n)
8
9
10
Krása jako objektivní vlastnost
Platón (427 – 347 př. Kr.)
idea dobra a krásy
mimesis
Aristoteles (384 – 322 př. Kr.)
11
Aristoteles (384 – 322 př. Kr.)
Pozitivní mimesis
Uvolnění citů, Katarze (očista duše)
Středověk
sv. Augustin – unitas multiplex
sv. Tomáš Akvinský – integritas, harmonia, claritas
Co na to Kant? – a co Vy?
12
Co na to Kant? – a co Vy?
13
Co na to Kant? – a co Vy?
14
Novověk
René Descartes (1596 – 1650)
Immauel Kant (1724 – 1804) DUŠEVNÍ MOHUTNOSTI
Kritika čistého rozumu ROZUM
Regulativní ideje:
nesmrtelná duše
svoboda
15
svoboda
nekonečno, resp. Bůh
Kritika praktického rozumu VŮLE
Základy metafyziky mravů
„Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé
vůle stát obecným přírodním zákonem.“
Kritika soudnosti (1790) SOUDNOST (CIT)
Estetický vnímání – I. Kant
Účelnost
Hra představivosti a rozvažování
Pocity libosti
Estetický postoj – I. Kant
Nezainteresovaná (nezaujatá) libost:
Účelnost
Vnímání krásna
Pocity libosti
(Estetický) soud
Estetický soud – I. Kant
ES je nezávislý na rozumu
ES je jedinečný, nelze jej dále zobecnit
ES nehodnotí „věc samu“ ale její formu
Estetický postoj – I. Kant
Nezainteresovaná (nezaujatá) libost:
Účelnost (bez účelu) – forma
Vnímání (a svobodná hra mysli)
Pocity (nezaujaté) libosti
(Estetický) soud – krásno
Upřesnění
Kant: „skrytá technika přírody“
V umění: formální účelnost
V přírodě: objektivní účelnost
Kant: krásna je ve vnímajícím subjektu ne v
samotném objektu (…a proto stačí i imaginace)
20
samotném objektu (…a proto stačí i imaginace)
Kant: vkusový soud = subjektivní s univerzální
platností
Kant: vkus – další přednášky
Upřesnění
Krása samostatná
Krása adherentní
Estetické kategorie
Krása (…libost…)
21
Krása (…libost…)
Vznešeno (…hvězdné nebe nad námi a mravní zákon v
nás…)
Výhrady ke Kantově teorii
Přílišný subjektivismus
Nelze vyloučit poznávací schopnosti
Přílišný formalismus
Obsah není esteticky bezhodnotný
Neexistuje úplná bezzájmovost (E. Husserl):
Minimálně zájem vnímat
22
Emocionální přitažlivost
Izolacionismus
Problematika autonomie estetického soudu
Kontext (a tedy i etické hodnocení) hraje svou roli (L. N. Tolstoj)
Elitismus, sociální diferenciace
Pierre Bourdieu
Rekapitulace estetických koncepcí
Materialismus / Idealismus
Formalismus / Obsahovost
Subjektivismus / Objektivismus
23
Subjektivismus / Objektivismus