Co je umělecké dílo? Úvod do uměnovědných studií Malé opakování Esteticismus Expresivismus Kognitivismus ? 2 ? Poznání Krása Emoce Malé opakování M. Heidegger O. Wilde L.N. Tolstoj …hodnota umění spočívá… 3 …hodnota umění spočívá… Ve zprostředkování morálních hodnot V odhalování pravdy V něm samotném Malé opakování 4 Malé opakování 5 Pojem díla v umění Pojem umění je širší než množina uměleckých děl …ukázka… Pojem díla v umění Pojem umění je širší než množina uměleckých děl Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“ Umění improvizovaný hudební koncert performance výtvarné „objekty“ Umělecká díla Pojem díla v hudbě 1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica opus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo) písemná fixace skladatelem (notové písmo) přetrvává po smrti skladatele UZAVŘENOST – FIXACE - TRVÁNÍ Charakteristiky uměleckého díla Individuální, ve své struktuře neopakovatelný objekt. Výsledkem činnosti, individuální práce tvůrce – tvorba. Dílo osobní výpovědí tvůrce. Umělecký tvar se vztahuje k druhovým normám (drama, román, symfonie) Dílo uzavřeným celkem (začátek a konec v časových uměních, rám obrazu).uměních, rám obrazu). Integrovaný celek Informace určená pro recepci. Nutnost písemné či hmotné fixace, jež je východiskem recepce či interpretace a recepce. (Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky, 1982) Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Historická proměnlivost hranic díla Přítomnost autora v díle…? Přítomnost recipienta v díle…? Přítomnost idejí v díle…? Přítomnost světa v díle…? Příklad: vnímání hudby:Příklad: vnímání hudby: Afektová teorie Sturm und Drang – emocioanlita Romantismus – hudba a absolutno Hudební formalismus – hudba jako znějící pohybové formy (Eduard Hanslick: O hudební krásnu, 1854). Expresionismus – výraz Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Hranice uměleckého díla Roman Ingarden: Umělecké dílo literární (1931) Z díla vylučuje: autora, jeho prožitky a psychické stavy prožitky, psychické stavy čtenáře sféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětůsféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů a skutečností v díle Metodologické důsledky dílocentrická interpretace zdůrazňuje autonomii a opomíjí kontexty díla ruský formalismus, New Criticism, německá literární věda po 2. světové válce Ruský formalismus 1915 – cca 1930 Roman Osipovič Jakobson Peter Bogatyrev Gregor Vinokurov 14 FABULE (obsah) SYŽET (forma) Pražský lingvistický kroužek Francouzský strukturalismus Teorie vyprávění – R. Barthes Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Artefakt a estetický objekt Umělecké dílo Artefakt – hmotné dílo a / Estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele (nehmotný) Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden)Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden) během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla recipientem struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“ „Estetický objekt“ Kant Mukařovský Ingarden Vrstvy uměleckého díla literárního R. Ingarden pro literární dílo rozlišuje: vrstvu zvukové podoby slov vrstvu významových celků vrstvu znázorněných předmětností vrstvu schematických aspektů (…nedourčenost…) Zdůrazňuje jejich polyfonní vztahy mezi vrstvami Ne, tady není třeba zacpávat si uši alpským vodopádem. Zde jenom ticho listuje ve sbírce stínových kreseb málokdy rušeno, aby vyhlédlo a pozorovalo kloboučky deště pod okapem dur akordu ... Krom ticha jsou tu ještě dva. Aby se dočkal, přízrak musí jít sám k sobě. Ale génius je ustavičná přítomnost ... Vrstvy uměleckého díla Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994, 2001) 3 vrstvy díla: předmětná (materiální/znaky) významovávýznamová vrstva smyslu – odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu „Strakatý pes na břehu moře.“ Problém identity díla Proměnlivost estetických objektů spjatých s tímtéž hmotným dílem (artefaktem) Intersubjektivita je identita garantována: Artefaktem Sociálním charakterem struktury uměníSociálním charakterem struktury umění mody recepce, stereotypy, kódy jsou sociálně normovány Historičnost díla – dějiny recepce Recepční školy – proces čtení Problematika otevřenosti uměleckého díla Umberto Eco: Opera aperta (1962) uzavřené dílo – středověké alegorie symbolika fixována institucionálně autorita pravidel čtení proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století moderní umění otevřenost jako neurčitost komunikace neomezená ale ne libovolná interpretace Otevřené dílo - příklad aleatorika – typ hudební kompozice využívající prvku náhody, americký skladatel John Cage (1912-1992) užíval označení „indeterminacy“ Karlheinz Stockhausen (1928-2007) – německý skladatel, klíčová osobnost tzv. seriální hudbyklíčová osobnost tzv. seriální hudby Klavierstück XI (Klavírní kus č. 11) z roku 1956 – segmenty hrány v náhodném pořadí Pierre Boulez (1925) – francouzský skladatel Klavírní sonáta č.3 22 23 Přístupy k problému DÍLO Interpretace RECIPIENTAUTOR Interpretace Hodnocení