Umění Úvod do uměnovědných studií Umění – variabilita pojmu τεχνη [techné] (řec.) Ars (lat.) – arte – the art – l’arte Die Kunst, sztuka (pol.) 1. zručnost, dovednost, řemeslo 2. krásné umění, „Umění“ Pojem kýče Kýč (T. Kulka, Umění a kýč, 1994) 1. Zobrazení objektů a témat, které se obecně považují za krásné 2. Snadná identifikovatelnost 3 3. Substantivně neobohacují subjektivní asociace „Umělecká funkce“ Umění Jan Mukařovský: Umění, in: Studie I., Brno 2000, s. 185-207 převaha estetické funkce, autonomní znak „průhlednost“ estetické funkce, jež dovoluje vystoupit některým mimoestetickým funkcímněkterým mimoestetickým funkcím optimální je podle Mukařovského polární napětí „mezi převahou funkce estetické a oné z mimoestetických funkcí, která se v daném díle uplatňuje nejintenzivněji“ přesuny v sestavě funkcí během existence díla – přesun dominantní funkce Přechody mezi umění J. Volek rozlišuje přechody: Extenzivní – postupné tzv. přechod do mimo-umění postupná ztráta estetické či umělecké funkce vyvážena nárůstem funkce jinénárůstem funkce jiné Intenzivní – skokové tzv. přechod do ne-umění ztráta estetické funkce není vyvážena nárůstem funkce jiné (přechod do ne-umění) 6 7 Hodnota umění (viz také Umělecká kritika) Krása Být o něčem Pravdivost 8 Emocionalita Pokrokovost … Krása 9 Být o něčem 10 Pravdivost 11 Emocionalita 12 Hodnota umění Esteticismus Hodnota díla je dána (nezaujatou) libostí, které dílo přináší. Expresivismus Hodnota díla spočívá v tom, že vyjadřuje emoce a vyvolává je. Kognitivismus Hodnota díla je v tom, že je zdrojem poznání. Umění a poznání L. N. Tolstoj úkolem umění je sdělovat hodnoty a morálku M. Heidegger umění jako cesta k pravdě (αληθεια)αληθεια O. Wilde umění vyjadřuje jen sebe sama Umění a etika Eticismus Estetismus (radikální autonomismus) Umírněný autonomismus 15 Umírněný autonomismus Co je umělecké dílo? Úvod do uměnovědných studií Pojem díla v umění Pojem umění je širší než množina uměleckých děl Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“ Umění improvizovaný hudební koncert performance výtvarné „objekty“ Umělecká díla Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Hranice uměleckého díla Roman Ingarden: Umělecké dílo literární (1931) Z díla vylučuje: autora, jeho prožitky a psychické stavy prožitky, psychické stavy čtenáře sféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětůsféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů a skutečností v díle Metodologické důsledky dílocentrická interpretace zdůrazňuje autonomii a opomíjí kontexty díla ruský formalismus, New Criticism, německá literární věda po 2. světové válce Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Artefakt a estetický objekt Umělecké dílo Artefakt – hmotné dílo a / Estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele (nehmotný) Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden)Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden) během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla recipientem struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“ „Estetický objekt“ Kant Mukařovský Ingarden Vrstvy uměleckého díla Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994, 2001) 3 vrstvy díla: předmětná (materiální/znaky) významovávýznamová vrstva smyslu – odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu „Strakatý pes na břehu moře.“ Problematika otevřenosti uměleckého díla Umberto Eco: Opera aperta (1962) uzavřené dílo – středověké alegorie symbolika fixována institucionálně autorita pravidel čtení proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století moderní umění otevřenost jako neurčitost komunikace neomezená ale ne libovolná interpretace 24 Umělecké dílo jako znak Několik pojmů ze sémiotiky Úvod do uměnovědných studií Umělecké dílo jako znak (JM): Znak je smyslovou realitou, jež se vztahuje k jiné realitě, kterou má vyvolávat. Znak = uspořádaná dvojice označujícího (I) a označovaného (Y) 26 Znak = (I, Y) Význam = entita, díky níž rozumíme (viz pojetí znaku) 27 28 29 Pojetí znaku - PEIRCE interpret 30 označující referent Význam se konstituuje v hlavě interpreta (subjektivita) Pojetí znaku - FREGE smysl (pojem) 31 označující označované Smysl – objektivní význam – realismus (platónské ideje) Typy znaků Ikón Index Vrrrr! Haf! 32 Index Kouř Zvýšená teplota Symbol Problém identity (JM): Dílo existuje plně pouze v procesu interpretace Otázka identity díla TYPE / TOKEN 33 TYPE / TOKEN TOKEN / …TYPE (?) 34 TOKEN / …TYPE (?) 35 Umělecká kritika Úvod do uměnovědných studií Co je umělecká kritika? Umění rozlišovat a posuzovat Intelektuální aktivita… …spočívající v usuzování …a formulaci hodnotících soudů…a formulaci hodnotících soudů Tyto soudy jsou… …motivované a zdůvodněné!!! Kritický soud Potenciální hodnota Aktuální hodnota Interpretace Umělecká kritika v sociálním poli autor kritik „mluvčím“ publika kritik veřejnost dílo kritik „vychovatelem“ publika Vztah estetické a umělecké hodnoty umělecká hodnota estetická hodnota umělecká = estetická hodnota estetická hodnota umělecká hodnota estetická hodnota umělecká hodnota Vkus Úvod do uměnovědných studií Pojem vkusu Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality uměleckého díla Vztah: jedince k uměleckému jevu/předmětu: porovnání vlastních estetických norem s kvalitami předmětupředmětu Schopnost pedagogické konotace Norma vnímání Normy tvorby David Hume (1711 – 1776) Vkus – soubor preferencí z části je to vrozená schopnost = CIT lze ho ale kultivovat = ROZUM Utváření vkusu 43 Utváření vkusu Cit – Rozum (soud ) / Vnímatel – Dílo Test času – co bylo shledáno vždy a všude libým Norma – co mají díla, která prošla testem času, společného Sociologické pojetí vkusu Pierre Bourdieu (1930-2002) La distinction. Critique sociale du jugement (1979) Vrozená vs. získaná schopnost „Ten, kdo neovládá specifický kód, se cítí ztracen v chaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie achaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie a smyslu celku.“ (Distinction) Vzdělání a kulturní kapitál Elity, lidovost