Od Pilgrama ke Králíkovi
Architekti a stavitelé v Brně
Historická retrospektiva                     – od 16. do 20. století
D05 Schule Kounicova

Anton Pilgram
(* cca 1460, Brno /?/ † před 1516, Vídeň)
•Vyučil se patrně ve Vídni a v Německu.
•V Brně činný v 1. desetiletí 16. století v huti u kostela sv. Ja-kuba.
•Dílo: podíl na stavbě kostela sv. Jakuba, portál Staré radnice; též sochy – výzdoba Židovské brány
aj.
•1511 převzal vedení katedrální huti u sv. Štěpána ve Vídni.
•
•Domnělý sochařský autoportrét A.P. v chrá-mu sv. ‚Stěpána ve Vídni
AP01

Portál Staré radnice
1511
AP03

Pietro Gabri († 1585 Brno)
 Antonio Gabri († asi 1593 Brno)
•Renesační stavitelé, bratři, kteří přišli do Brna ze severní Itálie.
•Pietro Gabri byl vyškolen patrně v Lombardii, v Brně působil přibližně od r. 1570. Práce v Brně:
1577, se sochařem Ant. Silvou, přestavba věže Staré radnice, jež získala arkádový ochoz, 1582-85
Zemský dům při klášteře dominikánů (nyní Nová radnice).
•Jeho mladší bratr Antonio Gabri přišel do Brna před r. 1572 a v Pietrově dílně byl zprvu činný
jako tovaryš. Před r. 1582 byl přijat za mistra do cechu. Práce v Brně: před 1592 zvýšení věže
kostela sv. Jakuba, do 1593 Biskupský dvůr, 1590-93, se sochařem Giorgiem Gialdim, dům obchodníka
Kryštofa Schwanze (nesprávně Dům pánů z Lipé) – na snímku jeho arkádové nádvoří.
•
DSCN3744

Jan Křtitel Erna
(* cca 1625 Brno † 1698 Brno)
•Jeho otec Andrea Erna († 1652) přišel do Brna z Milánska.
•J. K. Erna byl od r. 1647 členem brněnského zednického cechu, byl stavitelem a v Brně autorem raně
barokních staveb orientovaných na vídeňskou architekturu: 1659-79 komplexní přestavba kostela sv.
Michala (viz foto) a domini-kánského kláštera, 1662-68 přestavba lodi kostela sv. Tomáše, 1674-79
Ústav šlechtičen, 1693-98 poutní kostel sv. Anny v Tuřa-nech.
sv

Mořic Grimm
(* 1669 Achdorf u Landshutu † 1757 Brno)
•Pocházel z Bavorska, prošel Prahou (tam doložen 1690).
•V Brně působil od r. 1704, již během tohoto roku se stal zednickým mistrem a měšťanem. Měl široké
pole aktivit v době velkého staveb-ního rozvoje za vlády císaře Karla VI. a dík ochranářským
výsadám cechů. V 1. pol. 18. století měl v Brně téměř výsadní postavení.
•Jím navržené stavby v Brně: 1716-33 přestavba kostela sv. Janů a mi-noritského kláštera, výstavba
lorety a svatých schodů, 1717-22 kostel sv. Vavřince v Řečkovicích, 1717-19, 1726-35 přestavba
Zemského domu (nyní Nová radnice), 1732-52 presbytář kostela sv. Tomáše a přestavba kláštera
augustiniánů-eremitů, před 1737 proboštství kláštera cisteciaček (nyní augustiniánů) na Starém
Brně.
•Jeho dílo představuje standard dobové architektury vídeňského okruhu, uplatnil některé módní
prvky, např. od Ch. A. Oedtla. R. 1743 přivzal jako společníka firmy stavitele Bartoloměje Zintnera
(1711-1773), který zasahoval také do její projekční činnosti. Na pozdních projektech M. G.
spolupracoval i jeho syn František Antonín Grimm (1710-1784), akademicky vzdělaný architekt (Vídeň,
Řím), který se m.j. podílel na projektech klášterů milosrdných bratří a alžbětinek na Starém Brně.

Nová radnice (původně Zemský dům)
hlavní průčelí, 1726-29
Brno-Nová_radnice

Josef Seifert
(* 1808 Hůl v Čechách † 1857 Brno)
•V Praze studoval na polytechnickém institutu a pracoval tam pro zemské sta-vební ředitelství,
1830-38 byl zaměstnán na loketském a mladoboleslavském kraj-ském úřadě. 1838 si jej díky inženýru
Josefu Eschovi vyžádalo zemské stavební ředitelství v Brně, pro nějž pracoval až do konce života,
od r. 1854 ve funkci zem-ského stavebního ředitele.
•Navrhoval stavby v duchu (novo)klasicis-mu, který znal z prostředí západočeských lázeňských měst,
zejména z Karlových Varů a Františkových Lázní. Dílo v Brně: 1839 hotel U císaře rakouského L.
Padowetze (viz foto), 1843-46 zemská trestnice, Cejl 71, 1855 regulační plán okružní třídy, 1856-63
zemský ústav choromyslných v Černovicích
•
A01

Architekti historicismu
Theofil von Hansen
(1813–1891)
Ludwig von Förster
(1797–1863)
Ferdinand Hrach
(1862–1946)

Ludwig von Förster
(* 1797 Bayreuth † 1863 Gleichenberg)
•V l. 1816-18 studoval na Akademii výtvarných v umění v Mnichově, 1818-26 působil jako korektor
vídeňské akademie ve škole architektury prof. Petera von Nobileho. V l. 1843-47 byl profesorem
akademie ve Vídni.
•R. 1826 založil nakladatelství, které se specializovalo na vydávání reprodukcí, od r. 1836 vydával
první architektonický časopis v habsburské monarchii Allgemeine Bauzeitung (vycházel až do r.
1918).
•Jeho zetěm byl od r. 1851 Theofil von Hansen, s nímž spolupracoval např. 1847-48 na návrhu
Kleinova paláce v Brně – historizující stavby považované za svébytné dílo nového měšťanského stylu.
•Patřil k hlavním iniciátorům myšlenky okružní třídy ve Vídni, pro niž r. 1859 zpracoval tzv.
základního plánu. Pro Brno vypracoval jednu z verzí plánu okružní třídy z r. 1860. (Již r. 1845 pro
ni Josef Esch navrhl řešení Husovy a Joštovy ul.)
•Projektoval převážně v duchu novorenesance, případně ve tzv. stylu kruho-vých oblouků (reálka).
Další stavby v Brně: 1843-44 Herringův palác (nyní Národní památkový ústav), nám. Svobody 8,
1853-55 důstojnické kasino v Lu-žánkách (nyní Centrum volného času), 1856-59 reálka (nyní střední
odborné učiliště), Jánská 22

Kleinův palác, nám. Svobody 15
1847-48
návrh hlavního průčelí
interiér salonu – detail členění okenní části
A04 A05

Theofil von Hansen
(* 1813 Kodaň † 1891 Vídeň)
07 07a
• Studoval na Akademii výtvarných umění v Kodani, pak pracoval v Athénách a od r. 1846 působil ve
Víd-ni, tam byl 1872-84 profesorem akademie. Ve Vídni autorem budov parlamentu, Akademie výtv.
umění aj.
• Zaměřoval se na novorenesanci, usiloval o klasickou harmonii („jižní sen“). V Brně: Kleinův
palác, 1864-68 zemská nemocnice u sv. Anny, 1870-74 Besední dům (viz foto a půdorysy) a Pražákův
palác.

Jeden ze stavitelů a další architekti brněnské okružní třídy
•Josef Arnold (1824-1887), pocházel z jižního Německa, přes Vídeň se dostal do Brna, kde od r. 1851
působil jako stavitel a kamenický mistr a kde navrhl a po-stavil: 1857-59 biskupský chlapecký
seminář (nyní petrinum), Veveří 15, 1867-68 nájemní dům Carla Adolfa Ripky von Rechthofen, Benešova
8,1871-72 palác Albrechta von Kaunitze (nyní rektorát MU), Moravské nám. 9.
•Heinrich von Ferstel (1828-1883), vídeňský architekt, dle jeho návrhů byl ve Vídni v l. 1856-79
postaven Votivní kostel (první stavba tamní okružní třídy a tzv. přísného historismu) a v Brně
1862-67 rovněž novogotický Kristův kostel (nyní J. A. Komenského), evangelický, zv. červený. Dále v
Brně: 1860-63 palác Johanna Bergla (nyní kavárna Muzeum), Lidická 1, 1871-79 regotizace kostela sv.
Jakuba, včetně návrhu hl. oltáře.
•Eduard van der Nüll (1812-1868) a August Sicard von Sicardsburg (1813-1868), architekti ve Vídni,
projektanti tamní dvorní (nyní státní) opery, v Brně podle jejich návrhu postavil J. Arnold v l.
1860-62 novorenesanční gymnázium (nyní JAMU) na Komenského nám. 6.
•Anton Hefft (1815-1900) a Robert Raschka (1847-1908), architekti ve Vídni, navrhli novorenesanční
Zemský dům (nyní Ústavní soud) na Joštově 8, v letech 1875-78 vystavěný firmou J. Arnolda.
•Ferdinand Fellner ml. (1847-1916) a Hermann Hellmer (1849-1919) architekti ve Vídni, specialisté
na divadelní stavby, navrhli Městské (nyní Mahenovo) divadlo z l. 1881-1882, první stavbu pozdního
historismu (eklekticismu) v Brně a Fellner také dřevěné prozatímní divadlo z r. 1870 na Joštově ul.
•

Germano Wanderley
(* 1845 Pernambucco v Brazílii † 1904 Brno)
•Studoval v Hamburku, Siegenu a Berlíně, od r. 1864 vyučoval na stavební průmys-lové škole ve
Šlesvicku, v l. 1875-1904 na německé státní průmysl. škole v Brně.
•V brněnské architektuře byl průkopníkem pozdního historismu. Často spolupracoval se stavitelem
Johannem Zoufalem, pro nějž navrhl nájemní domy na Veveří 23, 25, 27, 31 a 29 z r. 1884 (viz foto),
a zřej-mě i bizarní dům na Jaselské 6 z r. 1895.
•Další stavby v Brně: 1900-1902 fara u kostela sv. Jakuba, řada nájemních domů (Hybešova 12, 14,
Rooseveltova 20).
•Jeho současníkem a kolegou z průmys-lovky byl arch. Alois Prastorfer (1846-1910), autor návrhu
Ústředního hřbitova. Společně navrhli dům nadace V. Gerst-bauera (U čtyř mamlasů) na nám. Svo-body
10 z l. 1900-1902.
04a

Ferdinand Hrach
(* 1862 Vídeň † 1946 Kleinzell v Dol. Rakousku)
•Studoval ve Vídni na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umě-ní. V Brně se usadil r.
1894, působil tu jako profesor na německé technice.
•Usiloval o monumentální pojetí pozdně historizující architektury, často s ba-rokní inspirací.
Autor několika dominant brněnské okružní třídy.
•Dílo v Brně: 1895-96 Obchodní akademie (nyní škola uměleckých řemesel), Husova 10, 1898-99
Chemický institut Vysoké školy technické (nyní FF MU), Joštova 13, 1906-10 Německá vysoká škola
technická (nyní FSS MU), Joštova 10, 1907-17 Zemský dům II, s J. Utíkalem (nyní Krajský úřad JM
kraje, foto), 1911-12 filiální kostel sv. Klementa Hofbauera v Horních Heršpicích
•
02c zd3

Architekti secese
Franz Holik
(vlevo)
Dušan Jurkovič
Leopold Bauer
Franz Pawlu

Franz Pawlu
(* 1854 Bořitov † 1922 Brno)
•Zřejmě nejplodnější brněnský stavitel, který jako František Pavlů pracoval též pro českou
klientelu.
•Svoji stavební firmu budoval od r. 1870, největší rozvoj zažila kolem r. 1900, kdy realizovala
řadu pozdně historizujících a secesních nájemních domů. Ač jsou projekty označeny jeho jménem,
podílelo se na nich více pro-jektantů, např. mladí absolventi ně-mecké státní průmyslové školy v
Brně, či Jan Mráček.
•Dílo v Brně: v 80. a 90. letech 19. st. a do r. 1915 nájemní domy na ul. Jirás-kova, Veveří (např.
č. 14, viz foto), Antonína Slavíka, Erbenova – dolní část, 1900-1902 dům Tivoli (viz foto)  a další
zástavba Konečného náměstí.
05f 05a

Leopold Bauer
(* 1872 Krnov † 1938 Vídeň)
•Absolvoval německou průmyslovou školu v Brně a Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde patřil k
prvním žákům prof. Otto Wagnera. 1913-19 se sám stal profesorem na této škole. R. 1900 vstoupil do
Vídeňské secese, usiloval o radikální moderní oproště-nost, byl také teoretikem. R. 1905 svoji
pozici přehodnotil a přešel k novému historismu, který dle něj lépe naplňuje kulturní funkci
architektury.
•Dílo v Brně: 1901-02 vila Dr. Karla Reissiga (považovaná za první moderní dům v tehdejším
Rakousku, foto haly), Hlinky 148, 1906 nájemní dům barona Stephana Haupta von Buchenrode,
Masarykova 7, 1909-11 Hechtova vila, Hlinky 142b, 1926-27 vila Valerie Fischerové, Preslova 1
03

Franz Holik
(* 1874 Vídeň † 1943 Brno)
•Syn stavitele Franze Holika st. Ten pocházel z Bruntálu a usadil se ve Vídni, kde vedl
stavitelskou firmu.
•Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u V. Luntze a O. Wagnera, po praxi ve Vídni
zvítězil r. 1905 v konkurzu na nově zřízené mís-to městského architekta v Brně a v této funkci
působil do r. 1935.
•Geometrickou a dekorativní secesi spojoval s novobarokem i s prvky novobiedermeieru. Dílo v Brně:
1909-13 kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, chlapecká škola a fara na Křenové ul. (návrh
souboru – viz foto), 1910-11 zemská reálka (nyní elektroprůmyslovka, viz titulní foto), Kounicova
16, 1913 přečer-pávací stanice Březovského vodo-vodu na Lesné, Holých horách.
C14 Kirche Kröna

Další žáci prof. Otto Wagnera
na Akademii výtvarných umění ve Vídni
•Pro Brno navrhli několik secesních staveb.
•Alois Ludwig (*1872 Brno †1969 Mni-chov) Studoval v Brně na průmyslové škole a v l. 1896-98 u
prof. Wagnera. Ještě jako student navrhl dům pro své rodiče Annu a Josefa na Veslařské 228    v
Jundrově, vystavěný v l. 1895-96.
•Hubert Gessner (*1871 Valašské Klobou-ky †1943 Vídeň) Studoval v Brně na prů-myslové škole a
1894-98 u prof. Wagne-ra. Působil ve Vídni. V Brně:1903-04 Okresní nemocenská pokladna, Milady
Horákové 24-26 (foto).
•Jan Mráček (*1874 Nehasice u Loun †1961 Brno): studoval na Uměleckoprů-myslové škole v Praze a
1900-04 u prof. Wagnera. Působil v Brně: 1906-07 ná-jemní dům Karla Čupra, Antonínská 2, 1913
nájemní dům, Gorkého 51.
05g

Dušan Samo Jurkovič
(* 1868 Turá Lúka u Myjavy † 1947 Bratislava)
•V l. 1884-89 studoval na vyšší prů-myslové škole ve Vídni, pak prakti-koval u stavitelů Bully a
Urbánka     v Martině a ve Vsetíně. 1899-1918 žil v Brně a podílel se na činnosti Klubu přátel
umění. Pak odešel do Bratislavy.
•Rozvíjel secesní folklorismus a kom-binoval jej s moderními postupy.
•Dílo v Brně: 1899 a 1904-05 interi-éry dívčího penzionátu Vesna na Údolní 10 a Jaselské 7 a 9,
1902-04, s Ant.Tebichem, Pomologický ústav v Bohunicích, Lány 34, 1905-06 vlastní vila v
Žabovřeskách, Jana Nečase 2 (foto haly), 1908 nájemní dům skláře Benedikta Škardy, Dvořákova 10.
DSJ 13-hala-img_1050

Profesoři České vysoké školy technické v Brně
Vladimír Fischer
(1870–1947) vlevo
Karel Hugo Kepka
(1869–1924)
Jiří Kroha
(1893–1974)
Emil Králík
(1880–1946) nahoře

Karel Hugo Kepka
(* 1869 Plzeň † 1924 Brno)
•V l. 1887–93 studoval obor pozemní stavitelství na České vysoké škole technické v Praze u prof.
Jana Kouly a Josefa Schulze. Později byl na pražské technice zaměstnán jako konstruktér a asistent
prof. Jiřího Pacolda, •V Brně působil od r. 1898, zprvu jako profesor na České státní průmyslové
škole, od r. 1901 na Čecké vysoké škole technické, řádným profesorem byl od r. 1908 (1908–09 a
1911–12 děkan odboru stavebního inženýrství, 1915–17 rektor ČVŠT). Zasloužil se o ustavení odboru
architektury a pozemního stavitelství, stal se jeho prvním profesorem a 1920–21 také prvním
děkanem. •Díla v Brně: 1902, 1905-06 a 1906-10 škola, sokolovna a kostel Nejsvětějšího Srdce
Páně         v Husovicích, 1914 (návrh) pavilon chemického inženýrství ČVŠT, Žižkova ul., 1922-25
Kounicovy studentské koleje, Králova 45 (foto).

Vladimír Fischer
(* 1870 Fryšták † 1947 Brno)
•Po maturitě na reálce v Brně v l. 1887-93 studoval v Praze na České vysoké škole technické u prof.
F. Ohmanna a rok na technice ve Vídni, kde poté praktikoval.
•Od r. 1901 působil v Brně. Do r. 1918 praco-val pro moravské místodržitelství, v závěru jako
vrchní stavební rada. V l. 1923-39 byl profesorem architektury na České vysoké škole technické.
Konzervativně orientovaný architekt, který postupně přešel od historis-mů k umírněnému
konstruktivismu.
•Navrhl desítky nájemních domů, jež postavil Fritz Schmeer, např. 1909-11 Švédský dům, Smetanova
41, na téže ulici domy č. 43, 45, 47, 49, 51, 53. Stavitel Josef Müller postavil r. 1909 jím
navržené domy Kotlářská 3 a 5.
•Dále v Brně: 1913-15 novoklasicistní Cyrilo-metodějská záložna (nyní hotel Grandezza), Zelný trh
2, 1923-26 farní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starém Lískovci, 1930-35 farní kostel sv. Augustina
v Masarykově čtvrti (viz foto).
19

Emil Králík
(* 1880 Praha † 1946 Praha)
•Po studiu na České vysoké škole technické v Praze se v ateliéru A. Balšánka a O. Po-lívky podílel
na projektu Obecního domu v Praze. Od r. 1907 žil převážně v Brně, do 1910 tu působil jako profesor
České vyšší průmyslové školy, v l. 1919-39 vyučoval architekturu na České vysoké škole technické.
R. 1922 byl zakládajícím členem a předsedou Skupiny výtvarných umělců v Brně.
•Rozvíjel esteticky vytříbené formy pozdně secesní moderny, ve 20. letech přešel k u-mírněnému
funkcionalismu. Dílo v Brně: 1923 nájemní dům, Kotlářská 7, 1927-28 urbanistická koncepce
výstaviště (přepracoval projekt Josefa Kalouse) a jeho vstupní budova, 1927-28 kino a kavárna na
výstavišti (foto), 1928 Čs. tabáková režie (nyní krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru),
Zubatého 1, 1931-1932 Všeobecný penzijní ústav (nyní Nejvyšší soud), Burešova 20,
EK 1631_4e79db9106

Zdroje
•Iloš Crhonek et alii, Brno v architektuře a výtvarném umění. Brno 1981.
•Karel Kuča, Památky Brna. Brno 1991.
•Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Ed. Anděla Horová. Praha 1995.
•Jindřich Vybíral, Mladí mistři. Architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha
2002.
•Jan Sedlák, Brno secesní. Brno 2004.
•Pavel Zatloukal, Brněnská architektura 1815-1915. Průvodce. Brno 2006.
•www.bam.brno.cz
5 Tivoli