Hudební akustika
PhDr. Petr Kalina, Ph.D.
9.11.2015

Definice obecné akustiky
Ø„Předmětem akustiky je zkoumání fyzikální podstaty zvuku a problémů spojených s jeho vznikem,
šířením a vnímáním.“
Ø
Ø„Zvuk je zvláštní druh mechanického kmitání, který je schopen vzbudit sluchové vjemy“
Ø
ØИрина Алдошина – Рой Приттс: Музыкальная акустика, Санкт Петербург 2006, с. 11.

Subdisciplíny obecné akustiky
ØObecná (fyzikální) akustika – teorie vzniku a šíření zvuku v různých prostředích.
ØArchitektonická akustika – zákony šíření zvuku v uzavřených prostorech.
ØStavební akustika – ochrana budov od hluku (tvar konstrukce, výběr materiálů atd.)
ØPsychoakustika – základní zákony sluchového vnímání, rozdíly mezi objektivními a subjektivními
parametry zvuku.

Subdisciplíny obecné akustiky
ØHudební akustika
ØBioakustika – vnímání zvuku různými biologickými objekty (zkoumání sluchového systému různých
druhů živočichů atd.)
ØElektroakustika – teorie a praxe elektronických způsobů nahrávání, šíření a vnímání zvuku.
ØAkustika řeči – teorie a syntéza řeči, rozpoznání řeči na pozadí šumu, automatizované rozpoznávání
řeči atd.
Ø
ØHydroakustika, aeroaktustika, akustika dopravy, lékařská akustika, ultrazvuková akustika, kvantová
akustika, digitální akustika ad.

„Předmětem hudební akustiky je zkoumání všech příčin a důsledků přenosu hudebního signálu, tj.
takového zvukového signálu, který je nositelem hudební informace.  Přenos hudebního signálu je
vymezen jeho produkcí     a percepcí a všemi jevy s tím souvisejícími.“
Václav Syrový: Hudební akustika, Praha 2003, s. 7

„Akustiku lze definovat jako fyzikální vědní obor, který se zabývá studiem mechanických kmitavých
pohybů slyšitelných frekvencí, jakož i studiem ultrazvuku (nad 20 kHz) a infrazvuku (pod 16 Hz).
Pro hudební praxi i pro muzikologii představuje akustika              (s výjimkou ultraakustiky,
infraakustiky a molekulové akustiky) sama o sobě důležitou pomocnou vědu, zároveň se však základní,
jakož i aplikovaný akustický výzkum fyzikálních              a psychofyziologických předpokladů
hudby a hudební komunikace ustavuje v rámci muzikologie jako hudební akustika v širším slova smyslu
(ta se pak dělí na hudební akustiku v užším slova smyslu, na akustiku hudebních nástrojů, na
fyziologickou a senzorickou akustiku, prostorovou akustiku a elektroakustiku). Takto ustavený obor
těsně spolupracuje s psychologií hudby, ústí do organologie a vytváří četné kontakty s dalšími
muzikologickými obory.“
Antonín Špelda – Jiří Fukač: Akustika. In: Slovník české hudební kultury, Praha 1997, s. 30

„Hudební akustika v širším slova smyslu dnes zahrnuje základní poznatky z nauky                 o
mechanickém kmitání a vlnění, akustické zákonitosti ve stavbě intervalů, stupnic            a
tónových soustav, akustiku hudebních nástrojů, základy fyziologické a senzorické akustiky a
základní informace z prostorové akustiky a elektroakustiky.“
Pavel Kurfürst: Základy hudební akustiky, Brno 2000, s. 5

Okruhy zájmu moderní hudební akustiky
ØDefinice pojetí zvuku a tónu, sluchového pole, absolutní a relativní výšky tónového intervalu,
studuje barvu zvuku;
ØStudium vývoje ladění (ladění pythagorejské, přirozené, temperované)´a rozborem mikrointervalových
struktur;
ØStudium akustických vlastností hudebních nástrojů (tzv. akustika hudebních nástrojů);
ØStudium lidského hlasového a sluchového orgánu (tzv. fyziologická akustika);
Ø

Okruhy zájmu moderní hudební akustiky
ØReflexe vnímání zvuku, prahu slyšení, prahu bolestivosti, rozlišovací schopnosti sluchového orgánu
pro vnímanou tónovou výšku atd.    (tzv. senzorická akustika);
ØStudium otázky konsonance a disonance;
ØAnalýza prostorů pro vnímání hudby           (tzv. prostorová akustika);
ØStudium otázky přenosu zvuku elektronickou cestou, elektronického záznamu zvuku, elektronických a
elektrofonických hudebních nástrojů (tzv. elektroakustika).
Ø