Götz, František (psán též Franz, Francesco, Francois), skladatel, dirigent, houslista, violista, narozen 29. 7. 1755, Strašice (u Rokycan), zemřel 17. 12. 1815, Kroměříž. V dětství byl vokalistou na Svaté Hoře u Příbrami, roku 1769 započal studia ve Svatováclavském semináři v Praze. Po získání bakalářského titulu měl úmyslu pokračovat ve studiu církevních dějin a vstoupit do benediktínského řádu. Okolo roku 1771 ale opustil Prahu a věnoval se hudbě. Působil jako houslista v brněnském divadle a koncertoval na řadě míst ve Slezsku. Na cestách se seznámil s Karlem Dittersem z Dittersdorfu, který jej angažoval do své kapely snad roku 1771, nebo až v letech 1778–1779. Roku 1786 mu baron Antonín Valentin Kaschnitz z Weinbergu zprostředkoval místo divadelního kapelníka v Brně. I přes úspěchy, kterých měl na tomto místě dosáhnout, odešel po dvou letech do Kroměříže. Místo kapelníka olomouckého biskupa Antona Theodora Colloreda-Waldsee Götz přijal 13. dubna 1788. Kromě péče o hudbu v sídle arcibiskupa jej také doprovázel na různých cestách. Z nich vynikly dva pražské pobyty, které popsal Dlabacž. Proběhly při příležitosti korunovací Leopolda II. roku 1791 a Františka I. roku 1792. Na obou měl Götz zaujmout pražské publikum svými skladbami i vlastní virtuózní hrou. Jako a rcibiskupský kapelník se také podílel na činnosti olomouckého spolku Collegium musicum fungujícího zde od roku 1770. Přispěl k rozšíření hudební sbírky v Kroměříži pořízením opisů řady skladeb, zejména Karla Ditterse a Jana Tomáše Kuzníka. Do penze odešel 13. 9. 1811. Patrně cenná sbírka Götzových hudebnin a hudebních nástrojů se bohužel nedochovala. Götz komponoval hudbu chrámovou i světskou, z té jsou známé zejména skladby pro violu d´amour. Údajně byl autorem i mnoha houslových skladeb a také symfonie, tyto kompozice se ovšem nedochovaly. Mše, ofertoria a další duchovní skladby jsou uložené v Hudební sbírce Arcibiskupského zámku Kroměříži a Moravském zemském muzeu v Brně. V Českém muzeu hudby v Praze se zachovaly kompozice pro violu d´amour. Další jednotlivá díla nalezneme i ve Vídni, Berouně, Rychnově a na dalších místech. Všechny dochované skladby jsou rukopisné. I. Lexika: Dlabacz UKONČOVAT VŠE TEČKOU! MGG^1 Československý hudební slovník osob a institucí (Praha 1963). New Grove^2 MGG^2 Deutsche biographische Enzyklopädie der Musik (München 2003). II. Ostatní Elvert, Christian d´: Geschichte der Musik in Mähren und Oesterr.-Schlesien mit Rucksicht auf die allgemeine, böhmische und österreichische Musik-Geschichte (Brün 1873, s. 199, II. s. 99). Breitenbacher, Antonín: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži (Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 40, 1928, s. 141–143). Sehnal, Jiří: Hudební kapela Antona Theodora Colloreda-Waldsee (1777–1811) v Kroměříži a v Olomouci (Hudební věda 13, 1976, s. 291–345). Sehnal, Jiří, Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Brno 2001). Jméno autora