Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
SOCIOMETRIC BADGES - MONITORS OF SOCIAL INTERACTION
anotovaná rešerše
Seminární práce k předmětu VIKBB45 Rozvoj IT kompetencí
Autor: Petr Kovář
UČO: 180380
Typ studia: kombinované
Ročník: první
Počet znaků: 9333
Brno
31. ledna 2016
Klíčová slova
• sociometric badges
• sociometrics
• social interaction
• monitoring
Typy dokumentů:
• články: 9
• diplomová práce: 1
Způsob řazení v rešerši
• podle data zveřejnění dokumentu
Časové vymezení
• 2008-2015
Jazykové vymezení
• česky
• anglicky
Geografické vymezení
• celý svět
Použité informační zdroje
• discovery.muni.cz
• Google Scholar (scholar.google.com)
2
Dokumenty
1. WU, Lynn. Mining face-to-face interaction networks using sociometric badges.
Working papers [online]. 2008 [cit. 2016-01-31].
Práce se zabývá sběrem dat vztahujících se k osobní přímé interakci v rámci
společenských sítí. Jako prostředek ke sběru dat byly použity sociometric badges,
které sbíraly data různé povahy: fyzické interakce, verbální komunikaci, vzájemnou
vzdálenost interagujících osob a podobně. Výzkum byl prováděn v americké IT
společnosti v pracovním týmu, ve kterém 23 z 28 zaměstnanců mělo na sobě po dobu
jednoho měsíce sociometric badges. Výzkum měřil především dva faktory: velikost
společenské sítě a sociální interakce mezi dvěma různými zaměstnanci. Výzkum
naznačil korelaci mezi těmito dvěma faktory a poměrem splněných a nesplněných
pracovních úkolů. Na tento poměr přitom nemělo vliv zvětšení společenské sítě o
jednu jednotku.
2. OLGUÍN OLGUÍN, Daniel. Sociometric badges: wearable technology for measuring
human behavior [online]. Massachusetts Institute of Technology. Dept. of
Architecture. Program in Media Arts and Sciences, 2008, 37-144 [cit. 2016-01-31].
ISSN 9615AED5.
Diplomová práce představuje sociometric badges jako nový prostředek měření sociální
interakce ve skupině lidských jedinců. Práce popisuje kompletní proces návrhu,
výroby a nasazení těchto sociometrických zařízení ve výzkumu. Praktické situace
lidské interakce, při kterých zařízení sbírá data, jsou například přímá a nepřímá
komunikace, fyzická aktivita, vzájemná vzdálenost komunikujících jedinců atd.
Praktická aplikace zařízení spočívala v nasazení ve skupině 22 zaměstnanců vybrané
organizace po dobu jednoho měsíce. Praktický experiment prokázal možnost
předpovídat komunikaci a vztah zaměstnance ke své práci, analýzu a subjektivní
zhodnocení své vlastní výkonnosti, a interakci s managementem.
3
3. FISCHBACH, Kai. COINs2009: Analyzing the Flow of Knowledge with Sociometric
Badges. Procedia - Social and Behavioral Sciences [online]. 2010, 2(4), 6389-6397
[cit. 2016-01-31]. DOI: 10.1016/j.sbspro.2010.04.048. ISSN 18770428.
Článek se zabývá možnostmi praktického využití sociometric badges v sociometrice
interakcí jedinců na pracovišti. Všímá si nových možností při sběru dat, které badges
ve výzkumu umožňují. Jako prostředek analýzy sebraných dat pro účely vyššího
managementu v organizaci je využito tzv. dynamic Social Network Analysis (dSNA).
Praktické využití sociometric badges bylo demonstrováno výzkumem ve třech různých
firemních prostředích. Při praktické aplikaci byla měřena nejen přímá sociální
interakce jedinců, ale také nepřímá firemní komunikace, např. formou e-mailu. Článek
si všímá nejen využitelnosti sebraných dat během výzkumu, ale také překonání
negativního přístupu zaměstnanců k takové formě praktického výzkumu.
4. KIM, Taemie. Sociometric badges: Using sensor technology to capture new forms of
collaboration. Journal of Organizational Behavior [online]. 2012, 33(3), 412-427 [cit.
2016-01-31]. DOI: 10.1002/job.1776. ISSN 08943796.
Článek pojednává o sociometric badges jako o novém sociometrickém zařízení, které
je možné využít k měření řečových projevů a fyzických interakcí v malých i velkých
skupinách jedinců. Využití tohoto zařízení může být velmi široké a otevírá nové formy
výzkumu komunikace a sociální interakce v rámci týmových struktur na pracovišti.
Článek se odkazuje již na proběhlé studie, demonstrující možné aplikace zařízení v
budoucím výzkumu pracovních týmů. Zařízení může posloužit jako potřebná pomůcka
ve stávájících i budoucích metodikách a k propojení a zpřesnění sociometrických dat z
různých částí a fází výzkumu.
5. KRISTOFFERSSON, Annica. Towards Measuring Quality of Interaction in Mobile
Robotic Telepresence using Sociometric Badges. Paladyn: Journal of Behavioral
Robotics [online]. 2013, 4(1), 34-48 [cit. 2016-01-31]. DOI: 10.2478/pjbr-2013-0005.
ISSN 20809778.
4
Článek se zaměřuje na dosud nepříliš probádanou oblast sociální interakce při
používání dálkového ovládání robotických systémů (Mobile Robotic Telepresence).
Hlavním tématem článku je pak přiblížení experimentálního výzkumu využívajícího
sociometrická zařízení včetně sociometric badges při první interakci zaměstnanců ve
zdravotnictví s dálkovým ovládáním robotického systému a jeho manévrováním.
Článek odkazuje na předchozí studii, kdy metodou sběru dat byly především
subjektivně zaměřené dotazníky. V navazujícím výzkumu pak bylo využito i
objektivních sociometrických metod. Článek popisuje zjištěnou korelaci mezi
subjektivní, kvantitativně zaměřenou a objektivní, kvalitativní analýzou.
6. STEHLÉ, Juliette. Gender homophily from spatial behavior in a primary school: A
sociometric study. Social Networks [online]. 2013; 604-613. [cit. 2016-01-31]. ISSN
0378-8733.
Článek se zabývá výzkumem genderové homofilie v prostředí školního dětského
kolektivu na základní škole ve Francii. Při výzkumu bylo využito sociometric badges
za účelem sběru behaviorálních dat o vzájemné vzdálenosti dětských jedinců při
sociální interakci. Sebraná data ukazují na silné homofilní vazby, a to především u
chlapců, které rostou s věkem. U slabších homofilních vztahů dohází k růstu vazeb s
věkem u chlapců, u dívek dochází k opačnému vývoji.
7. FINNERTY, Ailbhe N. Towards Happier Organisations: Understanding the
Relationship between Communication and Productivity. Social Informatics: 6th
International Conference, SocInfo 2014, Barcelona, Spain, November 11-13, 2014.
Proceedings. 2014, s. 462-477. DOI: 10.1007/978-3-319-13734-6_33. ISBN
9783319137339.
Za využití různých sociometrických zařízení a dotazníků autor této práce přistoupil k
praktickému výzkumu sociálních interakcí v rámci vybraného pracovního týmu. V
centru jejich zájmu bylo zjištění,jak se na sociálních interakcích a efektivnosti a
produktivitě práce podílí metoda či prostředek použité komunikace, rozdělený
primárně do dvou kategorií: přímá komunikace a prostředky nepřímé komunikace (e-
5
mail). Zjištěním byla preference přímých komunikačních metod v pracovní době a
nepřímých mimo pracovní dobu. Výzkum naznačil, že existuje korelace mezi
afektovými stavy a kontextem sociální interakce, a dále, že spokojenost a přístup
pracovníka k práci může být ovlivněn použitou formou a obsahem interakce.
8. GLOOR, Peter A. Measuring Team Creativity Through Longitudinal Social Signals
[online]. 2014 [cit. 2016-01-31].
Článek se zaměřuje na problematiku výzkumu výkonnosti, kreativity a efektivnosti
týmové spolupráce v pracovním prostředí. Použité metody pro sběr dat o sociálních
signálech jednotlivých členů pracovních týmů jsou dvojí: e-mailová komunikace a
sociometric badges. Za použití těchto metod byl analyzován vztah zaměstnance k
vlastnímu postavení ve společenské síti týmu či organizace, vliv poměru aktivní a
pasivní komunikace na postavení a vnímání zaměstnance v organizační struktuře a
společenské síti, a schopnost, periodicitu a podobu reakce zaměstnance na přímou
komunikaci s jiným zaměstnancem.
9. ORBACH, Maya. Sensing Informal Networks in Organizations. American Behavioral
Scientist [online]. 2015, 59(4), 508-524 [cit. 2016-01-31]. DOI:
10.1177/0002764214556810. ISSN 00027642.
Článek předkládá výsledek výzkumu sociálních interakcí zaměstnanců v obchodním
týmu americké komerční organizace. Metoda sběru dat byla dvojí; data o nepřímé
interakci byla získána analýzou e-mailové komunikace, zatímco data o přímé interakci
použitím sociometric badges. Využití takto sebraných dat může spočívat například v
možnosti managementu přizpůsobit řízení organizace strukturám neformálních
společenských sítí zaměstnanců v organizaci. Během výzkumu byl změněn zasedací
pořádek zaměstnanců, což, jak se ukázalo, mělo přímý vliv na sociální interakci u těch
zaměstnanců z různých týmů, u kterých byla předchozí interakce menší.
10. ALAMEDA-PINEDA, Xavier. SALSA: A Novel Dataset for Multimodal Group
Behavior Analysis [online]. 2015 [cit. 2016-01-31].
6
Článek je věnován tematice behaviorálního výzkumu volně stojících konverzujících
skupin jedinců; typickým příkladem může být společenský večírek. Výzkum chování
jedinců v takovém prostředí je obvykle velmi náročný, autor tedy navrhuje nový
výzkumný model automatické analýzy sociálních interakcí nazvaný SALSA
(Synergetic sociAL Scene Analysis). Vedle tradičních prostředků sociometrické
analýzy je využito i sociometric badges, které měří řečové i tělesné projevy
interagujících jedinců, jejich vzájemnou vzdálenost apod. Článek si všímá i obvyklých
problémů při sběru sociometrických dat.
7