PRVOTISKY A KNIHY 16. STOLETÍ
PŘEDCHŮDCE TISKU -
DESKOTISK
DŘEVOŘEZ
= tisk z výšky
Nejstarší známý datovaný
dřevořezový deskotisk s
postavou sv. Kryštofa z
roku 1423 (klášter Buxheim
v Německu)
ŠROTOVÝ TISK
KOVOTISK
TĚSTOVÝ TISK
Blokové knihy
• V evropském prostředí v 15. a raném 16. století, téměř výhradně
v Nizozemí a Německu
• Obsahově sledují kontinuitu rukopisných kodexů
• Obrazové zobrazení převažuje nad doprovodným textem
• Úzké spojení obrazu se slovem
• Na území ČR se nachází jediná bloková kniha a tou je BIBLIA
PAUPERUM 1450-1460 nizozemského původu v MZK
• Kolem roku 1400 byly vydány deskotiskem malé knížečky, tzv.
DONATA podle latinské mluvnice římského gramatika Aelia
Donata
VYNÁLEZ KNIHTISKU
PRINCIP VYNÁLEZU KNIHTISKU
• Vycházel ze zákonitostí tisku z výšky
• Pohyblivé litery (samostatné kovové litery podle
jedné matrice – sériově vyráběné)
• Vynález liteřiny, slitiny z níž se písmena odlévala
• Vynález nového typu barvy
• Vynález tiskové formy
• Sestrojení tiskařského lisu
• Princip fungoval beze změn až do 19. století
Johann Gutenberg – 42řádková BIBLE 1454-55
Mohuč - Johann Gutenberg, Johann Fust, Petr Schäffer
Podoba knihtiskáren zůstala prakticky stejná až do 19. století
Šíření knihtisku
• 1447 Německo
• 1465 Itálie
• ca 1468 Švýcarsko
• 1470 Francie
• 1472 Španělsko
• 1473 Belgie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko?
• 1476 (1468?) Čechy
• 1477? Slovensko
• ca 1480 Portugalsko
• 1482 Dánsko, Rakousko
• 1483 Švédsko
• 1486 Morava
• 1491 Chorvatsko …
• Do roku 1500 existovalo přes 1100 dílen ve
více než 250 evropských městech.
PRVOTISKY
Tisky vydané do roku 1500
= in cunabulis = v kolébce (v plenkách)
= Wiegendruck
pojem INKUNÁBULE poprvé použil münsterský děkan Bernard
von Mallinckrodt ve svém traktátu v roce 1639 „De ortu et
progresu artis typographiae“
ŠÍŘENÍ KNIHTISKU
• 1500 – v celé Evropě na 252 místech více než 1100 tiskáren
• Do 1500 vydáno ca 27500 titulů
• Itálie 37%, Německo 32%, Francie 19%
• Čechy 39 prvotisků, Morava 26 prvotisků
• 50% teologická literatura, 30% antičtí autoři a renesanční
světská literatura, 10% právnické spisy, 10% naučná díla
• Autoři: Donatus, Alexander de Villa Dei, Cicero, Albertus
Magnus, Vergilius, Aristoteles, Jacobus de Voragine
• Bible, hodinky, misály, minuce (nástěnný kalendář
s vyznačenými dny vhodnými pro pouštění žilou – lat.
minutio sanguinis = vypouštení krve)
PRVOTISKY
• Tiskař závislý na individuálních objednávkách
• Tisk = živelný proces omezený max
vrchnostenskými privilegii a cenzurou
• Napodobení psané knihy
• Členění textu
• Tiskové písmo vychází z psacího
• Chybí titulní strana (informace v incipitu, explicitu
– kolofon)
• Zpočátku anonymní tiskař (signet, místo vydání,
rok vydání)
• 60. léta 15. století ilustrace v textu – dřevořezy
Knihtisk v Německu
Německo bylo centrem knihtisku odkud se knihtisk šířil do Evropy
centra: Mohuč, Bamberg, Štrasburk, Kolín nad Rýnem, Frankfurt
Štrasburk – tamní písař a notář Johann Mentelin zde roku 1460
založil tiskárnu, latinská a německá Bible 1466 Německá bible byla
první tištěnou biblí v národním jazyce
Bamberk – Heinrich Keffer vytiskl 1458-1460 36-řádkovou bibli,
podoba jeho knih ovlivnila české tisky
Albrecht Pfister byl první, kdo tisk opatřil ilustracemi - bajky
Ulricha Bonera: Der Edelstein (1461) s 203 dřevořezy
Knihtisk v Itálii
Do Itálie zavedl knihtisk roku 1465 Konrád Swendheym a Arnold
Pannartz, kteří zřídili tiskárnu v benediktinském klášteře sv.
Scholastiky u Subiaca
zdokonalení tiskového písma - antikva
Italští tiskaři (Řím, Benátky) Nicolas Jenson, Lucantonio Giunta,
Erhard Ratdolt a Aldus Pius Manutius, Giambattista Bodoni
Knihtisk ve Francii
centra: Paříž, Lyon
1470 Ulrich Gering, tiskárna při Sorboně
první francouzský tiskař byl Pasquier Bonhomme
1481 tiskl v Paříži Jean Dupré
1485 Guy Marchant
Další tiskaři: Jodocus Badius Ascensius, Henri Etienne, Geoffroy
Tory, Fournier, Didotové
Nicolas Jenson (1420-1480) Karel VII. jej údajně poslal do
Mohuče, aby se vyškolil v umění knihtisku a zavedl ho ve
Francii. Působil v Benátkách, kde vytvořil antikvu.
Mathias Huss: Danse macabre (Lyon 1499) – Tanec smrti - na jednom z dřevořezů se
nachází nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu
Knihtisk v Čechách
První český tisk:
Guido de Colonna: Kronika trojánská, Plzeň 1467/1468
Ze 44 prvotisků vzniklých v Čechách je jen 5 latinských, 39 českých
=> vývoj literatury v národním jazyce. V oblibě jsou řečtí a římští
klasikové, Bible a náboženské texty, praktické příručky
České země byly odbytištěm německých inkunábulí
zásluhy za rozšíření knihtisku v Čechách: pražské tiskařské dílny,
měšťané, univerzita
Centra: Plzeň, Vimperk, Praha, Kutná Hora, Brno
Guido de Colonna: Kronika trojanská (Historia destructionis Troiae), Plzeň
1467/nebo 1468 – domalovaná a jediná tištěná iniciála
PRVOTISKY
• Tiskař závislý na individuálních objednávkách
• Tisk = živelný proces omezený max
vrchnostenskými privilegii a cenzurou
• Napodobení psané knihy
• Členění textu
• Tiskové písmo vychází z psacího
• Chybí titulní strana (informace v incipitu, explicitu
– kolofon)
• Zpočátku anonymní tiskař (signet, místo vydání,
rok vydání)
• 60. léta 15. století ilustrace v textu – dřevořezy
KOČOVNÍ TISKAŘI
• fenomén 15. a poč. 16. století
• mění místo podle zakázek – poptávka
• mobilní zařízení tiskárny
• Simon Bevilacque (Pavie, Vicenza, Benátky, Lyon)
• Konrad Baumgarten (pocházel z Rottenburgu, Gdaňsk,
1500 Olomouc, kde vydává latinské a německé tituly,
1503 Vratislav, Frankfurt nad Odrou)
• Jan Alacraw (Vimperk 1484 – tři tisky (dva latinské a
česká Minuce na rok) tištěné rotundou, český text s
chybami)
Tractatus peroptimus de animabus exutis a corporibus … Pataviensi : [Johann
Alakraw et Benedictum Mayr], 1482
• 15. století - tiskař, nakladatel a knihkupec jsou jedna a táž
osoba.
• Nakladatel a tiskař potřeboval odbyt pro tištěný náklad –
hledal pro něho co nejširší oblast.
• Tiskaři měli ve svých službách pevně placené cestující, kteří
obchodovali s knihami, navštěvovali církevní slavnosti a
výroční trhy.
• Vedle cestujících vedli obchod s tisky, zvláště lidovými, také
kramáři.
• Nakladatelé poskytovali již roku 1498 prodavačům rabat.
DISTRIBUCE KNIH
Mathias Huss: Dance macabre (Lyon 1499) – na sérii dřevořezů Tance smrti je
zachyceno nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu
Prezentace knih = nakladatelské seznamy a knižní
oznámení
• Knihkupci vydávali o prodávaných knihách nejprve psané
seznamy, později je tiskli.
• Struktura: oslovení klientely a stručná výzva ke koupi („Ti, kdo
mají zájem … Ti kteří chtějí číst/koupit zajímavé knihy … , ať
příjdou …“), kniha/seznam knih, vzorník písma nebo výzdoba,
adresát, prodejní místo, prosby
• V prvních tištěných seznamech se veřejnosti sdělovalo, co
vyšlo, co vyjde, nabízené spisy se vychvalovaly; bylo v nich
ponecháno prázdné místo, aby obchodní cestující mohl vepsat
svou adresu v místě, kde obchodoval
• V seznamech také nebývá uvedena cena knih
• Knižní oznámení byla tištěna v plakátové jednostranné formě
v latině, němčině, příp. dalších jazycích
První jednotlivé vydavatelské knižní oznámení:
Johann Mentelin, Štrasburk, 1469 – oznámení na
dílo Astesana de Asta: Summa de casibus
(Příručka pro řešení výčitek svědomí)
• 1447-1450 první rukopisné oznámení
Diebold Lauber: „Kdo by rád získal velké
anebo malé knihy, světské anebo duchovní,
krásně malované, ten je všechny najde u
Diebolta Laubera, písaře na hradě
Hagenau“
• 1469 první tištěné knižní oznámení –
Johann Mentelin: „Ti kdo chtějí koupit
skutečně zajímavou knihu …“
• 1470 Petr Schöffer v Mohuči vydal seznam
svého nákladu bez udání cen.
• 1470-1471 tištěný seznam knihkupce
Heinricha Eggesteina ve Štrasburku.
• 1471 seznam vydává augsburský tiskař
Gunther Zeiner a uvádí na něm i místo
prodeje – stálé knihkupectvív tiskárně
• 1501 vydal olomoucký knihtiskař Konrad
Baumgarten seznam svých knih.
Prezentace knih = nakladatelské seznamy a knižní
oznámení
• Variantou seznamů je propagace jednotlivé knihy s důrazem na
její vyhotovení, kvalitní zpracování i zajímavost díla
• Na vydání významné publikace byli čtenáři upozorňováni předem
= ohlášení knihy (mohučský Peter Schöffer 1470 oznamuje vydání
Listů sv. Hieronyma: „budou kompletnější, přehlednější,
hodnověrnější jak všechny předtím vydané …“)
• Knižní oznámení nesloužila jen čtenářům, ale i knihkupcům
PRVOTISKY
70. léta 15. století – EMANCIPACE PSANÉ KNIHY
• snižování ligatur
• odpadají rukodělné zásahy
• propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací
• zavedení titulní strany
• kustody
• knižní formáty
15./16. století
• V roce 1480 vyšlo 8000 knih v průměrném nákladu ca 200
kusů. Knihy se hromadily ve skladech, nenacházely kupce a
tiskárny končily úpadkem
• Čas knihy jako přepychového předmětu skončil a z knihy se
stal užitkový předmět
• V 16. století se zvyšuje nabídka knih na trhu, ale i poptávka po
knihách
• Knihtisk ztrácel individuální umělecký charakter a do poloviny
16. století se transformoval na principech kolektivní práce
• Od 16. století platilo, že vznik tiskárny zakládalo privilegium
panovníka, od 18. století koncese udělovaná nejvyšším
státním orgánem (gubernium)
• Renesanční kniha definitivně opouští od
nápodoby rukopisů. Písmo nekopíruje
kaligrafické předlohy, je konstruováno
v souladu s možnostmi výroby kovové litery