Kompetence a kompetenční modely v kontextu vzdělávání k informační gramotnosti Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Předmět Informační gramotnost - KISK Semestr podzim 2015 Vymezení obsahů pojmu kompetence •Odlišné pojetí kompetencí mezi zástupci vzdělávací a zaměstnavatelské sféry •JSOU chápány NEJSOU chápány jako vztahované k výkonu konkrétního povolání Vztah SCHOPNOSTI – KOMPETENCE •Schopnost = předpoklad k výkonu lidské činnosti •Předpoklad existence nebo měření schopností nezaručuje úspěšné jednání v konkrétních situacích - obdobně to platí také pro znalosti (respektive soubory poznatků) a dovednosti •Schopnost lze – v určitém smyslu – považovat za univerzálnější veličinu než kompetenci, stejnou schopnost může jedinec využívat v různých situacích (při různých činnostech). •Kompetence – JE spojena s konkrétní činností či situací KLÍČOVÉ KOMPETENCE •integrované schopnosti a dovednosti uplatňované v profesním i osobním životě - nejsou striktně vázány na jednotlivý obsah učiva v kurikulárních dokumentech, jsou součástí obecného základu vzdělání jedince v informační společnosti: – komunikativní dovednosti (+ znalost cizích jazyků); personální a interpersonální dovednosti; – schopnost řešit problémy a problémové situace; – schopnost využívat při řešení probl. matematických postupů; – schopnost využívat informační technologie, pracovat s informacemi •rozpracovány na úrovni systému vzdělávání v ČR (RVP, VŠ) • Kompetence v kontextu informační gramotnosti Kontext informační gramotnosti v klíčových kompetencích – strategie ČR Pojetí klíčových kompetencí ( a infogram) dle OECD •Klíčové kompetence (KK) dalece přesahují definovanou funkční, resp. informační gramotnost •Na rozdíl od informační nebo funkční gramotnosti (a dalších gramotností) se KK těžko vymezují a měří •To, co zahrnuje funkční, resp. informační gramotnost, se v různých obměnách ve všech vymezeních klíčových kompetencí objevuje •Je proto možné informační gramotnost považovat za součást (jakousi měřitelnou podmnožinu) klíčových kompetencí •Klíčové kompetence můžeme (v jistém smyslu) považovat za pojem funkční, resp. informační gramotnosti nadřazený •Otázka: Je možné rozvíjet klíčové kompetence ve výuce na všech stupních škol, nebo je možné spíše je rozvíjet v systému celoživotního učení/vzdělávání? Klíčové kompetence a edukace k informační gramotnosti (kurikula v ČR) Klíčové kompetence v kontextu celoživotního učení •Souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti •Takové znalosti, schopnosti a dovednosti, které vyúsťují v kompetence, s jejichž pomocí je možno v daném okamžiku zastávat velký počet pozic a funkcí a které jsou vhodné ke zvládání problémů celé řady většinou nepředvídatelně se měnících požadavků v průběhu života ve 21. století •Předpokladem nabytí klíčových kompetencí = důvěra v samostatnost účastníka vzdělávání a v jeho odpovědnost za vlastní učení má možnost spoluutvářet proces svého učení na vlastní odpovědnost, zejména v neformálním učení •Nabývání klíčových kompetencí - celoživotní proces (nové učení a přeučování) •KK = další vzdělávání přesahující profese •Rozvoj osobnosti •Výběr KK a jejich pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti •Ovládnout definitivně klíčové kompetence není možné, neboť proces učení, zejména u kompetencí, nelze ukončit jednou provždy • Klíčové kompetence v kontextu celoživotního učení (Klíčové) Kompetence ve firemním vzdělávání = znalosti, dovednosti, schopnosti a návyky chování nebo myšlení, které mohou jasně a spolehlivě odlišit vynikajícího pracovníka od průměrného v dané pozici •Projevují se jako specifické „pozorovatelné chování”, které vynikající pracovníci projevují častěji, ve více situacích a s lepšími výsledky než průměrní pracovníci •Zpravidla vycházejí z firemních hodnot Kompetence v organizaci Kompetenční modely v organizaci Popisují kompetence (tj. znalosti, dovednosti, zkušenosti, osobnostní charakteristiky) nutné pro požadovaný výkon v dané pozici Typologie kompetenčních modelů (v personalistice) •Modely klíčových kompetencí: –kompetence, které jsou společné a nezbytné pro všechny zaměstnance organizace/firmy bez ohledu na jejich pozici a roli v hierarchii firmy •Specifické kompetenční modely: –kompetence pracovníka (a jejich úroveň), které jsou charakteristické pro úspěšného pracovníka v konkrétní pozici a v konkrétní organizaci •Generické kompetenční modely: –osvědčený seznam kompetencí pro konkrétní pozice (obchodník, personalista, finanční ředitel), vycházejí z rozsáhlých zkušeností personální agentury, výzkumů a vývojových aktivit –spolehlivý základ pro definování kompetencí nezbytných pro dobrý výkon v dané pozici –bohužel nezohledňují zvláštnosti jednotlivých firem/organizací Přínos kompetenčních modelů •Zkvalitnění personální práci ve společnosti/firmě/organizaci •Upevňování a propagace firemních hodnot, usnadnění práce manažerům a personalistům při: –výběru, –vzdělávání, –hodnocení zaměstnanců •Zkvalitnění výběrového procesu - poskytují naprosto přesný popis toho, co musí uchazeč o práci umět a znát, aby byl přijat •Poskytují validní informace o výkonu zaměstnance a o tom, jak si přijatý zaměstnanec osvojil potřebné znalostí a dovedností během adaptace •Definují úroveň kompetencí, které musí uchazeč prokázat na konci adaptačního období •Poskytují detailní popis kompetencí vyžadovaných od způsobilých pracovníků •Využitelné při rozvojovém hodnocení zaměstnanců, jejich povyšování a dalším vzdělávání •Základ moderního systému řízení lidských zdrojů, lze je aktualizovat a snadno přizpůsobovat rozvoji firmy Kompetenční modely organizací - shrnutí • •Definují PŘEDPOKLADY úspěchu v organizaci •Vycházejí ze základních hodnot v organizaci •Dávají společný jazyk k hodnocení chování a způsobu práce •Poskytují zaměstnancům strukturovaný přístup k dalšímu rozvoji těchto předpokladů •Vytváří jakýsi „most“, kterým lze propojit práci samotnou a jednotlivé personální procesy s hodnotami a principy organizace Využití kompetenčních modelů – profese (výběr) •Učitelé •Koordinátoři vzdělávání •Specialisté na vzdělávací systémy •Školitelé v oblasti technického vzdělávání •Firemní trenéři •Vzdělávání a hodnocení ředitelů Příklad konkrétní implementace KM •Primární cíl –Vytvořit metodiku práce s kompetencemi ve firmě/organizaci a provázat je s jednotlivými procesy řízení lidských zdrojů (ŘLZ) –Vytvořit kompetenční modely pro jednotlivá pracovní místa •Sekundární cíl –Směřovat cíleněji k definovaným hodnotám a větší flexibilitě –Podpořit strategické řízení ve společnosti prací s vazbami mezi vizí, strategií, hodnotami a kompetencemi a sekundárně celým ŘLZ –Napomoci posunu manažerského stylu vedení k většímu důrazu na práci s lidmi –Podpořit sjednocení a provázanost jednotlivých procesů řízení lidských zdrojů ve společnosti Struktura kompetenčního modelu (na příkladu VZP) •Identifikační údaje •Charakteristické pracovní činnosti •Klíčové znalosti a schopnosti vycházející z hodnot VZP •Další schopnosti a dovednosti •Vhodné odborné znalosti •Vhodné další znalosti •Atestace a certifikace •Kvalifikace a praxe •Ostatní charakteristiky Příklad - Odborné znalosti v kompetenčním modelu (včetně IG) Kompetenční model v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání •Odborné kompetence specifické = co by pracovník v dané pozici měl umět po odborné stránce (např. diagnostikování poruch automobilu, měření elektrických veličin, vedení podvojného účetnictví aj.). •Obecné kompetence = co by pracovník v dané pozici měl zvládat nad svoji odbornost, ale co je současně pro výkon dané pozice nezbytné (např. cizí jazyky, efektivní komunikace, práce s informacemi aj.). měkké kompetence a odborné kompetence obecné - vycházejí z určitých obecných schopností - jsou založené na určitém znalostním základu (např. pohotovost, přesnost, pečlivost, - na rozdíl od specifických kompetencí jsou srozumitelnost, přesvědčivost, praktičnost apod.), však široce přenositelné (např. cizí jazyky, ze kterých se dalším rozvíjením stávají kompetence využívání počítače, řízení motorových vozidel). • Kompetenční model v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání • • • • • • • • • • • • • •Aktivita k procvičení v rámci tématu - http://www.nidm.cz/okp-old/ke-stazeni Kurikulární dokumenty (vzdělávací programy) a kompetenční modely - Pro formální vzdělávání - kurikulární dokumenty -Pro neformální vzdělávání - především vzdělávací programy Kompetence jsou transformovány do učebních cílů •Učební cíle –Výroky popisující způsoby /cesty, jimiž student kurzu/modulu /programu prokazuje zvládnutí dané kompetence ve vzdělávacím prostředí •Učební plány –Postavené tak, že jasně vedou studenty na požadovanou úroveň kompetence •Význam kompetenčních modelů –zdroj pro hodnocení vzdělávacího obsahu kurzů –Kritérium srovnatelnosti osnovy vzdělávání (cílů apod.) u různých pedagogů Kompetence a strategie (ve formálním vzdělávání) •Klíčové kompetence –Klíčové kompetence chápeme jako soubor dovedností, vědomostí, schopností, postojů a hodnot, jako komplexní „výbavu“ žáka / studenta / vzdělávaného jedince / jedince •Výchovné a vzdělávací strategie –Společné postupy na úrovni vzdělávací instituce (např. školy), akceptované pedagogy a uplatňované ve výuce i mimo výuku –Nástroj cíleného utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků/studentů –Formulovány prostřednictvím společně uplatňovaných a upřednostňovaných postupů, metod a forem práce, případně aktivit, příležitostí či pravidel Výchovné a vzdělávací strategie ve formálním vzdělávání Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy •jasně a srozumitelně vymezeno, CO a JAK učitelé společně uplatňují ve výuce •strategie cíleně směřovány k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků a procházejí celým výchovným a vzdělávacím procesem ve škole, jako např.: –učitelé zadávají žákům takové úkoly, které řeší ve skupinách, jejich výsledky pak prezentují ostatním (KK sociální a personální, komunikativní) –učitelé periodicky požadují po žácích zpracování rozsáhlejší (ročníkové, seminární…) práce, žáci si volí témata jim blízká, používají při tom více zdrojů, které konfrontují, výstupy své práce prezentují i s využitím IT technologií ostatním (KK k učení, komunikativní) –učitelé při hodnocení žákovských prací využívají sebehodnocení žáků, např. formou týdenních plánů, osobních rozhovorů (KK sociální a personální). Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu •společné pro všechny učitele daného vyučovacího předmětu •Např. v předmětu Český jazyk a literatura (v závorce je uvedena klíčová kompetence, jejíž část tato strategie rozvíjí): –učitel zařazuje do výuky diskusi, žáci si zformulují pravidla pro diskusi, kterými se budou řídit, a vyhodnocují, jak se jim je daří dodržovat (KK komunikativní, občanská, sociální a personální)