Informační gramotnost
ÚVODNÍ HODINA


Struktura hodiny
•Organizace (P. Mazáčová) 30 min.
◦Představení vyučujících a struktura hodin, podmínky ukončení (prezenční a kombinovaní)
◦Závěrečný úkol s losováním podmínek
•Na jaké znalosti studentů navazujeme (G. Šimková) 40 min.
◦Tvorba testu + klíče
◦Odpovídání v testu
•Co IG je? (P. Kovářová) 20 min.
◦Definice
◦Význam v současné společnosti
◦Kontext IG – návaznost na další předměty + uplatnitelnost absolventů v IG
◦
•

Vymezení informační gramotnosti
•Základní vymezení předmětu zkoumání/rozvoje
•Klíčová v podstatě vždy, ale termín poprvé použil Paul Zurkowski 1974
•Vývoj i kontext => odlišnost definicí, ale základ podobný
http://libraryconnect.elsevier.com/sites/default/files/styles/article_main_image/public/field/image
/info_literacy_wordle_390.jpg?itok=_YvH4-Vv
Zdroj: Chia 2012

Definice informační gramotnosti
•Dnes nejčastěji citována definice ALA:
◦"recognize when information is needed and have the ability to locate, evaluate, and use
effectively the needed information. " (ALA, 1989)
◦Nutné spojení všech jmenovaných aktivit => problém vzdělávání při soustředění se jen na část
•Variace:
◦„knowing when and why you need information, where to find it, and how to evaluate, use and
communicate it in an ethical manner“ (CILIP, 2004)
◦„knowledge of one’s information concerns and needs, and the ability to identify, locate, evaluate,
organize and effectively create, use and communicate information to address issues or problems at
hand“ (UNESCO 2003)
◦Další podstatné činnosti spojované s IG: skepticismus, úsudek, svobodné myšlení, kladení otázek a
porozumění, aktivní občanství… (Sinha, Bhattacharjee, Bhattacharjee 2013)

Definice IG a současná společnost
•Stále se mění informační možnosti => spojováno s celoživotním vzděláváním (v IG i předmětu
informací)
•Aktuálně informace dostupné hl. ve spojení s IT => těsná vazba k digitální gramotnosti
•Množství informací a neustálý růst => klíčové hodnocení => spojení s mediální gramotností
◦Definice MIL od UNESCO: informační + komunikační + digitální gramotnost
◦„set of competencies that empowers citizens to access, retrieve, understand, evaluate and use,
create, as well as share information and media content in all formats, using various tools, in a
critical, ethical and effective way, in order to participate and engage in personal, professional
and societal activities“ (UNESCO 2013, s. 17)

ICILS – schopnosti žáků
•IEA (Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání)
•Počítačová a IG žáků 8. tříd ZŠ
•Vliv SEI rodičů a počtu počítačů v domácnosti, ale i počtu knih, vliv rodiny hl. na dívky (chlapci
spíše sami)
•Ne vliv zájmu o IT
•Sebehodnocení odpovídá dovednostem
•Nadprůměrné využití PC ve volném čase, podprůměr pro studium
•Mnoho naučil sám, dále rodina
Úkony naučené ve škole
ZŠ - F
ZŠ - M
G - F
G - M
Odkazovat na internetové zdroje
54 %
46 %
60 %
40 %
Vyhledávat informace počítačem
85 %
73 %
83 %
62 %
Prezentovat informace před ostatními pomocí počítače
83 %
77 %
83 %
74 %
Posoudit důvěryhodnost internetových informací
59 %
59 %
57 %
55 %
Posoudit použitelnost informací pro školní práci
78 %
75 %
75 %
66 %
Vytvářet dokumenty pro školní práci
52 %
43 %
30 %
32 %
Měnit nastavení počítače
18 %
11 %
15 %
9 %
Pracovat v počítačové síti
19 %
13 %
18 %
12 %




Prostředí VŠ (IVIG)
•40 % realizace IV v dlouhodobých plánech školy, 73,3 % rozvojové projekty
•53,3 % zavedena pozice koordinátora IV
•Témata spojená s IT, ale tradiční
Témata
Výskytů
vyhledávání v katalogu
15
služby knihovny obecně
15
vyhledávání v databázích
14
citační rejstříky
14
rešeršní strategie
13
citování
12
psaní odborných textů, VŠKP
11
prevence plagiátorství
11
citační manažery a generátory
10
repozitáře VŠKP
7
normy
7
patenty
5
jiná
5

PIAAC: funkční gramotnost dospělých a úspěšnost v zaměstnání i životě
•OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj)
•Dospělí (16–64 let) v čtenářství a matematice + řešení pomocí IT
•IG blízká čtenářská gramotnost (z dokumentu zjistit informaci, hodnotit a interpretovat, pracovat
s katalogem knihovny…)
•Počítačové kompetence např. práce s e-mailem, hledání informace v tabulce pomocí funkcí, rezervace
pomocí IS
•ČR opět podobná průměru OECD; nejlepší Japonsko, Švédsko, Finsko, Nizozemsko; nejhorší Španělsko,
Itálie, Francie
◦
•

Problémy s počítačovou gramotností dle PIAAC



Schéma příčinných vazeb determinace výdělku – celá aktivní populace



Důsledky pro definici IG?
•IG = série zásadních kompetencí pro profesní, veřejný i soukromý život jednotlivce
•Nediskutována potřebnost činností v definici, ale co vše se pod nimi skrývá
•IG spíše cíl, nikdy definitivní a splněná ve všech kontextech, lze ale dosáhnout stavu rychlé
orientace
•Těsné propojení se vzděláváním – IG ne vrozená, nutné se jí naučit, předpoklad pro schopnost se
samostatně učit => prosazováno i na úrovních strategií rozvoje informační společnosti

Co dál?
•V předmětu podrobněji ke všemu řečenému: teorie (co konkrétněji pod definicí), vzdělávání (jak IG
zvyšovat) a výzkumy (empirické poznání => tvorba a potvrzení teorie)
•Další předměty na KISK:
◦Povinné: Organizace znalostí, Informační vyhledávání, Informační management, Informační chování,
Informační politika, Učící se společnost
◦Volitelné: hl. EdTech specializace, JobBox, diplomová práce
◦Erasmus: Turecko (Serap Kurbanoglu), Estonsko (Sirje Virkus)

A ještě později?
•Předmět nerozvíjí vaši IG => na to ostatní předměty
•Snaha dát základ pro posouvání IG dál
◦Řízení politik IG (v organizaci, ale i na úrovni státu)
◦Podpora a vzdělávání v IG nebo subtématu – formální i neformální vzdělávání, profesní i zájmové
vzdělávání, dětí i dospělých…
◦Výzkumy IG i lekcí pro její rozvoj

Použité zdroje
•ALA. Presidential Committee on Information Literacy: Final Report. 1989. Association of College
and Research Libraries [online]. Chicago: American Library Association, 10. 1. 1989 [cit.
2015-09-20]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/publications/whitepapers/presidential
•BASL, Josef, Simona BOUDOVÁ a Lucie ŘEZÁČOVÁ. Národní zpráva šetření ICILS 2013: počítačová a
informační gramotnost českých žáků. 1. vydání. Praha: Česká školní inspekce, 2014. Dostupné z:
http://www.icils.cz/articles/files/ICILS_2013_Narodni_zprava_CZE.pdf
•CHIA, Janice. 2012. The constant evolution of information literacy. Library Connecs [online].
[cit. 2015-09-20]. Dostupné z:
http://libraryconnect.elsevier.com/articles/supporting-users-organizations/2012-11/constant-evoluti
on-information-literacy
•SINHA, Manoj Kumar, Sudip BHATTACHARJEE a Sucheta BHATTACHARJEE. 2013. A Study on ICT Literacy and
Internet Use Pattern among College Library Users of Barak Valley, South Assam, North East India.
Current Trends in Technology and Science [online]. Roč. 2, č. 5 [cit. 2015-09-20].
•STRAKOVÁ, Jana a Arnošt VESELÝ. 2013. Předpoklady úspěchu v práci a v životě: Výsledky
mezinárodního výzkumu dospělých OECD PIAAC. 1. vydání. Praha: Dům zahraniční spolupráce. ISBN
978-80-87335-53-6. Dostupné z: http://www.piaac.cz/attach/PIAAC_publikace_web.pdf
•UNESCO. Global Media and Information Literacy Assessment Framework: Country Readiness and
Competencies. 2013. Paris: UNESCO. Dostupné z:
http://unesdoc.unesco.org/images/0022/002246/224655e.pdf
•UNESCO. The Prague Declaration: Towards an Information Literate Society. 2013. Prague. Dostupné z:
http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CI/CI/pdf/PragueDeclaration.pdf
•Information literacy - Definition. 2004. CILIP [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné z:
http://www.cilip.org.uk/cilip/advocacy-campaigns-awards/advocacy-campaigns/information-literacy/inf
ormation-literacy
•ZIKUŠKA, Jan a Hana Landová. 2014. VŠ knihovny vzdělávající: výsledky průzkumu. Konference
Bibliotheca Academica [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné z:
http://www.akvs.cz/aktivity/ba-2014/ba2014-landova.pptx