Princ Evžen Savojský Michaela Balá Evžen František, princ savojský a carignanský, hrabě ze Soissons se narodil 18. 10. 1663 ve Francii princi Evženu Morici Savojskému a Olimpii, hraběnce ze Soissons. Za svého života se účastnil 3 velkých válek. A to Devítileté války, války o španělské dědictví a Rakousko-turecké války. Umírá ve Vídni 21. 4. 1736. Rodiče rozhodli, že si bude budovat kněžskou kariéru. Jeho však více zajímalo vojenství, ze známých vojevůdců si zvláště oblíbil Hanibala a Alexandra Velikého. Své služby jako vojevůdce nabídl francouzskému králi Ludvíku XIV., ten však odmítá a Evžen Savojský odchází z Francie a vstupuje do armády největších nepřátel Francie, a to Habsburků. První bitvy se zúčastnil roku 1683 u Vídně – 12. 9. 1683 - pod velením svého bratrance Ludvíka Bádenského. Turci byli poraženi a princ Evžen získává 12. 8. 1683 od Leopolda I. dekret plukovníka. Tím začíná jeho kariéra. 12. 8. 1687 vítězí v bitvě u Moháče a je jmenován polním podmaršálkem. Stává se z něj velmi respektovaný vojevůdce. Roku 1688 se účastnil obléhání Bělehradu, při kterém byl vážně zraněn a déle než půl roku se léčil. Při léčbě se začne věnovat politice a navrhuje mír s Turky. Roku 1689 přichází jeho první střet s francouzskými vojsky. Evženu Savojskému se i přes nedostatek peněz podaří zatlačit francouzská vojska zpět a proniknout do jižní Francie. Za své služby byl jmenován polním maršálem. Celý konflikt končí uzavřením míru roku 1697. Evžen se přesouvá do Uher, kde je velitelem vojsk. Roku 1697 se v bitvě u Zenty postavil převaze tureckých vojsk, kterou se mu však podařilo porazit. Dobývá Sarajevo a začíná jednání o míru, které končí tak, že se turecké vojsko stáhne z části Uher a Sedmihradska. Roku 1701 propuká válka o španělské dědictví. Evžen se vydává do Itálie, kde se znovu postaví proti francouzům. Francouzi ovládali všechny velké alpské průsmyky. Princ Evžen se inspiroval Hanibalem a obešel francouzské vojsko malými soutěskami a vpadl jim do týla. Po této prohře Ludvík XIV. vyměnil všechny velitele. Potom se ještě několikrát střetli obě strany se střídavými vítězstvími. Na jaře 1703 je jmenován ve Vídni prezidentem vojenské válečné rady. Roku 1704 své síly spojili Princ Evžen a britský vojevůdce vévoda z Malborough. 1706 poráží Francouze u Turína a postupuje dále po severní Itálii. A v roce 1707 Francouzi opouští oblast Itálie. Téhož roku byl také jmenován říšským maršálem a Petr I. Veliký mu nabídl polskou korunu, kterou však odmítl. Roku 1708 byl jmenován generálporučíkem, tím ovládl veškeré vysoké vojenské úřady. Roku 1709 se účastnil mírových jednání v Haagu, která selhala. Následně probíhají boje až do roku 1714, které skončily mírem podepsaným 7. března. Mezi lety 1714 a 1716 bylo období míru, kdy se začal stavět palác Belveder. Roku 1716 opět propukla válka s Turky. Turecké ležení bylo chráněno opevněním a Dunajem. Evžen se však rozhodl přebrodit v noci Dunaj a rozprášil celé vojsko. Potom vyrazil na Temešvár, který dále i dobyl. Roku 1717 začalo tažení na Bělehrad, který po obléhání kapituloval. Obě strany již byly vyčerpány tak 21. července 1718 byl uzavřen mír v Požeravci, a také byla uzavřena obchodní smlouva mezi císařem a sultánem. Po uzavření míru se princ Evžen věnoval hlavně politice. Stal se jedním z nejvlivnějších mužů a podporoval Karla VI. v prosazení pragmatické sankce. Kvůli svému velkému vlivu byl často kritizován, že nezvládá vykonávat všechny funkce řádně. Roku 1719 odhalil intriky některých vysokých knížat. Jeho vliv postupně upadá. Umírá ve Vídni 21. 4. 1736. Byl pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. 220px-Godfrey_Kneller_Eugen_von_Savoyen_1712.jpg Portrét z roku 1712 Zdroje: Richter, Karel: Princ Evžen Savojský. Pán bitevních polí. Třebíč 2000, s. 398. Vlnas, Vít: Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha 2001, s. 849.