JAROSLAV DŘÍMAL 9. 7. 1905 - 11. 8. 1975 Jaroslav Dřímal, jeden z nejvýznamnějších brněnských historiků a archivářů, se narodil dne 9. července 1905 v hanáckém Bezměrově u Kojetína do rodiny rolníka. Po úspěšně absolvovaném vzdělání na kroměřížském gymnáziu v letech 1916–1924 nastoupil na studia dějepisu a zeměpisu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. U prof. Bohumila Navrátila se naučil historické vědecké práci a přesnému rozboru pramenů, prof. Rudolf Urbánek jej naučil chápání historického detailu i jeho zapojení do širšího dobového kontextu. Na studiích také navštěvoval přednášky prof. dr. Václava Hrubého, které byly zaměřené na pomocné vědy historické a archivnictví. Tyto přednášky byly velmi důležité pro jeho pozdější životní profesi. Dne 15. prosince 1928 Jaroslav Dřímal úspěšně ukončil studia doktorátem z filosofie. Před jejich dokončením byl 1. října téhož roku ustanoven asistentem Historického semináře na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Své vzdělání si Dřímal doplnil i stážemi v zahraničí, zvláště pak ve Francii, kde navštěvoval proslulou pařížskou l´Ecole des Chartes. Z Paříže si s sebou odvezl cenné zkušenosti i znalosti, které pak využil ve své praktické archivní i vědecké činnosti. Kromě Francie navštívil i Vídeň, Salcburk, Innsbruck, Mohuč, Stuttgart, Mnichov, Drážďany, Vratislav a mnohá jiná města. Pro své znalosti a zkušenosti byl prof. Bohumilem Navrátilem vybrán za nového archiváře města Brna, do archivu nastupuje dne 29. listopadu 1929. Z počátku byl ustanoven definitivním úředníkem, následně získal úřední hodnost městského archivního komisaře a nakonec byl jmenován vrchním komisařem archivní služby. Jeho hlavním úkolem bylo budování městského archivu jako vědeckého ústavu vhodného pro druhé „hlavní“ město republiky, a také snaha dohnat to, co bylo před vznikem Československé republiky zanedbáváno. V té době totiž funkci archiváře nevykonával nikdo jako plnohodnotné zaměstnání, byla spíše vedlejší prací. Kromě archivu měl také Jaroslav Dřímal na starosti od 1. května 1935 i správu Muzea města Brna, jemuž položil základy jak personálního, tak i prostorového vybavení. Jeho činnost v archivu města Brna přerušila okupace, kdy musel pro vyšetřování německou policií z archivu odstoupit, a dne 7. září 1939 byl přeložen do České městské knihovny. Dlouho zde ale nepůsobil. 3. února 1940 jej zatklo Gestapo a celý měsíc jej věznilo. Nato byl nacistickou správou k 28. únoru 1940 penzionován, bylo mu 34 let. Po tříměsíčním odpočinku byl přeložen do Moravského zemského archivu v Brně, kam nastoupil v témže roce dne 6. června. V zemském archivu pracoval téměř rok a půl, 1. listopadu 1941 byl přeložen do Archivu Ministerstva vnitra. Zde zůstal do konce války. Během své činnosti v Archivu Ministerstva vnitra zpracoval rozsáhlý fond finanční prokuratury. Jeho katalog má čtyři svazky. Z tohoto fondu pak podrobně zpracoval ve dvou článcích agendu královského prokurátora, které byly pod názvy Královský prokurátor a jeho úřad do roku 1745 a Královský prokurátor a jeho úřad v letech 1745–1783 publikovány ve Sborníku archivních prací z let 1969 a 1970. Po osvobození Brna Rudou armádou se Jaroslav Dřímal vrátil zpět do Brna, kde ke dni 27. dubna 1945 opětovně zaujal místo archiváře zemského hlavního města Brna, taktéž se ujal správy městského muzea. V těchto institucích se nyní zaměřil na zajištění archivních fondů a muzejních sbírek, které byly za německé okupace rozvezeny na mnohá místa. Po zajištění nutných úkolů v městském muzeu se Jaroslav Dřímal vzdal jeho vedení. V městském archivu se zasloužil o jeho personální i technické vybavení, shromažďoval archivní fondy a pečoval o ně. Vypracoval také plán vědecké činnosti archivu, podílel se na organizačních i řídících činnostech, vykonával archivní práce, jako bylo pořádání, inventarizace a katalogizace archivních materiálů. Sám uspořádal, zinventarizoval i zkatalogizoval některé fondy, například Sbírka listin, mandátů a listů z let 1208–1550, Sbírka rukopisů a úředních knih. V archivu založil například sbírku fotografií budov, význačných událostí a osob, sbírku plakátů, letáků či drobných tisků a novin a zasloužil se i o vznik archivní knihovny. Koncem padesátých let 20. století se J. Dřímalovi podařilo vydávání významného sborníku Brno v minulosti a dnes, který přinášel studie a články zaměřené na brněnskou minulost. Tento sborník vychází dodnes. V roce 1956 vydal v díle Archiv města Brna. Průvodce po fondech a sbírkách soupis všech fondů a sbírek, které jsou v něm uloženy. V čele brněnského městského archivu setrval Jaroslav Dřímal až do svých 70 let. K jeho 65. narozeninám mu bylo propůjčeno státní vyznamenání za vynikající práci a zároveň byla oceněna jeho publikační činnost Cenou osvobození města Brna. Od Dřímalova nástupu do Archivu města Brna lze jeho činnosti rozčlenit do tří hlavních „kategorií“. Jako vedoucí archivu se zasloužil o jeho budování, v rámci své působnosti v něm vykonával i historicko-badatelskou činnost a působil také jako vysokoškolský pedagog na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Z důvodu uzavření vysokých škol během 2. sv. války se směl habilitovat až po jejich opětovném otevření po osvobození. Tehdy habilitoval u prof. Rudolfa Urbánka dne 8. listopadu 1945 pro obor československých dějin. Na univerzitě vedl proseminární a seminární cvičení, přednášel o českých dějinách, seznamoval posluchače s dějinami správy a také je učil archivní teorii i praxi. Pro své posluchače vydal dvoje skripta. Dne 21. července 1945 byl jmenován členem Státní archivní rady při Ministerstvu školství a národní osvěty, o měsíc později pak členem Zemské archivní komise při Zemském národním výboru v Brně. Od roku 1948 se podílel na řešení hlavních otázek týkajících se československého archivnictví. Aktivně se například podílel na přípravě archivního zákona a směrnic, které na něj navazují. Byl předsedou jihomoravského archivního poradního sboru. Svými studiemi a statěmi přispíval do mnoha sborníků a časopisů. Například v Časopisu Matice moravské publikoval studie o odpůrci husitství biskupu Vilmu z Kolína a o notáři Janu Thabrarrovi, přispěl také studiemi K brněnskému pobytu a k filiačním listům Jana Kapistrána, Připojení Moravy k českému státu za knížete Oldřicha, 75 let prof. Rud. Urbánka či Bohumil Navrátil a Matice moravská – k stému výročí narození historika. Jeho příspěvky si můžeme přečíst i ve Sborníku archivních prací, například Brněnské městské knihy, právo a listiny za písaře Jana z Gelnhausenu a Archivář Bohumil Navrátil, a také ve sborníku Brno v minulosti a dnes – Kroniky a pamětní knihy městských písařů brněnských v době předbělohorské, Městské berně královských měst moravských od poloviny 15. století do roku 1526 či Sociální boje v moravských královských městech ve 20. letech 16. století. Psal také výroční zprávy o činnosti Archivu města Brna v Archivech Jihomoravského kraje. Ve všech Dřímalových příspěvcích je patrná jak odborná paleografická a diplomatická erudovanost, tak i znalost problematiky pomocných věd historických. Zemřel dne 11. srpna 1975 v Novém Městě na Moravě. Použité zdroje: Archivní časopis. Praha: Ministerstvo vnitra, 1975, roč. 25, s. 157–161. Brno v minulosti a dnes. Brno: Archiv města Brna, 2006, roč. 19, s. 241–263. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/, cit. 2016-11-11. Sborník Matice moravské. Brno: Matice moravská, 1965, roč. 84, 302–304. Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1975, roč. 27, s. 229–231.