11. 12. 2016
1
Mgr. Josef
Šaur, Ph.D.
AREÁLOVÁ STUDIA A
LINGVISTIKA
Filologicko-areálová studia = propojení filologických a
sociálních disciplín
S důrazem na filologické jádro
Areálová rovina = prostorové (spaciální) hledisko
Prostorové propojení filologických a sociálních věd
Důležitým prvkem je i prolnutí na základě žánrového hlediska
(integrovaná žánrová typologie)
Nezastupitelné místo má i lingvistika – věda o jazyce jako
nástroji poznání, myšlení a mezilidské komunikace
V základu FAS proto vystupují struktury: jazyk – kultura –
společnost a na ni navazuje literatura – teritorium – etnos
A to doplňuje historie, politika, sociologie či psychologie
FAS A LINGVISTIKA
Lingvistické disciplíny:
Dialektologie
Jazykový zeměpis
Etnolingvistika
Areálová lingvistika
Kulturní antropologie
Jazyk jako sociální jev, jako prostředek lidské komunikace
Je spojený se společenskou existencí člověka a tuto existenci
odráží
FAS A LINGVISTIKA
11. 12. 2016
2
Pojem areál může být chápán různě
Jiné vymezení bude mít pro geografy, biology či ekology
Nicméně různě ho mohou nahlížet antropologové, filologové či
politologové
Obecně lze říci, že areál je teritorium (prostor)
charakterizovaný a vymezený společným výskytem a
rozšířením určitého jevu
Tedy různá vymezení areálu se mohou překrývat či míjet, a
některé jevy budou společné všem typům areálů
AREÁL
V lingvistice se s termínem areál setkáváme často v rámci tzv.
areální lingvistice (jazykový zeměpis)
Jedná se o subdisciplínu zkoumající geografické rozložení
určitého nářečí nebo jazykového jevu
Částečně se tedy prolíná s dialektologií
Pojem areál může také označovat hranice rozšíření jazyků či
jazykových společenství (např. indoevropský areál, slovanský,
románský, germánský…)
Zaměření na slovanskou oblast – areál západoslovanský (či
středoevropský), východoslovanský, jihoslovanský (či
balkánsko-slovanský)
AREÁL
Izoglosa = hranice
rozšíření určitého
jazykového jevu
Izoglosa obvykle netvoří
ostrý předěl, ale označuje
nejzazší hranici výskytu
daného jevu.
Mezi izoglosami dvou
konkurenčních jazykových
jevů pak existuje území,
které představuje plynulý
přechod mezi těmito jevy
– jazykové kontinuum.
IZOGLOSA
11. 12. 2016
3
IZOGLOSA
Izoglosa spojitá = mezi jazyky geneticky příbuznými
Vymezují se pomocí historickosrovnávací metody (např.
slovanské jazyky)
Izoglosa konvergentní = vznikají v důsledku dlouhodobých
teritoriálních kontaktů jazyků, které tvoří jazykové
společenství (např. balkánský jazykový svaz)
Nebo také jako výsledek paralelního vývoje jazyků, které jsou
teritoriálně odděleny
Tedy jedná se o hranice výskytu určitého jazykově
typologického jevu
IZOGLOSA
Rozšíření určitého typologického jevu lze sledovat i v rámci
různých řečových aktů:
Příklad:
Pro evropské pohádky jsou typické floskule: „byl jednou
jeden…“, „žili šťastně až do smrti“; něco je za „sedmero…“,
typické je číslo tři (tři úkoly, třikrát se něco musí udělat…)
U severoamerických indiánů se nosné události opakují 4x
Ony typické jevy se pak mohou projevovat v úrovni
syntaktické, sémantické, fonetické i morfologické
EXKURZ
11. 12. 2016
4
Lingvistická antropologie = antropolingvistika, entolingvistika,
etnosémantika)
Zabývá se:
jazykem ve vtahu ke kultuře,
vlivem entokulturních a entopsychologických faktorů na
fungování a vývoj jazyk,
Vzájemný vztah jazyka a kultury pojmových konstant, které se
různě projevují v jazyce a kultuře
Vztah jazyka a sociálně kulturních zvláštností (mimojazyková
skutečnost
LINGVISTICKÁ ANTROPOLOGIE
Tato hypotéza měla velký vliv na vývoj lingvistické
antropologie
Vznikla ve 30. letech 20. století
Autoři Edward Sapir (1884–1939) a Benjamin Lee Whorf
(1897–1941)
Obsah jejich hypotézy = mluvit určitým jazykem znamená
osvojit si určitou vizi světa
A) veškeré myšlení je jazykové
B) každý jazyk vytváří specifickou vizi reality
C) jednotlivé obrazy reality konstruované různými jazyky se
vzájemně liší
SAPIR-WHORFOVA HYPOTÉZA
Jazyk tedy „nutí“ vidět lidi svět určitým způsobem
Autoři předpokládají závislost mezi gramatickou strukturou
jazyka a charakterem a obrazem reality kulturního
společenství, které tímto jazykem hovoří
Nelze ji brát zcela absolutně, myšlení není zcela
redukovatelné pouze na jazyk a řada významů může být
vyjádřena neverbálními či mimojazykovými prostředky, jako je
například mimika, posunky, umění, jazykový či situační
kontext apod.
Nicméně částečně je určitě platná
Např. běžná je představa o vztahu francouzštiny k literatuře,
němčiny k filozofii a angličtiny k vědě
SAPIR-WHORFOVA HYPOTÉZA
11. 12. 2016
5
Jazyk totalitních systémů, který sehrává represivní a regulační
úlohu (G. Orwell hovořil o newspeaku, Havel o „ptydepe“
W. Humbolt psal, že jazyky se neliší hláskami a znaky, ale
světonázorově (v těchto intencích popsal němčinu Herder)
Velmi dobře je vidět uchopování světa jazykem, když se
začneme učit „exotický“ jazyk (indiáni, dálněvýchodní jazyky,
Inuité…)
Pro všechny známá lidská společenství je typické vytváření
příběhů (narací) – je vytvářen jazykový obraz světa
Je nám vyprávěn příběh, který nám má umožnit stát se
součástí určitého společenství
Moderní translatologie přepokládá nejen přenos z jednoho
jazyka do druhé s pomocí slovníku, ale také analýzu vztahu
jazyka a kultury