1
Litevská abeceda
PÍSMENO NÁZEV PŘÍKLAD KOMENTÁŘ
A a a
daryti (dělat)
daro (dělá)
Toto písmeno může znamenat dlouhou a krátkou
samohlásku
Ą ą
a nosinė
(nazální a)
kąsti (kousat) Vyslovujeme jako dlouhou samohlásku a:
B b b
batas (bota)
bitė (včela)
C c c
cukrus (cukr)
citrina (citron)
Č č č
bačka (sud)
čiulpti (sát)
D d d
duoti (dát)
dėti (klást)
E e
[æ]
[æ:]
vežti (vézt)
veža (veze)
Otevřené e. Toto písmeno může označovat
dlouhou a krátkou samohlásku
Ę ę
[æ:] nosinė
(nazální æ:)
saulę (slunce,
acc. sg.)
Vyslovujeme jako dlouhou otevřenou
samohlásku æ:
Ė ė [e:] ėsti (žrát) Úzké dlouhé e
F f ef
fabrikas
(továrna)
G g g
garas (pára)
girti (chválit)
H h ha
harmonija
himnas
I i
i trumpoji
(krátké i)
bijoti (bát se)
Į į
[i:] nosinė
(nazální i:)
brolį (bratra, acc.
sg.)
Vyslovujeme jako dlouhou samohlásku i:
Y y
[i:] ilgoji
(dlouhé i:)
yla (šídlo)
Litevština nezná opozici měkké i–tvrdé y.
Rozlišuje KRÁTKÉ i a DLOUHÉ y.
J j jot Jonas
K k ka
kalti (tlouct)
kilti (stoupat)
L l el
lapas (list)
lyti (pršet)
M m em
mama
minkštas (měký)
N n en
namas (dům)
nešti (nést)
O o o
oras (vzduch)
autochtonas
P p p plaukti (plout)
R r r
ranka (ruka)
ritmas (rytmus)
S s es
sapnas (sen)
silpnas (slabý)
2
Š š eš
šauti (střílet)
šimtas (sto)
T t t
tu (ty)
tik (jenom)
U u
u trumpoji
(krátké u)
buvo (byl)
Ų ų
[u:] nosinė
(nazální u:)
dangų (nebe,
acc. sg.)
Výslovnost odpovídá českému ů
Ū ū
[u:] ilgoji
(dlouhé u:)
būti (být) Výslovnost odpovídá českému ů
V v v vaikas (dítě)
Z z z
zuikis (zajíc)
zirzti (bzučet)
Ž ž ž
žaisti (hrát)
žirnis (hrách)
Litevská abeceda nemá písmena Q q, X x. Píšeme např. “kvartetas”, “tekstas”, “Meksika”.
Přehled zvláštních písmen litevské abecedy:
Ą ą [a:] dlouhé a
Grafémy, označující bývalé nosovky. Dnes se
vyslovují jako dlouhé samohlásky.
Ę ę [æ:] dlouhé otevřené e
Į į [i:] dlouhé i
Ų ų [u:] dlouhé u
E e [ε] Pozor na specifickou výslovnost! Je pro cizince
obtížná.Ė ė [e:] zavřené dlouhé e
Y y [i:] dlouhé i
Litevština nezná opozici měkké i–tvrdé y.
Rozlišuje pouze KRÁTKÉ i a DLOUHÉ y.
Ū ū [u:] dlouhé u Výslovnost odpovídá českému ů
Sloveso būti (být) Inditakiv praesens (přítomný čas):
būti, yra, buvo
aš esu mes esame
tu esi jūs esate
jis, ji yra jie jos yra
nebūti, nėra, nebuvo
aš nesu mes nesame
tu nesi jūs nesate
jis, ji nėra jie jos nėra
būti, būna, buvo (bývat)
aš būnu mes būname
tu būni jūs būnate
jis, ji būna jie jos būna
3
Dvojhlásky:
ai, au, ei, ie, uo, ui
vaikas (dítě), laivas (loď)
šaukti (křičet), paukštis (pták)
leisti (pustit), keistas (divný)
pienas (mléko), dievas (bůh)
duona (chleb), šuo (pes)
puikus (skvělý), muilas (mydlo)
Kombinace samohláska + souhláska:
a, e, i, u al, am, am, ar
+ = el, em, en, er
l, m, n, r il, im, in, ir
ul, um, un, ur
Přehled krátkých a dlouhých samohlásek:
Vždy dlouhé: ą ę į ų ė y ū
Vždy krátké: i u
__________
o vždy dlouhé v litevských slovech: mótina (matka), žolėjè (v travě), šóko
(tančil, -a).
o vždy krátké v cizích slovech: autochtònas, kománda, astronòmija.
a e můžou být dlouhé nebo krátké:
bez přízvuku – vždy krátké: mamà (matka), valandà (hodina), dárbas (práce),
pasáulis (svět); nešù (já nesu), meškà (medvěd).
na konci slova vždy krátké: Vãclovas, dárbas, mamà, valandà; su pelè (myši =
instr. sg.), gatvès (ulice = ac. pl.)
___________
ai, au, ei, ie, uo, ui dvojhlásky jsou vždy “dlouhé” – tzn. z morfologického a
prozodického hlediska se chovají jako dlouhé samohlásky.
___________
al, am, an, ar
el, em, en, er
il, im, in, ir
ul, um, un, ur tyto jednotky také jsou “dlouhé” – tzn. z morfologického a
prozodického hlediska se chovají jako dlouhé samohlásky.
Přední a zadní samohlásky
Přední:
i, į, y
ė
ę, ę
Zadní:
u, ų, ū
o
a, ą
4
Ano-Ne
taip (ano)
ne (ne)
Osobní zájmena
aš – já mes – my
tu –ty jūs – vy
jis – on jie – oni
ji – ona jos – ony
Zdvořile říkáme “Jūs”