3.0 Slovíčka
gyventi, gyvena, gyveno žít, bydlet
eiti, eina, ėjo jít
laukti, laukia, laukė čekat
turėti, turi, turėjo mít
mokytojas učitel
dėstytojas učitel na vysoké škole, přednášející
gydytojas lékař
universitetas univerzita
su (+ins.) s
iš (+gen.) z
3.1 Cvičení. Přečtěte, případně určete, zda písmeno i označuje v následujících slovech vokál nebo
znak pro palatalizaci.
1. įdomus (zajímavý), 2. gėlė (květina), 3. sąsiuvinis (sešit), 4. kilimas (koberec), 5. kiemas (dvůr),
6. kaimas (vesnice), 7. biuras (kancelář), 8. bjaurus (škaredý), 9. kiauras (děravý), 10. siužetas
(syžet), 11. gilus (hluboký), 12. gydytojas (lékař), 13. bėgimas (běh), 14. bei (a), 15. bitė (včela), 16.
cilindras (cilindr), 17. čia (zde), 18. dirbti (pracovat), 19. diena (den), 20. yda (vada), 21. indas
(nádoba), 22. liūtas (lev), 23. kamienas (kmen), 24. meilė (láska), 25. mielas (milý), 26. miškas
(les), 27. muilas (mýdlo), 28. niūrus (sklíčený), 29. peilis (nůž), 30. piemuo (pastýř), 31. skiemuo
(slabika), 32. riešutas (ořech), 33. rimtas (vážný), 34. siaubas (hrůza), 35. seilė (slina), 36. siena
(zeď), 37. sijonas (sukně), 38. šiuomet (v dnešní době), 39. šilkas (hedvábí), 40. zuikis (zajíc).
3.2 Prozodické vlastnosti litevštiny
Přízvuk
Litevský přízvuk je volný: může být na kterékoliv slabice. Poloha přízvuku se během ohýbání může
měnit, a tyto proměny jsou pak individuální vlastností dotyčného slova, nikoliv ohýbacího vzoru, ke
kterému ono slovo patří.
stalas (stůl) kamienas (kmen) žuvis (ryba)
N. sta-las ka-mie-nas žu-vis
G. sta-lo ka-mie-no žu-vies
D. sta-lui ka-mie-nui žu-viai
A. sta-lą ka-mie-ną žu-vį
I. sta-lu ka-mie-nu žu-vi-mi
L. sta-le ka-mie-ne žu-vy-je
V. sta-le ka-mie-ne žu-vie
daryti, daro, darė (dělat) duoti, duoda, davė (dát)
aš dar-au duo-du
tu dar-ai duo-di
jis, ji da-ro duo-da
Poloha přízvuku je zásadním faktorem litevského slova a má fonologickou funkci, tzn. slova se
můžou lišit pouze polohou přízvuku – přízvuk je v litevštině významotvorný.
giria (chválí) giria (les)
kasa (ryje) kasa (cop)
karti (věšet) karti (hořká)
Intonace
- způsob artikulace dlouhých přízvučných slabik
Intonace je také významotvorná. Rozlišujeme intonaci stoupavou a klesavou.
Akutová (klesavá) intonace: šaaauk (střílej); laaauk (čekej); kaaaltas (dláto)
Cirkumflexová (stoupavá) intonace: šauuuk (křič); lauuuk (ven); kallltas (vinen)
Příklad: šauk; lauk; kaltas
Akut: šaaauk (střílej); laaauk (čekej); kaaaltas (dláto)
Zápis: šáuk; láuk; káltas
Cirkumflex: šauuuk (křič); lauuuk (čekej); kallltas (vinen)
Zápis: šaũk, laũk, kal̃tas
POZOR. Krátká slabika může nést přízvuk, ale nemá žádnou intonaci. K zápisu se v tomto případě
používá znak „gravis“, např.: rankà (ruka).
3.3 Přehled deklinačních vzorů litevských substantiv. (Viz přiloženou tabulku)
Singulár Příklady Singulár
nom. nam-as Tai yra Jonas. kel-ias
gen. nam-o Tai yra Jono namas. kel-io
dat. nam-ui Ši knyga yra Jonui. kel-iui
ak. nam-ą Aš studijuoju lingvistiką. kel-ią
ins. nam-u Aš kalbu su Jonu. kel-iu
lok. nam-e Aš gyvenu Berlyne. kel-yje
vok. nam-e/-ai/-au Pone Jonai, kaip jūs kalbate? Mokytojau! kel-y
Plurál Plurál
nom. nam-ai
Tie namai yra mano. Jonai yra mano
studentai.
kel-iai
gen. nam-ų čekų literatūra kel-ių
dat. nam-ams Šios knygos yra Jonams. kel-iams
ak. nam-us Aš turiu du namus. kel-ius
ins. nam-ais Su studentais esame universitete. kel-iais
lok. nam-uose Lietuviai gyvena namuose. kel-iuose
vok. nam-ai Kaip jūs kalbate, studentai? kel-iai
3.4 Cvičení. Přeložte:
Dobrý den, jmenuji se XY.
Jak se jmenujete vy?
Dobré ráno.
Jaké je tvé příjmení?
Dobrou noc.
Nashledanou.
Ahoj/zdravím.
Buď zdráv/zdráva.
Vyčasujte slovesa būti, dirbti, studijuoti a eiti, utvořte od nich i záporné tvary a přeložte