Morf Nejmenší jednotka analyzovaná při segmentaci slova/slovního tvaru/slovoformy/textového slova, která má znakový charakter, je vydělitelná na základě principu opakovatelnosti. Např. ve slově ryba můžeme vydělit morfy ryb-a, přičemž první, vydělujeme na základě principu opakovatelnosti (např. ve slovech ryb-ič-k-a nebo ryb-ář-0) a druhý na základě téhož principu (např. chyb-a nebo rob-a). Morf může být realizován jako tzv. nulový morf/morfologická nula (-0). Analýza na morfy je lineární prohlubuje binární členění slova na bezprostřední složky tvaroslovné a slovotvorné roviny jazyka. V rámci tvarosloví uvažujeme o rozdělení tvaru slova (v rámci flexe – deklinace/konjugace) na bázi, která se označuje jako tvarotvorný základ, k níž se připojuje tvarotvorný formant. Např. ve slovech ryba, rybička, rybář, rybník vydělujeme tvarotvorné základy ryb-, rybičk-, rybář-, rybník- a tvarotvorné formanty -a a -0. Jako samostatné segmenty vyčleňujeme kmenotvorné přípony u sloves a slov tvořených od slovesného kmene. Tak např. ve tvarech slovesa soudit (soudil, soudím) vydělujeme tvarotvorný základ soud-, kmenotvornou příponu -i- nebo -í- a tvarotvorný formant -t, -m nebo -l. Kmenotvorná přípona je součástí tvarotvorného formantu. tvarotvorný základ tvarotvorný formant[1] záklopk- -(a) soudc- -(e) sudič- -(0) tvarotvorný základ tvarotvorný formant kmenotvorná přípona+ koncovka infinitivní soud- -i-(t) kmenotvorná přípona+ koncovka osobní soud- -í-(m) kmenotvorná přípona+ koncovka tvarová +(rodová) soud- -i-(l)-(a) Týž tvarotvorný základ spolu s kmenotvornou příponou je slovotvorným základem v odvozeném slově sudič (sud-i-), slovotvorným formantem je -č, ale zároveň týž tvarotvorný základ bez kmenotvorné přípony je slovotvorným základem v odvozeném slově soudce (soud-), slovotvorným formantem je -c(e). slovotvorný základ slovotvorný formant záklop- -k(a) slovotvorný základ+ kmenotvorná přípona slovotvorný formant sud-i- -č(0) slovotvorný základ slovotvorný formant soud- -c(e) Morfém Morf je tedy nejmenší jednotka tvarotvorné a slovotvorné roviny jazyka a je realizací lingvistické abstrakce, kterou označujeme termínem morfém. Alomorf Má-li jeden morfém v rámci tvarotvorného nebo slovotvorného systému více realizací, hovoříme o alomorfech. Tak např. z výše uvedeného vyplývá, že morfy soud-/sud- jsou alomorfy jednoho morfému. Podobně např. morfy ryb-ami/ryb-ama a rybník-u/rybníc-e jsou alomorfy jednoho morfému (gramatický morfém s významem instr. pl., gramatický význam je identický, jde o variantu, která je motivována stylisticky a gramatický morfém s významem lok. sg., gramatický význam je identický, více viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=rybn%C3%ADce a podobně lexikální morfém RYB- má alomorfy (poziční varianty) ryb-a/ryb-ě: [ryb]-a a [rybj]-e a slovotvorný morf - sufix/přípona ryb-ník-0 má alomorfy ryb-ník-u a ryb-níc-e. Morfy nesoucí lexikální význam vyšší jednotky (slova) se nazývají lexikální morfy/kořeny, morfy nesoucí gramatické významy jsou morfy gramatické, a sice slovotvorné a tvarotvorné. Morfy lze dále klasifikovat, přičemž kritériem je postavení vzhledem k centrálnímu kořenovému morfu a funkce. IJP (http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=778) nabízí následující klasifikaci: Morf(ém)y * předpony * tvarotvorné * slovotvorné kořenové morf(ém)y přípony * kmenotvorné * slovotvorné * tvarotvorné * nefinální * přípona příčestí činného * přípona příčestí trpného * přípona přechodníku přítomného * přípona přechodníku minulého * přípona tvaru rozkazovacího způsobu finální * osobní koncovka * rodová koncovka * infinitivní koncovka * pádová koncovka postfixy interfixy Cvičení: Proveďte morfémovou analýzu podtržených slovních tvarů a všimněte si, na čem závisí interpretace významů analyzovaných morfů. Královna byla zkušená travička. Na louce rostla zelená travička. Pila jako chlap, řekl Blesku její bývalý manžel. Není pila jako pila. Brambory sázej na svatého Marka. Přišla domů. Pišti, svišti. Jaké gramatické významy může mít v češtině tvarotvorný koncov(kov)ý morf –a ? Jestliže český slovní tvar končí na e, o který slovní druh může jít? Uveďte příklady. Které samohláskové zakončení v češtině nejjednoznačněji signalizuje příslušnost slovního tvaru ke slovnímu druhu? ________________________________ [1] Tvarotvorný formant základního tvaru slova, kterým je u sloves zpravidla infinitiv a u jmen zpravidla nominativ singuláru (u adjektiv a adjektiválií nominativ singuláru maskulin) prezentuje tzv. tvaroslovnou charakteristiku slova, tedy soubor jeho flektivních koncovek.