Úvod	do	výuky	češtiny	jako	
druhého/cizího	jazyka
Mgr.	Linda	Doleží,	Ph.D.	
Ústav	českého	jazyka,	FF	MU	Brno	
Podzim	2016	
TERMINOLOGIE
¢  Mateřský	jazyk	
¢  Cizí	jazyk	
¢  Druhý	jazyk	
¢  Bilingvismus	
	
¢  Děti	s	OMJ	
¢  Žák-Nečech	
Sufixy'a'funkční'slova'(převzato'z'Clarka'a'Clarkové,'345,'úprava'a'překlad'L.'D.)'
Forma& Význam& Příklad&
1.&Přítomný&průběhový:&;
ing&
Probíhající&proces& He&is&sitting&down.&
2.&Prepozice:&in&(v)& Obsah& The&mouse&is&in&the&box.&
3.&Prepozice:&on&(na)& Podpora& The&book&is&on&the&table.&
4.&Plurál:&s& Číslo& The&dogs&ran&away.&
5.&Minulý&čas&
nepravidelně&tvořený:&
went&(šel,&šla,&šlo)&
Dříve&v&čase&v&závislosti&na&
době&promluvy&
The&boy&went&home.&
6.&Posesivní&s& Vlastnictví& The&girl’s&dog&is&big.&
7.&Kopula&být,&kterou&nelze&
zkrátit:&are,&was&
Číslo,&dříve&v&čase& Are&they&boys&or&girls?&
Was&that&a&dog?&
8.&Členy&the,&a& Určitost,&neurčitost& He&has&a&book.&
9.&Minulý&čas&pravidelně&
tvořený:&ed&
Dříve&v&čase& He&jumped&the&stream.&
10.&Třetí&osoba&singuláru&
pravidelně&tvořená:&s&
Číslo,&dříve&v&čase& She&runs&fast.&
11.&Třetí&osoba&singuáru&
nepravidelně&tvořená:&has,&
does&
Číslo,&dříve&v&čase& Does&the&dog&bark?&
12.&Pomocné&sloveso&být,&
které&nelze&zkrátit:&is,&
were&
Číslo,&dříve&v&čase,&
probíhající&proces&
Is&he&running?&
Were&they&at&home?&
13.&Kopula&být,&kterou&lze&
zkrátit:&;s,&;re&
Číslo,&dříve&v&čase& That’s&a&spaniel.&
14.&Pomocné&sloveso&být,&
které&lze&zkrátit:&;s,&;re&
Číslo,&dříve&v&čase,&
probíhající&proces&
They’re&running&very&
slowly.&
&
Autoři& tabulku& sestavili& na& základě& tří& studií& Rogera& Browna& z&roku& 1973.& Ten&
z&výzkumu&longitudinálních&dat&těchto&dětí&zjistil,&že&pořadí&gramatických&morfémů&se&
u&těchto&dětí&téměř&neliší.&U&všech&je&mateřským&jazykem&angličtina,&je&otázkou,&jak&
akvizice&vypadá&v&češtině&–&chybějící&data.&
&
Otázky'(podle'Clarka'a'Clarkové,'353,'upravila'a'přeložila'L.'D.)'
Stádium'1'
See#hole?#
Where#Ann#pencil?#
; děti&užívají&tázací&slova&where&a&what,&ale&rozumí&prý&pouze&výrazu&where&
; frekvenční&analýza&řeči&rodičů&dětí&z&korpusu&CHILDES&ukázala,&že&právě&where&
je&nejčastějším&tázacím&slovem,&které&rodiče&používají&
&
Stádium'2'
See#my#doggie?#
Why#you#smiling?#
; větší&pestrost&tázacích&slov&a&komplexita&otázek&
; porozumění&why&však&nejasné,&děti&zaměňují&s&what&a&where&
&
Stádium'3'
Does#lions#walk?#
Why#the#Christmas#tree#going?#
; inverze&ano,&chybovost&v&sufixech&
&
Data&jsou&převzata&ze&studie&autorů&Klima&a&Bellugi&(1966).&Podobně&autoři&postupují&
při&analýze&negace&v&dětské&řeči.&
&
OSVOJOVÁNÍ	DALŠÍCH	JAZYKŮ	
¢  univerzální	a	společná	pro	všechny	jazyky?	
	
¢  ano,	ALE	
	
¢  Omar	(1973)	–	děti,	které	si	osvojují	arabský	plurál,	si	
jej	ve	srovnání	s	dětmi	anglicky	mluvícími,	osvojují	
později	(arabské	děti	ve	věku	14–15	let,	anglicky	
mluvící	děti	okolo	6	let)	
¢  Klíčové	jsou	kognitivní	a	formální	komplexita		
(Clarková,	Clark,	1977,	338)	
¢  Znalost	některých	psycholingvistických	analýz	
	
¢  Lepší	povědomí	o	jazykovém	vývoji	dítěte	
	
¢  Správná	očekávání	
	
¢  Mezijazyk	
	
¢  Hodnocení	chyb	–	interlanguage-sensitivity		
(Long,	2011	)	–	overregularization,	code-switching,		
interference/transfer	
Haluzová (2007)
	
(2,6) 		žlutý		eis	 	 	 	velky		schlafen	
	/yellowCZ		ice-creamGER/ 	 	/bigCZ			sleepGER/	
		
	große		kalhoty 	 	 	maly		hose	
	/bigGER		trousersCZ/ 	 	/smallCZ			trousersGER/	
		
(3,6)	 	es		regnet		schon		moc	
						 		/it		rains		alreadyGER		too		muchCZ/	
		
									 		Das		hat		mir		nicht		povedlo.	
								 		/this		has		to		me		notGER		work		out		wellCZ/	
		
(5,3)	 	Darf		ich		noch		jednu		buchtu?	
								 	/May		I		moreGER		oneCZ		cakeCZ?/	
Bordag (2015)
Chlapec (8 let)
Příklad 1:
– Našel jsem tu bundu.
– A kde byla?
– V šatně v Hortu (něm. družina). Tady. Jo, und wir haben auch
eine Hausaufgabe (něm. a taky máme domácí úkol).
– Z čeho?
– Z Mathe (něm. matika).
Příklad 2:
– Já jsem si nemohl vzpomenout, jak se řekne příběh, tak jsem řekl
in dem Film (něm. v tom filmu), a Frau Unger (něm. paní Ungerová;
učitelka) si pak myslela, že jsem nebyl v opeře, ale v kině.
– A vysvětlil jsi jí to?
– No já jsem pak řekl, že se to jmenovalo Nabucco, a ona už věděla.
Bedore a Peña (2008)
	
málo	normativních	dat	u	bilingvních	dětí	
	
¢  speciiické	sociokulturní	zkušenosti	ovlivňují		
osvojování	nejen	lexika,	ale	i	oblast	morfosyntaxe	
¢  nedostatek	standardizovaných	testů	zaměřených		
na	výzkum	bilingvních	dětí	
¢  časté	překlady	testů	
¢  užívání	testů	zaměřených	na	pouze	jeden	jazyk		
z	jazyků	dítěte	problematické	–	nejedná	se	o	dva		
monolingvní	jedince	v	jednom,	„zdvojená“	jazyková		
zkušenost	=	zvláštní	rysy	ve	všech	plánech	jazyka	
(Paradis,	2007)	(Peña,	Bedore,	2011,	s.	3).		
ČEŠTINA JAKO DRUHÝ JAZYK
¢  osvojování	L1	a	osvojování	L2/cizího	jazyka		
+	situace	u	bilingvních	dětí	–	Šindelářová		
a	Škodová	(2013)	uvádějí	jazykové	a	komunikační		
kompetence	pedagoga	jako	jedny	z	profesních		
kompetencí,	str.	38,	analyzují	problematické	jevy		
zvukové,	ortograiické,	morfologicko-syntaktické		
a	lexikální	roviny)	+	sociokulturní	kompetence		
¢  problematická	vstupní	diagnostika:		
				„Vzhledem	k	tomu,	že	jazykové	schopnosti		
žáků-cizinců	nejsou	testovány	standardizovaným		
způsobem,	který	by	umožňoval	objektivně		
porovnat	a	ohodnotit	jejich	jazykové	schopnosti,		
probíhá	ověřování	jazykové	úrovně	žáka	v	českém		
jazyce	na	základě	pohovoru	s	učitelem	českého		
jazyka,	případně	jiným	pedagogem	či	ředitelem		
školy	nebo	jeho	zástupcem“		
(Šindelářová,	Škodová,	2013,	str.	81).	
PŘÍKLADY	Z	ČJ	JAKO	L2	
Kluk	díva	na	televizi.	(7	let)	
Chlapec	díva	na	televizi.	(9	let)	
Chlapec	podiva	na	televizi.	(11	let)	
	
Kluk	se	kouká	televizoru.	(10	let)	
Holčička	se	čtuje	knihu.	(10	let)	
Panenka	se	leží	od	televizeri.	(10	let)	
Kluke	se	sedí	stůlu.	(10	let)	
Hračka	se	lezi	kobercu.	(10	let)	
Kočka	se	spi.	(10	let)	
		
	
...holka	se	díva	knihu...	(9	let)	
...kluk	sedí	na	stul...(9	let)	
	
Holka	čti.	(13	let)	
Kočka	spat.	(13	let)	
Kluk	televizoru	kouka.	(13	let)	
Máme	paninka.	Máme	žaba.		
Máme	racek.	Máme	žydle.	(13	let)	
	
Maminka	tatinka	grilovali.	(14	let,	6.	třída)	
	
Ehlich,	Bredel,	Reich	(2008)	rámec	pro	osvojování		
němčiny	jako	L1	a	L2	+	rámec	pro	osvojování		
turečtiny,	ruštiny	jako	domácích	jazyků	v	Německu	
	
	
	
Čechová, Zimová (2004/2005, 2006)
¢  „Jako	zvlášť	zajímavá	se	jeví	skutečnost,		
jako	 by	 žáci	 cizinci	 do	 jisté	 míry	 procházeli	 vývojem	
připomínajícím	 zrychlený	 ontogenetický	 vývoj	 řeči	 menších	
českých	dětí.”	
¢  „	Školy	se	nezávisle	na	sobě	shodly,	že	je	třeba		
zhruba	dvouletého	pobytu	v	českém	prostředí,		
aby	děti	komunikovaly	vcelku	bez	potíží.”