Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016 OSVOJOVÁNÍ JAZYKA ¢  „Since the inception of cognitive science, the mystery of language acquisition has served as the central criterion of explanation for a theory of language itself. A linguistic theory must ultimately explain how language acquisition is possible given the level of abstraction that is involved in getting from utterances to grammatical representations; that is, in acquiring the system that underlies form-meaning pairing for any possible sentence of the language (“the grammar”)“ (Lidz, Gleitman, 2004, 86) RŮZNÉ ¢  Osvojování jazyka dítětem = postupné osvojování jazykové kompetence v mysli dítěte (Nebeská, 2002, 300) ¢  CHILDES (Child Language Data Exchange System) – blíže viz např. MacWhinney (2000), nově je součástí i slovenština, viz Slančová (2008) ¢  co zahrnuje studium osvojování jazyka? ¢  akvizice mateřského jazyka ¢  akvizice jazyka u jedinců se specicickými poruchami ¢  akvizice více jazyků (L2, 1L2...) ¢  imitace KRÁLÍCI Child: My teacher holded the rabbits and we patted them. (Dítě: Moje učitelka držela králíky a my jsme si je hladili.) Parent: Did you say your teacher held the baby rabbits? (Rodič: Říkal jsi, že tvoje učitelka držela králíčky?) Child: Yes. (Dítě: Ano.) Parent: What did you say she did? (Rodič: Co jsi říkal, že dělala?) Child: She holded the baby rabbits and we patted them. (Dítě: Držela králíčky a my jsme si je hladili.) Parent: Did you say she held them tightly? (Rodič: Říkal jsi, že je držela pevně?) Child: No, she holded them loosely. (Dítě: Ne, držela je volně.) (Cazden, 1972) NIKDO MĚ NEMÁ RÁD Child: Nobody don’t like me. (Dítě: Nikdo mě nemá rád.) Mother: No, say „Nobody likes me“. (Matka: Ne, řekni: „Nikdo mě nemá rád“.) Child: Nobody don’t like me. (Dítě: Nikdo mě nemá rád.) (Tato replika se několikrát opakuje.) Mother: No, listen carefully: say „Nobody likes me“. (Matka: Ne, poslouchej pozorně: řekni „Nikdo mě nemá rád“.) Child: Oh! Nobody don’t likes me. (Dítě: Och! Nikdo mě nemá rád) (McNeill, 1970) • je jazyk záležitostí vrozenosti? (UG „nativisté“ vs. funkcionalisté) UČENÍ funkcionalistické přístupy (Bialystok, 2001, MacWhinney, 1995) - kognitivní gramatika (R. Langacker, G. Lakoff, R. Van Valin ad.) - konstrukční gramatika (M. Tomasello, P. Brooks(ová)) - konekcionismus (B. MacWhinney, E. Bates(ová). J. C. Goodman(ová))... ROZDÍL - dělení podle Schwarzové (2008) a) silná kognitivní hypotéza (B. MacWhinney, E. Bates(ová)) b) slabá kognitivní hypotéza (D. I. Slobin) Piaget (1983, 110 in Schwarzová, 2008, 99): „Fundamentální rozdíl mezi Chomským a námi spočívá v tom, že my chápeme veškeré osvojené aspekty kognice, včetně jazyka, jako výsledek postupného procesu konstrukce...Odmítáme tedy představu předprogramování v jakémkoli striktním smyslu. Za vrozenou však považujeme obecnou schopnost syntetizovat navazující úrovně postupně dosahované stále komplexnější kognitivní organizací.“ VROZENOST úzce nativistické přístupy (speciální nativismus) - Chomsky vs. Skinner (1957) - akvizice v této oblasti odráží vývoj toho kterého stádia vývoje generativní gramatiky, blíže k akvizici v těchto stádiích viz Atkinson (1992), blíže ke stádiím samotným viz např. Veselovská (2001), Dočekal (2005) - UG, LAD, logický problém jazykové akvizice, nedostatečnost stimulu, pozitivní a negativní evidence (Cook, 1988, Cook, Newson, 1996) SCHÉMA ČEŠTINA JAKO MATEŘSKÝ JAZYK •  Porozumění - dítě (věk 1, 1, 17) „Kde máš očka?“ – Správně ukáže. Dítě (věk 1, 1, 21) „Jak dělá auto?“ Tů. Dítě (věk 1, 2, 14) „Dej mi políbit ručičku“ – Podá. „A dej mi tu druhou“ – Podá. (Ohnesorg, 1948) •  Produkce - auto a haf (1, 20-21), auto hů (1, 1, 0), auto dědě (1, 1, 4) /auto jede/ (Ohnesorg, 1948), nišku (1, 5, 28), plstičkama (1, 7, 12), žibičkova (1, 9, 3), kočkovi (1, 10, 0), hapalo, hapal (1, 5, 1), papaji (1, 5, 1), toji to (1, 5, 1), papali sme (1, 5, 1), koza mé (1, 5, 21), do vokna (1, 7, 31), lopatka pisečkova (1, 9, 13), pocem, ďipič (1, 6, 3), fouknu neboli (1, 11, 3) (Pačesová, 1968), ponožky nandat (1, 11) (Smolík, 2002), máma melom (20 měsíců), tata binkaj, Maja biškem a deda babi lešeli (21 měsíců) (Karasová, 2007) VNÍMÁNÍ •  vnímání zvuku začíná ve třetím trimestru těhotenství, dítě má možnost vnímat především prozodické vlastnosti řeči •  děti po narození mají kapacitu rozlišovat všechny zvukové kontrasty, které slyší – tuto schopnost ztrácí u souhlásek postupně s věkem (od 8. – 12. měsíce se tato schopnost ztrácí) – zaměřují se pouze na cílový jazyk, tzn. jazyk, který slyší ve svém okolí, schopnost rozlišovat samohlásky se ztrácí již okolo 6. měsíce LEXIKUM fáze vývoje slovní zásoby (Monatová, 1963) 1 rok-18 měsíců – cca 2-15 slov (aktivní užívání) 20-24 prudký nárůst slovní zásoby (vocabulary spurt) 2-3 roky – 200-500 a více slov 4 roky – 1500-2000 slov (podobně Ohnesorg, 1991; Pinker, 1999) SYNTAX Jednoslovné stádium vývoje - otázka: Proč vlastně děti začínají mluvit tak, jak začínají? - toto stádium je idealizací, ne u všech dětí se objevuje (Powers(ová), 1997, 33) Problém příliš mnoha stromů (The Problem of Too Many Trees) - slovo ball (míč) může být součástí několika stromů, nejasná syntaktická? kategorie, viz níže DRUHÝ/CIZÍ JAZYK Jazykový instinkt? Hypotéza kritického období? Je proces osvojování L2 stejný jako L1? – U L1 akvizice jsou jedinci na jiném stupni mentálního a sociálního vývoje, otázkou tedy je, zda je vůbec tyto dva procesy možné srovnávat, lepší by, podle Cooka, bylo položit si otázku, zda mají i dospělí přístup k UG (Cook, 2003, 493) Schwartz (1998) – L2 akvizice a) závisí na jazykovém instinktu, i přes rozdílnosti a přechodná stádia (intermediate stages) (tzn. je vedeno UG, podobně jako u L1) a konečný stav, a b) klíčový faktor počáteční stádium L2   - autorka prezentuje závěry klíčových studií této oblasti   - Haznedar (1995, 1997) – turecký chlapec ve věku 4 let, osvojuje si angličtinu, ve Velké Británii od věku 3,11, s angličtinou v pravidelném kontaktu od věku 4,1 cca 2,5 hod denně pětkrát týdně ve školce, data ve studii nasbírána od věku 4,3 let (pozn.: turečtina OV jazyk x angličtina VO jazyk)   počáteční stádia vývoje – angličtina přebírá slovosled turečtiny, např.   Výzkumník: Shall we play with your toys? /Budeme si hrát s tvými hračkami?/ Dítě: Yes, toys play. /Ano, hračky hrát/.   - jedná se tedy o transfer z  turečtiny, podle Schwartz důkaz pro L2 jazykový instinkt, poté si dítě přenastaví parametry (parameter resetting) na základě cílového jazyka (target language), tedy angličtiny, na transfer autorka poukazuje jak u dospělých, tak u náctiletých a dětí White (1990, 1991, 1992): francouzsky mluvící Kanaďané ve věku 11–12 let, s angličtinou se setkávají ve škole – výzkum zaměřen na adverbia frekvence (např. often/často) a způsobu (např. quickly/rychle) v angličtině - zajímavý transfer, francouzština – SVAdvO x angličtina SAdvVO, náctiletí produkují v angličtině slovosled SVAdvO, např. *Marie takes often the metro. - teorie silného(úplného) vs. slabého transferu BILINGVISMUS ¢  Kolektivní/individuální ¢  Simultánní/sekvenční ¢  Vyvážený/s dominancí jednoho z jazyků ¢  Přirozený/umělý ¢  ZÁVISLOST VS. AUTONOMIE