Stanislav K. Neumann:
PRoLETÁŘsrÁ KULTURA
Z žívédiskusemezinárodní o problémechproletáŤskékultury
vyplfvá prozatlm, jak se zdá, tré hlavních tezí, pŤes
diametrálnírozpory mezijednotlivfmi interesenty,kteŤío věci
píšía debatují.Tyto tezejsou nevalně divokéa pŤekvapující,
zato však velmi odlivodněny z hlediska vfvojového,jedině
dnespro nás pŤijatelného.Formuloval bych je asi takto:
I. Každá kultura v užšímslova smyslu je produkt vlád.
noucítŤídy.Jen vládnoucí tŤídazjednává téměňbezděčně a
automaticky podmínky - pridu a ovzduší- pro kulturní
rozkvět, riplněji charakterizujíc|a prodělávajícís ní ce její
vfvoj od tápavého nadšeníraného pŤesvrchol mužnévy.
rovnanosti až k pŤejemnělostia zmatku dekadence. Tudíž
1Proletariát,
jakmile dobude moci a stanesevládnoucí tňídou,
počnevytváŤet svou kulturu, a netňeba se bát toho, že to
nebude kultura plně jej charakterizujfic| a velmi odlišná od
kultur pŤedcházejících.
Poněvadžvšak rikolem proletariátu jako vládnoucí tŤídy
není, aby pouze kartu obrátil, čili vládl ostatním tŤídám,
nfbrž naopak je na něm, aby zbytky produktivně nepracujícíchtŤídv
sebevstňebal,tŤídyodstrani| a z tohoto hlediska
znal toliko jeden pracujícílid _ otvírajíse tétonovékultuŤe
ohromnéobzory: kultura, která počnejako kultura tňídní,
pomalu, ale jistě bude stále rťrstnad sv j privodní tŤídní
charakter tou měrou, jak tňídníproletáŤskáspolečnost,která
r26
ji za|oži|a,bude se pÍeměĎovat ve společnostčistěsocialistic.
kou; proletáŤská kultura ztrati zároveťls tŤídou,která ji zrodi1a,tŤídnícharakter
a zároveťts ní nabude povahy socialis.
ticko.všelidské.osud kultury, která počnejako proletáŤská,
nebude tedy spjat s osudem jedné tŤídy;její osudy budou
osudy společnostisocialistické,o jejíchžnesmírnfch možnostech
nechépíšíromanopisci.
2. ProletáŤskákultura nezrodíse na pustémostrově ani na
místě,z něhožby nějaká revoluce pŤílišdivoká učinila tabu.
lam rasam. ProletáŤskékultuŤebude volky nevolky zaujmout
stanovisko.k pŤedcházejícímkulturním hodnotám, k jedněm
zápotně, ke druhfm kladně. Povede s nimi velikf a slavnf
zápas, dlouhf a houževnatf. Nebude to jen boj s kulturou
měšéáckou,bude to boj s celfm starÝm světem. A z tohoto
zápasu vyjde jednoho dne téměŤnepozorovaně vítězná její
podstata.
Radikální obrazoborectvínic podstatnéhoby tu nezměnilo.
Sterékulturní hodnoty, pokud jich možno upotŤebit,jsou
v krvi nás všech i v krvi našich dětí a vnukri. Snad mezi
zralj,m ploclem kultury socialistickéa zralr!,mplodem kultury
měšéáckébudejednou na prvnípohled většípropast,nežjakou
se domníváme vidět dnes mezi produktem kultury čínskéa
produktem moderní kultury zápaďní. A pŤeceve skutečnosti
bude mezi nimi nezbytn,f a neznemožniteln1imost organického
v)ivoje, snad velmi dlouhého, ale nikoli nelogického.
Chtít zahladit minulost byla by námaha marná a zbytečná.
Začítskutečněznovu mohli by jen novf Adam a nová Eva
na novémsvětě,kde by ani k vykopávkám neměli pŤíležitosti.
Na druhéstraně všakmrižetrocha obrazoborectvía trocha
iluzí o novém začátkujen prospět.Mějme v prudkénenávisti
hodnoty pŤedchozíchčasri,i když tu a tamje obdivujeme.
BoŤmesvatostánky staréhosvěta, i když tu a tam bezděčně
pŤednimi klekáme. Chtějme znásilnit s dobyvatelskou vášní
panensképralesy duchovní,i kdyžsami vnášímedo nich staré
ovzduší.Nesmíb;it našívěcí,abychom uvědoměle navazovali
na to, co bylo; dosti navazujeme nevědomky, poněvadžjinak
r27
to nejde. Sestupmedo hlubin soudobéhoživotapro surovinu,
vonícínedotčenousyrovostí,a tvoŤmez ní zuŤivěvěci s očima
obrácen ma k budoucnosti a jako by minulosti nebylo. Vy.
žeřme minulost okny i dveŤmi; pro to, čemu nemrižeme
uniknout, pro organickÝ vyvoj bude dosti té,která se tajně
k nám vetŤezadními vrátkv.
3. ProletáŤskákultura u.,zši* slova smyslu,tedyjako prv'ní
etapa ke kultuŤesocialistické,bude - nebojme setoho kacíŤství-
dílemduchovní elity revolučnía komunisticképro vf.
květ uvědomělého proleta átu. Nemriže b1it tomu p,i,e ,á,
jinak, poněvadž pŤecházímena pridu, kierou hospodáŤská
a sociá]níporoba učinilapovšechněmálo zprisobiloJ k tomu,
aby z n|a pro ni mohly již dnes rrižekvési.Úkolem Proletkultu
nemrižeb t pňecesebevtažednásnaha naučit veškeru
masu dělnickou rfmovat, kreslit, brnkat na klavír, hledat
perpetuum mobile atd,, nj,btžběžio to, aby tvrirčísíly,stojící
dnes ve službách proletariátu, rozmnoženy byly o iateritní
talenty a génie,uvězněnév podzemí,aby tyto skiytésílypňivedeny
byly na slunce, na kterémpučípoupata a rozvlrqÍ se
květy. A stejně nemrižeb t rikolem Pioletkultu, aby cllou
dnešnímasu proletariátu pohnul k návštěvěhudebních siní,
uměleckfch v stav a lidovfch universit, pro jejichž správné
pochopení chybějíjí všeckypodmínky, nfbrž běžÍo to, aby
Proletkult, opňen o vfkvět proletariátu, kterf dnes již lačrť
po kulturních radostech, vybudoval mohuťnou or:ganizaci
v1íchovnou,která postupně vyvede veškerenproletariát z duchovníporoby.
To se všaknestanezajednu generaci,protože
je to tyzicky nemožno.
.
Nezapomeáme, jaké risilí musí diktatura proletariátu vyvinout.
na poli vfrobním a hospodáňskémvribec, jaké risilt
postavit proti kontrarevoluci uvnitŤ i zvenčÍ,co sil bezv1ihradně
oddanych revoluci hospodáŤskéa poliiické potÍebuje,
aby zví,tězilanapevno. Teprve po tomto vítězstvíbude moci
dobie provádět revoluci ku]turní se skutečnfm iispěchem.
UvažujemeJi o věci do pravděpodobnfch podrobností,dojdeme
k rísudku,žece|áperioda proletáŤskekult,,ry bude pňe-
I28
devším dobou hledání, osvobozování, revoluce, vfchovy,
nikoli však oné tvťrrčípráce skutečné,která vyžadujejisté
společensképohody, pak možnéteprve ve společnostiriplně
socialistické.Tato perioda po stránce tvtirčíbude mít ráz
tŤídní,charakter pŤedvoje komunistického a proletáŤského;
proto bude dílem elity pro menšinu.
Kulturní dílo tétoelity mriževšak nabft pravého a plod.
néhosmyslujen tehdy, kdyžkaždljejí členbude mít stále na
mysli, žeje částtvelikého revolučníhokolektiva, ježje zdro.
jem jeho inspirace i moŤempro vr1stěníjeho snah. Těmto re.
volučnímduchťrmtvrirčímjest vz\tína sebevelikf kŤ1žzápasu
mezi individualistní tradicí a socialistickfm risilím. Tvrirčí
duchové periody, kterou bude charakterizovat proletáŤská
kultura, určíjistě nemálo dalšívfvoj ke kultuŤe socialistické
a jejich odpovědnostbude veliká.
Problémy kultury socialistické nejsou otázkou této rivahy.
Stačísnad podotknout, žepňedevšímsocialistickéspolečnosti
brrde dáno lkázat, jak zdravésíly a mohutnosti mriže dosíci
kultura, jejížkoŤenyjdou až ke dnu, jejimžpněm je jádro
lidu a jejížvětve líbezně a rovnoměrně rozloženyjsou nad
celou společností.Vzniknou jistě rižasníumělci a lčenci, až
každ! člověk dovede se těšitz umění a zaj|mat se o vědecké
otázky a až uměn|a věda budou pokornfmi služkami vezdej.
šíhoživota,zbudovanéhona spravedlnosti.
(ČerwenIV, str.B7-B9, 12.5. l92l)
r29