Učitel Výzkumné otázky § Jak učitel dospěl do současné pozice učitele experta? § Specifické výzkumné otázky: § Jaká je identita učitele a jak ji učitelé vytvářejí? § Proč učitelé pracují na své identitě? § Jak se vyvíjejí názory, metody a poznatky učitele experta? Čas (roky) 0–3 Název období Zkoumání terénu třídy Sociálně připsaná identita Začátečník (může dělat chyby) Hlavní problém kázeň ve třídě Publikum třída (žáci a rodiče) Role učitel/třídní učitel Modus racionalita převažuje nad intuicí Kritické incidenty/fáze šok z reality Začínající učitel § Šok z reality (očekávání se nevyplnila) § Zvládání disciplíny a kázně (moc) § Nedostatečná pregraduální příprava? § Podpora k hledání vlastní cesty § Hledání vlastní identity učitele: verbální distancování Strategie směřující dovnitř třídy Strategie Cíl strategií Získání zpětné vazby od žáků Získání uznání od kolegů Uspokojení z práce Strategie péče a zlidštění Strategie morálního působení Osobnostně-sociální výchova Pečující vztah k žákům Oborové profilování Vymezování se skrze předmět Strategie důslednosti Péče o rozmanitou třídu Rutinní postupy Vynálezy Rozvoj intuitivního jednání Hodnocení Spolupráce s rodiči žáků Efektivní výuka Čas se rozhodnout § Připsána profesní identita začínajícího učitele – je dočasná § Tlak od okolí § Rozhodnutí: přijetí identity učitele? Čas (roky) 0–3 3–8 Název období Zkoumání terénu třídy Progresivní učitel Sociálně připsaná identita Začátečník (může dělat chyby) Progresivní učitel (pod bedlivým sledováním) Hlavní problém kázeň ve třídě předmět Publikum třída (žáci a rodiče) třída skupina učitelů vedení školy Role učitel/třídní učitel třídní učitel vedoucí skupiny učitelů Modus racionalita převažuje nad intuicí nárůst intuitivního rozhodování Kritické incidenty/fáze šok z reality hledání profesní identity Práce na profesní identitě učitele Strategie směřující do prostoru školy Strategie Cíl strategií Neformální vztahy Uzavírání neformálních skupin Navázání přátelských, osobních a profesních vztahů s kolegy Vycházení za hranice třídy Ovlivnění rozhodování ve škole Verbální distancování Vymezování skupiny Diplomatické vyjednávání Prosazení zájmu Prokazování loajality vůči vedení Ochrana skupiny (soudržnost) Otevřené střety Pomluvy Strategie výlučnosti Kouzelníkův magický kufřík Mistrovské umění Prosazení zájmu Prokazování loajality vůči vedení Ukázat výjimečnost učitele Čas (roky) 0–3 3–8 více Název období Zkoumání terénu třídy Progresivní učitel Expertství Sociálně připsaná identita Začátečník (může dělat chyby) Progresivní učitel (pod bedlivým sledováním) Expert (může radit ) Hlavní problém kázeň ve třídě předmět směřování školy/vize Publikum třída (žáci a rodiče) třída skupina učitelů vedení školy třída skupina učitelů škola širší okolí školy Role učitel/třídní učitel třídní učitel vedoucí skupiny učitelů třídní učitel vedoucí skupiny učitelů mentor Modus racionalita převažuje nad intuicí nárůst intuitivního rozhodování intuice a racionalita Kritické incidenty/fáze šok z reality hledání profesní identity osobní život Model reflektivní praxe (Korthagen) Učitel expert § Připsána identita experta § Publikum § Nové role jako odměna § Aktivní nespokojenost § Ideální učitel § Další vzdělávání Identita učitele 1) neexistuje pouze jedna identita 2) existují dvě dimenze při popisu identit jedince: ■ sociální, odvozená od jeho členství v různých sociálních skupinách (učitelů) ■ osobní, založená na specifických psychologických charakteristikách, které jedince prostřednictvím jeho vlastního osobitého vnímání odlišují od ostatních lidí Práce na identitě Nejpodstatnějším motorem změny a především dalšího rozvoje pro učitele bylo rozhodnutí k tvorbě vlastní identity. Snow a Anderson (1987) to nazývají jako práce na identitě, což zahrnuje aktivity k vytvoření, prezentování a zachování identit. začínající učitel progresivní učitel učitel expert 0-2 3-7 8šok z reality rozhodnutí práce na identitě ideální učitel začínající učitel progresivní učitel učitel expert 0-2 3-7 8vztah žák-učitel širší rovina třídy rovina školy sledování vlastního jednání vykročení ze školy Shrnutí příběhu n Vývoj profesní identity učitele n Rozhodnutí: Jakým chci být učitelem? n Podpora okolí n Aktivní nespokojenost n Osobní přesvědčení učitele Švaříček, Roman. Pomluvy jako mikropolitická strategie učitelů základní školy. Studia paedagogica, 2009, roč. 14, č. 1, s. 87-108. Learyho Interakční pojetí Wubbels, Levy, 1993 Klíčové dovednosti učitele § Plánování a příprava hodiny § Realizace vyučovací hodiny § Řízení vyučovací hodiny § Zajištění adekvátního klimatu třídy § Zjednání kázeň § Hodnocení prospěchu § Reflexe vlastní práce a evaluace Kyriacou (2004) Nejčastější formy nekázně ve třídě Nadměrně hlučné povídání 38% Neverbální chování nevhodné vzhledem k zadání 24% Vedlejší hovory 23% Nevhodné použití pomůcek 20% Nedovolené jídlo, pití 12% Pohyb ve třídě 11% Vrtění se žáků, neklidné poposedávání 9% Hlasitý provokativní smích 6% Přerušení učitele 5% Fyzická agrese 2% Ničení pomůcek a vybavení 1.5% Neuposlechnutí učitele 1.5% Podvádění 1.5% Napadení žáka 1.5% Napadení učitele 1% Reakce začínajícího učitele na nekázeň Příkaz žákům k ukončení („Už toho nechte“) 61% Napomenutí 25% Vyřčení pravidel 24% Pohyb učitele k žákům 20% Vyžadování po žácích, aby pokračovali v práci 16% Výhrůžka 10% Výraz v obličeji 8% Dramatická pauza 7% Gesto 5% Přesazení žáka 3% Humor 2% Dotyk 1% Posměch 1% Trest 1% Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) § Kritické myšlení (CRWCT) § NIDV (Národní institut pro další vzdělávání) § PAU (Přátelé angažovaného učení) § KVIC Nový Jičín § Schola Servis Prostějov § Pedagogické centrum Vysočina