c61f3cb69adb05fd2acdd2341bf32592 Chetité a Hebrejci Aleš Mučka Chetitská říše (19. století př. n. l. – 717 př. n. l.) Hittite-Chariots-600x421 Chetité v Malé Asii n1745 – 1590 př. n. l. – Stará říše Chetitů n1590 – 1400 př. n. l. – Doba zmatků n1400 – 1190 př. n. l. – Nová říše Chetitů n1190 – 717 př. n. l. – Doba hieroglyfických Chetitů Stará chetitská říše 396968 Zrození říše Chetitů nNa přelomu 19. a 18. století př. n. l. se jednotlivé chetitské kmeny sjednotily pod vládou krále Anittaše nSpolečnými silami si začali podrobovat jednotlivá města původního obyvatelstva (Chattijců) – např. Néšaš, Zalpa aj. nTímto způsobem získali i své budoucí hlavní město Chattušaš Stát bez orientální despocie nChetitský král nevládl absolutisticky, ale byl omezen jedním nebo dvěma jinými státními orgány nZa prvé to byla tulie, ve které členové královské rodiny a šlechta rozhodovali o osudu provinilých králových příbuzných nDruhým kolegiem byl pankuf, ve kterém zasedali vybraní vojáci, kteří měli imunitu Správa Chetitské říše nStát Chetitů nebyl centralizovaný jako např. Babylónie nebo Egypt nJednalo se o federaci autonomních států, ve kterých vládli panovníci z místních rodů nKaždý lokální panovník musel před nástupem na trůn složit přísahu věrnosti chetitskému králi, aby byla udržena jednota celé říše Chetitů Král Tabarnaš I. nV 17. století př. n. l. vedl několik úspěšných válečných tažení a rozšířil Chetitskou říši do dnešní západní Kilikie nKaždý z jeho nástupců na chetitském trůně nosil s hrdostí titul tabarnaš (stejně jako titul caesar v antickém Římě) nJeho syn Chattušiliš I. plánoval tažení do Sýrie, ale onemocněl a zemřel Dobyvatel Muršiliš I. nJako další usedl na chetitský trůn Muršiliš I., který dobyl severní Sýrii nPoté vedl úspěšné tažení do severní Mezopotámie, kde porazil Churrity a učinil z nich své „spojence“ nPoté se svou armádou táhl tisíc kilometrů podél řeky Eufratu a s pomocí „páté kolony“ dobyl a vyplenil Babylón Doba zmatků nNa začátku 16. století př. n. l. byl král Muršiliš I. zabit při palácovém spiknutí nZhruba do roku 1520 př. n. l. byli chetitští králové zabíjení při palácových převratech nPanovník Telipinuš ukončil toto období vnitřní nestability vydáním zákona o nástupnictví a Chetitská říše se tak mohla vrátit na sto let k dobyvačným válkám Nová chetitská říše ILm7I9n Potřebujeme silného velkokrále! nOkolo roku 1400 př. n. l. vpadli na území Chetitské říše Kaškové, které podporovali někteří nespokojení „spojenci“ Chetitů nPo zničení Chattušaše svrhl budoucí král Šuppiluliumaš I. svého bratra z trůnu nKdyž vyhnal ze země cizí vojska, začal si sňatkovou politikou zabezpečovat spojenectví se sousedními státy Spory na jižní hranici nPři získávání nových území se Chetitská říše setkala na své jižní hranici s jinou starověkou mocností – Egyptem nNejvětší spory se vedly o pevnost Kadéš a malé království Amurru, které obě strany pokládaly za svůj nárazníkový stát nEgyptský faraón Ramses II. se rozhodl pro válku a došlo k bitvě u Kadéše 4 Hettittenes rike Nápor ze západu nI když po bitvě u Kadéše uzavřela Chetitská říše s Egyptem mírovou smlouvu, brzy čelila dalšímu nepříteli nNa moři se objevily „mořské národy“, které svými nájezdy silně destabilizovaly celý stát Chetitů nOkolo roku 1190 př. n. l. byla vypálena Chattušaš a Novochetitská říše zanikla n Konec Chetitů nNa začátku 12. století př. n. l. se přeživší Chetité uchýlili do několika pohraničních pevností (Hama, Halab, Maraš, Karatepe a Karchemiš) nZde vznikla tzv. kultura hieroglyfických Chetitů, která definitivně zanikla, když Asyrská armáda dobyla roku 717 př. n. l. poslední chetitskou pevnost Karchemiš n Chetitská armáda revrfvfvtr Hlavní zbraň – válečný vůz nChetité jako jeden z prvních národů začali používat ve velkých počtech válečné vozy – nejdříve jen s dvoučlennou osádkou nPozději měl vůz tažený dvěma koňmi trojčlennou posádku (vozataj, štítonoš a lučištník) nChetitská armáda ale musela koně nakupovat v zahraničí (říše Mittani) dfvcfavrefrv Chetité pěchotu nepotřebují! nChetité pěchotu používali především k podpoře a ochraně válečných vozů nJedině v terénu nepřístupném pro válečné vozy operovala samostatně nKromě elitní královy gardy se pěší kopiníci a lukostřelci rekrutovali z vazalských států a žoldnéřů tgferw Hodnocení Chetitské armády nChetité jako první upřednostnili vozbu (budoucí kavalérii) před pěchotou nTento nový přístup ke složení armády ale nebyl vhodný pro všechny typy terénu nI když neprosazovali tradiční orientální despocii, jejich „spojenci“ proti nim mnohokrát povstali a podpořili svými oddíly nepřátele Chetitů Války Hebrejců (15. století př. n. l. – 586 př. n. l.) 9fd1a4991aa3e7b532c7e3b536c5fad5 Nedostatek pramenů nBiblické války (15./14. století př. n. l. – 10. století př. n. l.) – popsány pouze v Bibli nVálky hebrejských království (10. století př. n. l. – 586 př. n. l.) – doloženy archeologickými vykopávkami a nehebrejskými prameny Biblické války maxresdefault První hebrejská válečná tažení nebo literární fikce? nPrvním hebrejským vojevůdcem byl podle Bible Mojžíš a jeho ozbrojený Exodus nJeho nástupce Jozue dobýval Kanaán, což je opět podrobně popsáno v Bibli nI tažení králů Saula, Davida a Šalamouna jsou zatím doloženy pouze v této knize nVšechny tyto historické události nebyly doloženy jinými typy pramenů Války hebrejských království www-St-Takla-org--Bible-Slides-joshua-529 Dvě hebrejská království nIzraelské království (931 př. n. l. – 722 př. n. l.) nJudské království (asi 930 př. n. l. – 586 př. n. l.) nNeexistují věrohodné prameny, že vznikly rozpadem jednotného hebrejského státu map-of-kingdoms-of-israel-over-caanan Kočovníci se usazují nHebrejský národ vytvořily nomádské kmeny, které se věnovaly pastevectví nŽivotně důležité zemědělské produkty nakupovaly v kanaánských městech nKdyž v Kanaánu vypukla krize, museli se kočovníci usadit a obdělávat půdu nPo invazi mořských národů ve 12. století př. n. l. se Hebrejci usadili trvale Nový prostor nEgyptský faraón Šešonk I. v 2. polovině 10. století př. n. l. vyplenil kanaánská města, ale území nepřipojil ke své říši nNa troskách vypleněných sídel začaly hebrejské kmeny budovat svoje vlastní státní útvary nNejdříve se zformovalo Izraelské království a po jeho pádu vzniklo Judské království Izraelské království 808070419 První království Hebrejců nPo počáteční politické nestabilitě se k moci dostává Omríjovská dynastie (884 – 842 př. n. l.) nJejí vláda se vyznačuje stavbou pevností s kasematovými hradbami nKrálovství muselo čelit útokům panovníků sousedních států a také rozpínavosti Asyrské říše (Bitva u Karkaru 853 př. n. l.) 38-11-6 Invaze Aramejců nRoku 842 př. n. l. vojenský velitel Jehú provedl státní převrat a zavraždil krále nTéto politické nestability využil sousední kmen Aramejců, kteří se rozhodli osvobodit původní kanaanské obyvatele nRovněž se osamostatnilo království Moáb nRoku 811 př. n. l. se ale stabilizovala situace v Asyrské říši a Aramejci se stáhli Konec Izraelského království nPo více než padesáti letech ve vazalském postavení se asyrští panovníci rozhodli připojit hebrejský stát ke své říši nV letech 735 – 732 př. n. l. obsadil král Tiglatpilesar III. celé království kromě Samáří, které roku 722 př. n. l. dobyl jeho potomek Salmanassar V. nTímto datem zaniklo Izraelské království Judské království nebukadnezar_1057170 Z popela Izraelského království nJiž v 10. století př. n. l. je doložena existence Jeruzaléma jako bezvýznamného horského městečka nPo pádu Izraelského království v 8. století př. n. l. přišli do Judska uprchlíci ze severu a vytvořili nový stát nJudský král se stal dobrovolně vazalem asyrského krále, aby oslabil severní stát Hazard krále Chizkijáše nNový král Chizkijáš upevnil jednotu Judska i v otázkách náboženství a povstal proti Asyrské říši, která procházela krizí nVe strachu před odvetou nechal masivně opevnit města Jeruzalém a Lakiš nOkolo roku 701 př. n. l. trestná výprava skutečně přišla a kromě Jeruzaléma bylo vypleněno celé království Mezi velmocemi nNástupci krále Chizkijáše byli již poslušnými vazaly asyrských panovníků nV 2. polovině 7. století př. n. l. byla moc Asyřanů oslabena Egyptskou říší, která se brzy dostala do konfliktu s Babylónií nPo bitvě u Karchemiše roku 605 př. n. l. se králové Judska stali vazaly Babylóňanů Zánik Judského království nBrzy se ale judští panovníci s pomocí Egypta vzbouřili proti vládcům Babylonu nPo první trestné výpravě roku 597 př. n. l. byli příslušníci hebrejské aristokracie odvlečeni do zajetí nNově dosazený král se po několika letech opět vzbouřil, a proto byl roku 587 př. n. l. dobyt Jeruzalém (Babylonské zajetí) Hebrejská armáda 91728265 Žádná velká bojiště nHebrejskou armádu tvořila především pěchota, která praktikovala partyzánský způsob boje nLehkou pěchotu nevedli zkušení důstojníci ale náboženští a kmenoví vůdci, kteří se snažili jít svým mužům příkladem nArmáda byla vysoce pohyblivá a její disciplínu zajišťovalo její náboženství Výzbroj a výstroj nTradičním vybavením hebrejského pěšáka bylo kopí s bronzovým hrotem a nůž nPoužívaly se také luky a oštěpy, ale tradiční střelnou zbraní byl prak nOchrannou zbroj a válečné vozy okopírovaly hebrejské jednotky až v mladších historických obdobích nZahnutý meč (khopéš) nahradil rovný meč Nový hebrejský meč z roku 1000 př. n. l. c47cfeff-ddda-4147-b2f4-9a85d4822291 S704 Hebrejská pěchota ai-002 Král David – nejslavnější prakovník erik-diziron- Historický význam hebrejského vojenství nHebrejci a jejich vojenské jednotky dokázaly vést dlouhodobé partyzánské boje s každým svým nepřítelem nJejich armáda ukázala pozvolný přechod z kmenového válečnictví až k profesionálním jednotkám nJejich náboženská motivace udržovala disciplínu mezi vojáky různých kmenů iu8zi Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy