1360317720_ramses Faraóni ve válce Aleš Mučka Vývoj civilizace na Nilu ve starověku nArchaická doba (3150 – 2700 př. n. l.) nStará říše (2700 – 2180 př. n. l.) n1. přechodná doba (2180 – 2064 př. n. l.) nStřední říše (2064 – 1797 př. n. l.) n2. přechodná doba (1797 – 1543 př. n. l.) nNová říše (1543 – 1080 př. n. l.) n3. přechodná doba (1078 – 665 př. n. l.) nPozdní doba (665 – 332 př. n. l.) Vznik prvních států nV úrodných záplavových oblastech řeky Nil se z místních kmenů utvořily první státní útvary v čele s panovníkem (faraónem) nRozsáhlá říše ale byla rozdělena na kraje (řecky nomy, egyptsky sepat), které spravovali monarchové nDolní Egypt tvořilo 20 nomů a Horní 22 nomů – celkem 42 nomů n map1 Stará říše 1 První doložená tažení Egypťanů nOkolo roku 3000 př. n. l. sjednotil faraón Narmer se svou armádou Horní a Dolní Egypt (Narmerova paleta) nJeho syn Aha podnikl několik úspěšných tažení do Núbie a posunul jižní hranici až k prvnímu nilskému kataraktu nDalší tažení se vedla proti Libyjským kmenům na západní hranici Narmerova paleta narmer_2 Rozpad Staré říše nSprávci v jednotlivých nomech postupně získávali stále větší nezávislost nNa sklonku Staré říše se úřad monarchy dědil z otce na syna nPo roce 2200 př. n. l. se Egypt rozpadl na dva státy (na severu a na jihu), které mezi sebou válčily, aby se mohly opět spojit v jednu říši Střední říše pintura-dinastia-XII-sacrificio-cabras Egypt znovu sjednocen nFaraón Mentuhotep II. po 100 letech znovu spojil státy na severu a na jihu do jedné říše nEgyptská vojska poté vedla několik dalších tažení do Núbie, ale hrozba útoku z jihu stále přetrvávala nPro stabilizaci hranic bylo na jihu vybudováno asi 20 pevností a v každé žilo přes 3 000 obyvatel Pevnost v Buhénu 06e32ff923de261da8e8f52efba432aa Příchod Hyksósů nNa severu říše se postupně usazovali přistěhovalci z Asie, kteří na sklonku Střední říše vytvořili etnikum Hyksósů nKdyž se okolo roku 1650 př. n. l. dostal egyptský stát do vnitřní krize, ovládli tito přistěhovalci jeho severní oblasti nJižní část ovládli postupně Núbijci a moc faraónů se omezila do okolí města Théb Převaha cizinců nHyksósové porazili početně silnější armádu faraónů svými vojensko-technickými novinkami nV boji používali modifikace kananejských válečných vozů a zbroj s přilbami, které převzali ze Sumeru nPodle archeologických nálezů většinu svého území zabrali bez boje Nová říše 1476026 Poslední sjednocení severu a jihu nPo více než dvě stě letech sjednotil území na severu a jihu Nilu faraón Ahmose I. nEgyptská armáda převzala od svých protivníků válečné vozy a výkonnější luky nDíky této své adaptaci vytlačila Hyksósy z nilské delty a Núbijce zahnala na jih nEgypt začal expandovat i na území dnešního Blízkého východu Rozšiřování Nové říše nFaraóni Thutmose I. a Thutmose II. táhli do Núbie a na území dnešního státu Izrael nNa dobytých územích vytvářeli nárazníkové státy, které měly chránit samotnou říši před nájezdy Nůbijců, Chetitů aj. nJednotu státu ale zajišťovala pouze silná centrální správa Neklidný počátek vlády Thutmose III. nPo smrti faraóna Thutmose II. vládla 22 let jako královna regentka jeho sestra Hatšepsut, která se nestarala o armádu nNový faraón Thutmose III. ale zatím podnikl několik úspěšných válečných výprav, kde získal užitečné zkušenosti nKdyž regentka okolo roku 1457 př. n. l. zemřela, musel ihned čelit rozsáhlému povstání vedenému králem z města Kadéš n Bitva u Megida (asi 1457 př. n. l.) nEgyptská říše nThutmose III. nSíly: 10 000 - 20 000 mužů nZtráty: asi 4 000 padlých a 1 000 zraněných nPovstalci nkrál města Kadéš nSíly: 10 000 – 15 000 mužů nZtráty: 8 300 padlých a 340 zajatých Obrázek1 Obrázek2 b1468meg Vnější nepřítel nBěhem rozšiřování svého území se Egyptská říše často dostávala do sporu se sousedními státy (Asyrská říše, Babylonská říše, Chetitská říše aj.) nOkolo roku 1274 př. n. l. přerostl jeden takový spor s Chetity v ozbrojený konflikt nFaraón Ramses II. se střetl s Chetitskou armádou u města Kadéše slide_9 Bitva u Kadéše (asi 1274 př. n. l.) nEgyptská říše nRamses II. nSíly: 20 000 pěšáků a 2 000 válečných vozů n nZtráty: neznámé, ale vyšší nChetitská říše nMuvatalliš II. nSíly: 16 000 – 50 000 pěšáků a 3 700 válečných vozů nZtráty: neznámé, ale nižší Obrázek1 Obrázek1 qadesh1 qadesh2 qadesh3 qadesh4 qadesh10 Starověká propaganda nV bitvě u Kadéše nedosáhla ani jedna strana přesvědčivého vítězství nPřesto Ramses II. nechal po svém návratu postavit mnoho památníků s oslavnými nápisy svého „vítězství“ u Kadéše nI král Muvatalliš se prohlásil za „vítěze“ nObě strany následně uzavřely první doloženou mírovou smlouvu v dějinách a Ramses II. se oženil s chetitskou princeznou Invaze Mořských národů img482 Kmenový svaz putující po Středozemním moři nJako Mořské národy jsou nejčastěji označováni Etruskové, Lýkové, Dórové, Frýgové, Thrákové, Pelištějci a pozdější obyvatelé Sardiníe a Sicílie nJednalo se o početnou skupinu etnik, která ale neprováděla loupeživé nájezdy, ale usazovala se i s rodinami na dobytém území (násilná kolonizace) Mořští nájezdníci nVe 13. až 11. století př. n. l. sužovaly pobřežní oblasti Egyptské, Chetitiské a Mykénské říše kmeny, které se plavily po Středozemním moři nAčkoliv plenili především v pobřežních oblastech, jejich útoky způsobily pád Novochetitské říše nEgyptští faraóni proti nim museli vést nákladná válečná tažení Kdo by bojoval na moři? nMořské národy pravděpodobně nesvedly ani jednu námořní bitvu nJejich lodě sloužily pouze k transportu pěchoty a válečných vozů, které se po vylodění střetly s nepřítelem nJejich válečníci nepoužívali ochrannou zbroj a veškerou přepravu včetně přísunu proviantu zajišťovaly jejich lodě Loď Mořských národů j6oHg7k Mořské národy v Egyptě nV letech 1210 až 1100 př. n. l. jsou v pramenech doloženy 4 rozsáhlé nájezdy na Egyptskou říši nRamses III. proti nim vedl v roce 1178 nebo 1175 př. n. l. úspěšné válečné tažení nNejdříve je porazil v pozemní bitvě u Džahy na území dnešní Sýrie a poté je nalákal do pasti v deltě Nilu Válečná léčka Ramsese III. nPo porážce na souši se flotila Mořských národů vypravila směrem na jih a chtěla v deltě Nilu provést vylodění zbylých sil nRamses III. tuto hrozbu předpokládal a rozmístil zde lodě primitivní konstrukce s lučištníky na palubách nS podporou dalších jednotek lučištníků na souši se Egyptské armádě podařilo úspěšně odrazit hrozící invazi Zánik Nové říše nPo několika dalších porážkách se v 11. století př. n. l. Mořské národy vytratily ze světových dějin nEgypt se v tomto historickém období ocitl v další vnitřní krizi, která vedla ke ztrátě území na Blízkém východě a následně k opětovnému rozdělení říše – sever dále spravovali slabí faraóni a na jihu vládli kněží boha Amona (vojenští velitelé) n Okupace Egypta nPo 400 letech politických šarvátek mezi vládci států na severu a jihu byl Egypt roku 664 př. n. l. obsazen Asyrskou říší nPo asi padesáti letech byli Asyřané vyhnáni a Egypt opět sjednocen nOkolo roku 525 př. n. l. ho ale obsadili Peršané, kteří z něj vytvořili svou satrapii nRoku 332 př. n. l. byl Egypt obsazen vojskem Alexandra Makedonského Armáda antického Egypta ew Stará a Střední říše King_Narmer Armády Staré a Střední říše nFaraónové Staré a Střední říše sestavovali armádu z ozbrojených milic z jednotlivých nomů a také z malých elitních jednotek své gardy a vojenských družin jednotlivých šlechticů nMilice byly ale loajální především svým lokálním vládcům, což vedlo při oslabení centrální vlády k častým pokusům o separatismus Výzbroj a výstroj pěchoty nTyto armády tvořila pouze pěchota – kopiníci a lučištníci nKopiníci měli bronzová kopí a poboční zbraně (dýka, palcát, meč, nůž) a nenosili žádnou zbroj – jedinou ochranu v boji jim poskytoval jejich štít nLučištníci používali málo výkonné luky a rovněž chodili beze zbroje nV armádě byla i lehká pěchota Převaha Egyptské armády nEgyptští vojáci sice bojovali v sevřených útvarech, ale nejednalo se o falangu nJejich nejčastějšími protivníky byli kmenoví válečníci, kteří bojovali sami nebo jen v malých skupinách nEgyptská armáda měla nad nepřítelem většinou početní převahu a její důstojnický sbor se postupně profesionalizoval n Armáda Nové říše QcHn65u Poučili se ze svých chyb! nPo porážce Hyksósů se Egyptská armáda vyzbrojila lehkými válečnými vozy nLokální milice byly zahrnuty do systému vojenských okrsků, čímž nad nimi místní monarchové ztratili prakticky všechen vliv nByl zaveden odvodový systém a ve společnosti vznikla nová vojenská důstojnická třída, kterou faraón odměňoval půdou 3053633_orig Pěchota 29 Egyptské válečné vozy VEVZD00Z Organizace Egyptské armády nArmády, které tvořilo několik desítek tisíc vojáků, rozdělovali faraóni na divize o síle 5 000 mužů nTyto jednotky se dále členily na pluky (200 mužů), které se skládaly z jednotek o počtu 50 mužů n25 válečných vozů tvořilo jednu švadronu, které se spojovaly do jednotek o síle 50 až 150 vozů Přínos antického egyptského vojenství Nbff6Aj Co zůstalo po faraónech a jejich armádách? nEgypt asi jako první rozlehlá a jednotná říše stavěl armády, které měly někdy nad svými protivníky výrazné početní převahy nVysoký stupeň organizace velení i jednotek v týlu dával egyptským vojákům převahu nad kmenovými válečníky nEgyptská armáda rovněž dokázala, že bylo třeba přijmout nové vojenské technologie, pokud je používal její protivník LEGANERD_042073 Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy