6025sew7 Perská říše a Achaimenovská dynastie Aleš Mučka Chronologie Perské říše nO Peršanech se dochovaly první důvěryhodné prameny až ze 7. století př. n. l. nV polovině 6. století př. n. l. si svými výboji podmanili celý Blízký východ nNásledně expandovali do Egypta a na Balkánský poloostrov nV 2. polovině 4. století př. n. l. jejich říši dobyl Alexandr Veliký Zrození Achaimenovské dynastie nPrvním perským králem byl mýtický kmenový vůdce Achaimenés nJeho potomek Teispés měl dva syny, kteří po něm převzali vládu nad Peršany, čímž vznikly dvě linie perské královské rodiny nJeho nástupce Ariaramnés založil tzv. „mladší linii“ a druhý syn Kýros I. zase „starší linii“ Před zrozením impéria nPo smrti obou bratrů nastoupil na trůn syn Kýrose I. Kambýsés I., který udržoval jako jeho předkové vazalské vztahy s médskými králi nPeršané tehdy obývali jen malé Anšanské království v Persidě nPo nástupu nového krále Kýra II. Velikého začala ale prudká územní expanze perských vladařů Perská říše 1224090437_bogi-i-geroi-21-e1412510712696 Nový král Kýros II. nKýros II. se stal perským vládcem roku 559 př. n. l. a zdědil vazalské vztahy s médským králem Astyagem nOkolo roku 553 př. n. l. ale došlo k měření sil mezi oběma monarchy nV letech 550 nebo 549 př. n. l. zajal Kýros Astyaga a tím spojil obě etnické skupiny – Médy a Peršany – do jedné říše n Rychlá expanze nNový stát ale musel čelit útoku svých sousedů, kteří v něm viděli hrozbu nRoku 547 př. n. l. válčil Kýros II. s Lýdskou říší, jejíž armádu porazil v bitvách u Pterie a Thymbry a následně oblehl a dobyl její hlavní město Sardy nAnexí lýdského území získal celou Malou Asii i s řeckými obcemi Bitva u Thymbry (konec roku 547 př. n. l.) nPerská říše nKýros II. nSíly: 30 000 – 50 000 pěšáků, 700 válečných vozů nZtráty: neznámé, ale nízké nLýdská říše nKroisos nSíly: 100 000 pěšáků, 300 válečných vozů nZtráty: neznámé, ale vysoké Obrázek1 Obrázek2 • • •Persians •(Cyrus) •Lydians •(Croesus) red infantry blue cavalry blue chariot blue infantry red archer red chariot blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red cavalry red cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry red archer red archer red archer red archer red archer red archer • • blue cavalry • red camel cavalry red cavalry • • • • • blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry • • red chariot red chariot • • • •Persians •(Cyrus the Great) •30,000 •Lydians •(Croesus) •40,000 Dobytí Babylonu nDalší perská expanze směřovala na území dnešního Afghánistánu, kde si Kýros II. roku 540 př. n. l. podmanil oblast Baktrie nPotom obrátil svou pozornost na Novobabylónskou říši, jejíž armádu porazil roku 539 př. n. l. v bitvě u Opisu nO měsíc později vstoupil Kýros II. slavnostně do Babylonu Kýrův odkaz nNa dobytých územích prosazoval Kýros II. politiku náboženské a kulturní tolerance nZaložil nové hlavní město Pasargady a zavedl říšskou administrativu nPřed svou smrtí v roce 530 př. n. l. připravoval tažení do Egypta a také proti Skythům na severu, na což navázal jeho nástupce Kambýsés II. Kambýsés II. nDo roku 525 př. n. l. dokončoval přípravy na tažení proti Egyptu včetně vraždy svého bratra Smerdise nV tomtéž roce porazil v bitvě u Pelúsie egyptského faraóna Psammetika III. a dobyl jeho říši kromě oázy Síwa nPoté se pokusil dobýt Núbii, ale jeho armádě došly během tažení zásoby Bitva u Pelúsia (květen 525 př. n. l.) nPerská říše nKambýsés II. nSíly: 30 000 – 80 000 mužů nZtráty: 7 000 padlých nEgyptská říše nPsammetik III. nSíly: 30 000 – 65 000 mužů nZtráty: 50 000 padlých Obrázek1 Obrázek2 Falešný král Smerdis nV roce 522 př. n. l. se v centru Perské říše prohlásil mág Gaumáta za Smerdise a zmocnil se trůnu nKambýsés II. se musel narychlo vrátit ze svého egyptského tažení, ale během zpáteční cesty byl zraněn a zemřel nNa uzurpátora byl ještě téhož roku spáchán úspěšný atentát Dareios I. nJelikož Kambýsés II. po sobě nezanechal žádné mužské potomky, nastoupil na uprázdněný trůn člen mladší větve - Dareios I. nSvé postavení si ale musel vybojovat v letech 522 – 521 př. n. l., kdy potlačil několik lokálních povstání nPoté zahájil další expanzi a posunul východní hranici až do dnešní Indie Neúspěšná tažení nAsi roku 513 př. n. l. vedl Dareios I. tažení proti Skythům na severu, ale nedosáhl žádného úspěchu nNásledovalo Iónské povstání, které poskytlo záminku k útoku na Balkánský poloostrov nRoku 492 př. n. l. dobyli Peršané Makeodnii a Thrákii, ale o dva roky později prohráli bitvu u Marathonu Otázka následnictví nPo bitvě u Marathonu začaly přípravy na trestnou výpravu, ale přerušilo je povstání v Egyptě nBěhem příprav roku 486 př. n. l. onemocněl a zemřel Dareios I. nAčkoliv jeho nejstarším synem byl Artobarzan, na trůn nastoupil mladší potomek Xerxés, díky svému vznešenému původu Vnitřní správa říše nCelé impérium rozdělil Dareios I. do 20 satrapií v čele s místodržiteli nOkolo roku 515 př. n. l. zahájil jihozápadně od Pasargad výstavbu nového hlavního města Persepole nZahájil rovněž ražbu mincí podle lýdského vzoru, které Řekové nazývali dareiky (podle daranijam, což znamená zlato) Xerxés I. nIhned po uchopení moci musel rok potlačovat povstání v Egyptě nPotom se mohl soustředit na nejdůležitější úkol své vlády – trestnou výpravu proti Řekům, která začala již roku 483 př. n. l. nRoku 480 př. n. l. Peršané zvítězili u Thermopyl a Artemisia, ale prohráli u Salamíny a o rok později u Platají Perská apatie nPo porážkách ve válce s Řeky již král nevedl žádné významné dobyvačné tažení nXerxés I. se angažoval ve dvorních intrikách a pokračoval ve stavebních programech svého otce nV roce 465 př. n. l. byl nakonec zavražděn svým vlivným dvořanem Artabanem Artaxerxés I. nPo zavraždění svého otce a odstranění svého staršího bratra usedl na perský trůn roku 465 př. n. l. Artaxerxés I. nJiž roku 463 př. n. l. musel potlačit povstání v Baktrii nPoté propuklo povstání v Egyptě, kde se na stranu rebelů postavil také Athénský námořní spolek Vztahy s Řeky nPo potlačení povstání byl v roce 449 nebo 448 př. n. l. uzavřen tzv. Kalliův mír, který ukončil Řecko – perské války a Artaxerxés I. v něm uznal nezávislost řeckých obcí v Malé Asii nPo vypuknutí Peloponéské války usilovaly Athény i Sparta o podporu Peršanů, ale Artaxerxés I. roku 424 př. n. l. zemřel Boje o perský trůn nPo smrti Artaxerxa I. nastoupil na trůn jeho legitimní syn Xerxés II., který byl během několika měsíců svržen a zavražděn královým levobočkem Sogdianem nRoku 423 př. n. l. byl ale svržen svým bratrem Óchozem, který usedl na trůn jako Dareios II. Dareios II. nVláda Dareia II. se vyznačovala dvorskými pletichami a vzpourami některých perských satrapů nV Peloponéské válce podporoval Spartu, která díky jeho penězům v tomto konfliktu zvítězila nPo jeho smrti roku 404 př. n. l. vypukla v Perské říši občanská válka mezi dvěma jeho syny Krátká občanská válka nNovým perský velkokrálem se stal Artaxerxés II., což se ale nelíbilo dalšímu synovi Darea II. Kýrosi mladšímu, i když zastával funkci satrapy Frýgie, Kappadokie a Lýdie nKýros se chtěl zmocnit trůnu s pomocí řeckých žoldnéřů, ale roku 401 př. n. l. byl zabit v bitvě u Kunax, čímž válka skončila Bitva u Kunax (401 př. n. l.) nPerská říše nArtaxerxés II. nSíly: 40 000 – 50 000 mužů n n nZtráty: neznámé nPovstalci nKýros Mladší + nSíly: 10 400 řeckých žoldnéřů a 2 500 peltastů a další síly nZtráty: neznámé, ale nízké Obrázek1 Obrázek2 Anabasis 20120218-Mercenaries Pochod řeckých žoldnéřů přes Perskou říši nBitvu u Kunax přežilo asi 10 000 řeckých žoldnéřů, kteří po smrti svých velitelů šli pěšky zpátky na Balkánský poloostrov nPo více než jednom roce dorazili do Byzantionu (dnešní Istanbul) nTuto historickou událost zachytil ve svém díle Anabasis očitý svědek a řecký básník Xenofón 5328693 Artaxerxés II. nPo vítězství nad svým bratrem se mu nepodařilo potlačit povstání v Egyptě, díky čemuž tato satrapie získala faktickou nezávislost na 60 let nNa přelomu let 387 a 386 př. n. l. sjednal mezi řeckými státy tzv. „královský“ mír nV roce 385 př. n. l. vedl zbytečné tažení proti kmeni Kadusianů Artaxerxés III. nStal se perským velkokrálem v roce 359 nebo 358 př. n. l., když ještě před otcovou smrtí otrávil dva bratry nV letech 351 – 350 př. n. l. poslal své velitele znovu dobýt Egypt, ale tažení skončilo naprostým fiaskem nKdyž Peršané ukázali svou vojenskou slabost povstala proti nim fénická města Sidón a Tennes a ostrov Kypr Velkokrál přebírá velení nV roce 343 př. n. l. Artaxerxés III. se svou armádou dobyl Sidón a přinutil Tennés ke kapitulaci nPotom Peršané pokračovali do Egypta, který příští rok znovu dobyli nŽádná další tažení již král nevedl, protože ho roku 338 př. n. l. otrávil eunuch Bagoás, který zabil o dva roky později i jeho nástupce Arsése Dareios III. nPoslední perský velkokrál se chopil moci roku 336 př. n. l., ihned se zbavil zrádného Bagoáse a potlačil další vzpouru v Egyptě nZatlačil rovněž do defenzívy předvoj Makedonské armády, který se vylodil v Malé Asii již roku 336 př. n. l. nNejspíš se tentýž rok i podílel na zavraždění Filipa II. Makedonského Makedonci jsou tady! nRoku 334 př. n. l. se vylodil na pobřeží Malé Asie se svou armádou Alexandr Veliký a porazil místní satrapy v bitvě u Gráníku nPo dalších dvou porážkách u Issu (333 př. n. l.) a u Gaugámel (331 př. n. l.) byl Dareios III. zabit roku 330 př. n. l. satrapou Béssosem, který se rovněž prohlásil králem Nová dynastie nPo smrti Dareia III. skončila vláda Achaimenovské dynastie, ale jejich impériu dále existovalo nAlexandr Veliký obsadil celou říši, ale ponechal jí původní systém satrapií a dokonce se usídlil v Babylonu nPro většinu obyvatel Perské říše představoval vpád Makedonců jen nástup nové dynastie na perský trůn 7653484_orig Armáda Achaimenovské dynastie e0097032_4ee3a69f1b7ac Vojsko národů nArmádu Achaimenovské dynastie tvořily vojenské kontingenty jednotlivých podrobených států a kmenů, tudíž se jednalo o heterogenní uskupení nJediným jednotícím prvkem byl samotný velkokrál nJejí největší výhodou byly její vysoké počty – sta tisíce nasazených vojáků Pěchota nPěchotu tvořily stálé oddíly – 1 000 pěších kopiníků královské gardy a sbor 10 000 „nesmrtelných“, který střežil královský palác a stan nOstatní pěší oddíly tvořili vojáci jednotlivých států a kmenů a žoldnéři nPoužíval se decimální systémem (10 mužů, 100 mužů, 1 000 mužů, 10 000 mužů) Výzbroj pěchoty nNejoblíbenější zbraní byl luk, který nosila většina pěchoty a používali se také omezeně prakovníci nKopiníci nosili kopí nebo oštěp, obdélníkový štít a sekeru nebo krátký meč (akinakes) nStálé jednotky měly jednotnou zbroj s prošívanými kabátci nebo šupinovitým brněním shumerz persian_warriors_by_byzantinum pic01 Kavalérie a válečné vozy nAchaimenovská armáda nepoužívala ve velkém měřítku válečné vozy s výjimkou skythských s kosami na bocích k prorážení linií nepřátel nOstatní vozy se používaly jako mobilní velitelská stanoviště nV perské kavalérii působila jednotka 1 000 jezdců, kteří byli součástí panovníkovy gardy carropersaycaballerasiv 18535861183_dd93982707_b Perská válečná flotila nPeršané si nechali stavět lodě ve fénických městech a najímali na ně místní, egyptské nebo řecké posádky nPerská armáda je používala především při bojích s Řeky a povstalci v Egyptě nKlasická perská loď byla asi 40 m dlouhá a 6 m široká a mohla uvést zhruba 300 vojáků ai -1500 Phoencia Ship Hodnocení Achaimenovské armády nMnohonárodnostní a multietnickou Perskou armádu sjednocovala pouze osoba velkokrále nPokud nebyl panovník dostatečně schopný vojevůdce, nepřátele říše viděli její vojenskou slabost nJejí závislost na osobě panovníka se ukázala jako její největší slabina během tažení Alexandra Velikého asterixe asterix1 Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy