88679d8ff70ac3af0ccdeca0510ad25d Počátky vojenství v antickém Řecku Aleš Mučka Chronologický vývoj antického Řecka nMínojská civilizace (2700 – 1170 př. n. l.) nMykénská civilizace (1600 – 1100 př. n. l.) nTemné období (12. – 9. století př. n. l.) nArchaické období (800 – 500 př. n. l.) nKlasická doba (500 – 323 př. n. l.) nHelénistická doba (323 – 146 př. n. l.) Mínojská civilizace nZahrnovala oblast Kréty a přilehlých ostrovů ve Středozemním moři nAčkoliv byla technologicky na vysoké úrovni (kanalizace, velké paláce), spoléhala se při své obraně na svou izolovanost na ostrovech nMínojskou civilizaci nejvíce oslabily přírodní katastrofy a zničila ji invaze dórských kmenů knossosmodel22 Palác v Knóssu Mykénská civilizace nObyvatelé na pevnině se museli bránit proti loupeživým nájezdům, a proto stavěli tzv. citadely na kopcích nJádro těchto antických pevností tvořily jeden nebo více megaronů a další stavby, které byly obehnány vysokými zdmi (kyklopské zdivo) nZa hradbami žili místní vládcové, řemeslníci a umělci slide_4 Trojská válka (1250 – 1184 př. n. l.?) 6778275 Legenda nebo historická skutečnost? nV období Mykénské civilizace mělo dojít podle Homérovy Iliady a Odyssey k útoku Řeků na maloasijské město Trója nAčkoliv roku 1870 n. l. objevil archeolog Heinrich Schliemann trosky antické Tróji, nebylo dodnes potvrzeno, že by toto město bylo někdy zničeno ve válce, ale spíše přírodní katastrofou nebo nájezdy „Mořských národů“ – Dórů Homérovi válečníci 10-incredible-facts-mycanaean-armies První řečtí bojovníci nKaždý vládce měl k dispozici jeden nebo více oddílů válečníků (max. 100 mužů) nKaždý mohl nosit ochrannou zbroj, štít (osmičkový nebo okrouhlý), meč, dýku, kopí a asi i luk a šípy nPoužívaly se i válečné vozy, ale přesná funkce není dodnes jasná – mohly se používat k prorážení nepřátelských linií nebo jen vozit pěšáky na bojiště Pěchota acdc9c1c9001f44e452fe508105d3773 Válečné vozy war18 Temné období nBěhem 12. století př. n. l. přišli na jih Balkánského poloostrova kmeny Dórů nObyvatelstvo opustilo svá původní sídliště a přesunulo se do hor nebo na ostrovy nNeexistovala žádná státní správa ani žádné další prvky dřívějších civilizací nSituace se změnila až okolo roku 776 př. n. l. (1. olympijské hry), kdy se začala formovat klasická řecká poleis Archaické období nPo roce 800 př. n. l. se začaly na jihu Balkánského poloostrova formovat tzv. městské státy (poleis) nTyto státní útvary mezi sebou vedly neustále boje o moc a bohatství, a proto si budovaly armády ze všech svých svobodných občanů (okamžité odvody) nAby město ekonomicky neutrpělo, preferovaly se krátké války Řecko – perské války Battle_of_Plataea_greatest_battle_ancient Kdo s koho nPerská říše nDáreios I. nXerxés I. nArtaxerxés I. nŘecká poleis nAthény nSparta nHelénský spolek nAthénský (Attický, Délský) námořní spolek Athény nOd roku 510 př. n. l. se volili každoročně 10 stratégů, kteří se ve velení střídali nDo roku 487 př. n. l. spadali pod jednoho z archontů (zrušeno díky volbě losem) nStratég byl volen za svou fýlu a vedl její oddíl hoplítů Sparta nSněm mužů starších třiceti let (appela) předkládal návrhy třicetičlenné radě (28 starších šedesáti let čili gerontes a 2 králů) nTitul králů se dědil ve dvou starobylých rodech – Agiovci a Eurypóntovci nKrálové veleli armádě a měli nejvyšší kněžské a soudní pravomoci nSpartské území obývali Lakedaimoňané (Sparťané a perioikové) a heilóti Peloponéský spolek nSpolek téměř všech poleis na Peloponésu vytvořený výboji Sparty na přelomu 7. a 6. století př. n. l. bez Argosu a Achaie nZakládající členové: Sparta, Korint, Élida a Tegea nSpolečné orgány: Shromáždění Sparťanů a Kongres spojenců nŽádné poplatky a daně, požadovala se třetina armády v době války nRozpad spolku po roce 338 př. n. l. Cesta k válce 91af57792fd9f6db7e7fa1b968e1de38 Kdo za to může? nMezi léty 500/499 př. n. l. začalo tzv. Iónské povstání (tyran Aristagoras ve městě Milét) nPomoc poslali pouze Athéňané (20 lodí) a Eritrejští nPovstalci byli na hlavu poraženi v bitvě u ostrova Ladé roku 494 př. n. l. nZáminka pro Dárea I. k útoku na Řeky První peská invaze marathon_battle_-_copy Peršané za humny nPerský vojevůdce Mardonius dobyl roku 492 př. n. l. zpět Thrákii a podrobil si Makedonce (někdy jako 1. perská invaze) nRoku 490 př. n. l. zaútočil na Athény nNa přelomu srpna a září byli Peršané poraženi v bitvě u Marathónu a ustoupili nMarathónský běh (Feidippidés) – rychlý posel předal zprávu Athénám, které brzy musely odrazit další perský útok Bitva u Marathónu nPeršané nArtafernés a Dátis n nSíly: asi 20 000 pěšáků a 1 000 kavaleristů nZtráty: 6 400 padlých a 7 lodí (moderní odhad 4 000 – 5 000 mrtvých) nŘecká poleis nKallomachos a Miltiadés nSíly: 10 000 Athéňanů a 1 000 Platajců n nZtráty: 192 hoplítů (moderní odhad 1 000 – 3 000 mrtvých) Obrázek1 Obrázek2 Persians (Datis) blue cavalry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry Persians (Datis) 19,000 light infantry, archers and javelin throwers 1,000 cavalry Athenians & Plataeans (Miltiades) 11,000 hoplites Athenians & Plateans (Miltiades) The Immortals The Immortals are Persia’s most elite unit which double as an imperial guard and conventional land force. Their numerical strength is always supplemented to 10,000, dead or wounded being replaced immediately. This is done to preserve the cohesion and mystique of the unit. blue cavalry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry red infantry red infantry Persians (Datis) Athenians & Plateans (Miltiades) Persians (Datis) 19,000 light infantry, archers and javelin throwers 1,000 cavalry Athenians & Plataeans (Miltiades) 11,000 hoplites The Immortals The Immortals are Persia’s most elite unit which double as an imperial guard and conventional land force. Their numerical strength is always supplemented to 10,000, dead or wounded being replaced immediately. This is done to preserve the cohesion and mystique of the unit. Druhá perská invaze Thermopylae Peršané se nevzdávají nRoku 481 př. n. l. se některé řecké obce spojily ve městě Isthmu do Helénského spolu nNový perský král Xerxés zorganizoval roku 480 př. n. l. další výpravu proti Řekům nPozemní bitva u Thermopyl a námořní bitva u Artemisia – Peršané prorazili (srpen/září) nŘekové je odrazili v námořní bitvě u Salamíny (480 př. n. l.) a pozemní bitvě u Platají (479 př. n. l.) nPerské loďstvo bylo definitivně zničeno v bitvě u Mykalé (479 př. n. l.) Bitva u Thermopyl nPeršané nXerxés I. a Mardonios nSíly: 70 000 – 300 000 (moderní odhad) nZtráty: 20 000 mrtvých (Hérodotos) nHelénský spolek nLeonidás a Demofilos nSíly: 4 000 – 7 000 hoplítů nZtráty: 4 000 mrtvých (Hérodotos) včetně 300 Sparťanů, 900 heilótů, 700 Thespijců, 400 Thébanů Obrázek1 Obrázek2 page1-1280px-Battle_of_Thermopylae Bitva u Artemisia (7.8./8.9. – 10.9. 480 př. n. l.) nPeršané nArtemisia I. n nSíly: asi 800 lodí nZtráty: cca 200 lodí nHelénský spolek nEurybiadés a Thémistoklés nSíly: asi 280 lodí nZtráty: cca 100 lodí Obrázek1 Obrázek1 Screen Shot 2014-09-20 at 10 Bitva u Salamíny nPeršané nXerxés I. a Artemisia I. nSíly: okolo 900 lodí nZtráty: přes 200 lodí n n nHelénský spolek nEurybiadés a Thémistoklés nSíly: asi 380 lodí nZtráty: 40 lodí Obrázek1 Obrázek2 battle_salamis Bitva u Platají nPeršané nMardonios nSíly: cca 120 000 nZtráty: asi 20 000 nHelénský spolek nPausanias nSíly: 30 000 – 80 000 nZtráty: 10 000 Obrázek1 Obrázek2 Battle_of_Plataea_part_1 Battle_of_Plataea_part_2 Bitva u Mykalé nPeršané nLéotychidas II. nSíly: 100 – 250 lodí, n40 000 mužů nZtráty: vysoké a neznámé nHelénský spolek nArtaÿntes nSíly: 300 lodí, n60 000 mužů nZtráty: vysoké a neznámé Obrázek1 Obrázek2 Poslední velká porážka Peršanů Mycale2 Mycale3_map Athénský (Délský) námořní spolek nZaložilo jej asi 150 řeckých obcí po odražení perské invaze v roce 478 př. n. l. nJeho cílem bylo osvobodit řeky v Malé Asii nPokladnice spolku byla uložena na ostrově Délos, ale dominantní postavení zaujímaly Athény nSparta se nikdy nestala členem a vedla proti Athénám tzv. První peloponéskou válku (460 – 445 př. n. l.) Akce proti Peršanům nObléhání perských základen na pobřeží Malé Asie a jejich dobývání (Bitva na řece Eurymédont 469/466 př. n. l.) nV roce 460 př. n. l. poslali Řekové lodě na pomoc Inarově povstání v Egyptě, ale byli roku 454 př. n. l. poražení u Mendesia nRoku 450 př. n. l. se Řekové vylodili pod velením Kimóna na Kypru a porazili Peršany na souši i na moři u Salamíny Delian_League_Campaign_Map Kalliův mír nDodnes o něm historikové vedou debaty nPo námořních bojích na Kypru v roce 450 př. n. l. byli Řekové i Peršané vyčerpáni nBohatý athénský politik Kallius vyjednal v Susách mír s Peršany v roce 449 př. n. l. nŘecké obce v Malé Asii získaly autonomii a Řekové opustili Kypr a Egypt Důsledky Řecko-perských válek nSparta a Athény soupeřily o hegemonii nad ostatními řeckými poleis nDo jejich sporů se především finančně vměšovala Persie, která tak získala zpět ztracené území v Malé Asii nOslabené řecké městské státy a Perskou říši nakonec dobyli Makedonští králové 3d38f428-d0e4-4f7f-8f47-f91034ada351 Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy